Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3,787 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.19 vteřin. 

Moderní umění v krajině
Jarešová, Sylvie ; Vacek, Oldřich (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Moderní umění v krajině Souhrn Práce rozebírá tvorbu krajiny v souvislosti s uplatněním moderního umění. Nejprve se věnuje správné interpretaci stěžejních pojmů jako je krajina, umění, kultura. Tyto oblasti pak dále studuje z historického kontextu. Vzájemné interakce na první pohled zdánlivě odlišných témat, jako je krajina a moderní umění jsou analyzovány a blíže zkoumány. Aby bylo možné aplikovat do krajiny moderní prvek, je nutné zohlednit všechny přístupy krajinotvorby. V první fázi práce rozebírá hodnocení krajinného rázu a krajiny vůbec. Jak krajina působí na člověka, jaké jsou její hodnoty. Udržitelnost krajiny a jejích hodnot závisí také na definování její ochrany. Část práce se věnuje i těmto možnostem, jak legislativní, tak přirozené ochrany přírody. Co by dnešní krajina měla nabízet, řeší v polemice o hodnotách krajiny, vnímání krajiny a její estetické rovině. Tvorba krajiny v dnešní moderní době zahrnuje propojení historicky významných, současně nezbytných a pro budoucnost nevyhnutelných prvků, tak aby byla zachována její funkční a estetická hodnota pro další generace. Modelový příklad řeší právě toto propojení, historické krajiny, v které je plánována dálnice. Hrozí zde vysoký stupeň fragmentace krajiny, a jejího využití nejen pro místní obyvatele a ekosystémy. Zároveň zde aplikuje prvek moderního umění jako prostředek sjednocení krajiny. Umění se stává nástrojem, který může vrátit místům jejich náboj a krajině řád. Umění propojuje fragmentovanou krajinu a vnáší další hodnotu pro příští generace. Případová studie nastiňuje poslední umělecké trendy aplikované do krajiny. Přináší shrnutí výrazových prostředků a technik v rámci diskuze. Zde dále rozvádí myšlenku současné tendence moderního umění. Výstupem práce jsou metodické postupy zobrazené pomocí modelového projektu. Návrh metodiky instalace prvku moderního umění do krajiny. Klíčová slova: moderní, umění, krajina, koncept, estetika, vnímání.

Biologické vlastnosti kaseinomakropeptidu
Vašíčková, Klára ; Potůčková, Miroslava (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo shrnout současné poznatky o biologických vlastnostech kaseinomakropeptidu. Kaseinomakropetid je hydrofilní, většinou glykosylovaný polypeptid, jež vzniká z kappa-kaseinu během procesu proteolýzy této bílkoviny účinkem enzymu chymozinu. Polypeptid vykazuje řadu zajímavých funkčních a biologických vlastností, díky nimž má potenciál pro široké využití v potravinářském průmyslu a vývoj nových potravin s přidanou hodnotou. Mezi jeho hodnotné fyzikálně-chemické schopnosti patří povrchová aktivita (emulgační a pěnotvorné vlastnosti), želírovací a adsorpční vlastnosti, termo- a acidobazická stabilita. Z biologických účinků lze jmenovat zejména antialergenní, antibakteriální, antikariogenní, antivirotické, dietetické a imunomodulační prebiotické vlastnosti a vliv na gastrointestinální trakt. Řadou studií bylo pozorováno, že vyšší biologickou aktivitu vykazují glykosylované formy kaseinomakropeptidu, ať již v nativní či hydrolyzované formě. Důležitý je zejména obsah kyseliny sialové. Dobré bioaktivní schopnosti prokázaly též konjugáty polypeptidu s galaktooligosacharidy. Antibakteriální účinek kaseinomakropeptidu byl prokázán například u patogenních kmenů bakterií Escherichia coli ETEC K88, Salmonella enterica subsp. enterica sérotyp typhimurium CECT 443 a Listeria monocytogenes CECT 935. Prebioticky polypeptid působil mimo jiné na mikroorganismy Bifidobacterium animalis subsp. lactis BB12, Bifidobacterium bifidum CCDM 94, Bifidobacterium thermophilum RB 267, Lactobacillus bulgaricus ATCC 7517, Lactococcus lactis subsp. lactis a Lactobacillus rhamnosus RW-959-M. Antikariogenní vlastnosti kaseinomakropeptidu byly s úspěchem uplatněny na vybrané kmeny Streptococcus mutans, sanguis a sobrinus a modelový systém hydroxyapatitu. Glykosylované formy polypeptidu také stimulovaly sekreci žaludečních a pankreatických enzymů a cholecystokininu, avšak nebyl prokázán jeho pozitivní vliv na potlačení chuti k jídlu, pocitu hladu a množství přijaté stravy a energie.

