| |
| |
|
Finská krajinářská fotografie se zaměřením na Helsinki School
Bureš, Mojmír ; SILVERIO, Robert (vedoucí práce) ; Ledvina, Josef (oponent)
Ve své bakalářské diplomové práci se zabývám tématem fotografie krajiny v podání předních finských fotografických autorů. Pokusím se rozklíčovat politické a kulturní vlivy, které ovlivnily estetické uvažování nad vnímáním snímané krajiny. Dále bych se rád zabýval vlivem výtvarného umění, které formovalo a inspirovalo finské autory a porovnal je s přístupy zahraničních, ale i českých umělců. Jako například Dieseldorfská škola fotografie (Bernd and Hilla Becher, Andreas Gursky), japonská fotografie (Hiroshi Sugimoto, Rinko Kawauchi), čeští umělci (Josef Sudek, Josef Koudelka) a další.
Rejstřík autorů
Into Konrad Inha, Caj Breme, Ismo HÖLTTÖ, Arno Rafael Minkkinen, Ilkka Halso, Maija Savolainen, Eeva Karhu, Kalle Kataila, Jyrki Parantainen, Elina Brotherus, Maanantai Collective, Mikko Rikala, Sandra Kantanen, Tiina Itkonen, Jorma Puranen, Susanna Majuri, Petri Juntunen, Eija-Liisa Ahtila, Nanna Hänninen, Pentti Sammallahti, Karl Emil Stahlberg, Riitta Päiväläinen, Marja Pirilä, Ritva Kovalainen, Sanni Seppo, Juha Suonpää
|
|
Maska, převlek a autorská hra na role v současném fotografickém autoportrétu u nás a ve světě
Helfertová, Žofie ; SILVERIO, Robert (vedoucí práce) ; DVOŘÁK, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rolí masky, převleku a autorskou hrou na role v současném fotografickém autoportrétu u nás i ve světě. V prvních kapitolách sleduje obecný vývoj a stručnou historii autoportrétu ve fotografii a jeho podoby a tendence až po současnost, dále je zaměřena na masku obecně a roli masky a převleku v dějinách fotografie. Stěžejní částí této práce je poslední kapitola, která se věnuje nejmladší generaci současných fotografek. Ty ve svých autoportrétech projevují tendenci používat masku a převlek pro záměnu své identity. Nevytvářejí ovšem identity nové, ale přejímají, či tvoří iluzi již existujících, definovaných identit. Cílem této práce je představit masku jako prostředek hry s identitou skrze autoportrét.
|
|
Podpora kultury v městských částech v Praze
Mokrá, Jolana ; KAŠPAR, David (vedoucí práce) ; PROKOP, Petr (oponent)
Diplomová práce „Podpora kultury v městských částech v Praze” zkoumá současný stav strategického řízení a podpory kultury ve všech pražských městských částech. Úvod práce ukazuje význam jednotlivých úrovní samospráv při správě a podpoře kultury, a to formou představení kulturních politik i zákonem definovaných povinností. První část výzkumu podává zprávu o tom, jak je téma kultury vnímáno na úrovni městských částí a jak se s ním pracuje v rámci strategických dokumentů. Druhá se pak věnuje městským částem, které ke kultuře přistupují koncepčním způsobem a považují ji za důležitou pro rozvoj lokality. Zkoumá nástroje, které tyto MČ používají k realizaci svých strategických cílů. V závěru práce dokazuje, proč může role MČ při správě, tvorbě, podpoře a realizaci kultury být zásadní.
|
|
Co dělá realismus reálným?
Skala, Adam ; NEBESKÝ, Jan (vedoucí práce) ; SCHEJBAL, Milan (oponent)
Práce je rozdělena na dvě části. V první se zabývá fenoménem realismu a realistických tendencí při tvorbě inscenance. Zkoumá vývoj tendence k realistickému zobrazení v průběhu historie se zvláštním zaměřením na moderní realismus režiséra Thomase Ostermeiera. Práce se snaží poznávat realismu ve společenském kontextu a pojmenovat jeho sociální funkci.
Druhá část práce se soustředí na shrnutí autorovy osobní zkušenosti zejména při školní tvorbě a její reflexi v souvislosti s využitím realistických prostředků.
|
|
Zmapování kontinuity péče o kardiaky v ČR se zaměřením na ošetřovatelskou péči.
DOLEŽEL, Jakub
Kardiovaskulární onemocnění jsou hlavní příčinou úmrtí v ČR. V populaci stále narůstá počet kardiaků, kteří vyžadují ošetřovatelskou intervenci. Ošetřovatelství v kardiologii má nezastupitelné postavení v systému poskytování kardiovaskulární péče. Náklady na péči stoupají, ošetřovatelství prochází mnoha změnami. Mění se vzdělávání kardiologických sester, jejich image i role ve společnosti. Kardiologické sestry jsou mnohem samostatnější, vzdělanější a organizovanější. V kardiovaskulárních zařízeních dochází ke standardizaci ošetřovatelské péče a zvyšování její kvality. V práci klademe důraz na ošetřovatelství v kardiologii. Úvod práce nastiňuje problematiku kardiovaskulárních onemocnění, hlavní část je věnována koncepci českého ošetřovatelství v kardiologii. Zde mapujeme jednotlivé stupně systému péče o kardiaky v ČR a postavení kardiologických sester v něm. Pozornost je věnována také struktuře kardiovaskulárních zařízení a odborným společnostem u nás i v zahraničí. Diplomové práce nese název: Zmapování kontinuity péče o kardiaky v ČR z pohledu ošetřovatelské péče. Celkem bylo stanoveno pět cílů, sedm výzkumných otázek a čtyři hypotézy. Zjišťovali jsme postoj kardiologických sester k celoživotnímu vzdělávání, zda si budují specifickou image, a jestli zajišťují kontinuitu péče. Dále jsme zjišťovali úlohu sester v edukaci kardiaků a úroveň znalostí kardiaků. Výzkumná část je zpracována na podkladě kvalitativního a kvantitativního šetření. Kvalitativní část byla realizována prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru s kardiologickými sestrami komplexních kardiovaskulárních center. Kvantitativní část probíhala metodou dotazníkového šetření s klienty komplexních kardiovaskulárních center. Citováno bylo ze 70 zdrojů tuzemské i zahraniční literatury věnující se nejen problematice kardiovaskulárních onemocnění. Výsledky výzkumu mají posloužit jako podklad pro koordinované úsilí všech zúčastněných sester a institucí s cílem vybudovat dobře fungující a odborně i ekonomicky efektivní systém ošetřovatelské péče o kardiaky v ČR.
