|
Krátkodobé a dlouhodobé změny rozdělení frakcí a speciaci potenciálně rizikových prvků, s důrazem na chrom, v pevných vzorcích v životním prostředí
Jeřábková, Julie ; Drábek, Ondřej (vedoucí práce)
Frakcionace potenciálně rizikových prvků v pevných vzorcích přírodního i antropogenního původu v životním prostředí má zásadní vliv na jejich uvolňování, mobilitu či přístupnost pro organismy. Na rozdělení prvků mezi jednotlivé frakce má vliv půdní reakce, oxidačně redukční podmínky, složení a vlastnosti půdní organické hmoty aj. Zastoupení frakcí rizikových prvků v půdě a dalších materiálech v životním prostředí není neměnné, změnou podmínek může dojít k jeho změnám, což má důsledek pro imobilizaci či naopak zvýšení mobility, přístupnosti a nebezpečnosti rizikových prvků.
Určité změny půdních podmínek způsobené například klimatickými jevy (záplavy, promývání půd apod.) či lidskými zásahy (např. vápnění) mohou vést k výrazným změnám v rozložení frakcí potenciálně rizikových prvků v půdách či antropogenních materiálech.
Cílem této práce bude posoudit vliv změny podmínek na krátkodobé a dlouhodobé změny frakcionace vybraných rizikových prvků (As, Cd, Cr, Cu, Pb, Zn) v půdách a v dalších pevných vzorcích zejména antropogenního původu (struska apod.) v životním prostředí.
|
|
Společenský život na venkově
Kučerová, Kamila ; Majerová, Věra (vedoucí práce) ; Petra, Petra (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá společenským životem na venkově, konkrétně v obci Peruc, která se nachází v Ústeckém kraji. Práce se skládá ze dvou částí. V první teoretické části dochází k vysvětlení některých pojmů, z nichž některé byly dále zkoumány a rozpracovány v rámci vlastního výzkumu. Na základě dostupných tištěných materiálů došlo k popisu obce z geografického, historického a současného aspektu. V praktické části byl vytvořen výzkumný plán, volba vhodných metod pro výzkum problému a sběru dat. Byla provedena analýza demografických ukazatelů, za účelem lepšího porozumění sociální situace došlo k realizaci čtyř polostandardizovaných rozhovorů s představiteli obce či členy spolku. Ze spektra metod spadajících do kvantitativní metodologie bylo použito dotazníkové šetření a následně došlo k potvrzení či vyvrácení hypotéz. Dále následovalo zhodnocení a doporučení pro vedení obce. Byla navržena určitá opatření, jež by mohla přispět ke zlepšení společenského života v obci a tím i k větší spokojenosti občanů a zvýšení úrovně obce. V samotném závěru práce došlo ke krátkému souhrnu a vylíčení poutavých poznatků zkoumání.
|
|
Marketingová strategie zvoleného podnikatelského subjektu
Vlasák, Matouš ; Vokáčová, Lucie (vedoucí práce) ; Michal, Michal (oponent)
Předmětem diplomové práce je marketingová strategie obchodní divize Žirafa Stavebniny, která je součástí stavební společnosti MAO a.s. Žirafa Stavebniny se zabývá prodejem stavebního materiálu, pronájmem stavebních strojů a nákladní dopravou.
Cílem práce je návrh vhodné marketingové strategie pro maloobchodní prodej stavebnin, která povede k dosažení stanovených cílů obchodní divize.
Teoretická část se zabývá pojmy a problematikou strategického marketingového plánování a analýzami potřebných k vytvoření marketingové strategie. Této části práce předcházelo studium odborné literatury, aby poté mohla být prostřednictvím deskripce a komparace sepsána literární rešerše.
