Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 32,452 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.93 vteřin. 

Nové trendy v cestovním ruchu
Hauzrová, Nicole ; Navrátilová, Miroslava (vedoucí práce) ; Vostrovská, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na nový trend v cestovním ruchu, gap year neboli cestování na přechodný čas. V mé práci je poukázáno na pojem cestovní ruch a na rozdělení a definice trendů v cestovním ruchu. Dále rešerše pojmu gap year, náklady s tím spojené, veškeré výhody a nevýhody tohoto cestování. V praktické části práce je analýza skutečných údajů cestovatelů, kteří vycestovali za hranice na delší dobu o oblíbených cílových destinacích, o důvodech odjezdu na delší dobu, o věku, pohlaví a počtu cestovatelů, o cestování samostatně či ve skupině, o preferenci kratšího nebo delšího vycestování za hranice, o kladech a záporech delšího pobytu v zahraničí.

Návrh plánu péče pro vybrané území
HROMAS, Jakub
Velká Homolka je vrch nacházející se v blízkosti města Vimperk v Jihočeském kraji České republiky. Je charakteristický svou převážně jižní expozicí s přítomností krátkostébelných travinných společenstev s plošně roztroušenými keři. Významná je přítomnost významných a chráněných druhů hmyzu a dalších skupin živočichů vázaných na tento biotop. Území doposud nepožívá žádné legislativní ochrany, ale stará se o něj místní nevládní organizace, která zde hospodaří na základě botanických a entomologických průzkumů provedených v roce 2009. Tato práce přináší bližší popis lokality z hlediska různých přírodovědných charakteristik, přináší popis a výsledky průzkumů provedených v rámci této práce v roce 2013 (botanický, entomologický, ornitologický aj.) a navrhuje plán péče, který může sloužit jako podklad pro vyhlášení území za zvláště chráněné podle české legislativy. Neméně důležitým významem vytvořeného plánu péče je i skutečnost, že může sloužit jako návod, jak se správně o tuto lokalitu nadále starat a jak zlepšovat stav předmětu zdejší ochrany.

Posouzení současného stavu lesnické rekultivace výsypky Českých lupkových závodů Nové Strašecí z pohledu tvorby antropogenní půdy.
Semanová, Soňa ; Sixta, Jan (vedoucí práce) ; Vít, Vít (oponent)
Diplomová práce se zabývá zhodnocením stavu provedené lesnické rekultivace na vnější výsypce povrchového lomu společnosti ČLUZ, a.s. Rekultivace je hodnocena zejména z pohledu přítomnosti a mocnosti A0 humusového horizontu antropogenní půdy a současného stavu lesnické rekultivace provedené na náhorní rovině výsypky Babín. Současný stav je hodnocen na základě studie generelu rekultivace, který byl proveden v roce 1995 profesorem Jonášem. Vyhodnocení stavu lesnické rekultivace bylo provedeno na základě porovnání stavu porostu na náhorní rovině výsypky a porostu v katastrálním území Mšecké Žehrovice.

Vyhodnocení nově revitalizovaných ploch menšího rozsahu na Praze 6
Karasová, Daniela ; Jakubcová, Eva (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Poslední dobou se zvyšuje snaha o účelnější propojení nových i stávajících staveb se zelenými plochami zvláště ve městech. Lidé mění své návyky a požadují ve svém okolí kvalitnější prostředí. Aby i v městské zástavbě mohli obyvatelé větší část denního času trávit v přírodním prostředí, je třeba v obytných částech s plochou přírodních enkláv počítat. To jsou také hlavní důvody pro vznik nových městských zelených ploch. K tomu, aby malé městské zelené plochy zlepšily životní podmínky a zvýšily atraktivnost místa, je však nezbytná i kvalita jejich uspořádání a vybavení. Tato práce se zabývá vyhodnocením výše zmíněných ploch z hlediska různých parametrů. Práce je rozdělena do tří částí. Každá část analyzuje jeden z vybraných parků a závěrem je provedeno porovnání. Výsledek práce hodnotí vybrané nově revitalizované plochy na Praze 6 a vyhodnocuje uživatelskou přívětivost a náročnost údržby.

