|
Sledování oxidační stability hřbetního tuku ve vztahu ke zdroji nenasycených mastných kyselin v krmné dávce
Bezděková, Pavla ; Okrouhlá, Monika (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Souhrn
Vepřové maso je složeno ze 46 - 49 % mononenasycených mastných kyselin, 40 % nasycených mastných kyselin a 8 - 12 % polynenasycených mastných kyselin. Složení mastných kyselin ovlivňuje pevnost tkání, jejich trvanlivost a kvalitu (především chuť). Vývoj tukových tkání je charakterizován hyperplazií a hypertrofií tukových buněk. Kvalita tukové tkáně souvisí s mastnými kyselinami.
Bylo sledováno 72 zvířat (36 vepříků a 36 prasniček). Prasata byla rozdělena na 2 pokusné skupiny s 4 % doplňkem oleje (řepkový, sojový) a jednu kontrolní skupinu, která byla bez přídavku oleje. Zvířata byla krmena ad libitum kompletními krmnými směsmi (KKS), a to po celou dobu výkrmu. V kontrolních i pokusných skupinách byly využity krmné směsi pro předvýkrm (P1) a výkrm (P2). Prasatům, která byla v pokusných skupinách, byl přidáván do krmné směsi P2 olej (řepkový nebo sojový), a to 6 týdnů před porážkou. V každé skupině bylo hodnoceno 6 kusů zvířat. Odběr vzorků byl proveden ze hřbetního tuku, vzorky byly homogenizovány a podrobeny chemickým rozborům za účelem stanovení mastných kyselin a oxidační stability.
Z výsledků měření bylo zjištěno, že řepkový olej obsahoval vyšší zastoupení MK, a to SFA, MUFA, n-3 PUFA a vyšší poměry S/P a M/P oproti sojovému oleji, ten naopak obsahoval více PUFA, n-6 PUFA, n-6/n-3 a M/P. U prasniček bylo vyšší zastoupení SFA v tuku ze sojového oleje a vepříci měli více SFA z oleje řepkového.
Oxidační stabilita hřbetního tuku měla rostoucí tendenci. Vepříci měli vyšší oxidační stabilitu tuku u řepkového oleje oproti sojovému, a prasničky měly vyšší hodnoty oxidační stability tuku u sojového oleje. Naměřené hodnoty u kontrolní skupiny byly nižší v oxidační stabilitě 0 oproti olejům (řepkový, sojový), ale v oxidační stabilitě 3 a 5 byly nejvyšší.
|
|
Laser head with VCSEL laser diode
Mikel, Břetislav ; Urban, F.
We describe a new laser head with Vertical Cavity Surface Emitting Laser (VCSEL) diode. The VCSEL lasers at 760 nm with mode-hop free tuning range above 1 nm are affordable now. The VCSEL's are fabricated as circulary-symetric lasers; the circular aperture is of particular value as it implies a circular beam profile. The linewidth and the optical noise of the VCSEL laser diode depend on the stability of the current source controller and on the quality temperature control system. We developed a digital temperature control system with temperature stability below 1 mK and high stability current source conttroller.
|
|
Construction of laser source for precision measurements
Mikel, Břetislav ; Urban, F. ; Číp, Ondřej
We describe a new laser head with Vertical Cavity Surface Emitting Laser (VCSEL) diode. The VCSEL lasers at 760 nm with mode-hop free tuning range above 1 nm are affordable now. The VCSEL's are fabricated as circulary-symetric lasers; the circular aperture is of particular value as it implies a circular beam profile. The linewidth and the optical noise of the VCSEL laser diode depend on the stability of the current source controller and on the quality temperature control system. We developed a digital temperature control system with temperature stability below 1 mK and high stability current source controller.
|
|
Somatognostické funkce a prostorová paměť u pacientů s FBSS
Křikavová, Alena ; Lepšíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Petrová, Naďěžda (oponent)
Cíl: Cílem této diplomové práce je zhodnotit kvalitu somatognózie a posoudit převahu osobnostních dimenzí u pacientů s FBSS. Metody: 30 pacientů s diagnózou FBSS a 25 probandů kontrolní skupiny bylo vyšetřováno testem prostorové orientace v laboratoři prostorové kognice Blue Velvet Arena, čtyřmi testy na tělesné schéma, a byly zhodnoceny osobnostní dimenze na základě NEO osobnostního dotazníku a testu dle Petrie u skupiny pacientů s FBSS. Byly porovnávány výsledky mezi oběma skupinami a stanoveno procentuelní zastoupení probandů v dílčích kategoriích. Hodnotili jsme rovněž míru závislosti některých proměnných ve skupině pacientů. Výsledky: Prokázali jsme signifikantní rozdíly mezi skupinou pacientů a kontrolní skupinou v testu prostorové orientace, kde větší přesnost odhadu se týkala skupiny pacientů. Signifikantní rozdíl mezi skupinami byl i v jednom ze čtyř testů na tělesné schéma, kde pacienti měli horší výsledky oproti skupině kontrolní. Prokázali jsme silnou závislost tělesného schématu na věku, době trvání bolesti a míře pohybové aktivity. Zhodnotili jsme vysoké zastoupení probandů ze skupiny pacientů v kategorii vysokého skóre svědomitosti a v testu dle Petrie bylo vyšší zastoupení podhodnocujících probandů ve skupině pacientů. Celkově byl zjištěn větší počet pokusů mimo pásmo tolerance v...