Na teoretickou část navazuje kapitola zabývající se základními údaji o společnosti MAO a.s. a její obchodní divizi Žirafa Stavebniny. Vnější prostředí je zhodnoceno prostřednictvím PEST analýzy, analýzy konkurence v odvětví a analýzy trhu. Pomocí finanční analýzy, analýzy marketingového mixu a analýzy konkurenceschopnosti bylo zanalyzováno vnitřní prostředí obchodní divize. Provedením analýz byly odhaleny příležitosti a hrozby pro Žirafu. Mezi nejvýznamnější identifikované příležitosti pro Žirafu patří nízké sazby hypoték, odchod hlavního konkurenta Raab Karcher z trhu a nový vlastník obchodního řetězce Baumax. Naopak nejvýznamnějšími hrozbami jsou nepříznivý vývoj odvětví stavebnictví a stavební výroby, působení Žirafy na dokonale konkurenčním trhu, odchod hlavního konkurenta Raab Karcher z trhu a nový vlastník obchodního řetězce Baumax. Provedením analýz byly zjištěny také silné a slabé stránky Žirafy. Mezi nejdůležitější silné stránky patří přístup k zákazníkovi, kvalita poskytovaných služeb, dobré jméno, dlouholetá působnost na trhu a dobré vztahy s dodavateli. Mezi nejvýznamnější slabé stránky patří nedostatečné využití komunikačních médií, prodejní a komunikační schopnosti zaměstnanců, nízká úroveň webových stránek a prostředí prodejny.
Prostřednictvím SWOT matice byly vygenerovány jednotlivé marketingové strategie, které slouží k dosažení cílů Žirafy. Těmito marketingovými strategiemi jsou např. strategie zefektivnění marketingové komunikace, strategie orientovaná na kvalitu poskytovaných služeb, strategie zaměřená na šíři poskytovaného sortimentu a strategie zaměřená na zvýšení profesionality zaměstnanců. Na základě výsledků provedených analýz a vytvořených marketingových strategií je sestaven návrh akčního marketingového programu pro rok 2016/2017.
|
|
Uhelné tonsteiny a K-bentonity (tufity) v porubských vrstvách ostravského souvrství v české části hornoslezské pánve (namur A, arnsberg)
Martinec, Petr ; Horák, J.
Produktů synsedimentárního vulkanismu v porubských vrstvách si povšimnuli v 60tých letech při průzkumu vrty z povrchu pracovníci tehdejšího Uhelného průzkumu Ostrava (později Geologického průzkumu Ostrava, n.p. (dále jen GPO). Výsledky shrnuje ve své disertační práci TOMŠÍK (1966). Popisuje uhelné tonsteiny slojí, které se dnes označují č. 479 OKD a 495 OKD. Horniny vulkanogenního původu, argilitizované v terigenním prostředí na K-bentonity (tufity) nalezl 20 metrů pod bází „zámeckého slepence“ z oblasti Dětmarovic (410 OKD). Dále popisuje horizont z podloží mořského horizontu Gabriely (418 OKD) z oblasti Frenštátu. Paralelně byl prováděn průzkum uhelných tonsteinů - na katedře geologie a mineralogie VŠB v Ostravě J. Králíkem, který ve své habilitační práci (KRÁLÍK 1969) popisuje uhelné tonsteiny slojí 424 OKD, 452 OKD, 479 OKD a 495 OKD. Stejnými horizonty z porubských vrstev se zabývají dále práce KRÁLÍK (1972) A DOPITA & KRÁLÍK 1977. Detailně popisují výskyty uhelného tonsteinu sloje č. 495 OKD z Karvinska ŠPACHMAN & HORÁK 1989.
Plný tet: UGN_0398207 -  DOC
Plný text: content.csg - DOC
|
|
Biotransfer of selected risk metals into plants and their accumulation and distribution in plant organs
Le Minh, Phuong ; Lachman, Jaromír (vedoucí práce)
Kontaminace půdy těžkými kovy je jedním z problémů životního prostředí ohrožujících lidské bytosti. Těžké kovy jsou považovány za zvláštní nebezpečí znečišťujících látek v půdě a to z důvodu nepříznivých účinků na růst rostlin, množství a činnost užitečných mikroorganismů v půdě a kvalitu potravin. Vzhledem k perzistenci a toxicitě jsou těžké kovy toxické, když vezmeme v úvahu různé druhy znečišťujících látek v půdě. V půdě, se často vyskytuje toxicita zinku (Zn), kadmia (Cd), olova (Pb) a rtuti (Hg), než je tomu u ostatních kovů z důvodu jejich srážek a sorpce v půdě. Jedná se o velmi nebezpečné situace, protože když jsou tyto kovy absorbovány rostlinami, mohou být dále transportovány potravinových řetězců.
