|
Zdravotní stav dřevin v Přírodní památce Buky na Bouřňáku
Wiedenová, Barbora ; Čížková, Dana (vedoucí práce) ; Vachová, Jana (oponent)
V bakalářské práci jsem se věnovala pozorování výskytu dřevokazných hub na dřevinách v oblasti Přírodní památky Buky na Bouřňáku. Zmapované byly dvě plochy o rozměrech 100 x 100 m, každá po sto kusech dřevin různého druhu, zvláště pak buku lesního (Fagus sylvatica).
V úvodu shrnuji informace o lokalitě a dále popisuji vyskytující se dřevokazné houby a jejich šíření, poškození biotické a abiotické a stav korun buku lesního. Pozorování probíhalo od dubna do listopadu, kdy jsem na začátku musela zpracovat důslednou inventarizaci dřevin a provést jejich označení. Každý následující měsíc jsem pozorovala změny na konkrétních dřevinách, zaznamenávala je a nalezené houbové exempláře vyfotografovala. Jednotlivé druhy nalezených dřevokazných hub ve své práci popisuji.
Kromě dřevokazných hub jsem v terénu pozorovala také důsledky biotických činitelů, které byly patrné na kmenech, větvích nebo asimilačních orgánech. Pro jednotlivé dřeviny buku lesního jsem zaznamenávala stav dřeviny podle defoliace koruny.
Nejvíce vyskytovanou dřevokaznou houbou byl v celé přírodní památce pevník korkovitý (Stereum rugosum), který se dále šíří a způsobuje odumírání několika jedinců buku lesního.
Bukové porosty bych i přes to ponechala samovolnému vývoji, už jen proto, že se jedná o maloplošné chráněné území, přesněji o přírodní památku.
|
|
Význam kamenolomů pro diverzitu bezobratlých ve fragmentované krajině na národní úrovni
Králíčková, Hana ; Kadlec, Tomáš (vedoucí práce) ; Štrobl, Martin (oponent)
V současnosti byla krajina, nejen v České republice, přeměněna do velkých celků a začala být poměrně neprostupná. Vymizely z ní určité typy stanovišť, což znamená velký problém pro druhy s extrémně vyhraněnými životními nároky, které ke svému životu potřebují například vyhřívané skály, sypký písek, rozvolněné stepní trávníky nebo jiná stanoviště na počátku sukcese. Postindustriální stanoviště poskytují právě tyto podmínky, a proto se stávají místem hojného výskytu bezobratlých živočichů. Některé druhy se v České republice nevyskytují nikde jinde než na těchto lokalitách. Kamenolomy poskytují např. motýlům různé typy stanovišť, kteří tyto podmínky potřebují ke svému vývoji, rozmnožování i životu. V rámci celé České republiky bylo vybráno 20 již neaktivních kamenolomů a 20 přilehlých kontrolních oblastí bez kamenolomu, kde byl prováděn, krom jiného, monitoring denních motýlů a hmyzu s noční aktivitou. Cílem bylo zjistit, zda přítomnost kamenolomu zvyšuje diverzitu bezobratlých okolní krajiny. Monitoring byl proveden na každé lokalitě čtyřikrát a získaná data byla statisticky vyhodnocena. Z celkového počtu 110 zaznamenaných druhů motýlů s denní aktivitou bylo zjištěno 23 ohrožených druhů - příkladem může být kriticky ohrožený Satyrium ilicis u obce Černotín, který byl nalezen v lomu. V celkovém srovnání početnosti i druhové pestrosti na lokalitách obsahujících lom a na lokalitách, které lom neobsahovaly, byly zaznamenány značné rozdíly. V okolní krajině lomů bylo zjištěno větší množství druhů i vyšší počty jedinců než v kontrolních oblastech. Přímo v lomech, nebo jejich okolí bylo pozorováno 19 ohrožených druhů, které byly početnější oproti kontrolním oblastem, kde bylo zaznamenáno pouze 11. Vliv na výběr stanoviště měl způsob přezimování a biotopové nároky jednotlivých druhů. Je evidentní, že kamenolomy s ukončenou těžbou mohou v dnešní krajině hrát významnou roli pro rozvoj biodiverzity.
