|
Seminolové: Od kukuřice k Hard Rock Café
Dolejšová, Tereza ; Opatrný, Josef (vedoucí práce)
Bakalářská práce mapuje historický vývoj a rozvoj indiánského kmene Seminolů, kteří obývají bažiny Floridy. Cílem je zjištění psychologických a sociálních aspektů konfrontace mezi kolonizátory s původními obyvateli Severní Ameriky. Historie, kultura a tradice kmene. Poutavý příběh od kukuřice po vlastnictví celosvětově známého řetězce Hard Rock Cafe.
|
|
Cestovní ruch zvolené destinace v České republice
Kulhavá, Michaela ; Navrátilová, Miroslava (vedoucí práce) ; Vostrovská, Hana (oponent)
Pro tuto bakalářskou práci byla k bližšímu rozboru vybrána destinace Mělník. První část této práce pojednává o cestovním ruchu, jakožto pojmu. Popisuje jeho druhy, formy a služby, které jsou spojeny s cestovním ruchem. Vše bylo vypracováno na základě studia odborných knih. Ve druhé části práce je rozebrána vybraná destinace Mělník. Jedná se o lokalitu ležící na soutoku řek Labe a Vltavy, nacházející se ve Středočeském kraji. Tato destinace je významná především pro svůj zachovalý historický vzhled a také pro své rozsáhlé vinice. Destinace je podrobněji zkoumána prostřednictvím předpokladů cestovního ruchu. Je zhodnocena atraktivita pro návštěvníky města. Tyto informace byly získány na základě studia internetových zdrojů, včetně dat Českého statistického úřadu a také z propagačních materiálů zvolené destinace.
|
|
Analýza přírodě blízkého pěstování lesů v obecních lesích obce Obora u Kaznějova
Blažek, Vojtěch ; Remeš, Jiří (vedoucí práce) ; Podrázský, Vilém (oponent)
Bakalářská práce popisuje přírodě blízké pěstování lesa na majetku obce a jejím cílem je analýza hlavních lesnických činností zde vykonávaných. V obecné části stručně shrnuje historický vývoj myšlenky přírodě blízkého lesnictví. Také připomíná základní přírodní procesy probíhající v přirozených lesích. Práce předkládá několik možných užívaných postupů přestavby lesa. Zmiňuje se také o problematice hospodaření v obecních lesích. V podrobné části rozebírá hospodářské a přírodní podmínky majetku a zaměřuje se obzvláště na obnovu a výchovu porostů. Výsledky rozboru diskutuje a na závěr doporučuje využití tohoto pojetí pěstování lesů hlavně z důvodu ochrany genofondu lesních dřevin.
|
|
Morfometrická analýza populací barvínku menšího (Vinca minor) v univerzitní sbírce ČZU
Závorková, Hana ; Karlík, Petr (vedoucí práce) ; Černý, Tomáš (oponent)
Barvínek menší (Vinca minor) je poměrně hojně rozšířená, vytrvalá a dřevnatějící bylina, po staletí rozšiřovaná pro své estetické a lékařské vlastnosti. Cílem této práce je pokusit se určit, zda jednotliví jedinci rozšíření po celé České republice mohou pocházet z jednoho nebo více zdrojů či klonů. Bylo sebráno celkem 135 jedinců po celé České republice, a tito jedinci byli po několik let pěstováni v jednotných klimatických podmínkách na výzkumné ploše v kampusu České zemědělské univerzity v Praze. U Těchto rostlin byly poté provedeny morfologické měření a následná statistická vyhodnocení proběhla pomocí programů Statistica12 a Canoco5. Z takto získaných dat vyšla najevo skutečnost, že morfologické znaky jednotlivých rostlin jsou závislé na druhu lokality, a tedy je zřejmé, že jedinci pěstovaní na historicky ověřitelných lokalitách pravděpodobně pocházejí z jednoho nebo několika klonů. Dalším cílem této práce je zjistit zda se barvínek vyskytující se na území České republiky liší ve svých morfologických a fyziologických znacích jako je délka prýtu, délka a šířka listu, délka řapíku, počet nodů na květním prýtu a poměr délky/šířky listu. Z výsledků vyplívá fakt, že se jedinci liší v morfologických znacích v závislosti na lokalitě jejich výskytu, jako jsou například parky, kostely, hřbitovy a lesní porosty. Dále je z výsledků patrné, že lokalita č. 2 se liší výrazně od ostatních lokalit v délce prýtu, délce listu a počtu nodů i v poměru délka/šířka listu. Toto potvrzují jak výsledky z programu Statistica12, tak i výsledky z programu Canoco5.
|
|
Analýza trajektorií změn pastvin s dřevinami se zaměřením na změny v managementu
Čermáková, Kamila ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na sledování změn trajektorií pastvin s dřevinami především ve změnách managementu. Zkoumán byl land-cover dle císařských otisků a současné ortofotomapy. Zájmová oblast se nachází ve Středočeském a Ústeckém kraji, přesněji jde o šest historických katastrů ve středozápadních Čechách, které měly největší heterogenitu krajiny.