V této studii je sledována akumulace čtyř těžkých kovů (rtuť, zinek, olovo a kadmium) v celém zrnu jarních odrůd pšenice dvouzrnky, jednozrnky a jarní pšenice a brambor (Solanum tuberosum). Těžké kovy a esenciální prvky byly sledovány v odrůdách brambor v přesných polních pokusech a v hydroponicky pěstovaných rostlin. Prvky byly stanoveny pomocí metod F AAS, ET AAS a AMA (Advance Mercury Analysis). Statistické analýzy byly provedeny pomocí SPSS 9.0 a Tukeyho HSD testu (alfa 0,05).
V naší studii se koncentrace těžkých kovů v pšeničných obilkách snižovala v pořadí zinek (Zn)> olovo (Pb)> kadmium (Cd)> rtuť (Hg). Srovnání mezi třemi druhy zkoumané pšenice bylo zjištěno, že dvouzrnka je bohatá na obsah zinku (62,12 mg kg-1 sušiny), zatímco jarní pšenice měla nejnižší průměrné koncentrace zinku v zrnu (40,99 mg kg-1 sušiny). Obecně platí, že hodnoty koncentrací olova v obilkách analyzovaných odrůdy pšenice byly nízké (v rozmezí od 0,1268 mg kg-1 sušiny do 0.2950 mg kg-1 sušiny).
Rovněž byly stanoveny koncentrace rtuti ve čtyřech typických fázích růstu pšenice podle Feekese (10 naduřování listové plochy, začátek metání, 10,1 metání, 10,2 čtvrtina klasu vymetána, 10,2 v listech a ve stupni 11 zrání, raně mléčná zralost). Bylo prokázáno, že koncentrace rtuti v různých odrůdách pšenice byly absorbovány odlišně v různých stadiích růstu rostlin. Růstové stadium 10,2 a 10,2 v listech ukázaly vysoký obsah rtuti (0,0152 mg kg-1 sušiny a 0,0214 mg kg-1 sušiny, v uvedeném pořadí). Mezi jednotlivými odrůdami byly stanoveny významné rozdíly.
Obsahy toxických resp. potenciálně toxických prvků stanovené ve zkoumaných bramborových hlízách se vyznačovaly velkou variabilitou v rámci sledovaných brambor. Statistické analýza (analýza rozptylu jednoduchého třídění ANOVA) však ukázala, že neexistovaly významné rozdíly mezi oběma skupinami zkoumaných vzorků (vzorky z Uhříněvsi a Valečova v roce 2013 a 2014) pokud se hodnotil jeden ze zkoumaných kovů. Měřitelné hladiny rtuti byly nalezeny ve stopových množstvích u všech zkoumaných vzorcích brambor při porovnání s jinými kovy (Cd, Pb).
Rostlinné buňky ve srovnání s živočišné buňky jsou charakterizovány tvorbou buněčných stěn. Plazmatická membrána nebo buněčná membrána jsou biologicky aktivní membrány oddělující vnitřek buňky z vnějšího prostředí. Byla vyvinuta a upravena metoda izolace protoplastů z rostlinného materiálu (brambory). V našem experimentu byly rostliny pěstovány hydroponicky ve Výzkumném ústavu rostlinných plodin Praha-Ruzyně. Jestliže zkoumáme rostlinnou membránu, jednou z možností je odstranění buněčné stěny pomocí speciálních směsí enzymů. Protoplasty byly uvolněny ve tmě při teplotě 25 stupňů Celsia po dobu 18 hodin. Bylo použito síto 70-90 mikrometrů k filtrování a poté odstředění po dobu 5 minut při 100 g. Všechny kroky byly prováděny pečlivě, aby se zabránilo poškození nebo rozbití protoplastů.