|
|
Stavby a zařízení v oborách
Bidmon, Jiří ; Tománek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ctibor, Ctibor (oponent)
Cílem této bakalářské práce je postupně popsat jednotlivé typy mysliveckých staveb a zařízení s důrazem na myslivecké stavby a zařízení, které jsou budovány v oborách. V rešeršní části této práce jsou katalogově popsány jednotlivé typy mysliveckých staveb a zařízení pro chov a lov zvěře v oboře. Současně byl proveden terénní průzkum jednotlivých oborních chovů, při kterém byla zjištěna jejich vybavenost, počty mysliveckých staveb a zařízení, které byly zdokumentovány a byla zaznamenána jejich poloha. Z provedeného terénního šetření a zpracovaných výsledků vyplývá, že kvalitně a vhodně vybaveny jsou oborní chovy, které jsou ve vlastnictví LČR. Velmi kvalitním a nejlépe vybaveným oborním chovem je Obora Janovice, po které následuje Obora Volský Žlab, dále následují současně obory Slavice a Kopidlno a nejméně vybavenou oborou je obora Úherčice. Na základě zjištěných údajů a informací si mohou uživatelé oborních chovů vytvořit soupis či evidenci mysliveckých zařízení, včetně mapy se zaznamenáním jejich polohy. Tyto údaje také poskytnou uživatelům obor přehled o vybavenosti jejich obory, zejména přehled o počtech jednotlivých typů mysliveckých staveb a zařízení.
|
|
Analýza činnosti prvostupňového orgánu státní správy lesů zejména s ohledem na údaje a vedení lesní hospodářské evidence
Pelc, Jiří ; Hrib, Michal (vedoucí práce) ; Oliva, Jiří (oponent)
Práce se zabývá analýzou specifického institutu lesního zákona, lesní hospodářské evidence, ve vztahu k výkonu státní správy lesů. V teoretické části se práce věnuje historii lesní hospodářské evidence na našem území, příklady ze zahraničí a legislativou, která se problematiky lesní hospodářské evidence dotýká. Dále je v práci možné nalézt návrhy změn stávající legislativy s cílem zlepšení současného stavu. Součástí aplikační části práce je analýza činnosti prvostupňového orgánu státní správy lesů, která se týká činnosti státní správy lesů vztahující se k jednotlivým paragrafům a odstavcům lesního zákona. Data jsou analyzována ze šesti subjektů státní správy lesů, které jsou kompetenčně příslušné pro kontrolu lesní hospodářské evidence a výkon státní správy lesů. Na rozbor rozhodovací činnosti orgánu státní správy lesů bylo zvoleno období od roku 2008, do roku 2012 včetně, tedy pět let.
|
|
Inventarizace památných stromů v Chráněné krajinné oblasti Blaník
Hejná, Šarlota ; Hejnák, Václav (vedoucí práce) ; Lubomír, Lubomír (oponent)
Jak už sám název napovídá, v bakalářské práci jsem se zabývala inventarizací památných stromů na území nejmenší chráněné krajinné oblasti - CHKO Blaník.
V úvodní části jsou vymezeny funkce dřevin, nacházející se ve volné krajině a urbanizovaném prostředí. Následuje historický vývoj ochrany dřevin, rozdělený na ochranu lesa a dřevin rostoucích mimo les. Dřeviny rostoucí mimo les jsou dále popsány z hlediska jejich ochrany, povolování kácení a povinnosti náhradní výsadby podle platných právních předpisů.
