|
Ošetřovatelská péče o nemocného po aortokoronárním bypassu
Chalupová, Veronika ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Brůček, Petr (oponent)
Padesáti devítiletý muž podstoupil pro ischemickou chorobu srdeční čtyřnásobný aortokoronární bypass. Operace měla zcela standardní průběh (mimotělní oběh trval 55 min, ischémie myokardu trvala 40 min). Cílem práce bylo vytvoření ošetřovatelského plánu, jeho aplikace na daném nemocném a zhodnocení jeho úspěšnosti. Ošetřovatelský plán byl postaven mimo jiné na poznatcích M. Gordonové a směrnicích SZO. Plán byl přizpůsoben specifikům kardiochirurgické operace tzn.: předoperační poučení nemocného o očekávaném operačním výkonu, časná pooperační péče na resuscitačním oddělení, časná a úplná rehabilitace nemocného před propuštěním z kliniky. Časná pooperační péče byla komplikována zvýšeným krvácením, které bylo řešeno konzervativně. Další ošetřovatelská péče probíhala dle stanoveného plánu bez komplikací, včetně poučení nemocného o zásadách sekundární prevence ischemické choroby srdeční před dimisí.
|
|
Měření osobních dávek pracovníků v radiodiagnostice elektronickým osobním dozimetrem.
CHMELÍKOVÁ, Helena
Radiodiagnostika je poměrně mladý medicínský obor, jehož cílem je zobrazování anatomických struktur, fyziologických a patologických procesů za účelem stanovení diagnózy nebo prognózy nemoci. K tomuto účelu se využívá vlastností ionizujícího záření, které s sebou kromě výhod přináší také negativní účinky. Tyto účinky se projevují i ve zdravých buňkách, ve zdravých tkáních, v lidském organismu. Systém radiační ochrany proto mimo jiné stanovuje limity, které smí zaměstnanci s ionizujícím zářením při výkonu svého povolání obdržet. Kontrolu nad obdrženými dávkami napomáhá zajistit systém dozimetrie. Typy dozimetrů jsou v podstatě dva. Pasivní a aktivní, neboli elektronický Cílem této diplomové práce je porovnat výsledky z osobních filmových dozimetrů s výsledky elektronických dozimetrů DMC 2000 XB vyrobených firmou Merlin Gerin a stanovit zda je elektronický dozimetr vhodný k použití v radiodiagnostice, případně zda může nahradit filmový dozimetr. Měření jsem uskutečnila na radiodiagnostickém oddělení v nemocnici Sušice, o.p.s. Radiologičtí laboranti jsou zde běžně vybaveni osobními filmovými dozimetry. K těmto dozimetrům obdrželi na měřící období sedmi měsíců také osobní elektronické dozimetry. Oba dva druhy dozimetrů nosily dle vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., v platném znění na referenčním místě, tj. na levé horní části hrudníku na oděvu. Měření probíhalo u pěti radiologických laborantů a jedním osobním elektronickým dozimetrem bylo měřeno přirozené pozadí. Ve výsledcích z elektronických osobních dozimetrů jsem hodnotila kolektivní dávky všech pracovníků za jednotlivé měsíce, celkovou kolektivní dávku a sumu dávkových ekvivalentů za všechny měsíce u jednotlivých pracovníků. Kolektivní dávka z dávkových ekvivalentů Hp(10) byla většinou vyrovnaná, v listopadu a v prosinci byla poněkud vyšší. To bylo způsobeno vyšší četností operačních výkonů, při kterých byla nutná asistence laboranta s rtg přístrojem na operačním sále. Nevyšší suma dávkových ekvivalentů Hp(10) byla zjištěna u pracovníka č. 1, což je způsobeno opět častější přítomností uvedeného pracovníka na operačním sále. Přestože se laboranti na svých pracovištích střídají pravidelně, jejich vykonávaná činnosti je pouze náhodná. Rozhodně mohu vyloučit, že by se pracovník č. 1 nějakým způsobem odlišoval od ostatních pracovníků, co se radiační ochrany týká, všichni laboranti dodržují stejné principy radiační ochrany. Pro lepší pochopení problematiky jsem do diplomové práce zahrnula také seznámení s pracovními činnostmi, které radiologičtí laboranti vykonávají. Přestože jsem během měření pomocí elektronických dozimetrů zaznamenala několikrát měsíční hodnotu osobního dávkového ekvivalentu Hp(10) vyšší než 0,1 mSv, vyhodnocení filmové dozimetrie za stejné období stanovilo tuto hodnotu jako méně než 0,1 mSv, resp. méně než 0,05 mSv. Z dalšího šetření vyplynulo, že CSOD, s.r.o. je schopna měřit hodnoty = 0,01 mSv, tyto hodnoty však nebyly na filmech ze sledovaných dozimetrů zaznamenány. Neshoda naměřených výsledků tedy nespočívá ve vyhodnocování, ale v nižší citlivosti filmového dozimetru. Součástí diplomové práce se tedy stalo i hodnocení výhod a nevýhod obou typů osobních dozimetrů. Na základě výsledků měření, po uvážení výhod i nevýhod obou typů osobních dozimetrů a při posouzení pracovních činností radiologických laborantů mohu konstatovat, že osobní elektronický dozimetr DMC 2000 XB vyrobený firmou Merlin Gerin je vhodný k použití při činnostech na radiodiagnostickém oddělení a že může plně nahradit filmový dozimetr.
