Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16,669 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.66 vteřin. 

Srovnání různých metod hodnocení kulturní krajiny a krajinného rázu v České republice a v zahraničí
Blujová, Anna ; Fanta, Václav (vedoucí práce)
Krajinný ráz představuje určité vlastnosti krajiny, které je odlišují od okolních krajin.Pro jejich vyjádření jsou aplikovány různé metody jeho hodnocení. Bakalářská práce se věnuje seznámení s metodami hodnocení krajinného rázu využívaných v České republice a v zahraničí, jejich zhodnocení a doporučení pro konkrétní situace. Pro lepší porozumění této rozsáhlé problematiky je část práce věnována pojmům jako krajina, kategorie krajiny, krajinný ráz, charakteristiky krajinného rázu a ochrana přírody a krajiny.

Chov koní plemene Appaloosa a možnosti jejich využití
Zuzjaková, Eva ; Neumann, Cyril (vedoucí práce) ; Starostová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce je souhrnem základních informací o chovu a využití koní plemene appaloosa. Charakteristickým znakem plemene je atraktivní zbarvení srsti, způsobené souborem genů označovaným jako leopard complex (Lp). Proto je nejprve zmapován výskyt tohoto barevného vzoru v populaci rodu equus. Přítomnost Lp byla prokázána již u pravěkých koní, jejichž portréty byly objeveny na mnoha jeskynních malbách. V době domestikace získala barva koní pro člověka zvláštní význam. Koně se stejným barevným vzorem, který mají dnešní appaloosy, jsou zobrazeni v hrobkách Keltů, Skýtů a Etrusků v Evropě, stejně jako na nádobách a nástěnných malbách čínské a egyptské kultury. Významný chov skvrnitých koní je také doložen ve Ferganském údolí ve východním Uzbekistánu. V 16. století se v celé Evropě velmi rozšířil starošpanělský typ koní, kteří byli hojně chováni i ve variantě strakošů. Tito koně se následně dostávali se španělskými osadníky do Ameriky, kde z nich indiáni kmene Nez Perce vyšlechtili dnešní appaloosy. Dále je v práci věnován prostor organizaci chovu appaloos, která spadá kompletně do kompetence Appaloosa Horse Clubu v USA. Uveden je plemenný standart a charakteristické znaky, kterými jsou barevná srst, skvrnitá kůže, viditelná bělima očí a pruhovaná kopyta. Popsáno je též sedm jednotlivých typů zbarvení a tři varianty registrace. Výrazným problémem chovu appaloos je výskyt dědičných onemocnění. Zde je uvedeno pět nejzávažnějších. Je to CSNB, noční slepota koní spojená s výskytem homozygotně dominantní varianty Lp. HYPP, hyperkalemická periodická paralýza svalů, která způsobuje svalové křeče postižených jedinců a do chovu se dostala prostřednictví zástupců plemene quarter horse. Stejně jako další uvedené onemocnění. HERDA, lokální kožní asténie koní, která způsobuje nevratné poškození namáhané kůže. Dalším závažným onemocněním je PSSM, polysacharidová myopatie koní, která je jednou z mnoha myopatií vyskytujících se u koní. Poslední popsané onemocnění je letální GBED, u kterého postiženým hříbatům chybí enzym GBE, který je nutný pro syntézu a skladování glykogenu. I přes zlepšující se opatření se tyto nemoci zatím nedaří z chovu odstranit. Dále jsou v práci uvedeny možnosti využití appaloos jako koní sportovních, rekreačních a pracovních a popsán systém závodů a jejich hodnocení.