Podstatná část práce je věnována samotným památným stromům. Nejprve je přiblížen význam památných stromů v porovnání s minulostí a současností, dále jsou zmíněny rekordní památné stromy v naší zemi. Podle legislativních pravidel je specifikována zákonná a smluvní ochrana, náležitosti, týkající se vyhlašování stromů, jejich evidence a rušení. Péče o památné stromy, rovněž podléhající právní úpravě, je zaměřena na konzervační ošetření stromů, řez stromů a bezpečnostní vázání. Ke každému typu ošetření jsou uvedeny metody, popřípadě pomůcky. V rámci ochrany památných stromů je popsán projekt na záchranu genofondu památných stromů a krátké srovnání ochrany památných v zahraničí.
Chráněná krajinná oblast, v níž proběhla inventarizace, je stručně charakterizována z pohledu geologické minulosti a zastoupené fauny a flory. Dále jsou seznámeny maloplošná zvláště chráněná území této oblasti.
Provedla se revize památných stromů, zahrnující změření dendrometrických parametrů, mj. určení výšky stromu, jeho obvod, šířka a výška koruny. Dále se shrnulo ošetření jednotlivých stromů podle Sbírky listin ÚSOP a pořídila se fotodokumentace každého jedince v době olistění a bez olistění k přehlednějšímu poznání habitu stromu. Výsledky slouží k aktualizaci zmíněných parametrů v Ústředním seznamu ochrany přírody a navrhnutá ošetření jsou podkladem pro budoucí péči o památné stromy. Z výsledků se ukázalo, že nejčastějším druhem je lípa srdčitá. Stromy jsou v celkově dobrém zdravotním stavu, je však nutná pravidelnost ošetření.
|
|
Inventarizace dřevin v části sídliště Červený vrch na Praze 6 a vytvoření digitalizované mapy této vybrané části
Táborská, Anna ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Prokeš, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vyhodnocením stavu zeleně v části sídliště Červený Vrch na Praze 6. Mnou inventarizovaná oblast se nachází v severovýchodní části celého sídliště v oblasti mezi ulicemi Evropská a Horoměřická. Na tomto území byla provedena inventarizace dřevin dle Machovce (1982). Jednotlivé složky místní dendroflóry byly rozpoznány a lokalizovány v pracovní mapě, případně pomocí GPS souřadnic. Na základě této lokalizace byla poté vytvořena digitální mapa dřevin v programu AutoCAD. Dále byly změřeny velikostní a věkové hodnoty dřevin a jejich kvalita byla oceněna sadovnickou hodnotou. Tyto údaje byly následně přeneseny do inventarizačních tabulek, vytvořených v programu Microsoft Excel, které jsou součástí výsledků této bakalářské práce.
V literární rešerši je nejprve stručně shrnuta celková historie zahradního umění. Dále je zde věnována samostatná kapitola historickému vývoji městské zeleně, urbanismu 20. století a vzniku pražských sídlišť. Také se tu nachází kapitoly věnované významným osobnostem urbanismu, jako byl Ebenzer Howard nebo Le Corbusier, kteří se zasloužili o proniknutí zeleně do měst. Podrobněji je rozebrána Howardova teorie zahradních měst. Další část rešerše je věnována dřevinám v sadovnické tvorbě, jejich hodnotám a rozdělení. V poslední části je rozebrána městská zeleň, její rozdělení a význam.
Samotná lokalita pražských Vokovic, ve kterých se sídliště Červený Vrch nachází, je podrobněji popsána v kapitole Materiál a metody. Konkrétně tu jsou rozebrány přírodní charakteristiky území, historie Vokovic a výstavba zdejšího panelového sídliště z přelomu 60. a 70. let minulého století. Dále jsou zde podrobně popsány použité metody inventarizace dle Machovce (1982) a následně je popsán také vlastní postup inventarizace.