|
|
Krizový management jako součást řízení vybrané instituce
ŠVEHLA, Ladislav
Cílem diplomové práce je vymezit vztah mezi krizovým managementem a podnikovým řízením a navrhnout možné aplikace zavádění zásad krizového managementu do řízení institucí. Šetření probíhalo v letech 2003 {--} 2005. Krize organizace jsou významné a zpravidla neočekávané situace, které trvale nebo po delší dobu ohrožují cíl organizace nebo její samotnou existenci. Dopady takové situace mohou významně poškodit firmu, její zaměstnance, výrobky či služby a pověst na veřejnosti. Bývají vyvolány tlakem vnějších nebo vnitřních událostí, které nutí management k neodkladným rozhodnutím. Může jít o zánik trhu, legislativní omezení, pád kurzu cizí měny, neúspěšnou inovaci, nový konkurenční výrobek apod. Podnik, který byl analyzován nabízí více možností k uplatnění krizového managementu. V této diplomové práci byl zmíněn vztah krizový management {--} generální ředitel a krizový management v dané divizi {\clqq}podřízen`` generálnímu řediteli. V diplomové práci byly zkoumány různé modelové situace, kdy může dojít v podniku ke krizi. Hlavní příčiny krizových situací jsou ztráta odbytišť, ztráta odběratele, konkurence, nenaplnění výroby a také přeplnění výroby. Díky nerozumnému přeplňování výrobních možností dochází k nedodržování slíbených termínů, ke zhoršení kvality a v konečném důsledku může vést až ke ztrátě zákazníka. Všechny tyto situace mohou podnik postihnout a je důležité být na ně připraven. Hlavní doporučení pro řízení podniku spočívají v důsledném provádění ekonomických a finančních analýz a také jejich kontrola a vyhodnocování. To napomůže managementu podniku k rozpoznání zárodku krize. Pokud se krizová situace v podniku vyskytne, je na zvážení managementu a majitelů firmy, zda se přiklonit k zapojení krizového managementu do řízení instituce či řešit situaci se stávajícím managementem. I když to na první pohled nemusí být příliš zřetelné, i stávající management je v podstatě management krizový. Dílčí změny a doporučení jsou - hledání nových trhů, posílení marketingového a obchodního oddělení, neustálá připravenost na krizové situace a připravenost krizového plánu, vyvarování se závislosti na jednoho zákazníka, pravidelná kontrola obchodních a operativních plánů
|
|
Význam zavádění systémového přístupu k řízení kvality v oblasti školství
Havlíčková, Kamila ; Ortová, Hana (vedoucí práce) ; Trojan, Václav (oponent)
Autorka práce se věnuje problematice systémového přístupu k řízení kvality v oblasti vzdělávání. Škola je v současném tržním prostředí organizací, která by měla trvale usilovat o zkvalitňování svých služeb. Jednou z možností je nastolení procesu trvalého zlepšování prostřednictvím aplikace některého ze standardizovaných modelů řízení a hodnocení kvality. Práce je zaměřena na posouzení přínosu aplikace modelu CAF pro sebehodnocení a trvalé zlepšování školy. Součástí práce je vyhodnocení dotazníkového šetření a následná analýza získaných dat - do jaké míry ředitelé škol standardizované modely (CAF, EFQM, ISO) znají, příp. zda některý z uvedených uplatňují v praxi. Využitelnost závěrečné bakalářské práce ve školské praxi: ověření nastavení vize a poslání školy, zvýšení výkonnosti a kvality práce, zpracování akčního plánu zlepšování, sebehodnocení školy, benchmarking.