Význam lokálního podnikání v oblasti sportu a kultury pro rozvoj regionu
Ungermann, Daniel ; Jansa, Viktor (vedoucí práce) ; Korcová, Renata (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou rozvoje regionu. V prvních kapitolách jsou uvedeny definice pojmů, jako například regionální politika, regionální rozvoj, rozvoj venkova, zaměřené zejména na zvyšování kvality života občanů, která je úzce spojena s rozvojem sociální soudržnosti, díky které roste sociální a politická stabilita. V dalších kapitolách nalezneme legislativní úpravu týkající se regionální politiky, metody rozvoje obce a podrobně popsaný sport a kulturu jako faktory ovlivňující rozvoj regionu. Praktická část práce je věnována obci Ruda nad Moravou, konkrétně areálu koupaliště, které má velký význam jak pro obec, tak pro celý region. Cílem je charakteristika podnikatelské činnosti, zejména v oblasti sportu, jejích právních i ekonomických problémů a regionálního významu. V praktické části práce je využita metoda popisu a metoda kvantitativního šetření - použity formou terénního dotazníkového šetření. Cílem těchto metod je získání dostatečných informací o jednotlivých nedostatcích a problémech souvisejících jak s celým regionem, tak i konkrétně s areálem koupaliště. Na základě zjištěných problémů bude navrhnuto vhodné řešení, které zefektivní provoz areálu, a tím dojde k rozvoji celého regionu.

Mezioborové (právní, ekonomické) aspekty chovu koní v ČR
Kudrnová, Věra ; Jansa, Viktor (vedoucí práce) ; Hájková, Ivana (oponent)
Souhrn Úkolem práce je zpracovat formou literární studie, zhodnotit mezioborové aspekty chovu koní, zejména právní a ekonomické. V teoretické části se bakalářská práce zabývá významem chovu koní. Čtenáři je zde přiblížen vývoj, domestikace a chování koní v historii lidstva a v současné době. Část Význam koní ukazuje význam ekonomický, hospodářský, sportovní a kulturní, vojenský a také zdravotnický. V části Právní regulace chovu koní jsou podrobněji zpracovány okolnosti vzniku zájmových svazů chovatelů koní. Je zde také zmíněno přijetí zákona č. 240/1991 Sb. a zákona č. 154/2000 Sb. Praktická část je zaměřena na zhodnocení ekonomické situace chovu koní a pronájmu stájových míst v účelovém hospodářství Výzkumného ústavu živočišné výroby, v.v.i., v Praze Uhříněvsi. V práci je vycházeno z poskytnutých údajů z účetnictví a z údajů získaných v úseku živočišné výroby od ing. Koblihové. V části Vlastní práce je povedena komparace v období čtyř let. Analýza je zaměřena na roky 2011 až 2014.

Cestovní ruch zvolené destinace v České republice
Blažková, Lucie ; Navrátilová, Miroslava (vedoucí práce) ; Levá, Markéta (oponent)
Pro řešení problematiky zvolené destinace v České republice byla vybrána oblast Příbramska, nacházející se ve Středočeském kraji. První část je zaměřena na definování obecné charakteristiky cestovního ruchu. Tato část poskytuje informace o vymezení cestovního ruchu, typologii, definování ubytovacích a stravovacích služeb a v neposlední řadě popisuje význam destinace. Druhá část se týká praktické části, kde je rozebrána charakteristika Příbramska. Zahrnuje vymezení tohoto regionu, přírodně-kulturní podmínky, dále zhodnocení ubytovacích, stravovacích služeb a dopravní dostupnosti. Na základě současné nabídky na trhu byly vytvořeny tři pobyty pro dané cílové skupiny do této oblasti.

