|
Využití metody náhrady přírodních zdrojů ("resource equivalency method") pro hodnocení náhrady škod způsobených na ekosystémech člověkem
MUNDOKOVÁ, Mariana
V Národním parku Šumava (modelové území Modrava) bylo s pomocí metod náhrady přírodních zdrojů (?resource equivalency method?) provedeno ekonomické ocenění nákladů na remediační opatření horských smrčin (10 modelových ploch) napadených lýkožroutem smrkovým v různém stadiu rozpadu (chřadnoucí porosty, na kterých ještě nedošlo k rozpadu, porosty po rozpadu ponechané přirozené obnově bez zásahu člověka a holina, ze které bylo kalamitní dřevo vytěženo a odvezeno). Pro určení environmentálního poškození byly jako kvantitativní měřítko použity mikroklimatické charakteristiky (průběhy teploty a vlhkosti) měřené pomocí datalogerů a společenstva epigeických brouků (metoda zemních pastí). Bylo zjištěno, že z hlediska nákladů na remediaci poškozených ploch je nejvýhodnější přirozená obnova na plochách s mrtvými stromy bez zásahu člověka. Na těchto plochách byly mikroklimatické charakteristiky nejvíce podobné charakteristikám v chřadnoucích porostech, ve kterých ještě k rozpadu nedošlo. Také druhová pestrost a přítomnost reliktních či pralesních druhů brouků zde byla nejvyšší. Na základě uvedených údajů bylo dokázáno, že přirozená obnova odumřelého lesa je v horských smrčinách nejvhodnější jak z biologického hlediska tak i z hlediska ekonomického (obnova přirozených ekosystémových služeb, které horská smrčina poskytuje).
|
|
Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského v období komunistické totality v Československu
Kekulová, Václava ; Matějek, Marek (vedoucí práce) ; Eliáš, Vojtěch (oponent)
Příjmení a jméno autora: KEKULOVÁ Václava Instituce: Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Název práce: Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského v období komunistické totality v Československu Počet stran: 42 Počet titulů použité literatury a pramenů: 13 Počet znaků: 95 803 Klíčová slova: kongregace Boromejky persekuce totalita církevní procesy Práce pojednává o situaci sester Kongregace svatého Karla Boromejského v době komunistické vlády v Československu. Je zde popsán vztah mezi církví a totalitním státem s důrazem na Kongregaci sester Boromejek. Bakalářská práce se zabývá perzekucí ženských řeholí a likvidací ženských klášterů v padesátých letech. Jsou uvedeny velké vykonstruované procesy. Podrobněji je popsán proces s tehdejší představenou Bohumilou Žofií Langrovou. Práce je členěna do třech hlavních kapitol.
|
| |
|
Společenstva epigeických brouků plantáží rychle rostoucích bylin a okolních biotopů
JAHNOVÁ, Zuzana
Cílem předkládané práce bylo prozkoumat společenstva epigeických brouků v porostech energetických bylin (Dactylis glomerata, Arrhenatherum elatius, Phalaris arundinacea, Helianthus tuberosus) a v okolním biotopu (trávník antropogenního původu). Jako indikátory posloužili střevlíkovití (Carabidae) a drabčíkovití (Staphylinidae), kteří byli odchytáváni metodou zemních pastí v letech 2008 až 2010 vždy v průběhu vegetační sezony. Celkově bylo odchyceno 1789 exemplářů a 69 druhů epigeických brouků. Ve všech porostech převládaly druhy eurytopní (E) nad druhy adaptabilními (R2), rovněž hodnota indexu antropogenního ovlivnění společenstev brouků byla ve všech porostech nízká. Pomocí RDA analýzy byl statisticky prokázán vliv proměnné efekt okolního biotopu na společenstva epigeických brouků. Závěrem bylo konstatováno, že na společenstva epigeických brouků mohl mít vliv průběh počasí v jednotlivých sezonách, dále také meziroční změny v populačních cyklech brouků, okrajový efekt i mikroklimatické podmínky uvnitř porostů.