|
|
Stanovení antioxidačních vlastností extraktů z léčivých a jedlých rostlin v in vitro podmínkách
Tauchen, Jan ; Kokoška, Ladislav (vedoucí práce) ; Jaromír , Jaromír (oponent)
Identifikace a charakterizace rostlinných produktů s antioxidačními a anti-proliferačními účinky, jakožto potencionálního terapeutického prostředku pro léčbu nemocí spojených s oxidačním stresem (jako např. arterioskleróza, diabetes nebo rakovina), je neustále středem vědeckého zájmu. Tato studie se zaobírá charakterizací in vitro antioxidační a anti-proliferační aktivity a chemického složení 39 vzorků méně využívaných tradičních gruzínských odrůd vín, extraktů z 23 vzorků etiopských léčivých rostlin a 22 vzorků z jedlých a léčivých rostlin z peruánské Amazonie. Pro stanovení biologických účinků byly použity metody založené na měření inhibice radikálu 2,2-difenyl-1-pikrylhydrazyl (DPPH), kapacity absorpce kyslíkových radikálu (ORAC), celkového obsahu fenolických látek (TPC), a životaschopnosti buněčných linií pomocí metody založené na metabolické přeměně tetrazolium bromidu (MTT) na formazan. Chemické složení bylo stanoveno metodami založenými na vysokotlaké kapalinové chromatografii (HPLC-ultrafialovo-viditelné spektroskopii a HPLC-tandemové hmotnostní spektrometrii). V rámci experimentů s gruzínskými víny bylo prokázáno, že vína červená (zejména odrůdy Saperavi) vykázala silnější antioxidační účinek (průměrné DPPH a ORAC hondoty na 5.1 a 10.6 g TE/L vína) ve srovnání s běžnými středo- a západo-evropskými víny [Pinot Noir (DPPH = 3.1 a ORAC = 9.4 g TE/L vína), Cabernet Sauvignon (DPPH = 3.0 a ORAC = 7.3 g TE/L vína) a Cabernet Moravia (DPPH = 2.0 a ORAC = 8.5 g TE/L vína)]. Gruzínská vína byla oproti středo- a západo-evropským vínům výrazně bohatší na kvercetin (mezi 14.44 a 1.07 ug/mL), kaempferol (mezi 1.68 a 0.03 ug/mL) a syringovou kyselinu (mezi 12.59 a 4.72 ug/mL), avšak chudší na resveratrolu (mezi 5.11 a 0.32 ug/mL). Mezi jedlými a léčivými rostlinami z Etiopie a Peru jedině extrakty Dodonaea angustifolia (IC50 pro DPPH = 22.2 ug/mL, ORAC = 767.6 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 = 120.0 ug/mL); Rumex nepalensis (IC50 pro DPPH = 5.7 ug/mL, ORAC = 1061.4 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 = 50.5 ug/mL); Inga edulis (DPPH a ORAC = 337.0 a 795.7 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 and HT-29 = 36.3 a 57.9 ug/mL) a Oenocarpus bataua (DPPH a ORAC = 903.8 a 1024.4 ug TE/mg extrakt; IC50 pro Hep-G2 a HT-29 = 102.6 a 38.8 ug/mL) projevily kombinovaný antioxidační/anti-proliferační účinek. Selektivní anti-proliferační aktivitu prokázaly pouze extrakty Verbascum sinaiticum (IC50 pro Hep-G2 = 80.6 ug/mL) a Annona montana (IC50 pro Hep-G2 a HT-29 = 2.7 a 9.0 ug/mL). Výše zmíněný rostlinný materiál vykázal pouze slabou nebo žádnou toxicitu vůči zdravé buněčné linii. Přestože extrakty z Jasminum abyssinicum (IC50 pro DPPH = 26.3 ug/mL, ORAC = 1023.7 ug TE/mg extrakt), Rumex nepalensis (IC50 pro DPPH = 5.7 ug/mL, ORAC = 1061.4 ug TE/mg extrakt), Mauritia flexuosa (DPPH a ORAC = 1062.9 a 645.9 ug TE/mg extrakt), Myrciaria