Konstrukce identity mladé generace migrantů na příkladu Bulharů v Praze
Volfová, Veronika ; Macků, Lucie (vedoucí práce) ; Fajfrlíková, Pavla (oponent)
Bakalářská práce má za cíl identifikovat identitu mladé generace migrantů na příkladu bulharské menšiny žijící v Praze. Práce zjišťuje, jakým způsobem dochází k udržování bulharských tradic, jazyka a popularizace bulharské kultury v Praze. První část práce seznamuje se základními pojmy, které s tématem souvisí. Jedná se o pojmy: etnicita, identita, nacionalismus a národ, integrace a akulturace, etnický prostor, menšina. Součást teoretické práce také seznamuje s menšinovým složením v České republice a následně se zaměřuje přímo na Bulharskou menšinu v Praze a její základní kulturní rysy. Druhá část práce přibližuje skupinu mladé generace Bulharů v Praze a ukazuje, jakým způsobem dochází ke konstrukci jejich identit. Praktická část vychází z vlastního výzkumu, který zahrnuje polostrukturalizované rozhovory s příslušníky bulharské menšiny v rozmezí věku 18 až 29 let, kteří v Praze žijí.

Identita a postavení ženy v islámu na příkladu muslimek žijících v ČR
Svojšová, Kateřina ; Macků, Lucie (vedoucí práce) ; Fajfrlíková, Pavla (oponent)
Bakalářská práce "Identita a postavení ženy v islámu na příkladu muslimek žijících v ČR" má přiblížit, jak muslimské ženy žijící v České republice vnímají svoji identitu a postavení a jak pohlížejí na ženy žijící v muslimském prostředí. Teoretická část představuje islám jako druhé nejrozšířenější náboženství na světě, praktikování víry v každodenním životě a dále přibližuje situaci žen v souvislosti s jejich společensko-právním postavením. V analytické části práce je využita kvalitativní metoda formou polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly nahrány s deseti informátorkami, které se v České republice narodily nebo zde již dlouhodobě žijí. Otázky byly rozděleny do čtyř okruhů, které se z velké části týkaly rolí žen a mužů v rodině, postavením žen v Koránu a islámu a také samotným životem konvertujících muslimek v České republice. Rovněž má tato část za cíl přiblížit, jak konvertující ženy vnímají role žen v muslimském prostředí.

Proměny zvyků a tradic na příkladu Vietnamců v ČR
Rupprichová, Tereza ; Macků, Lucie (vedoucí práce) ; Zychová, Jana (oponent)
Tato práce má za úkol zmapovat proměny zvyků a tradic na příkladu Vietnamců žijících v České republice. Cílem je rovněž zjistit, zda je vietnamská menšina v České republice více ovlivněna kulturou vietnamskou či kulturou zdejší. V teoretické části jsou popsány důležité pojmy, které souvisí s touto tematikou. Jedná se především o migraci, integraci a kulturní specifika Vietnamců. Analytická část pak interpretuje výsledky výzkumu, které jsou řazeny do několika oblastí, ty zahrnují jak pohled na Českou republiku a Vietnam, tak i zvyky, tradice a vietnamskou kulturu celkově. Bakalářská práce je založena na kvalitativním výzkumu, při kterém byly provedeny polostrukturované rozhovory s 15 Vietnamci žijícími v České republice.