|
|
Sociální organizace a komunikace kaloňů se zaměřením na rod Rousettus
Vašíčková, Pavla ; Jahelková, Helena (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
V rámci čeledi kaloňovitých (Pteropodidae) rozlišujeme různé typy sociálních uskupení v závislosti na druhu. Reprodukční aktivita kaloně egyptského (Rousettus aegyptiacus) závisí na zeměpisné šířce, kdy v mírnějších šířkách má tendenci být sezónně monoestrický, směrem na jih jsou jedinci méně synchronní. Březost trvá u tohoto druhu asi čtyři měsíce a ve většině případů se rodí jedno mládě, o něž se matka stará. Tento druh kaloně nejčastěji osidluje jeskyně, přičemž zde mohou společně žít tisíce jedinců. Kaloňovití se orientují na rostlinnou potravu, kterou si vybírají dle mnoha kritérií. Zástupci rodu Rousettus patří ke generalistům a v jejich jídelníčku jsou zastoupeny dřeviny i byliny, u nichž konzumují plody, květy, nektar, pyl, výhonky a listy. Byli též pozorování při požírání brouků z čeledi Scarabidae. Kaloni rodu Rousettus vynikají tím, že se orientují pomocí echolokace. Vysílají krátké širokopásmové signály prostřednictvím vibrací jazyka, jejichž délka se pohybuje v rozmezí 50-100 s. Způsobem produkce signálů se mimo jiné odlišují od ostatních letouních čeledí. Z hlediska komunikace je klíčový také čich a zrak. Čich je pro kaloně důležitý hlavně při vzájemném rozpoznávání se mezi jedinci, obzvlášť mezi matkou a mládětem, při vyhledávání potravy a orientaci v úkrytu. Zrak prostřednictvím výrazně...
|
| |
|
Biodiverzita opuštěných těžebních lokalit na Královéhradecku.
PONČA, Dušan
Byl studován význam modelové lokality pro výrobu cihel (bývalé těžební lokalitě ?Plotiště nad Labem?) z hlediska biodiverzity a navrženo její další využití po restituci. Za tímto účelem bylo provedeno mapování biotopů a posouzení společenstev brouků z hlediska jejich antropogenního ovlivnění. Bylo zjištěno, že výskyt reliktních a vzácných druhů byl paradoxně vázán na antropogenní biotopy (zbytky původních budov). Jednalo se o málo známé a zřejmě staré synantropní druhy.
|
|
Kostel na sídlišti
de Brito, Dagmar ; Todorov, Petr (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Navrhovaný objekt kostela je terasovitě zasazen do terénní konfigurace severojižního svahu a je řešen v souladu se stávající komunikační strukturou. Současně umožňuje otevřený výhled na vzdálený horizont ukazující se mezi panelovými domy. Hmota stavby je řešena záměrně horizontálně jako protipól k okolní vertikalitě bytových domů. Vedle objektu kostela stoupá po jeho pravé straně cesta, jejiž trajektorie byla dřívě přirozeně vyšlapána lidmi, jež si zkracovali cestu napříč kopcem. Budova se proto snaží vést dialog s touto cestou, umožňuje proto vstupy dovnitř objektu z několika úrovní a zároveň tak vytváří žádané předprostory a náměstí. Hlavní prostor kostela je ukryt v samém jádru budovy, tak jako se ukrývá duše uvnitř těla člověka. Sakrální prostor je jasně vymezen válcovým tubusem, okolo nějž jsou rozmístěné další funkční prostory společenského centra. Hmota tubusu vynášející rampu prostupuje celou budovou a dává tak znát přítomnost chrámu v každém patře průhledem skrz perforaci kruhovými otvory. Stoupající rampa slouží také jako křížová cesta se začátkem v přízemí u presbytáře a posledním 14. zastavením na samém vrcholu stoupání u horního vstupu. Kostel je přístupný dvěma způsoby – horním vstupem s možností sejití dolů po rampě, nebo přímo ze spodního podlaží hlavním vstupem. Obě možnosti vstupu nabízejí různé prostorové vjemy. Vstup na spodní úrovni začíná nižší předsíní s přímým průhledem na obětní stůl a náhle se otevírá do výše při vstupu do hlavního sakrálního prostoru. Při vstupu z úrovně 3. nadzemního podlaží se sakrální prostor objevuje návštěvníku sestupujícímu zvolna po točité rampě, která se rozevírá postupně do tří kůrů v různých výškách a s různým využitím - postupně seshora – sbor, varhany, věřící. Kůr pro sbor a pro věřící je komunikačně propojen s 2. nadzemním podlažím. Kůr pro varhaníka má vlastní pomocné schodiště. Prostor kostela nabízí mnoho rozmanitých prostorových tvarů, zákoutí a vazeb. Různé výšky zajišťují různé vnímaní - od intimní modlitby o samotě až po zážitek z velkého shromáždění.