První část práce popisuje historický vývoj pastvin s dřevinami, jejich definici a současný stav. Informace byly získány z české i zahraniční literatury. Další část práce se zabývá konkrétními trajektoriemi v zájmovém území. Změny pastvin s dřevinami v obdobích od poloviny 19. století po současnost byly porovnávány pomocí programu ArcGIS. V závěru práce je vyhodnocení dosažených výsledků pomocí grafů, tabulek a slovního zhodnocení pravděpodobných příčin změn trajektorií.
|
|
Analýza a hodnocení krajinných změn - případová studie Říčany
Bělunková, Šárka ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
V práci je řešen historický vývoj krajiny města Říčany. Za pomocí map stabilního katastru, leteckých snímků z 50. let 20. století a současných leteckých snímků je zkoumán vývoj krajinných prvků. V práci je dále prováděna prostorová analýza vývoje těchto krajinných segmentů. Na základě odborných textů a ve spolupráci s Muzeem města Říčany jsou diskutovány příčiny zjištěných krajinných změn. Největší změny byly zaznamenány u ploch orné půdy. U tohoto krajinného prvku došlo ke snížení celkové plochy z 63,40 % na 38,69 %. Na jejím místě došlo převážně k rozvoji zastavěných ploch (z 0,76 % na 10,42 %) a městské zeleně (z 1,20 % na 18,17 %). Naopak nejvíce konstantními zůstaly plochy lesů. Ty zvýšily svou rozlohu pouze o 1,84 % a prostorově zůstaly téměř nezměněny. Data získaná v této práci mohou být využita teoreticky i prakticky. Teoretické využití spočívá v pochopení fungování krajinných změn. Prakticky mohou být výsledky využity Městským úřadem coby podklad pro různé krajinářské úpravy Města Říčany.
|
|
Změny ve vývoji mokřadů v krajině – trajektorie, příčiny
Brašna, Vlastimil ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Tato práce analyzuje historický vývoj mokřadů ve vybraných katastrálních územích kukuřičné výrobní oblasti na Moravě v České republice. Byly analyzovány změny mokřadů v čase a prostoru za období 180 let.
Hlavním cílem je analýza vývoje mokřadních biotopů v krajině s využitím starých map, leteckých snímků a GISu. Podkladem byly císařské otisky stabilního katastru z 1. poloviny 19. století a současná ortofotomapa. Dále byly využity GIS vrstvy aktuální lokalizace mokřadů, zemědělské půdy, lesů, vodních toků a ploch. Na historických podkladech byly hodnoceny dvě kategorie 1) mokré louky a 2) bažiny a močály. V současném podkladu jsou hodnoceny pouze mokřady.
Celková rozloha zájmového území je 18054 ha. Rozloha mokřadů dramaticky klesla ze 108 ha v první polovině 19. století na 14 ha v roce 2015. Většina mokřadů byla přeměněna na zemědělskou půdu - orná půda (72 %), louky a pastviny (12 %). Sukcesí mokřadů došlo k přeměně na křoviny (5,4 %). Vysušeno a zastavěno bylo 5 % rozlohy zaniklých mokřadů. Většina mokřadů byla přeměněna vlivem tlaku na produkční funkci krajiny za účelem získání více potravin. V 1. polovině 19. století mokré louky dominovaly, měly 684 ha. I přes zánik velké části mokřadů vznikly nové mokřady, které mají 12,4 ha. Nejvíce nově vzniklých mokřadů se nachází v katastrálním území Mutěnice. Pouze jeden mokřad (1,68 ha) zůstal nezměněn, nachází se v katastrálním území Čejč. Tento mokřad měl v minulosti větší rozlohu (25,15 ha) a byl propojen s Čejčským jezerem.
Hlavním výsledkem práce je zjištění trajektorií vývoje mokřadních ekosystémů v nížinách na Moravě. Popisem těchto trajektorií jsem přispěl k poznání vlivů působících na vývoj mokřadů. Výsledky vývoje mokřadů přispívají k poznatkům v oboru krajinné ekologie. Zjištěné výsledky lze využít k obnově zaniklých mokřadů, k tvorbě nových mokřadů na historických mokrých loukách. Získané informace lze použít i při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.
|
|
Změny ve vývoji lesní a mimolesní dřevinné vegetace v krajině - případová studie (bývalé panství Děčín)
Čermáková, Eva ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dlouhodobými změnami lesních a nelesních porostů na území bývalého panství Děčín. Pro svoji analýzu jsem využila dostupných historických map a moderní ortofotomapy, které jsem zpracovala v programu ArcGIS.