Mražené smetanové krémy s přidanou hodnotou
Melicharová, Barbora ; Potůčková, Miroslava (vedoucí práce) ; Lidmila, Lidmila (oponent)
Cílem bakalářské práce je shrnutí současných poznatků o vývoji a vlastnostech mražených krémů (zmrzlin) s přidanou hodnotou. Aktuálně patří mezi nejintenzivněji studované možnosti přípravy funkčních zmrzlin inkorporace probiotik. Jejich vitalita záleží na druhu mikroorganismu, například bifidobakterie jsou v matrici mraženého krému obvykle hůře stabilní než laktobacily. Jako vhodné kmeny dobře přežívající výrobní i skladovací proces a průchod výrobku lidským gastrointestinálním traktem byly vybrány například Lactobacillus acidophilus AB5-18, AK4-14, Lactobacillus agilis AA17-73, AC18-88 a Lactobacillus rhamnosus AB20-100. Vitalita probiotických kultur ve zmrzlině může být dále negativně ovlivněna výrobními procesy a skladovacími podmínkami, při nichž dochází k letálnímu poškození živých buněk. Patří mezi ně zejména zmrazování výrobní směsi a kolísáním teplot během skladování. Základní složky produktu (mléčný tuk, bílkoviny, laktóza, sladidla, hydrokoloidy, vzduchové bubliny, ovocné ingredience) pak působí jako přirozená ochrana vůči těmto vlivům. Přežití probiotik může být také podpořeno přídavkem prebiotik inulinu a oligofruktózy (> 9 %), začleněním kultury do čokolády (> 23 %) nebo její mikroenkapsulací do alginátu vápenatého (> 30 %). Přídavek probiotických mikroorganismů ovlivňuje též senzorický profil výrobku, proto je doporučováno inkorporovat je až před zmrazováním výrobní směsi, čímž je jejich účinek minimalizován. Dobře byly hodnoceny například mražené krémy s obsahem Lactobacillus reuteri a Bifidobacterium bifidum. Probiotické zmrzliny mohou vykazovat slabší vůni, jogurtovou chuť a probiotickou pachuť, ale také osvěžující a příjemně kyselou chuť, vyšší viskozitu, homogennost, hladkost a odolnost vůči tání. Jejich senzorické vlastnosti mohou být pozitivně ovlivněny přídavkem mléčného tuku, hydrokoloidů (guarová guma, xanthan) a kyselých ovocných složek (jahod), nebo nášlehem (60 - 90 % obj.). Probiotický mražený krém lze navíc s výhodou použít jako nosič dalších zdraví prospěšných složek, například esenciálních látek (mastné kyseliny, minerály a vitamíny, zejména vápník a vitamín D), vlákniny a antioxidantů. Byl také prokázán jeho antikariogenní účinek při obsahu směsné kultury Bifidobacterium lactis a Lactobacillus acidophilus.

Studium diverzity plevelových společenstev ve vybraném zemědělském podniku v oblasti středního Polabí
Procházková, Petra ; Kolářová, Michaela (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Diplomová práce vyhodnocuje druhovou diverzitu plevelových společenstev ve vybraném zemědělském podniku v oblasti středního Polabí. Hodnocená lokalita je řazena do řepařské výrobní oblasti. Konkrétně bylo hodnoceno zaplevelení pozemků Agromaso s.r.o. v bezprostředním okolí města Brandýs nad Labem- Stará Boleslav v nadmořské výšce 169 m n. m. Hodnotilo se zaplevelení při konvenčním hospodaření v porostu pšenice ozimé a řepky ozimé. Sběr dat byl proveden začátkem března tohoto roku, před jarním herbicidním ošetřením. Aplikace herbicidů byla v kulturách provedena na podzim. Na každém pozemku bylo vyhodnoceno 5 náhodných parcel o rozloze 1 m2 na souvratích a 5 parcel o téže rozloze v centrech porostů. Zjištěné hodnoty byly setříděny do tabulek a grafů. Mnohorozměrnými analýzami byly zjišťovány rozdíly ve druhovém složení v centru porostu a na souvratích. Dále rozdíly v druhovém složení plevelových společenstev obilnin a olejnin. Tyto analýzy potvrdily následující hypotézy: Hypotéza 1: Druhová diverzita plevelů na okrajích a uvnitř pozemků se liší. Tato hypotéza byla potvrzena mnohorozměrnými analýzami. Diverzita na okrajích pozemků byla vyšší než v centrech porostů. Na okrajích pozemků se vyskytovalo více plevelných druhů než v centrech porostů. V centru porostu pšenice ozimé to byly pouze 2 druhy plevelů, kdežto na okraji 8 druhů plevelů. Na pozemcích s řepkou ozimou byla situace obdobná, okraje pozemků čítaly 9 plevelných druhů a centra honů jen 7 druhů plevelů. Tuto skutečnost potvrzují indexy diverzity. Hypotéza 2: Existují rozdíly v druhovém složení plevelových společenstev obilnin a olejnin (z důvodu odklonu od původní metodiky byla hypotéza upravena). Výzkum potvrdil i hypotézu 2, mnohorozměrné analýzy dokazují, že se druhové složení společenstev obilnin a olejnin liší. Vliv plodiny na složení druhového spektra byl shledán jako statisticky významný.