|
|
City Library of Přerov
Ptačin, Ján ; Uhlíř, Petr (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
The new public library building needs to meet a lot of diverse demands. It has to be developed in conjunction with librarian's needs, it has to react on existing urban conditions and it needs to be self-defining and future oriented, so it will be able to cope with radical changes in the communications we experience nowadays. Our proposition is a reaction to the impulses of the site combined with our view of what a new library should represent. It is: communication, interaction, inspiration. We try to eliminate negative aspects of the selected site and on the other hand, use and develop existing potential. The building tries to terminate the big crossroads next to the site and on the contrary to create a nice quiet public space with the church. It also wants to be a new landmark and icon of the town. The solution we found is based on two main principles. A fence. And a hill. Fence as a guard and prevention from crossroads, as a closure of the urban block and public space with green and church building inside, as a boarder with the industrial part of the town, as a show-off wall, a allure to the world of wisdom and quiet public space behind... It is represented by double glass facade along the border of the site. Hill as an activator of the site, as an icon and a brand of the place, as a second hill in whole town, as an island and oasis, as a place for sport, play, as an open public reading room, as a natural amphitheatre... It consists of a simple green roof raising from the church towards the sky, covering the library buiding.
|
|
Vliv různého managementu na primární produkci a biodiverzitu epigeických a hemiedafických brouků v modelových povodích na Šumavě.
KISSOVÁ, Lucie
Společenstva epigeických brouků byla studována na dvou povodích s různým managementem v podhorské oblasti Šumavy (Jižní čechy). Mlýnský potok byl charakterizován odlesněnými lokalitami (pastviny a kosené louky), Horský potok vyšším zastoupením zalesněných lokalit a rozdílným managementem (bez managementu a kosených luk). Nadzemní biomasa (čerstvá a suchá) byla měřena na studovaných lokalitách. Metoda zemních pastí byla užívaná pro odběr brouků. Druhy brouků byly rozděleny do dvou skupin podle nároků zastínění biomasou: druhy zastínění nevyžadující a druhy vyžadující zastínění. Míra lidského dopadu byla studována nalezením četnosti druhů různých ekologických skupin. Výše uvedená čerstvá nadzemní biomasa byla asi 2x vyšší na Mlýnském potoce než na Horské potoce. Suchá nadzemní biomasa byla prakticky stejná. 57 druhů bylo nalezeno na Mlýnském potoce a 33 druhů na Horském potoce. Aktivita brouků byla asi pětkrát vyšší na Mlýnském potoce než na Horském potoce. Ubikvistické druhy převládají na Mlýnském potoce a adaptabilní druhy na Horském potoce. Stenotopní druhy byly nalezeny pouze na Mlýnském potoce. Tyto výsledky signalizují méně lidského dopadu na Horském potoce než na Mlýnském. Brouci nevyžadující zastíněné lokality mírně převládají na Mlýnském potoce ve srovnání s Horským potokem. Druhy brouků vyžadující zastíněné lokality se vyskytují spíše na Horském potoce ve srovnání s Mlýnským potokem. Zeměpisná expozice ovlivnila strukturu brouků hlavně v méně zalesněné lokalitě Mlýnského potoka. Struktura společenstev umístěných k jihu se liší od společností umístěných k severu na Mlýnském potoce. Efekt expozice je doložený na Horském potoce větším podílem zalesněných ploch.
|
host ::