Inventarizace dřevin v části areálu ČZU v Praze 6 - Suchdole a návrh rekonstrukce vybrané části areálu
Talácko, Ondřej ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Fedurcová, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce je na téma Inventarizace dřevin v části areálu ČZU v Praze 6 Suchdole a návrh rekonstrukce vybrané části areálu. V Literární části bylo vycházeno z publikací Prof. Ing. Jiřího Marečka, CSc. a Ing. Václava Hurycha, CSc.. V praktické části bylo postupováno podle Machovce a jeho výkladu inventarizace dřevin. Dřeviny se nejprve musely zaměřit, k tomu z velké části posloužily podklady od bývalých studentů, kteří taktéž psali tuto bakalářskou práci. Posloužily také mapy změn v zastavěných plochách areálu. Byla provedena inventarizace nově vysazených dřevin a kontrola stavu stávajících dřevin a aktualizace údajů. Byla použita Machovcova metodika k provedení inventarizace dřevin. V této metodice jsou středem zájmu především tyto hodnoty, které musely být určeny u každé dřeviny: obvod kmene, výška dřeviny, šířka koruny, věk a sadovnická hodnota. Obvod kmene a věk nebyly určovány jen u listnatých keřů. U dřevin proběhlo určení rodu, druhu, případně kultivaru. Data o jednotlivých dřevinách byly zaneseny do inventarizačních tabulek, přičemž dřevinám, které byly nově vysázeny, se přidělily nové inventarizační kódy. Na základě nově zaměřených dřevin byla aktualizována digitální mapa v programu AutoCAD ve verzi 2014. Průběžně při inventarizaci byly dřeviny též fotografovány a výsledek této práce je uveden na mapserver. Byly fotografovány též různé pohledy v areálu, aby bylo zřejmé, jak velký mají dřeviny vliv na celkový vzhled prostředí v různých ročních obdobích. V několika částech areálu došlo od poslední inventarizace dřevin k poměrně velmi významným změnám z důvodu stavby nových výukových pavilonů a budov, proto bylo nutné provést důkladný průzkum těchto oblastí areálu, aby byla zachována aktuálnost mapy. Neméně důležité bylo i zjistit, k jakým změnám došlo v dřívějších výsadbách za dobu přibližně 4 let v oblasti dřevin v areálu univerzity. Podle hodnot získaných vyplněním inventarizačních tabulek bylo zjištěno, že v areálu univerzity se nachází 4079 dřevin. Z toho 1234 tvoří listnaté stromy, nejpočetnější část, 2085 tvoří listnaté keře, jehličnaté stromy čítají 526 kusů a jehličnaté keře 234 exemplářů. Z listnatých je zde nejvíce zastoupen rod Acer a z jehličnanů je nejčastěji zastoupen rod Pinus. S tímto zastoupením flóry tvoří areál univerzity vhodné místo k trávení času poblíž vegetace. Sadovnická hodnota dřevin je zde nejčastěji hodnocena třetí třídou, což znamená, že vzhledem k stáří areálu má ale velmi bujnou a prosperující zeleň s vysokým potenciálem dalšího vývinu.

Hodnocení nových aromatických genotypů chmele
Henychová, Alena ; Pulkrábek, Josef (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Požadavkem pěstitelů je, aby nová odrůda měla kvalitativní parametry Žateckého poloraného červeňáku, ale vyšší výnosový potenciál, a proto je v současné době snaha o vyšlechtění nové aromatické odrůdy. Cílem diplomové práce bylo na základě produkčních ukazatelů, chemických a genetických analýz posoudit nově vyšlechtěné aromatické genotypy a vybrat ty, které by vykazovaly srovnatelné, nebo i lepší kvalitativní a kvantitativní parametry než registrovaná odrůda Žatecký poloraný červeňák. Získaná data byla vyhodnocena pomocí základních statistických charakteristik, oboustranných t-testů pro nezávislé výběry a korelační analýzy. Výnos je nejdůležitější kvantitativní parametr, který je značně závislý především na klimatických podmínkách. Všechny genotypy hodnocené v diplomové práci dosahovaly vyšších průměrných výnosů než ŽPČ, kromě genotypu 4799. Z dosažených výsledků vyplývá, že nejvyššího teoretického výnosu dosáhl v roce 2014 genotyp 4801 (2,2 t suchého chmele) a v roce 2015 genotyp 4975 (1,77 t suchého chmele). Nejdůležitější kvalitativní parametr je obsah alfa hořkých kyselin. Všechna aromatická novošlechtění vykazovala v chemickém rozboru pryskyřic parametry jemných aromatických chmelů. Aromatický genotyp 4975 měl nejvyšší průměrný obsah alfa i beta hořkých kyselin, vyrovnaný poměr mezi alfa a beta hořkými kyselinami, nejnižší obsah kohumulonu a kolupulonu a zároveň vykazoval ve všech sledovaných znacích chemického rozboru pryskyřic nízkou až střední variabilitu. Pro aromatické odrůdy s původem ŽPČ je typický obsah farnesenu vyšší než 12 % relativních, všechny hodnocené genotypy toto kritérium splňují. Na základě genetických analýz byla vyhodnocena příbuznost k Žateckému poloranému červeňáku. Genotyp 4799 je geneticky nejblíže ŽPČ. Piva uvařená z hodnocených genotypů mají podle senzorického hodnocení stejnou kvalitu jako Žatecký poloraný červeňák.