|
|
Možnosti uplatnění metody dílčího oslabení výkonu v praxi
PROKOPCOVÁ, Miloslava
Metoda dílčího oslabení výkonu rozvíjí kognitivní funkce u dětí ve všech oblastech poznávání: optické a akustické vnímání, prostorové orientace, intermodality, seriality, rozvíjí motorické schopnosti, řeč a komunikaci. Zároveň také rozvíjí sociální vztahy, morálně-etické principy a přispívá k celkovému rozvoji dětské osobnosti v předškolním a mladším školním věku. Diplomová práce je členěna do sedmi hlavních kapitol. První až třetí kapitola mimo jiné pojednává o historii metody, etiologii, klinických příznacích, výskytu, diagnostice a nápravě dílčího oslabení výkonu. Ve čtvrté kapitole je rozebrána psychologická charakteristika dětí předškolního věku. Pátá kapitola ukazuje testování dětí zrakově a sluchově postižených. Šestá kapitola reflektuje etickou problematiku práce s dětmi. Závěrečná kapitola ukazuje odborně zpracované kazuistiky.
|
|
Budoucnost Newyorské úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů
Drienová, Michaela ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Není to dlouho, co Newyorská úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů z roku 1958 (dále jen Newyorská úmluva nebo NÚ) oslavila půl století své existence. To sebou přineslo mimo jiné i polemizování o její efektivnosti a přínosech. Hlavním cílem této práce je zhodnotit, zda je Newyorská úmluva ve stávající podobě dostačující pro dnešní formy mezinárodního obchodu nebo nikoli. Současně se také tato práce zabývá otázkou, zda může být možným řešením vznik Mezinárodního odvolacího rozhodčího tribunálu. Není pochyb o tom, že Newyorská úmluva byla a je obrovským přínosem pro obchodní arbitráže. Ale jedním z hlavních faktorů, které stojí za upozornění je, že tato úmluva je více než půl století stará, a tudíž se musí uzpůsobit nynějším trendům v mezinárodním obchodu. Bylo by nesprávné upírat Newyorské úmluvě její zásluhy, ale je sporné, zda i v dnešní době plní tu samou funkci jako na jejím začátku. Jak se měnil čas, měnily se i obchodní zvyklosti, a tudíž se musí změnit i pravidla arbitráží tak, aby byla schopná efektivně rozhodovat o současných sporech. K pochopení přínosu a potřebné změny Newyorské úmluvy je zapotřebí vysvětlit její vznik a vývoj. Tímto se zabývá první kapitola této práce. Druhá kapitola se věnuje rozhodčímu řízení v České republice. Kapitola tři až šest odpoví na otázky, proč není...
|
|
Prožívání smysluplnosti práce u profesionálních záchranářů
PETRÁŠOVÁ, Barbora
Povolání záchranáře je ze zdravotního hlediska jednou z nejohroženějších profesí, s extrémní fyzickou a psychickou zátěží. Obecně lze předpokládat, že míra kvality odvedené práce je mimo jiné ovlivněna pocity zaměstnanců, jejich uspokojením z práce či naopak frustrací. Zmíněné uspokojení z práce pramení z ujasnění jejího smyslu. Různý stupeň motivace k práci je determinován jejím rozdílným pojetím. Vnímání práce pouze jako zaměstnání či příležitosti k dosahování určité kariéry přináší odlišné prožívání její smysluplnosti v porovnání s vnímáním práce jako povolání. U výkonu služby v bezpečnostním sboru se můžeme přiklánět spíše k druhé variantě, tj. chápání práce jako osobního poslání.Cílem této práce je zmapování povahy prožívání smysluplnosti práce hasičů HZS Jihočeského kraje, jejich hodnotového systému a motivace výkonu a dále schopnosti vyrovnávat se s extrémní zátěží své profese.