dubia (DPPH a ORAC = 641.9 a 642.6 ug TE/mg extrakt) a Theobroma grandiflorum (DPPH a ORAC = 714.8 a 821.9 ug TE/mg extrakt) projevily významný antioxidační účinek, tyto druhy taktéž prokázaly mírnou až velice nízkou anti-proliferační aktivitu nebo byly toxické pro zdravou buněčnou linii. Ve všech dílčích studiích obsah fenolických látek silně koreloval s antioxidační aktivitou, avšak slabě s anti-proliferačním efektem. Výsledky naznačují, že výše zmíněné druhy by mohly být perspektivní pro vývoj nových rostlinných přípravků, efektivních proti onemocněním souvisejícím s oxidačním stresem. Před jejich možným uvedením do praktického využití však bude nezbytný další výzkum zaměřený na podrobnější stanovení jejich chemického složení, farmakologických účinků a toxikologické bezpečnosti.
|
|
Vnitřní krajina Prahy
Slánský, Karel ; Jebavý, Matouš (vedoucí práce)
Práce popisuje zásadní části vnitřní krajiny Prahy a porovnává je v základních souvislostech s městem Mnichov. V literární části práce popisuje základní termíny vztahující se k tématu a dále se zabývá strukturou ploch zeleně ve městech, systémy zeleně a zabývá se krajinou Prahy a jejími hodnotami. V souhrnu dosavadních výsledků je popsána charakteristika území Mnichova a Prahy, jejich plochy zeleně, charaktery systémů zeleně a jejich vývoj, principy a strategie měst a legislativní nástroje. Cílem je vytvořit koncepční materiál využitelný jako podklad pro plánování systémů zeleně měst (metropolí) s ohledem na udržitelný rozvoj území a urbanismus měst a systém územního plánování. Závěry budou sloužit pro využití v územně plánovací praxi při řešení uspořádání ploch ve vnitřní krajině měst (metropolí).
|
|
Testování bioefektorů na mobilitu fosforu v půdách
Holečková, Zlata ; Balík, Jiří (vedoucí práce)
Potřeba zvýšit zemědělskou produkci se v průběhu posledních šedesáti let projevila masivním používáním minerálních hnojiv. Vzhledem k nárůstu světové populace se očekává růst poptávky po krmivech a potravinách, omezená dostupnost produktivní zemědělské půdy, a vzrůstající závislost na minerálních hnojivech. Je tedy důležité nalézt alternativní strategie pro výživu rostlin. V roce 2012 vznikl projekt spolupráce několika univerzit v Evropě. Projekt se týká využití bioefektorů v rostlinné výrobě. Využití těchto látek by mělo přispět ke snížení vstupů minerálních hnojiv používaných v zemědělství a ke správnému využívání půdy. Disertační práce bude zahrnovat testování v reálných podmínkách různých zeměpisných poloh. Hlavním cílem je rozvíjet nové přístupy k využívání tzv. bioefektorů založených na základě působení živých mikroorganismů a aktivních přírodních látek. Bioefektory mohou být v závislosti na půdně-klimatických podmínkách nástrojem k překonání omezení dostupnosti živin. Mohou obsahovat mikroorganismy (bakterie, houby) a aktivní přírodní sloučeniny (výluhy z půdy či kompostu, mikrobiální zbytky, rostlinné výtažky, metabolity z biologických procesů, sušenou hmotu bylin či mořských řas). Tyto produkty jsou vyvíjeny pro široké spektrum plodin (např. kukuřice, pšenice a rajčata). Jejich efektivita spočívá v