Nové metody zateplování starších budov
Žoha, Marek ; Kic, Pavel (vedoucí práce) ; Přikryl, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou zateplování starších budov. Cílem této práce je zhodnotit stav vnitřního prostředí stáje pro chov nosnic a navrhnout zlepšení tepelně technických vlastností. V první kapitole jsou popsány poznatky čerpané z odborné literatury, týkající se jednotlivých metod zateplování budov. Druhá kapitola popisuje základní metodiku a princip použitého měření technických vlastností stáje pro chov nosnic. Ve třetí kapitole jsou zhodnoceny výsledky měření a uvedeny potřebné výpočty pro zlepšení tepelně technických vlastností. V poslední kapitole je uvedeno ekonomické zhodnocení navrženého zeteplení objetku s ohledem na produkci vajec a spotřebu krmiva.

Analýza situace nevládních organizací v oblasti ochrany spotřebitele
HORILOVÁ, Veronika
Ochrana spotřebitele je velice aktuální oblastí, neboť se týká většiny občanů (spotřebitelů, výrobců či obchodníků). Každý z nás denně vchází do obchodu, nakupuje, spotřebovává výrobky a služby. Kupující je vystaven určitým rizikům ze strany prodávajícího. Proto by oblast ochrany spotřebitele měla být v popředí zájmu každého občana a měla by se přijímat opatření na jeho ochranu. Neopomenutelná je tedy úloha spotřebitelských organizací jako orgánu, který poskytuje spotřebitelům důležité rady a informace, jak postupovat v případě, kdy jsou poškozována nebo omezována jeho práva a podílí se tak na jejich výchově a vzdělávání. Hlavním cílem diplomové práce {\clq}q Analýza situace nevládních spotřebitelských organizací v oblasti ochrany spotřebitele`` je provést průzkum znalostí spotřebitelů v oblasti nevládních organizací zabývajících se ochranou spotřebitele a provést průzkum zájmu o členství v takových organizacích. Dílčími cíli je na základě dotazníkového šetření a zhodnocení stávající úrovně spotřebitelských organizací na českém trhu navrhnout možná opatření, která by vedla ke zlepšení současného stavu. Teoretická část popisuje problematiku ochrany spotřebitele. V praktické části jsou charakterizovány nejznámější spotřebitelské organizace v České republice. V této části je proveden dotazníkový průzkum a srovnávací analýza hlavních činností jednotlivých organizací. Z dotazníkového průzkumu plyne, že ochrana spotřebitele není dostačující. Současný problém není nedostatek zákonné úpravy, ale především špatná informovanost spotřebitelů o nevládních spotřebitelských organizacích a rovněž neinformovanost o uplatňování svých práv. Návrhy vedou především ke zlepšení informovanosti občanů o spotřebitelských organizacích, o jejich činnostech a o správném pochopení jejich úlohy na českém trhu. Doporučení jsou: zvýšit informovanost spotřebitelů o spotřebitelských organizacích a o svých právech prostřednictvím sdělovacích prostředků, zavést nové způsoby propagace spotřebitelských organizací, motivovat nové členy těchto organizací, atd. Úroveň ochrany spotřebitele na českém trhu stále nedosahuje úrovně nejvyspělejších států EU. Spotřebitelé mají malé povědomí o existenci spotřebitelských organizací, o jejich činnostech a způsobech, jak by mohly individuálním spotřebitelům pomoci.