|
|
CAE systém EPLAN Electric P8 - tvorba výkresové dokumentace pro dálkové ovládání motorgenerátoru
Měřínský, Jiří ; Vaněk, Jaromír (oponent) ; Kuchyňková, Hana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o tvorbě výkresové dokumentace v profesionálním CAE systému EPLAN Electric P8. Jako vzor výkresové dokumentace bylo zvoleno netradiční řešení dálkového ovládání a monitoringu motorgenerátoru pomocí mobilního telefonu, v tomto případě pomocí krátké textové zprávy SMS. Jak již bylo uvedeno v předchozí bakalářské práci, může se tato aplikace použít nejen na ovládání motorgenerátoru, ale i pro další elektrická zařízení, která se nacházejí mimo dosah obsluhy. V našem případě se jedná o motorgenerátor o výkonu 6kVA s jmenovitým výstupním napětím 230VAC a jmenovitým proudem 25A. Systém dálkového ovládání má tu výhodu, že je vytvořen z dostupných komponentů (elektrické přístroje, PLC – programovatelný automat, GSM modem, operátorský panel a vlastní program do PLC).
|
|
Prezident České republiky
Herc, Tomáš ; Pavlíček, Václav (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent) ; Jičínský, Zdeněk (oponent)
Pro parlamentní formu vlády je typické, že v ní má hlava státu postavení orgánu sui genesis, jehož úlohou je především reprezentovat stát jako celek a být garantem řádného fungování jí předvídaných demokratických procesů v rámci organizace státní moci. Samotná však stojí mimo soutěž politických sil ve státě, není ze své funkce politicky odpovědna a s výjimkou velezrady nebo jiného deliktu obdobné intenzity jí nelze ani stíhat. Obecná působnost v oblasti moci výkonné zas náleží vládě, která politicky odpovídá parlamentu, jehož hlasováním může být vždy dosaženo jejího odstoupení. Tato její odpovědnost se přitom vztahuje i na akty hlavy státu, neboť ty ke své platnosti vyžadují její souhlas ve formě kontrasignace. Postavení prezidenta republiky v ústavním systému České republiky uvedený obecný rámec přesahuje, neboť jeho pravomoci, jejichž výkon v některých případech dokonce nepodléhá souhlasu vlády nebo jiného ústavního orgánu, mu umožňují aktivnější účast na přijímání politických rozhodnutí. Otázka, zda takovéto postavení je slučitelné s jeho neodpovědností, však zůstává dosud předmětem veřejné diskuse, aniž by na jejím řešení byla obecná shoda. Základním problémem v této souvislosti zůstává samotný vztah prezidenta republiky k vládě, a to konkrétně otázka, zda může při výkonu těch svých pravomocí,...
|
|
Využití knihovny ALIZE pro identifikaci mluvčích
Skulínek, Zdeněk ; Burget, Radim (oponent) ; Přinosil, Jiří (vedoucí práce)
V posledních letech, kdy dochází k výraznému nárůstu výkonu počítačů, se na popředí dostaly mimo jiné i systémy pro rozeznávání mluvčího. Vznikla řada knihoven, ať již open--source či proprietárních, které se této problematice věnují. Jednou z takových knihoven je například ALIZE, která byla vyvinuta na univerzitě v Avignonu. Tato knihovna nabízí obecný koncept práce s biometrickými údaji, statistickými výpočty a kompletní framework pro zamýšlenou aplikaci. Úkolem této práce je tuto knihovnu vyzkoušet, a to postavením praktické aplikace pro rozeznávání mluvčího. Tato práce popisuje úspěšné sestavení této aplikace. Aplikace je platformně nezávislá a je také vyzkoušená na všech třech základních platformách. Ty jsou přílohou práce jako soubory do virtuálního stroje VirtualBox. Práce si všímá praktických zkušeností s knihovnou ALIZE, popisuje její strukturu a architekturu. Pro testování je použito celkem 50 vzorků od 9ti mluvčích, v délkách okolo 20ti sekund. Pro tyto délky funguje rozeznávání naprosto spolehlivě s dodanými vzorky. Proto je na závěr v tezi uskutečněn test skutečné délky potřebné k rozeznání mluvčího.
|
|
Role občanů a občanská participace - rozvoj nebo pomalá smrt demokracie?
Koubek, Richard ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Mička, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na ústřední pojem, kterým je občanská participace. Problémovým východiskem je podstatný deficit českého demokratického systému právě ve vztahu k občanské participaci. Ten se v praxi projevuje odtržením a slabou komunikací s občany. Práce se snaží popsat některé příčiny tohoto stavu. Pojem občanské participace je zde posuzován ve vztahu k demokracii, ale také v kontextu veřejné politiky a etiky. Práce se snaží postihnout nezastupitelný význam občanské participace ve vztahu k rozvoji a stabilitě demokratických mechanismů společnosti. Práce se také zaměřuje na její významnou funkci kontroly výkonu veřejné moci. Proto jsou zde mimo jiné rozebírány různé kontrolní (participační) nástroje, které českým občanům umožňují účinnou veřejnou kontrolu. Práce si všímá i absence etické diskuse napříč společností, která má negativní dopady nejen na občanskou participaci, ale i na kvalitu veřejné politiky a demokracie jako celku. Určení vzájemně podmíněných vztahů mezi občanskou participací, etikou a veřejnou politikou a jejich přínosů pro demokracii, tvoří důležitou část práce. V závěru práce analyzuje dvě vybrané případové studie, jejichž prostřednictvím přibližuje realitu kontroly ze strany občanů a přístup veřejných institucí k této kontrole.