Analýza druhového složení spektra plevelů obilnin v rámci ekologického způsobu hospodaření
Horáček, Jan ; Kolářová, Michaela (vedoucí práce) ; Holec, Josef (oponent)
Souhrn Ekologické zemědělství dává větší šanci rostlinám se projevit v jejich schopnostech. Díky nepoužívání umělých herbicidů a alternativním pěstitelským způsobům jsou poskytnuty vhodnější podmínky doprovodným rostlinám kulturních plodin k jejich růstu a rozmnožování. Ekologicky vedené agrofytocenózy jsou tedy pestřejší v zastoupení druhů a jejich pokryvnosti. Mezi polní plevele patří i ohrožené druhy, kterým se může více dařit na ekologické půdě, díky čemu může tento zemědělský systém sloužit i k jejich ochraně a zachování druhů. Ty nejúspěšnější plevele ohrožují kultury na každé půdě, jak ekologické, tak konvenční. Bez možnosti chemického zákroku se tyto stávají ještě úpornějšími. O to vše je výrazněji vidět strategie každého rostlinného druhu. Proto je otázka plevelů, včetně jejich potlačování, v ekologickém zemědělství velmi důležitá a diskutovaná. Cílem této bakalářské práce je analyzovat rostlinné společenstvo na ekologických polích s obilninami a zachytit možné vlivy na něj. Pro zaznamenání plevelů ve snímku byla zvolena Braun-Blanquetova stupnice. V rámci bakalářské práce byly prozkoumány různé lokality v okresu Benešov a byl zahrnut vliv jarní a ozimé obilniny, vliv předplodiny pro jarní a ozimé obilniny a způsob zpracování půdy. Jako významné plevele byly vyhodnoceny především: v ozimých obilninách jednoleté ozimé druhy plevelů, v jarních obilninách vytrvalé druhy a některé jednoleté jarní. V jarní obilnině byly po jarní předplodině významné jednoleté druhy ozimé i jarní, po víceleté pícnině hlavně vytrvalé doprovodné rostliny. Vliv předplodiny na spektrum plevelů v ozimé obilnině se nepodařilo prokázat jako významný. Agrofytocenóza polí oraných a bezorebných se projevila větším spektrem vytrvalých druhů na neoraných polích a v rozdílnosti druhů vytrvalých i jednoletých. Jmenovitě pýr plazivý, čistec bahenní, mák vlčí jako typické na pravidelně oraných polích, zatímco na neoraných polích se často nacházel pcháč oset, pryskyřník plazivý, mléč rolní, pelyněk černobýl, rmen rolní, chundelka metlice a jiné. Analýza se ve většině výsledků shoduje s popisem vlastností plevelů v odborných pramenech, avšak došlo i k rozdílnému pozorování. Na statisticky průkazných výsledcích je patrné, jak může agronom dlouhodobě ovlivňovat agrofytocenózy. Klíčová slova: ekologické zemědělství, plevele, agrofytocenóza, obilniny, regulace plevelů, vlastnosti plevelů.

Nízko- a neenergetická sladidla
Trnková, Lenka ; Orsák, Matyáš (vedoucí práce) ; Hniličková, Helena (oponent)
Nízko- a neenergetická sladidla jsou látky, které zajišťují potravinám sladkou chuť. Již z názvu vyplývá, že mají menší či žádnou energetickou hodnotu a obvykle se vyznačují vyšší sladivostí než sacharóza. Z tohoto důvodu jsou užívána hlavně při onemocnění diabetes mellitus, redukci obsahu energie v potravinách a ochraně před zubním kazem. Přírodní sladidla byla objevena již v dávné minulosti, při hledání obživy. Za zmínku stojí například stévie, která byla užívána indiány před dobytím Jižní Ameriky. Avšak historie syntetických sladidel není příliš významná, jelikož převážně souvisí s porušováním správného chování v laboratoři. Tímto způsobem byl jako první objeven sacharin v roce 1878. Sladidla jsou součástí potravinářských přídatných látek, které jsou do potravin přidávány záměrně. V potravinách mohou upravovat senzorické vlastnosti nebo prodloužit trvanlivost. V Evropské unii je ke každému schválenému sladidlu přiřazen tzv. E-kód, který je součástí etiket. Sladidla lze rozdělit podle původu, nutriční hodnoty a chemické struktury. Tato bakalářská práce pojednává o nízko- a neenergetických sladidlech, která mohou být syntetického i přírodního původu. Pro zmíněná neenergetická syntetická sladidla je typické, že obsahují méně než 21 kJ na porci. Jedná se o vysoce intenzivní látky, které dosahují mnohonásobně vyšší sladivosti než sacharóza. Hlavními zástupci jsou sacharin, cyklamát, acesulfam K, sukralóza, aspartam a jeho deriváty. Z nízko- či neenergetických přírodních sladidel lze zmínit erythritol, D-tagatózu, threalózu, neohesperidin dihydrochalkon, steviosid a thaumatin. Existuje celá řada omezení, která jsou potvrzena odbornými výzkumy. Například pacienti trpící onemocněním diabetes mellitus by měli užívat zejména synteticky vyrobená sladidla, jelikož zde nemusí připočítávat energetickou hodnotu. I když v některých státech jsou určitá sladidla zakázána, z hodnocení bezpečnosti vyplývá, že při dodržování doporučeného denního dávkování nedochází k nežádoucím vedlejším účinkům, a proto lze sladidla považovat za bezpečná.