Zatímco na mnoha místech planety dochází k rozsáhlému odlesňování, naopak v Evropě dochází ke znatelnému nárůstu rozlohy lesů. Ke stejnému výsledku jsem dospěla i ve své práci, kde na sledovaném území došlo k rozšíření zalesněné plochy mezi lety 1953 a 2015. Naopak při porovnání map stabilního katastru 1843 a leteckých snímků 1953 došlo k poklesu rozlohy lesů. Tyto výsledky do jisté míry korelují i s vývojem počtu obyvatel v okresu Děčín a obecně politickým a hospodářským vývojem území ve sledovaném časovém rozpětí. Výsledky jsou porovnány s dostupnými studiemi zabývajícími se podobným okruhem témat, na základě čehož se zdá, že výsledky této studie nepředstavují ojedinělý trend.
|
|
Časové a prostorové změny dřevinných porostů v krajině – případová studie (bývalé Vrchlabské panství)
Juřičková, Beata ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Keken, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá časovými a prostorovými změnami dřevinných porostů v krajině západních Čech. Případová studie přispívá k poznání historického vývoje krajiny, se zaměřením na krajinnou složku lesní a mimolesní dřevinné vegetace.
Zájmové území bylo vymezeno hranicemi bývalého Vrchlabského panství, které byly určeny za pomoci historických materiálů. Vybraná oblast se z části nachází v 1., 2. a 3. zóně Krkonoškého národního parku.
Pomocí softwaru ArcGIS, byla porovnána lesní a mimolesní dřevinná vegetace z map Císařských otisků stabilního katastru z roku 1843, leteckých měřických snímků (1950) a ortofoto snímků (2014). Dřevinné porosty byly rozděleny na kategorii les a další tři mimolesní dřevinné kategorie: remíz, doprovodná vegetace a linie.
Zajímavým výsledkem bylo mimo jiné zjištění, že nejstálejší kategorií byl vždy les, rostoucí kontinuálně na 44,25 % území po celých 171 let. Dále se kolísavě vyvíjela mimolesní dřevinná vegetace, zaujímající největší území v roce 1950 a to 335,21 ha. Z vyhodnocených dat vyplývá, že každé ze zkoumaných období mělo ve vývoji lesní a mimolesní dřevinné vegetace své trendy a specifika.
|
|
Systém polních a lesních cest v katastrálním území Suchovršice
Jansa, Petr ; Zilvar, Josef (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Práce se zabývá sítí polních a lesních cest v katastrálním území Suchovršice a navrhuje doplnění sítě polních cest.
V teoretické části práce je shrnuta historie polních a lesních cest. Dále je uvedeno rozdělení polních i lesních cest dle příslušných norem ČSN. Další část se věnuje údržbám, opravám a rekonstrukcím polních a lesních cest. Jsou nastíněny možnosti financování výstavby nových cest. Následuje popis nejdůležitějších objektů na polních a lesních cestách.
V praktické části práce je vymezeno zájmové území včetně širších územních vztahů. Poté jsou popsány stávající polní a lesní cesty v zájmovém území, které byly zakresleny do mapy cestní sítě. Tato mapa je výsledkem provedeného podrobného terénního průzkumu. Na základě zdigitalizované mapy stabilního katastru je popsána cestní síť v roce 1840. Díky tomu mohly být porovnány cestní sítě ve dvou různých časových etapách. Stávající systém polních a lesních cest je zhodnocen. Pro hodnocení jsou vypočítány hustoty obou typů cest v zájmovém území. Vypočítané hustoty polních a lesních cest jsou posouzeny s průměrnou hustotou cest v České republice. Hustota polních i lesních cest v řešeném území je vyšší než celorepublikový průměr. To lze vysvětlit typem reliéfu, který odpovídá pahorkatinnému typu. Celkově lze říci, že počet a délka cest je dostatečná. Nedostatečná je však hustota lesních odvozních cest. Problematický je také technický stav polních cest v řešeném území.
V návaznosti na provedenou analýzu historické a stávající cestní sítě je navrženo doplnění polních cest v rámci pozemkových úprav. Pozemkové úpravy právě v katastrálním území. Suchovršice probíhají a návrh cest může být využit pro zpracování Plánu společných zařízení.
|
host ::