|
|
Problém dostupnosti gynekologické péče pro nezletilé po nabytí účinnosti zákona 372/2011
PROKOPOVÁ, Jana
Dostupnost zdravotní péče je definována jako schopnost zdravotnického systému uspokojovat zdravotní potřeby obyvatelstva cestou zavedených postupů a prostřednictvím existujících zdravotnických služeb. Jedním ze zavedených postupů je nový zákon č.372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, který mimo jiné stanovuje pravidla pro poskytování služeb nezletilým. Od 1.4.2012 byl k poskytování péče nutný souhlas a doprovod jednoho z rodičů. Osoba starší 15 let mohla po předložení písemného souhlasu rodiče s péčí chodit napříště k lékaři bez doprovodu. V zákoně byla ale podmínka souhlasu obou rodičů u výkonů, které mohou podstatným způsobem negativně ovlivnit zdravotní stav nebo kvalitu života nezletilého. Zákon však dotčené výkony blíže nespecifikoval. V oblasti gynekologické péče o nezletilé dívky nastala sporná situace například při preskripci antikoncepce nebo u nepovinného očkování proti HPV infekci. Zákon byl během mé práce na tématu novelizován a od 14.3.2013 je platná nová úprava. Novela je prakticky návrat k právnímu stavu před přijetím zákona o zdravotních službách. Cílem práce bylo zjistit, zda se po nabytí účinnosti zákona o zdravotních službách změnila dostupnost gynekologické péče pro nezletilé. Byly položeny dvě výzkumné otázky: Jak probíhala gynekologická péče o nezletilé před přijetím zákona, měly dívky doprovod rodičů? Jak ovlivnila podmínka souhlasu zákonného zástupce gynekologickou péči o nezletilé, měly dívky se získáním souhlasu potíže? Výzkumné šetření bylo vedeno formou kvalitativního výzkumu. Technikou sběru dat byl individuální, polostrukturovaný rozhovor. Výzkumu se zůčastnilo 6 nezletilých dívek od 15 let, registrovaných v privátní gynekologicko - porodnické ambulanci MUDr. Mejchara v Plzni. Zde probíhal i výzkum. Z rozhovorů byl pořízen zápis a následně byly pro větší přehlednost přepsány. Z výzkumu jasně vyplynulo, že se dívky před přijetím zákona bez potíží zaregistrovaly u poskytovatele služeb v oboru gynekologie a porodnictví. Lékaře si volily nejčastěji na doporučení již registrovaných pacientek. Souhlas s gynekologickou péčí dala dívka sama ústně. Nezletilé absolvovaly preventivní prohlídky, samy se rozhodly nechat se očkovat proti HPV infekci nebo zažít s užíváním antikoncepce. Na vyšetření chodily většinou bez doprovodu zákonného zástupce. O nutnosti písemného souhlasu rodičů v souvislosti s gynekologickou péčí se dívky vesměs dozvěděly, až když přišly na vyšetření, od lékaře nebo porodní asistentky na recepci ambulance. Všechny tak musely navštívit ordinaci nejméně dvakrát. Při první návštěvě byly pouze poučeny, dostaly formulář pro rodiče a v tu dobu odkladná péče jim nebyla poskytnuta. Což dívky nesly dost nelibě. Z výzkumného souboru měla polovina dívek se získáním souhlasu vážné potíže. Šlo o dívky z neúplných rodin, kde jeden z rodičů nechtěl dát souhlas s péčí nebo byl nedostupný. V jednom případě žila dívka s oběma rodiči, ale souhlas s péčí nedostala ani od jednoho. Výsledek výzkumného šetření potvrdil nutnost změny sporného předpisu. Dívky měly obtíže se získáním souhlasu od rodičů a docházelo tak zbytečně k prodlení při poskytování neakutní péče. Lékař často balancoval na hraně zákona, zda souhlas rodičů požadovat či ne, došlo i k nárůstu administrativy. Uvedenou práci je možné využít pro laickou i odbornou veřejnost jako ucelenou informaci o problematice dostupnosti gynekologické péče pro nezletilé. Poskytovatelé péče mohou z výzkumného šetření získat námět ke zlepšení poskytovaných služeb.
|
host ::
