Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19,277 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.62 vteřin. 

Profil návštěvníků v turistické oblasti Toulava
PLZÁKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce je zaměřena na turistickou oblast Toulava, která byla založena před třemi lety. Toulava vznikla spojením krásné a čisté přírody, bohatých lesů a turisticky atraktivních cílů. První část práce je zaměřena na studium odborné literatury. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na vlastní výzkum. Cílem bakalářské práce bylo sestavit profil návštěvníka turistické oblasti Toulava. Návštěvníci Toulavy vyplňovali dotazník na různých turistických místech v dané destinaci. Vlastní výzkum byl následně porovnán s profilem návštěvníka z roku 2013. Po porovnání obou výzkumů bylo zjištěno, že profil návštěvníka je téměř stejný, a proto byl navržen produkt, který by mohl zvýšit atraktivnost turistické oblasti a přilákat potenciální turisty.

Využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením.
SVITÁKOVÁ, Iveta
V rámci své bakalářské práce jsem se věnovala využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením, přičemž cílem bylo vytvořit, zrealizovat a vyhodnotit pravidelnou pracovní činnost určenou specifické skupině dospělých s mentálním postižením a zaměřenou primárně na rozvoj sociální integrace. Text práce je strukturován do šesti kapitol. V první z nich jsem se zaměřila na vymezení mentálního postižení, charakteristiku dospělosti jako důležitého vývojového období v životě člověka a na dospělost jedinců s mentálním postižením s cílem nalézt a pojmenovat specifika, která byla třeba při práci s touto cílovou skupinou zohlednit. V následující části jsem se věnovala sociální integraci, jejím determinantům a prostředí, ve kterém se uskutečňuje. Na získané výstupy jsem navázala ve třetí kapitole, v níž jsem se zaměřila na klíčové kompetence, z nichž jsou pro sociální integraci nezbytným podkladem zejména sociální, personální a komunikativní kompetence. Cílený rozvoj těchto kompetencí lze realizovat prostřednictvím edukační činnosti, která však musí respektovat specifika účastníků a dobrovolnost účasti. Oba tyto předpoklady lze naplňovat v rámci zájmového vzdělávání s využitím adekvátních pedagogických metod. Na tyto oblasti jsem proto zacílila svou pozornost v závěru kapitoly. Kapitola čtvrtá je věnována práci a pracovním činnostem, konkrétně vymezení pojmů, jejich charakteristice, významu a roli pracovních činností v životě člověka, respektive člověka s mentálním postižením. Na základě všech získaných teoretických poznatků a s využitím dosavadních zkušeností s cílovou skupinou jsem v páté kapitole navrhnula specifický vzdělávací program založený na pracovních činnostech a zaměřený na rozvoj vybraných klíčových kompetencí. Do vzdělávacího programu se dobrovolně přihlásili čtyři účastníci, přičemž jsem se rozhodla sledovat rozvoj kompetencí jen tří účastníků z důvodu, že jeden účastník docházel velmi nepravidelně. Program byl realizován třikrát týdně, vždy 2,5 hodiny po dobu sedmi měsíců (od října 2015 do května 2016) v prostorách vzdělávacího centra Mo-zai-ka. Na počátku realizace vytvořeného vzdělávacího programu účastníci souhlasili s tím, že budeme dodržovat a rozvíjet správné návyky potřebné pro dobré vzájemné vztahy ve skupině a výsledky pracovní činnosti. Na základě individuálních charakteristik účastníků jsem připravovala pracovní činnosti, které měly přispět také k rozvoji sociálních a personálních a komunikativních kompetencí. Ty jsem průběžně sledovala a zaznamenávala. Během realizace programu jsem kladla důraz na opakování, trpělivé jednání s účastníky a vytvoření přátelské atmosféry. Po ukončení vzdělávacího programu jsem rozvoj kompetencí u tří vybraných účastníků vyhodnotila. Na základě toho jsem dospěla k závěru, že k největší změně došlo v komunikativních kompetencích. Posun jsem zaznamenala i v sociálních a personálních kompetencích, zde se však výsledky u jednotlivých účastníků značně lišily. Přesto se domnívám, že cíl práce byl splněn. Uvedené výsledky ukazují, že vzdělávání ve volném čase založené na pracovních činnostech může vést k rozvoji sociálních, personálních a komunikativních kompetencí, které jsou pro dospělé s mentálním postižením nezbytné v procesu sociální integrace. Tato bakalářská práce může být zajímavým zdrojem inspirace pro realizaci obdobných programů zacílených na sociální integraci osob s mentálním postižením.

Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním
KOPKAŠOVÁ, Lenka
Pickova choroba je atroficko-degenerativní proces, který je příčinou rozvoje demence. Tato choroba postihuje především frontální a temporální lalok mozku. Své jméno dostala podle Arnolda Picka, českého neuropsychiatra. Pickova choroba je vedle Alzheimerovy choroby méně známou formou demence, která postihuje oproti Alzheimerově chorobě mladší věkovou kategorii. Ačkoli věkové rozmezí výskytu Pickovy choroby se v literatuře různí, v průměru je uváděn věk propuknutí choroby mezi 50 a 60 roky života. Nemoc se může projevit změnou stravovacích návyků, emocionálními výkyvy, nevhodným chováním ve společnosti, zanedbáváním zevnějšku. Chování k druhým bývá často sobecké, nemocný není schopen druhým naslouchat a přehlíží své okolí. Pickova choroba se projevuje také nepřiměřeným sexuálním chováním. V celosvětovém měřítku počty nemocných demencí stále rostou a podle kvalifikovaných odhadů bude tento nárůst pokračovat i nadále. Ošetřovatelská péče o pacienty s demencí se tudíž stává tématem stále aktuálnějším a hovoří se i o tzv. tiché epidemii našeho století. Sestry se na svých odděleních setkávají poměrně často s pacienty trpícími demencí různého původu a v různém stádiu postižení. Personál ve zdravotnických zařízeních pacienty s demencí mnohdy považuje za "obtížné". Cílem bakalářské práce s názvem Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním je na základě teoretických poznatků zmapovat definici a diagnostiku Pickovy choroby, definovat potřeby pacienta s Pickovou chorobou a vyjmenovat základní ošetřovatelské problémy u pacienta s Pickovou chorobou. Zaměřuje se na člověka s demencí, jako na pacienta ve zdravotnickém zařízení. Ke správnému pochopení této problematiky je zmíněna anatomie a fyziologie mozku a popis kognitivních funkcí, které Pickova choroba postihuje, a vymezení pojmu demence. Na základě prostudované literatury je v práci zaznamenáno dělení demencí podle různých kritérií. Bylo zjištěno, že dělení demencí není zcela jednotné, ale v zásadních skutečnostech se stanoviska autorů oborných publikací nerozchází. Pickova choroba patří do skupiny frontotemporálních demencí a její postavení v této skupině se v průběhu doby měnilo. V práci jsou uvedena doporučení vyplývající z prostudovaných zdrojů v přístupu k pacientům s demencí a především je zdůrazňována správná komunikace s pacientem s demencí, empatický a lidský přístup. Medicína zatím neumí demenci předcházet, ale při včasné diagnostice jednotlivého typu demence je léčba cílená na konkrétní typ demence a tím se zvyšuje šance na prodloužení kvalitního života nejen pacienta, ale i jeho blízkých. Aby mohl ošetřovatelský personál zajistit nemocným touto chorobou důstojné prožití zbytku života, je potřeba mít základní znalosti o této problematice a pokusit se pochopit, co nemocní prožívají. Pro tuto teoretickou práci byla použita metoda explanace, syntézy a indukce na podkladě českých a zahraničních informačních zdrojů. Z českých autorů byl nejčastěji citován doc. MUDr. Roman Jirák, CSc., vedoucí centra pro diagnostiku a terapii Alzheimerovy choroby na psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Práce může být využita jako informační a studijní materiál pro sestry, ale i pro laickou veřejnost, neboť se ve své rodině mohou s touto chorobou setkat. Za velký úspěch by byla považována skutečnost, že sestra nebo rodinný příslušník po prostudování této práce pomůže k včasné diagnostice ať už Pickovy choroby nebo jiné formy demence.