Druhá polovina této bakalářské práce obsahuje inventarizační tabulky, grafické a slovní vyhodnocení celé inventarizace. Z výsledků je patrné, že největší zastoupení dřevin (60 %) zaujímají listnaté keře a že se zde vyskytuje také mnoho jejich porostů. To je způsobeno především velkým množstvím náletových dřevin. Dále jsou zde vyhodnoceny nejčastěji zastoupené druhy dřevin na tomto území a jednotlivé měřené charakteristiky. Na závěr je v diskuzi, mimo jiné, také srovnání Machovcovy inventarizace s klasifikací dřevinných vegetačních prvků (DVP) od Miloše Pejchala.
|
|
Vliv bioefektoru RhizoVital na přístupnost fosforu v půdě a odběr P rostlinami kukuřice
Beneš, Zdeněk ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Jindřich (oponent)
Fosfor se pravděpodobně v nejbližší době stane rozhodujícím prvkem ve výživě rostlin. Hlavním důvodem jsou především omezené zdroje P pro výrobu hnojiv. Proto je nutné hledat dlouhodobé řešení. Jednou z možností je využití odpadů obsahujících P, jako jsou např. čistírenské kaly, digestát nebo popel. Další možnost vychází z faktu, že přibližně 90 % P v půdě se nachází v rostlinám nepřístupných formách. Mobilizací těchto forem by bylo možno zajistit dostatek P pro růst rostlin v dlouhodobém horizontu. Za tímto účelem jsou vyvíjeny tzv. bio-efektory, které podporují dostupnost živin pro rostliny. Je však zřejmé, že by aplikace samotných bio-efektorů mohla vést k postupnému odčerpávání většiny P z půdních zásob. Nejvýhodnější se tedy jeví aplikace bio-efektorů v kombinaci s různými fosforečnými hnojivy, popř. odpady. Zejména mleté fosfáty, popel a digestát obsahují značné množství rostlinám hůře dostupných forem P. Společnou aplikací těchto hnojiv s bio-efektory by tedy mělo dojít k zefektivnění využití P, tedy i ke snížení vstupů P hnojiv do půdy.
Cílem práce bylo ověřit vliv kombinace 3 bioefektorů (účinné mikroorganismy: Bacillus amyloliquefaciens, kmeny FZB42 a FZB45 a kombinace kmene FZB42 s Paenibacillus mucilaginosus, kmen JX-1) v kombinaci s mletým fosfátem, čistírenskými kaly, torefikovanými čistírenskými kaly, separovaným digestátem, slámovým a dřevěným popelem na růst nadzemní hmoty kukuřice a obsah a odběr fosforu a dalších vybraných živin.
Z hodnocení variant hnojení bez ohledu na aplikované bioefektory lze usuzovat, že největší efekt na výnos nadzemní biomasy měly čistírenské kaly, dřevěný popel a zejména slámový popel. Tato hnojiva průkazně zvýšila i obsah a odběr S. U dalších sledovaných parametrů nebylo možné určit jednoznačné tendence.
Aplikací bioefektorů samotných i v kombinaci s uvedenými materiály nebylo dosaženo jejich pozitivního vlivu u sledovaných parametrů. Naopak kombinace kmene FZB42 s Paenibacillus mucilaginosus vykazovala v řadě případů průkazně negativní vliv.
|
|
Komparace ekonomik ČR a Itálie
Gosman, Matěj ; Soukup, Alexandr (vedoucí práce) ; Severová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá srovnáním ekonomik České republiky a Itálie od roku 2004 až po současnost. Počátkem sledovaného období je vstup České republiky do Evropské unie a s ním spojený ekonomický růst země.
Ekonomická analýza obou zemí je rozdělena do dvou období, kde předělem mezi nimi je světová finanční krize, která se prvně projevila na evropské ekonomické scéně v roce 2008. Vzniku, průběhu i příčinám krize je věnovaná značná pozornost, a to z důvodu vysvětlení změn ekonomického vývoje obou zemí.
Analyzovanými prvky ekonomik jsou hlavní makroekonomické ukazatele, a to růst hrubého domácího produktu, inflace, nezaměstnanost a platební bilance. Pro zachování celistvosti získaných informací, jsou v práci popsány i hlavní faktory, které ovlivňovaly dané údaje. Všechna data uvedená v této práci pochází z oficiálních statistik českého a italského statistického úřadu, Evropského statistického úřadu a Světové banky.
