|
|
Novobarokní fenomén v pražské architektuře kolem roku 1900
Zimmer, Tomáš ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Koncem devatenáctého století se postupně opouštějí objektivní principy v architektuře směrem k principům individuálním a lokálním. Nově se rehabilituje česká renesance i české baroko. Působí zde mnoho faktorů, které k tomu přispívají. Jde zejména o vliv okolních států, kde je baroko rehabilitováno o něco dříve. Dále je to poznání samotných architektů, kteří se podílejí na rekonstrukci barokních památek. Postupně přibývá i článků a knih týkajících se barokní architektury. Novobaroko je oceňováno jako styl, který dobře zapadne do pražské architektury a nepůsobí zde rušivě a cize. Novobarokní realizace se uplatňují v nově vznikajících urbanistických centrech a v místech pražských asanací, najdeme je též na architektonických výstavách. Existují určité předstupně novobarokní architektury, jako je například druhé rokoko, módní styl poloviny století a také architektonické importy, ale hlavní proud novobarokní architektury začíná až s příchodem Friedricha Ohmanna do Prahy kolem roku 1889. Stojí tu vedle sebe novobaroko ve své čisté formě proti eklektické formě s vlivy ostatních architektonických stylů, zejména secese. Samotné inspirační zdroje novobaroka jsou více různorodé, čerpají jak z domácí tradice, a to z jejich různých etap, tak i ze zahraničí, především z Vídně, ale i vzdálenější Francie. Není však žádný...
|
|
| |
|
|
Panský dvůr Boskovice
Podivínská, Adéla ; ing.arch. Lukáš Ležatka, Ph.D (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce) ; Švecová, Táňa (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z ateliérového projektu vytvořeného v letním semestru 2. ročníku bakalářského studia. Úkolem bylo řešení obnovy a nového využití objektu s půdní vestavbou, v současné době nevyužívaného, objektu Panského dvora v Boskovicích. Panský dvůr se nachází v památkové zóně nedaleko centra Boskovic, okres Blansko. Tento památkově chráněný objekt hospodářského areálu boskovického zámku je urbanisticky cenným objektem. Po požáru v roce 1823 byl přestavěn, ale jeho podoba zůstala téměř nezměněna. V současné době je objekt nevyužívaný a chátrá. Cílem bylo navrátit místu jeho historickou hodnotu a využití objektu pro veřejnost k odpočinku a volnočasovým aktivitám. Do současné podoby stavby a historicky cenných renesančních detailů nebude nikterak zasahováno a nic nebude demolováno, jen v rámci navrácení stavu z historického hlediska. Přístavby byli navrženy s decentním přístupem, tak aby nenarušovali tento architektonický výzor stavby, ale přitom mu dali nové moderní pojetí. Materiál na tyto nové prvky je zkorodovaná ocel. Šlo o sloučení dvou přístupů k architektuře v rozdílných století. Objekt je tvořen jedním nadzemním podlažím s nově využívaným podkrovím pro ubytování a z části je také podsklepen třemi samostatnými sklepy. Stavební úpravy budou provedeny zejména v rámci úpravy dispozic, změna hygienických místností, nová půdní vestavba a přeměna využití. Navržená funkční náplň panského dvora po přestavbě a dostavbě je převážně veřejná, bude zde knihovna, stravování, ubytování a prostory pro volnočasové aktivity. Ubytování hotelového typu má kapacitu 11pokojů, z toho jeden pro imobilní osoby. Stravování je ve formě restaurace, kavárny a v suterénu je také vinárna. Volnočasová zóna je především určena pro děti školního věku a dospělé, či seniory, jsou zde třídy pro výtvarnou činnost a taneční sál s hygienickým zázemím. Nádvoří bude sloužit především pro relaxaci veřejnosti a zásobování.
|
|
| |
|
|
VEŘEJNÝ MĚSTSKÝ PROSTOR - LOKALITA VYŠKOV
Šupák, Lukáš ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Projekt obsahuje urbanistickou studii přestavby veřejného městského prostoru bývalých prádelen v centrální městské zóně. Konverze tohoto areálu zahrnuje revitalizaci a asanaci staré zástavby a okolí, nové objekty, volné prostory pro relaxaci s širokým programem funkcí i služeb jako např. fitness, galerie, restaurace, administrativní prostory, obchodní prostory, bydlení, loftové bydlení . Objekty i plochy jsou umístěny či vytvářeny pro jednoduchý pobyt návštěvníků a pohyb pasantů. Důležitou součástí projektu je řešení a transformace říčního nábřeží. Studie zohledňuje veškerá specifika soudobé architektury v historickém prostředí.