mobilizaci živin z hůře přístupných forem v půdě. Práce je zaměřena zejména na vliv bioefektorů na různé formy fosforu v půdě. Fosfor v půdě patří mezi nezastupitelné prvky nezbytné pro růst a vývin rostlin. Přes jeho nezbytnost v rostlinném metabolismu je jeho obsah v půdě poměrně nízký. Vyšší obsah fosforu je u většiny půd převážně v povrchových vrstvách, protože se zde vyskytuje zvýšená biologická aktivita způsobující akumulaci organického materiálu. Vliv má často i aplikace organických a minerálních hnojiv. Obsah půdního fosforu se však může měnit v závislosti na mateční hornině, textuře a hospodařením s půdou (poměr a druh dodaného P a způsob kultivace půd). Uvedené vlivy působí i na relativní obsahy organických a minerálních forem fosforu. Z hlediska vazeb P v půdě můžeme vytvořit tyto tři základní skupiny: anorganické sloučeniny fosforu, organicky vázaný fosfor a výměnně sorbovaný fosfor. Množství fosforu vázaného v jednotlivých frakcích závisí především na době aplikace hnojiva včetně vlivu i dříve provedených zásahů. Z uvedených důvodů jsou nutné podrobnější analýzy jednotlivých forem fosforu v půdě po aplikaci minerálních hnojiv spolu s bioefektory. V rámci této disertační práce budou založeny nádobové i polní pokusy, ze kterých budou odebrány půdní a rostlinné vzorky z každé varianty. Vzorky budou následně analyzovány a bude v nich měřen obsah fosforu.
|
|
Zhodnocení využívání organických odpadů v malých spalovacích zařízeních
Černý, David ; Malaťák, Jan (vedoucí práce) ; Mašek, Jiří (oponent)
Organické odpady představují dostupnou náhradu za cíleně pěstované energetické plodiny pro výrobu biopaliv. Biopaliva vyrobena z organických odpadů vyžadují, aby zdrojové suroviny neobsahovaly nebezpečné látky, které by se jejich spálením
v jednoduchých spalovacích zdrojích dostaly do ovzduší jako emise.
Tato práce se zabývá posuzováním technicko-provozních parametrů malých spalovacích zařízení při spalování vzorků paliv vyrobených z organických odpadů. Jako vzorky byla vybrána tuhá paliva ve formě kusových, briket a pelet vyrobená z perspektivních materiálů. Spalování bylo realizováno v krbových kamnech s roštovým topeništěm
a v automatických kamnech. K měření emisních koncentrací O2, CO, NOX a teploty spalin byl použit plynový analyzátor.
Pro spalování na roštovém topeništi se z komerčních paliv jako vhodná náhrada za uhlí nebo dřevo jeví brikety z kůry, při jejichž spalování bylo dosaženo emisních koncentrací CO s hodnotou 560,8 +/- 98,9 mg.m-3, hodnoty NOX byly poměrně vysoké
1 193,6 +/- 141,7 mg.m-3. V rámci práce byly pro toto topeniště vyrobeny brikety z kompostu, jejichž emisní koncentrace CO jsou vyšší 1 487,8 +/- 418,8 mg.m-3, hodnoty NOX byly naopak nižší 330,8 +/- 26,3 mg.m-3 než u briket z kůry. Na roštovém topeništi byl spalován experimentální vzorek čistírenského kalu, který byl upraven hydrotermální karbonizací, naměřené emisní koncentrace CO 1 493,3 +/- 237,3 mg.m-3 a hodnoty NOX
544,8 +/- 20,2 mg.m-3 jsou pozitivní, protože nebylo dosaženo jmenovitého výkonu spalovacího zařízení a spalné teplo vzorku je velmi nízké 12,61 MJ.kg-1.