Obnova historických parků u drobných panských sídel na příkladu studie obnovy zámecké zahrady v Doudlebách nad Orlicí ve východních Čechách
Faltysová, Lenka ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zpracování metodiky a představení postupu, jak obnovu památky zahradního umění provést. Na příkladu revitalizace zámecké zahrady, nemovité kulturní památky Zámku Doudleby nad Orlicí, a to na základě studia literatury, obdobných zásahů a rozboru a interpretací různých typů archivního materiálu, bylo provedeno vyhodnocení současného stavu historické zahrady. Vychází z terénního průzkumu, který se skládá z dendrologického průzkumu, rozboru autenticity dřevin a ze zhodnocení všech shromážděných dokumentů, historických pramenů a odborné literatury. Návrh obnovy zámecké zahrady vychází ze závazného stanoviska odborného orgánu státní památkové péče. Renesanční zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí ve východní části obce na mírně vyvýšeném návrší při pravém břehu řeky Divoké Orlice. Na tomto místě již ve 13. století existovala dřevěná středověká tvrz s hospodářským dvorem. Mikuláš starší z Bubna dal v roce 1588 vystavět lovecký zámek v renesančním stylu jako letohrad, který byl dostaven v roce 1590. Význam renesančního sídla, které doplňují raně barokní prvky z konce 17. století, je umocněn bohatou a působivou sgrafitovou výzdobou tzv. kobercového vzoru, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, restaurovanou v roce 1886 Kirchnerem. Součástí výzdoby jsou i vysoké komíny v nádvoří, ozdobené rovněž sgrafitem. Zámecký areál je tvořen po svém obvodě hospodářskými budovami a objektem pro bydlení. Objekt vlastního zámku je oddělen parkovou úpravou se starým stromovím a novějšími trávníky (Hieke, 1984). Zámecký park v Doudlebách nad Orlicí byl založen roku 1809 v kompoziční návaznosti na budovu renesančního zámku. Se zámkem tvoří jeden organický celek. Zakladatel se snažil podobně jako v zámeckých místnostech i zde demonstrovat své bohatství, svůj smysl pro umění a své botanicko-dendrologické znalosti. Park je vytvořen jako úzká dispozice v krajinářském slohu a komponován jako dlouhý průhled na zámek. Rozloha krajinářského parku dnes činí 3,76 ha. Literární rešerše je věnovaná zvláště renesanci a jejímu vztahu k zahradnímu umění. V této části je představena památková péče v České republice, činnost odborné organizace památkové péče Národního památkového ústavu v Josefově. V metodické příručce jsou popsány použité podkladové materiály a vzniklé výstupy na základě nichž jsou prováděna taková opatření, která povedou ke zlepšení zdravotního stavu a vitality stávajících perspektivních stromů a nové výsadby dřevin, které jsou v souladu s původní kompozicí s důrazem na její obnovu a zvýšení historické hodnoty objektu. V rámci celkové revitalizace zámeckého parku dojde k ošetření dřevin v parku a doplňkové výsadbě. V praktické části je popsán současný stav vegetace památky zahradního umění. Základním nástrojem pro analýzu současného stavu vegetace památky zahradního umění je inventarizace dřevin. Inventarizace, která má poskytnout kvalitní podklad pro návrh obnovy, by se zároveň měla v určitých částech zabývat i vlastnostmi jednotlivých dřevin (Krejčiřík, 2015). Výsledky terénních šetření byly kompletně zaznamenány do grafických výstupů.

Zhodnocení hospodaření vybraných příspěvkových organizací
Piwowarziková, Ivana ; Homolka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem Zhodnocení hospodaření vybraných příspěvkových organizací se zabývá charakteristikou neziskových organizací a popisuje hospodaření příspěvkových organizací územních samosprávných celků. Je zaměřena především na hospodaření Městského kulturního střediska, Městské knihovny a Městského ústavu sociálních služeb zřízené Městem Klatovy. Ve všech sledovaných letech (2010 až 2014) organizace dosahuje zlepšeného výsledku hospodaření v hlavní činnosti. Příspěvek na provoz byl vždy doplněn vlastními příjmy z hlavní činnosti. Z provedené analýzy vyplývá, že nejvyšší rizika jsou z možnosti snížení příspěvku na provoz. Hrozbou je také snížení příjmů v souvislosti s menším počtem návštěvníků. V teoretické části byly studovány odborné dokumenty a materiály. Ve výzkumné části byly použity údaje zveřejněné v rozpočtech a účetnictví příspěvkových organizací MěKS Klatovy, MěÚSS Klatovy a MK Klatovy.