|
|
|
Poasanační výstavba Mikulášské třídy v Praze na Starém Městě
MATĚJKOVÁ, Lucie
Tématem této bakalářské práce je výstavba Mikulášské třídy v Praze na Starém Městě po demoličních pracích původního Židovského města. Dle asanačního plánu vznikla na Starém Městě dlouhá široká třída, která ideově navazovala na původní záměr propojit Staré Město s levým břehem Vltavy přes Letenskou pláň až k Pražskému hradu. Tento urbanistický zásah přinesl do Prahy fenomén dlouhých širokých bulvárů podle francouzského vzoru. Je tedy nasnadě, že se výstavby účastnili významní pražští architekti té doby. Architektonické průčelí fasád je laděno převážně v duchu historizujících slohů a využívá zde prvky gotiky, renesance, baroka a také secese. Cílem práce je objasnit realizace vybraných činžovních domů a zasadit jejich výtvarné zpracování do širšího kontextu architektury 19. století a dále zmapovat ideové návrhy na pokračování Mikulášské třídy průkopem Letenské pláně.
|
|
|
Nákladové nádraží Žižkov
Vlčková, Jovanka ; PROKOP, Petr (vedoucí práce) ; SULŽENKO, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje nákladovému nádraží Žižkov a jeho přeměně na kulturní centrum. Představuje jeho charakteristiky, provoz a výstavbu. Dále zkoumá jeho cestu k prohlášení za kulturní památku, se všemi peripetiemi popisuje složité vztahy a zájmy mezi vlastníkem budovy, developery, městskou částí Praha 3, politiky, ale i neziskovou sférou a občanskými iniciativami. Jedná se o studii prostředí, ve které je nutné se orientovat předtím, než se začne plánovat jakýkoli projekt. Dále práce popisuje konkrétní vize kulturního centra, majetkovou a finanční situaci a prezentuje vybrané subjekty - budoucí obyvatele nádraží, včetně konkrétního projektu, který se chystá realizovat přímo autorka práce. V závěrečné části jsou představeny příklady již funkčních center nejen ze zahraničí, které dokazují veskrze pozitivní dopady na společnost, na uměleckou komunitu i ekonomický vzrůst okolí. Budoucnost nákladového nádraží Žižkov je jen zlomkem v široké problematice konverzí industriálních či nádražních prostor. Jedná se o ojedinělou příležitost, jak v Praze vybudovat z výjimečného místa unikátní projekt.
|
|
|
Rizika vzniku salmonelózy a prevence této nemoci ve výchově ke zdraví
VAČKÁŘ, David
Bakalářská práce se zabývá původem a vznikem salmonelózy a riziky s tímto bakteriálním onemocněním spojené. Popisuje projevy tohoto onemocnění a taktéž nejrůznější šíření této infekce. Poukazuje na rizika spojené s přijímáním potravy, jejím skladováním a úpravami. Důležitou roli hraje prevence před vznikem onemocnění a léčba při jejím vzniku, která je zaměřená hlavně na příjem tekutin a potravy. V práci je zahrnuto dotazníkové šetření k tomuto průjmovitému onemocnění a závěrečné zpracování a vyhodnocení dotazníků.
|
|
|
Stará městská zákoutí v současnosti (grafika - suchá jehla)
KODRAS, Jiří
Předložená práce je zaměřena na inspiraci a tvorbu série šesti grafických listů. Ústředním motivem tohoto souboru jsou stará městská zákoutí, konkrétně lokalita bývalého pražského ghetta. Dnes již zaniklá místa jsou na zhotovených grafikách propojena drobnými prvky se současností. Cílem bylo věrně zachytit Židovské město, a vizuálně vděčné náměty umocnit výtvarným ztvárněním. Práce obsahuje podrobné shrnutí uměleckého i literárního ztvárnění zmizelé Židovské Prahy v průběhu staletí. Nachází se v ní také zmapování vybraných míst bývalého ghetta, jejich původní účel a podoba, v kontrastu se současným stavem. V diplomové práci je rovněž popis grafických technik, včetně postupu při práci se suchou jehlou, kterou je šest grafických listů provedeno. Zpracováno je i téma uplatnění grafických technik na základních uměleckých školách. Závěr práce tvoří úvaha zaměřená na střet současného a zdánlivě zmizelého světa, v rámci bývalé Židovské Prahy.
|
|
| |
host ::
RSS.