Potravní a jiné alergie u zvířat
Kubíčková, Jana ; Kodeš, Alois (vedoucí práce) ; Hučko, Boris (oponent)
Alergie jsou v současnosti problémem nejen lidí, ale také většiny zvířat. Předmětem této bakalářské práce jsou především určité alergie, které se velmi často objevují u zvířat a projevy těchto alergií. Toto téma je zpracováno s využitím nejnovější poznatků. V celkovém literárním rozboru jsou nejprve popsány základní pojmy týkající se alergologie. Zároveň je připomenuta podstata a vznik alergie. Alergii lze chápat jako imunitní reakci organismu na antigeny, které přicházejí z vnějšího prostředí. Tyto alergeny mohou být inhalační, kontaktní, hmyzí, či alergeny z léčiv. Známy jsou čtyři typy hypersenzitivních reakcí- reakcí přecitlivělosti. Prvním typem těchto reakcí, je reakce rané přecitlivělosti. Příznaky přicházejí ihned a projevem bývá především anafylaxe, přecitlivělost na pyl rostlin či astma. Tento typ hypersenzitivní reakce je léčen především pomocí imunoterapie nebo podáním antihistaminik. Druhým typem je reakce antigenu s danou protilátkou, což aktivuje cytotoxické buňky (fagocyty). Klinickým příznakem jsou některá autoimunitní onemocnění. Předposledním typem hypersenzitivních reakcí, je reakce zprostředkovaná imunitními komplexy. Tato reakce se projevuje tvorbou zánětu nebo nekrózy. Posledním typem těchto reakcí je reakce zprostředkovaná T - lymfocyty senzibilizovanými po kontaktu se specifickým antigenem. Příznakem probíhající reakce může být alergická kontaktní dermatitida. Další část práce vysvětluje diagnostiku alergií, která je prováděna odlišně dle typu předpokládané alergie. Nejčastěji se využívají kožní testy a dieta bez potraviny potencionálně způsobující potravní alergii. Klinické příznaky a symptomy pomáhají odhalit formu alergie, popřípadě i konkrétní typ alergie. Mezi tyto příznaky řadíme problémy trávicího traktu, respirační obtíže či kožní projevy alergií. Dále v práci nalezneme příklady alergií, které přinášejí obtíže u zvířat a možnosti jejich léčby. Primární léčbou je odstranění zjištěného alergenu z prostředí, ve kterém zvíře žije. Pokud je tento alergen součástí běžného života a bohužel nemůže být odstraněn, veterinární lékaři přechází příkladně ke specifické alergenové terapii. Metoda je založena na postupném vpravování zvyšujících se dávek antigenu do organismu. Tím je zajištěna dostatečná kumulativní dávka alergenu v organismu, která způsobuje zmírnění klinických příznaků, nebo dokonce úplné vymizení potíží při expozici alergenu. Tato desenzibilizace, také označována jako hyposenzibilizace se v současnosti jeví jako nejlepší způsob léčby a to především hypersenzitivních reakcí I. typu. Metoda specifické alergenové terapie vykazuje skvělé výsledky a do budoucna bude jistě velmi využívána. Veterinární lékaři a různé firmy však pracují na nových výzkumech, týkajících se léčby alergií a tak je velmi pravděpodobné, že nejen metoda alergenové terapie, ale i jiné metody potlačení symptomů budou v budoucnu nahrazeny jinými, lepšími metodami léčby.