Role regionálního produktu v regionálním rozvoji
Moravová, Petra ; Varvažovská, Pavla (vedoucí práce) ; Miloš, Miloš (oponent)
Cílem této práce je návrh možností, jak využít regionální produkty pro rozvoj regionu k posílení sounáležitosti a soudržnosti s daným krajem spolu s důrazem na identitu a kulturní dědictví. Práce porovnává regionální produkty ve dvou konkrétních oblastech odlišných zemí, a to Klatovska v České republice a Pays du Revermont ve Francii. Charakterizuje konkrétní prostředí, úlohu regionálních organizací, vymezení kvality, certifikaci původu a značení regionálních tradičních potravin. Provedené kvantitativní a kvalitativní šetření ukazuje, že zájem o tradiční produkt u spotřebitelů je vysoký a je zřetelná spojitost mezi spotřebitelem, regionálním produktem a konkrétním regionem. Národní hrdost a důležitost ochrany kulturního dědictví se ukázala jako jedna z priorit dnešní doby. Výsledky práce mají umožnit praktickou využitelnost. Mohou být užitečnou informací a podkladem pro představitele města v otázkách dalšího rozvoje regionu a spolupráce v různých oblastech v rámci národní i mezinárodní úrovně.

Cizinci v České republice
Malchárková, Šárka ; Grosz, Jan (vedoucí práce) ; Milan, Milan (oponent)
Práce Cizinci v České republice se věnuje problematice legálního pobývání osob migrantů ze zemí Evropské unie, Islandu, Lichtenštejnska, Norska, Švýcarska, ale také z ostatních, tzv. třetích zemí na území České republiky, přičemž bylo využito zkušeností a poznatků autora při jednáních a komunikacích s cizinci na Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky na kontaktním místě v Příbrami. Diplomová práce je rozčleněna na dvě části. První část, teoretická, vychází z odborné literatury a z internetových portálů Ústředních správních úřadů. Obsahuje stručnou charakteristiku multikulturní a interkulturní společnosti a soustředí se na problematiku komunikace. Stěžejní část práce je věnována vývoji migrační politiky České republiky od jejích počátků až do současnosti a právním aspektům pobytu cizinců na našem území. Rovněž obsahuje výčet a rozbor podmínek všech pobytových oprávnění pro jednotlivé skupiny cizinců na území České republiky. Podrobněji je v souvislosti s dotazníkovým šetřením zmíněna vietnamská komunita. Praktická část obsahuje analýzu pobytu cizinců od roku 1989 až do současnosti s vyhodnocením statistických dat a definuje aktuální změny cizinecké legislativy spolu s novými podmínkami týkajícími se získání českého státního občanství. Dále obsahuje dotazníkové šetření týkající se informací o vietnamské menšině, včetně zjištění důvodů pobytu jedné z nejpočetnějších minorit právě na území České republiky. Cílem práce je i zhodnocení podpory cizinců ze strany státu, ale i neziskových organizací, s úmyslem formulovat návrhy na zlepšení postavení migrantů v české majoritní společnosti.

Zhodnocení vlivu dotačních projektů na hospodaření a rozvoj obce či města
Scholzová, Pavla ; Homolka, Jaroslav (vedoucí práce) ; František, František (oponent)
Diplomová práce je věnována tématu Zhodnocení vlivu dotačních projektů na hospodaření a rozvoj města Police nad Metují a obce Suchý Důl. Práce je složena ze dvou částí. První část představuje teorii hospodaření municipalit, která je sepsána s použitím odborné literatury. Druhá část je zaměřena na příjmy a výdaje rozpočtu města Police nad Metují a obce Suchý Důl za období 2010 - 2015. Závěr druhé části tvoří zhodnocení dvou nejvýznamnějších projektů města Police nad Metují a obce Suchý důl, které byly realizovány v období 2010 - 2014. Teoretická část obsahuje literární rešerši, v které jsou popsány a charakterizovány pojmy město, obce, hospodaření, orgány obce, dotace. Praktická část je tvořena vlastním šetřením. Na začátku jsou popsány charakteristiky vybraných veřejných subjektů. Dále je jejich rozpočtová struktura příjmů a výdajů analyzována. Vybrány jsou dotační projekty a zhodnocen jejich dopad ekonomický, tak i sociálně - kulturní. Nakonec je použit výzkum pomocí dotazníkového šetření, kde jsou položeny otázky občanům města a obce a zjištěna spokojenost/nespokojenost s hospodařením a rozvojem. Závěr práce je tvořen shrnutím poznatků, porovnání výsledků dopadu uskutečněných projektů a dotazníkového šetření na zlepšení hospodaření a rozvoje města a obce.