|
|
Hodnocení efektivnosti výuky odborných předmětů v závislosti na fyzické zátěži před vyučováním.
Janošíková, Martina ; Hanušová, Marie (vedoucí práce)
Období přechodu na střední školu přináší výrazné změny v požadavcích na studijní povinnosti, samostatnost, komunikaci, vyjadřování, nebo odloučení od rodiny v podobě pobytu na internátu. Žáci zařazeni do sportovních center mládeže se kromě těchto změn potýkají ještě s povinnostmi spojenými se sportem. Protože se jedná o žáky prvních až čtvrtých ročníků středních škol a středních odborných učilišť, tedy ve věku, kdy obraz sebepojetí-jsem to, v co věřím, vzniká v interakcích s okolním světem a vlastní zkušeností, hraje zde velmi důležitou roli vliv prostředí, kolektivu, vychovatelů, učitelů a trenérů, se kterými žáci tráví prakticky většinu času. Tato práce nahlíží na žáky komplexně z pohledu rozvoje osobnosti jako multifaktoriální biopsychosociální jednotky, z pohledu poznávacích a motivačních procesů, stavů a vlastností, z pohledu sociální psychologie zabývající se interakcí, vztahy a komunikací, psychologií jedince v rámci sociální skupiny a jejího významu pro vývoj jedince. Sleduje podmínky a výsledky vzdělávacího procesu z pohledu pedagogické psychologie, zabývá se formováním vlastností, názorů, postojů a hodnotové orientace z pohledu psychologie výchovy.
|
|
Výskyt domácích a divokých forem velbloudů ve starém světě a jejich hospodářské využití
Burgerová, Michaela ; Gardiánová, Ivana (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Rod velbloud (Camelus) zahrnuje dva druhy, velbloud jednohrbý (Camelus dromedarius) a velbloud dvouhrbý (Camelus bactrianus). Velbloudi mají široké pole využití. Lidé v arabských zemích, ale i v Indii a Egyptě je využívají jako hospodářská zvířata, na mléko na maso, nebo i v zájmových chovech jako transportní zvířata nebo jako jezdecká zvířata. Cílem této práce bylo shromáždit materiály o chovu a využití velbloudů v jeho roli hospodářského zvířete v odlišných kulturách a zemích, a dále o podmínkách chovu v lidské péči u soukromých chovatelů a v zoo. První část práce obsahuje informace o fylogenezi a původu čeledi velbloudovitých, taxonomii velbloudů, dále krátké informace o domestikaci a historii využití velbloudů. Jsou zde i popsány oba dva druhy, z hlediska biologie druhu atd., a k tomu krátká zmínka o velbloudích křížencích a plemena velbloudů. Druhá část práce je zaměřena na využití velbloudů. Přednostní a nejrozšířenější využití je na produkci mléka, dalších produktů z mléka velbloudů, fermentaci mléka. Další využití je na masnou užitkovost, hodnocení složení masa, popisuje produkty. Jeho využití je i pro ostatní užitkové části jako hříva a vlna, ta pochází především od velblouda dvouhrbého (Camelus bactrianus). Jako poslední je pracovní využití velbloudů, a to nošení břemen a nákladů a zájmové využití. V práci jsou popsány podmínky chovu velbloudů v lidské péči, chov velbloudů v Somálsku, podmínky pro přísun vody a výživu, podmínky chovu také v České republice, rozšířený je především chov v zoologických zahradách.V ČR jsou velbloudi chováni u soukromých chovatelů v malé míře. Pro porovnání jsou uvedeny také podmínky chovu velbloudů v lidské péči v Austrálii.
|
|
Rybí přechody a jejich význam v péči o krajinu a ekosystémy
Míka, Martin ; Horký, Pavel (vedoucí práce) ; Kuříková, Pavlína (oponent)
Rybí přechody jsou zařízení, které slouží k obnově migrace ryb přes příčné překážky ve fragmentovaných tocích. Základní typy rybích přechodů lze rozdělit na technické a přírodě blízké. Technické jsou například komůrkové nebo štěrbinové mezi přírodě blízké lze zařadit například obtoková koryta nebo balvanité rampy. Přírodě blízké rybí přechody jsou vhodnější nejen pro migraci širšího druhového a velikostního spektra ryb, ale jsou vhodnější i jako krajinotvorné prvky v urbanizované krajině. Lze proto doporučit, aby byly přírodě blízké přechody při zprůchodňování fragmentovaných toků upřednostňovány, i když ne vždy je jejich využití například z důvodu prostorových omezení na konkrétní lokalitě možné.
|
host ::