Sledování ukazatelů reprodukce na vybrané farmě
Uherko, David ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Ducháček, Jaromír (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo vytvoření literární rešerše na danou problematiku a dále v praktické ukázce vyhodnotit reprodukčních ukazatelů na vybrané farmě. Šetření bylo prováděno ve společnosti ZEAS Březná a.s., hospodařící v Olomouckém kraji, okresu Šumperk. Celkem v roce 2015 společnost chovala 670 krav českého strakatého skotu a 355 jalovic téhož plemene. Metodika byla založena na sledování reprodukčních ukazatelů u krav na středisku živočišné výroby v obci Březná a u jalovic ustájených v obci Písařov za roky 2013, 2014 a 2015. Sledoval jsem počty inseminací, březosti po 1. inseminaci, březosti po všech inseminacích, servis periodu, mezidobí, inseminační index a test nepřeběhlých. Data jsem získal z přehledů o inseminacích a zabřezávání, uzávěrek kontroly užitkovosti a faremní evidence. Při srovnání dosažených výsledků s populací českého strakatého skotu chovaného v ČR chov dosahuje za celé sledované období, v procentuálním zastoupení zabřeznutých jalovic i krav, nadprůměrných hodnot. V roce 2015 dokonce došlo ke zkrácení inseminačního intervalu i servis periody na kratší dobu vůči populaci. Pouze mezidobí za celé sledované období bylo vůči populaci delší. Sledovaný soubor krav dosáhl průměrné březosti na první inseminaci 48,4% u krav a 66,3% u jalovic. Ukazatel zabřezávání po všech inseminací dosáhl u krav 49,6% a u jalovic 61,1%. Hodnota inseminačního intervalu se pohybovala na úrovni 79,3 dnů, servis perioda dosahovala délky 121 dnů a mezidobí 301,6 dnů. K zabřeznutí jedné plemenice bylo potřeba 1,9 inseminací. U jalovic bylo potřeba v průměru 1,56 inseminací. Mléčná užitkovost dosahovala 7058l mléka za laktaci. V době psaní této práce procházela modernizací dojírna, při které se do chovu zaváděly nové technologie pro identifikaci dojnic a vyhledávání říjí tzv. vitalimetr. Tento systém by měl dopomoci ke zlepšení reprodukčních ukazatelů. Zůstává tedy otázka, jak se tyto nové technologie v chovu osvědčí a jak ovlivní reprodukční ukazatele.

Uplatnění trvalek v systému vertikální zeleně
Kozderová, Viola ; Matiska, Pavel (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Diplomová práce na téma Uplatnění trvalek v systému vertikální zeleně má za cíl ověřit pěstování vybraných sortimentů trvalek, které jsou vysazené ve vertikálních exteriérových stěnách se substrátovou technologií. Dalším cílem je navrhnout a doporučit v těchto stěnách nové taxony pro další pěstování. V literární rešerši práce vysvětluje základní pojmy, které objasňují pojem trvalky. Trvalky jsou rozděleny do několika kategorií podle nároků na stanoviště, aby bylo možné lépe pochopit pestrý charakter růstu a odlišnost mezi jednotlivými druhy trvalek. Dále je v práci věnovaná kapitola vertikálním zahradám. Za zakladatele vertikálních zahrad je považován francouzský botanik Patrick Blanc. Ten poprvé představil svou zelenou stěnu Mur végétal ve Francii. Ozeleňování fasád je rozšířeno spíše v zahraničí (např. ve Francii, Singapuru, Londýně) díky příznivým klimatickým podmínkám. V České republice je tato forma pěstování rostlin ve zkoušení a jsou testovány nové druhy trvalek, které by zvládaly zdejší klima. Testování trvalek proběhlo na pěti vertikálních stěnách na pozemku pokusné stanice katedry zahradnictví v Praze v Troji. Stěny byly označeny písmeny a umístěny na stanoviště podle intenzity oslunění (A - stín, B, C, D - slunce, E - přímé slunce). Do stěn A, B byl vysazen nový sortiment trvalek. Do stěny C byly použity již druhy otestované a rostliny byly vysázeny do ornamentu. Stěny D a E byly již osázeny. Všechny stěny byly sledovány v intervalu 3x až 4x za měsíc. V průběhu sledování se prováděla pravidelná zálivka a údržba trvalek (pletí, stříhání, chemické ošetření). Hodnocení rostlin bylo provedeno podle bodové stupnice 1 až 5 a byla hodnocena barevnost, habitus, vitalita a celkové estetické působení rostlin. U stěn A, B, D a E byl proveden součet bodů u jednotlivých druhů testovaných trvalek. Trvalky s nejvíce body (60 % a více) jsou vhodné pro osázení vertikálních stěn. Stěna C byla hodnocena 50 hodnotiteli pomocí dotazníku. Byl hodnocen celkový estetický vzhled stěny. Ve výsledcích jsou stručně popsané výhody a nevýhody jednotlivých druhů trvalek podle toho, jak se v průběhu sledovaného období vyvíjely. Dále je podle množství získaných bodů v tabulkách vytvořen seznam vhodných druhů pro výsadbu do vertikálních stěn. Tyto druhy jsou také graficky znázorněny podle estetického působení rostliny za sledované období. Na prvních šesti místech se umístily trvalky Bergenia cordifolia (198 b.), Carex comans (187 b.), Epimedium x versicolor ´Sulphureum´(171 b.), Cerastium biebersteinii (222 b.), Lewisia cotyledon (210 b.), Festuca scoparia (207 b.). Diskuze pojednává o problematice vertikálních zahrad a pěstování trvalek, které běžně rostou v mělkém půdním profilu. Závěrem byly zjištěny druhy ze sortimentu vybraných trvalek, které lze pěstovat ve vertikálních exteriérových stěnách se substrátovou technologií. Tyto druhy jsou uvedeny ve výsledcích.