Globální ekonomický výhled - září 2016
Česká národní banka
Zářijové vydání měsíčníku Globální ekonomický výhled přináší pravidelný přehled aktuálního i očekávaného vývoje ve vybraných teritoriích se zaměřením na hlavní ekonomické veličiny: inflaci, růst HDP, předstihové ukazatele, úrokové sazby, měnové kurzy a ceny komodit. V tomto čísle je naše pozornost dále zaostřena na problematiku uzavírání mezery výstupu v zemích OECD v současném nízkoinflačním prostředí. Je zde poukázáno na tendenci, že k uzavírání mezery výstupu v současném období dochází nikoli v blízkosti 2% hodnoty inflace (odpovídající všeobecně přijímanému kritériu cenové stability), ale na hodnotách blízkých spíše nulové úrovni. Aktuální výhledy však signalizují pozvolný návrat k předchozí praxi, kdy se mezera výstupu uzavírala přibližně při 2% spotřebitelské inflaci.
Plný text: Stáhnout plný textPDF; Stáhnout plný textPDF

Nástroj pro hodnocení konektivity krajiny v různých prostorových jednotkách a disperzních vzdálenostech
Chrumko, Adam ; Šímová, Petra (vedoucí práce) ; Krčílková, Šárka (oponent)
V práci je představen základní přehled výpočtů konektivity krajiny, podrobněji pak výpočty pomocí programu Conefor a vliv vstupních parametrů na výsledné indexy konektivity krajiny. Jedním z hlavních cílů je vytvoření nástrojů do programu ArcMap pro zjednodušení výpočtů indexů konektivity krajiny pro velké množství zájmových území. Jako hlavní zájmové území byly vybrány základní kvadráty pokrývající celé území České republiky, tyto jednotky se používají například pro mapování výskytu rostlin a živočichů. Pro srovnání vlivu velikosti zájmového území byly vypočteny stejné indexy také pro okresy (LAU1) a kraje (NUTS3) České republiky. Práce přináší jednoduché řešení v podobě Python Toolboxu do programu Esri ArcMap pro výpočet indexů konektivity krajiny pomocí programu Conefor pro velký počet vstupních území. Za pomoci tohoto Toolboxu byla vypočtena konektivita lesů pro různé disperzní vzdálenosti a vstupní plošné jednotky. Vstupní vrstvy lesů byly vzaty z vektorových dat CORINE land cover v mapovacích obdobích 1990, 2000, 2006 a 2012. Vstupní disperzní vzdálenosti byly vybrány v rozsahu od 50 do 50 000 m pro komplexní popsání jejich vlivu na výsledné indexy. Výsledné změny lesů a konektivity krajiny jsou reprezentovány pomocí kartogramů, vliv vstupních dat na výsledné indexy je zobrazen pomocí grafů.

Cell culture-based model for the evaluation of adhesive properties of probiotic bacteria
Theodorou, Vasiliki ; Havlík, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tauchen, Jan (oponent)
Probiotické mikroorganismy, definovány jako živé mikroorganismy, které jsou při podání v přiměřeném množství zdraví přínosné pro hostitele, a jejich přilnavost a kolonizace střevního epitelu, jsou rozhodujícími faktory pro udržení probiotické účinnosti. Polyfenoly jsou velká a heterogenní skupina fytochemikálií, vyskytující se v potravinách rostlinného původu, jako je čaj, káva, víno, kakao, obilí, sója, ovoce a bobule. V posledním desetiletí se zvedl zájem o zdravotní přínosy potravinových rostlinných polyfenolů, které vyplývají z jejich potenciální schopnosti podporovat přilnavost probiotických bakterií v lidském střevním epitelu. Účelem této studie bylo zkoumat účinek čtyř polyfenolů: isoquercitrin, phloretin, prokyanidin B2 a rutin na schopnost adheze dvou potenciálně probiotických kmenů (Lactobacillus casei, Lactobacillus gasseri) v in vitro modelu lidského střevního epitelu skládajícího se ze směsné kultury buněčných linií Caco-2 a sliz-produkujících HT29-MTX. Adheze Lactobacillus casei se po ošetření směsné kultury buněčných linií s isoquercetrinem, phloretinem a rutiemu zvýšila o 49,76; 72,97; 63,66% v tomto pořadí, zatímco prokyanidin B2 potlačil adhezi o 20,25% ve srovnání s kontrolním vzorkem. Adheze Lactobacillus gasseri se po ošetření směsné kultury s isoquercetrinem, phloretinem, prokyanidinem B2 a rutinem zvýšila o 35,45; 31,28; 45,69; 25,01 % ve srovnání s kontrolním vzorkem.