V automatických kamnech bylo při spalování odpadních dřevních pelet s certifikátem ENplus A1 dosaženo nejvyšší účinnosti spalovacího zařízení 80,8 +/- 2,7 % a také velmi nízkých emisních koncentrací CO s hodnotou 117,5 +/- 14,4 mg.m-3 a hodnoty NOX
110,3 +/- 2,9 mg.m-3. Následné pokusy na tomto zařízení měly za cíl zvýšit účinnost spalovacího zařízení, pomocí instalace teplovzdušného výměníku a předehřevu spalovacího vzduchu. Při využití metody předehřevu spalovacího vzduchu došlo ke zvýšení emisních koncentrací CO.
|
|
Kontaminace rizikovými prvky na Kutnohorsku a možnosti jejího využití v paleoenvironmentálním výzkumu
Horák, Jan ; Hejcman, Michal (vedoucí práce) ; Jaromír, Jaromír (oponent)
Dizertace se zaměřuje na využití kontaminace rizikovými prvky jako stratigrafického markeru v paleoenvironmentálním výzkumu. Kontaminace není studována sama o sobě, ale je vnímána jako prostředek k interpretaci sedimentárních záznamů historických jevů a událostí. Nese informace o původu kontaminace, o kontaminační aktivitě, či o vývoji krajiny.
Kutnohorsko (střední Čechy, 49°57'0.170"N, 15°15'59.877"E) je region s významnou historickou těžbou, která trvala především v době od 13. do 16. století. Později se vracely sporadické pokusy o obnovu těžby, víceméně neúspěšné. Výraznější návrat proběhl ve druhé polovině 20. století. Je tedy vysoce pravděpodobné, že kontaminanty zde budou moci být využity jako stratigrafické markery. Během výzkumu byly využívány především As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Pb, V a Zn, neboť patří mezi nejčastější prvky analyzované obecně i v rámci kutnohorského regionu.
Cíle práce jsou:
Charakterizovat kontaminaci v regionu a odpovědět na tyto otázky:
- Jsou některé rizikové prvky pro zdejší kontaminaci charakteristické?
- Pokud jsou, projevují se (prostorově, sedimentárně apod.) stejně, nebo různě?
- Je případná různorodost prostorově vázaná? Je vázaná na konkrétní krajinné prvky?
- Je případná různorodost vázaná na nějaké konkrétní aktivity?
Využít zjištěné poznatky v konkrétních situacích:
- Je možné využít kontaminaci rizikovými prvky jako stratigrafický marker ve fluviálních sedimentech?
- Jak interpretaci konkrétních situací ovlivňuje celkový kontext kontaminace v regionu
Jádrem výzkumu je metaanalýza kontaminačních dat z regionu (data pocházejí jak z našich výzkumů, tak i z dalších studií). Výsledky nepřinesly pouze základní charakteristiku kontaminace v regionu, ale i zásadní poznatky o její struktuře. Pouze As, Cd, Cu, Pb a Zn jsou spojeny s těžební a hutní činností. Ostatní prvky - jak koncentrací, tak rozšířením - jsou těmito činnostmi neovlivněny. Byla rovněž odhalena vazba As a Cd spíše na těžbu, kdežto Cu, Pb a Zn na hutnickou aktivitu. Obě skupiny byly jinak prostorově distribuované. Srovnání výpovědi koncentrací a clr-transformovaných hodnot přineslo další zajímavé výsledky. Tato transformace je pro interpretaci geochemických dat v prostoru zásadní.
Studován byl i prostor soutoku řek Klejnárky a Labe. Kontaminace je zde stále patrná, ale diverzita mezi kontaminanty již nikoliv. Soutok koncentrace silně nařeďuje, takže není snadno rozeznatelná v dalších úsecích toku. Nicméně i zde clr-transformace přinášejí detailnější pohled.
Byly rovněž provedeny analýzy dvou vertikálních profilů. Ukázalo se, že interpretovat data z jednoho profilu může být riskantní, pokud není zahrnut regionální kontext. V jednom z profilů dochází ke smíšení dvou odlišných geochemických populací (z hlediska statistiky). Kontaminace tak působí jen jako jeden faktor. Tato lokalita je vhodná pro statistická testování míchání dvou populací, identifikaci odlehlých hodnot apod.
|
host ::