|
|
Hodnocení kvality stavebního díla
Kramárová, Annamária ; Smital, Petr (oponent) ; Tichý, Zdeněk (vedoucí práce)
Cieľom mojej bakalárskej práce je navrhnúť zlepšenie pri riadení a hodnotení kvality stavebného diela. V teoretickej časti sú popísané metódy pri riadení kvality, analýza normy ČSN EN IS 9001:2009, požiadavky na produkt a stavebné dielo. V praktickej časti je analýza smerníc pre hodnotenie, porovnanie týchto smerníc s konkrétnou zákazkou a návrh zlepšenia.
|
|
Vliv huminových látek na vlastnosti masa brojlerových kuřat
Novák, Tomáš ; Bušová, Milena (vedoucí práce) ; Daniel, Daniel (oponent)
Díky velké oblibě kuřecího masa se chovatelé snaží o zlepšení výtěžnosti masa a jeho kvalitativních parametrů, což vede k aplikaci různých doplňků krmiva, mezi které mimo jiné patří i krmné přípravky na bázi huminových látek. Ty se využívají pro jejich příznivé účinky na imunitní systém, funkce metabolismu a adaptabilitu organismu zvířat.
Literární rešerše shrnuje poznatky o chovu brojlerových kuřat a jejich výkrmu. Dále pojednává o složení masa a jeho vlastnostech. Poslední část obsahuje informace o huminových látkách a jejich vlivu na živý organismus a srovnává jednotlivé poznatky o aplikaci humátových přípravků ke krmné dávce zvířat.
Praktická část této práce zkoumá vliv humátového přípravku Humafit na kvalitativní a kvantitativní parametry masa brojlerových kuřat. Sledovány byly dvě skupiny kuřat, pokusná a kontrolní, jejichž výkrm probíhal souběžně a za stejných podmínek, přičemž pokusné skupině byl podáván od 10. do 20. dne výkrmu Humafit v množství 200 ml/1000 l napájecí vody. Výzkum neprokázal statisticky významné rozdíly (p > 0,05) v hmotnosti jatečně upravených těl kuřat, stejně jako jejich jednotlivých částí. Statisticky průkazné nebyly ani rozdíly v obsahu bílkovin v prsní svalovině kuřat a hodnotě pH prsní a stehenní svaloviny. Celkový obsah hemových barviv byl v prsní svalovině kuřat z pokusné skupiny vyšší a tento rozdíl byl statisticky významný (p = 0,049). Vyšší vaznost vody vykazovala prsní svalovina kuřat z kontrolní skupiny, tento rozdíl byl ze statistického hlediska významný (p = 0,041). Toto zjištění koreluje s výsledky ze senzorické analýzy (|r| = 0,691), kde panelisté hodnotili maso kuřat z kontrolní skupiny jako šťavnatější.
Mezi vědeckými studiemi panuje nejednotnost v názoru na vliv huminových látek na organismus zvířat. Jednoznačné zhodnocení vlivu huminových látek na jakost masa brojlerových kuřat tedy není možné, protože kvalitativní a kvantitativní parametry masa hospodářských zvířat závisí na celé řadě dalších intravitálních a vnějších faktorů, které mohou ovlivnit výsledky experimentu.
|
|
Vliv vodního deficitu na fyziologické charakteristiky vybraných druhů listové zeleniny
Kraus, Kamil ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Dana, Dana (oponent)
Vlivy působící na rostliny negativním způsobem se nazývají stresovými faktory. Samotný stres nezpomaluje pouze životní funkce rostlin, ale přímo ovlivňuje i výši a kvalitu výsledného produktu.
Z celosvětového hlediska řadíme mezi nejvýznamnější stresory rostlinné produkce tzv. abiotické stresy, které v posledních letech zahrnují extrémně vysoké teploty, nerovnoměrné rozložení srážek, jak plošné, tak v průběhu vegetace rostlin.
Vodní deficit (sucho) patří mezi nejvýznamnější stresové faktory v zemědělství, ovlivňuje zemědělskou produkci na celém světě. Na vodní deficit citlivě reagují také zeleniny, a to především zeleninové druhy, které obsahují velké množství vody ve svých pletivech. Proto cílem práce bylo posouzení vlivu vodního stresu na výměnu plynů a fotosyntetickou aktivitu rostlin mangold "Beta vulgaris subsp. Cvikla", roketa setá "Eruca sativa" a locika setá "Lactuca sativa", vystavených vodnímu deficitu.