Potenciál udržitelného rozvoje obce
Uhlíková, Ivana ; Varvažovská, Pavla (vedoucí práce) ; Marcela, Marcela (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou strategie udržitelného rozvoje se zaměřením na environmentální pilíř a následné hodnocení implementace environmentální udržitelnosti ve městě Kladně. Cílem bylo zhodnotit aktivní i perspektivní environmentální politiku tohoto města. V teoretické části jsou popsány jednotlivé zákony, dokumenty a nástroje týkající se environmentální politiky a udržitelného rozvoje. Práce popisuje zájmové území, jeho historický vývoj, demografii, životní prostředí, sociální oblast a kulturu. Na konkrétních příkladech je poté doporučeno, jak by environmentální management města Kladna mohl postupovat. Navržená doporučení jsou výsledkem analýzy všech zjištěných dostupných informací a zahrnují také potřeby a požadavky obyvatel města. Důležitá je aktualizace Strategie environmentální politiky a uvedení aktivit ze Strategie udržitelného rozvoje SO ORP Kladno do praxe. Zlepšení veřejné služby a komunitní soudržnost. Vytvoření školních fór na základních školách. Závěrečná část obsahuje výsledky terénního šetření. Při tom byly rozdány a sesbírány dotazníky v kombinaci s řízenými rozhovory.

Životní cyklus a dokumentace studentských projektů
Zbořilová, Nikola ; Bartoška, Jan (vedoucí práce) ; Mudrychová, Kristýna (oponent)
Cílem této práce je popsat a porovnat studentské projekty podle času, rozsahu, zdrojů, přínosů, rizik a jakosti a navrhnout způsoby zlepšení plánování a organizace těchto projektů. V první části práce je popsán teoretický přehled v oblasti projektového řízení a jsou uvedeny a vysvětleny termíny, které byly použity v případové studii. V případové studii jsou nejprve popsány získané informace o konkrétních projektech, které jsou předmětem porovnávání. Z těchto informací proběhla analýza stavu použití nástrojů projektového řízení a životního cyklu v rámci studentských projektů. Z analýzy vyplynuly informace důležité pro následné porovnání. Pak bylo posouzeno, které faktory pozitivně nebo negativně ovlivnily plánování a organizování projektů. Následně byl sestaven návrh, jak posílit pozitivní vlivy a omezit negativní vlivy ve studentských projektech. Jako dodatečná studie pak přišla analýza zájmu studentů o účast v Soutěži studentských projektů organizované Katedrou systémového inženýrství na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze.

Analýza cestovního ruchu ve venkovském mikroregionu Moravice a návrh jeho environmentálně šetrného rozvoje
Manderlová, Jana ; Kašparová, Ivana (vedoucí práce) ; Hana, Hana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku environmentálně šetrného cestovního ruchu. Vymezeným zájmovým územím je Venkovský mikroregion Moravice v Moravskoslezském kraji. Cílem diplomové práce je zmapování nejzajímavějších turistických cílů a lokalit mikroregionu, analýza jeho vybavenosti v oblasti služeb cestovního ruchu, zhodnocení současných možností pro turistiku a určení jeho silných a slabých stránek poskytovaných služeb návštěvníkům. Mezi použité metody pro sběr dat patří terénní šetření, analýza dostupných knižních, novinových a internetových zdrojů, anketní šetření provedené mezi návštěvníky, obyvateli a zastupiteli a následná diskuze s nimi o dané problematice. Analýza dotčeného území vzhledem k problematice cestovního ruchu je zahrnuta ve SWOT analýze, která je základem pro návrh konkrétních projektů pro budoucí rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Moravice.

Využití bezpilotních prostředků v zemědělství.
Starý, Karel ; Kroulík, Milan (vedoucí práce) ; Petrásek, Stanislav (oponent)
Obor využití bezpilotních prostředků v zemědělství zažívá v posledních letech velký rozvoj. Zemědělci se snaží tohoto rozvoje využít a zajímají se o jednotlivé možnosti využití bezpilotních prostředků. V současné zemědělské výrobě jsou totiž kladeny stále větší požadavky na její zefektivňování a ekonomický aspekt výroby je na prvním místě. Farmáři se proto ve snaze o ekonomickou rentabilitu a zároveň šetrný přístup vůči krajině snaží získávat stále více informací o stavech porostů i informací o zvířatech. Na jejich základě pak zemědělec může zvolit vhodná opatření a tak dosahovat ekonomického profitu. Formou literární rešerše jsou popsány základní typy konstrukce bezpilotních prostředků, možnosti jejich pohonu a je zde zhodnocena vhodnost použití pro jednotlivé aplikace. Dále jsou pak zmíněny možnosti snímkování a konkrétní příklady aplikací v zemědělské výrobě.