Rostliny mangoldu rokety seté a lociky seté byly pěstovány v částečně řízených podmínkách skleníku katedry botaniky a fyziologie rostlin FAPPZ ČZU v Praze. Rostliny byly pěstovány při teplotě ve dne 25 °C a v noci 18 °C, za přirozených světelných podmínek. Rostliny byly pěstovány v nádobách o rozměru 11x11 cm ve směsi zahradního substrátu A a křemičitého písku v poměru 2:1. Schéma pokusu zahrnovalo dvě varianty: kontrolní a stresovanou. Kontrolní skupina rostlin byla zalévaná, a druhá polovina rostlin byla ponechána působení stresu po dobu 22 dnů, kdy vodní deficit byl navozen postupným vysycháním po dobu jednoho měsíce, pokus probíhal od 1.6 2015do 22.6. 2015. U rostlin byla měřena rychlost výměny plynů gazometricky pomocí přístroje LCpro+. Z hodnot fotosyntézy a transpirace byla vypočtena efektivita využití vody (WUE) a fluorescence chlorofylů.
Ze získaných výsledků vyplývá, že je prokazatelný rozdíl v reakci na vodní stres mezi sledovanými druhy listové zeleniny.
Rychlost fotosyntézy a transpirace u sledovaných druhů rostlin byla měřena, která se snižovala vlivem působení vodního deficitu. Průměrná rychlost fotosyntézy stresovaných rostlin byla nejnižší u lociky seté
(11,16 "mikro"mol CO2.m-2.s-1) a naopak nejvyšší u mangoldu
(13,2"mikro"mol CO2.m-2.s-1) V případě rostlin kontrolních byla nejnižší rychlost fotosyntézy zaznamenána u lociky seté (12,03"mikro"mol CO2.m-2.s-1) a u mangoldu byla nejvyšší (14,00"mikro"mol CO2.m-2.s-1).Nejvýrazněji se vlivem působení vodního deficitu snížila rychlost fotosyntézy v porovnání s kontrolou lociky seté (rozdíl činí 7,23 %). Na straně druhé u druhu mangold bylo zaznamenáno snížení fotosyntézy u rostlin stresovaných nejnižší 5,93 %.
V případě rychlosti transpirace je možné konstatovat, že nejnižší transpiraci vykazují v rámci kontrolní skupiny rostliny mangoldu, u nichž byla průměrná rychlost transpirace ve výši 1,82 mmol H2O.m-2.s-1,
a naopak u rokety byla naměřená transpirace nejvyšší, a to
3,20 mmol H2O. m-2.s-1. U stresovaných rostlin se průměrná rychlost transpirace pohybovala v rozmezí hodnot od (1,54 mmol H2O.m-2.s-1) u lociky a do 1,79 (mmol H2O.m-2.s-1) u mangoldu. Také mezi kontrolními a stresovanými rostlinami téhož druhu byly nalezeny rozdíly, přičemž na stres suchem citlivěji reagoval druh roketa setá a méně citlivě mangold. U těchto dvou druhů rostlin bylo zaznamenáno snížení transpirace ve výši 23,80 % a 1,76 %.
Z naměřených hodnot fotosyntézy a transpirace byla vypočtena efektivita využití vody (WUE). Z vypočtených hodnot vyplývá, že rostliny stresované mají vyšší hodnoty WUE v porovnání s rostlinami kontrolními. U rostlin kontrolních měla nejnižší hodnotu efektivity využití vody roketa (6,51 x 10-3) a naopak nejvyšší mangold (10,31 x 10-3). V případě rostlin stresovaných byla nejnižší hodnota WUE zaznamenána u rokety
(8,96 x 10-3), kdežto u mangoldu (10,71 x 10-3) byla nejvyšší.
U pokusných rostlin byla měřena také fluorescence chlorofylů. Tato charakteristika nebyla ovlivněna rostlinným druhem, neboť v rámci kontrolních rostlin nebyly mezi sledovanými druhy nalezeny rozdíly. Rozdíly v hodnotách fluorescence byly nalezeny mezi rostlinami stresovanými, kdy nejnižší fluorescenci měly rostliny lociky seté (0,69) a naopak nejvyšší mangold a roketa (0,70). Závěrem je možné konstatovat, že na vodní deficit citlivěji reagují rostliny lociky seté. Jako tolerantnější k vodnímu deficitu se jeví mangold a roketa.
|
|
Reologie a textura vícefázových emulzních systémů
Štern, Petr ; Pokorný, J.
Reologické vlastnosti výrazně ovlivňují senzorickou jakost i funkční vlastnosti a užitné hodnoty vícefázových emulzních systémů. Jako příklad byly zvoleny tatarské omáčky - emulze rostlinného oleje ve vodě (vodná fáze obsahuje vodu, ocet, modifikovaný škrob a ochucovadla). Byly zjištěny těsné funkční závislosti mezi reologickými parametry a senzorickými charakteristikami tatarských omáček.
|
host ::