Výsledkem práce je srovnání obou ekonomik ve vymezeném období skrze jednotlivé makroekonomické ukazatele. Tyto data jsou dále použita pro provedení výpočtu ekonomické stability obou zemí v letech 2007, 2009 a 2014. Uvedené roky byly vybrány cíleně, aby prezentovaly všechny tři úseky sledovaného období. Zmiňovaný výpočet je proveden za užití magického čtyřúhelníku.
|
|
Nový LPIS a jeho návaznost na dotační programy
Koniaríková, Kateřina ; Pulkrábek, Josef (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Česká republika, stejně jako ostatní členské státy EU, se zavázala k vytvoření systému, ve kterém by bylo možné evidovat zemědělsky užívanou půdu. V roce 2004 tak vznikl modul LPIS (Land parcel identification systém), sloužící jako informativní služba zemědělcům, kteří zde mohou najít potřebné údaje o obhospodařované zemědělské půdě, ale také ke kontrole údajů, uvedených v žádosti o dotace z evropských fondů.
V této diplomové práci jsem stručně shrnula vývoj Společné zemědělské politiky včetně novinek pro nové dotační období. Dvě kapitoly jsou věnovány Programu rozvoje venkova a jeho novému nastavení na období 2014-2020. Hlavně jsem se však zaměřila na evidenci půdy LPIS, důvod jeho vzniku a přínos pro zemědělce i státní správu. Samostatnou kapitolu jsem věnovala změnám v LPIS po roce 2015. Chci tak uživatele seznámit s novinkami, se kterými se mohou setkat při své práci s evidencí půdy a žádostmi o dotace.
Cílem diplomové práce je zhodnotit schopnost vybraného zemědělského subjektu orientovat se a pracovat s novou verzí evidence půdy LPIS. K získání praktických informací o aplikaci LPIS jsem navázala spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem. Dále jsem oslovila zemědělský subjekt Havlíčkova Borová, zemědělská a.s., hospodařící v okrese Havlíčkův Brod s žádostí o spolupráci a také s žádostí o přístup k jejich datům v LPIS. Také jsem se snažila zhodnotit v jaké míře je subjekt schopen připravit si podklady a vytvořit si Jednotnou žádost o zemědělské dotace.
V závěru diplomové práce jsem shrnula statistiku podaných Jednotných žádostí za rok 2015 v okrese Havlíčkův Brod. Data byla získaná od pracovníků OPŽL. V této statistice bylo posouzeno, kolik zemědělských subjektů si žádost o zemědělské dotace dokázalo připravit a podat samo, kolik subjektů využilo služeb zemědělských poradců nebo služeb pracovníků SZIF, Oddělení příjmu žádostí a LPIS (OPŽL) a na jaká opatření v rámci dotací zemědělci žádali.
|
|
Analýza populační struktury semenného sadu třešně ptačí &-lt;i&-gt;Prunus avium&-lt;/i&-gt; L.
Krejzková, Anna ; Korecký, Jiří (vedoucí práce) ; Čepl, Jaroslav (oponent)
Semenný sad třešně ptačí (Prunus avium L.) Čejkovka, LS LČR Lužná, vznikl v roce 2002. Sad se vyznačuje podprůměrnou produkcí osiva. První sběr proběhl v roce 2015, sebráno bylo 35 kg osiva. Na základě genetických analýz byly detekovány alely S lokusu a mikrosatelitová data. Také byla pozorována fenologie kvetení a plodnosti jednotlivých ramet. Bylo zjištěno, že z evidovaných 59 klonů je 46 klonů různých genotypů a 29 klonů se neshoduje v S lokusu. Zhruba 37 % ramet v sadu je geneticky identických. V roce 2015 plodilo celkem 45 % ramet. Efektivní počet klonů v sadu na základě evidence je 31, na základě SSRs 12 a podle S lokusů 10. Efektivní počet klonů, které plodily v roce 2015 dle evidence je 20, dle SSRs 8 a na základě S lokusů pouze 5. Pro zvýšení produkce osiva by bylo vhodné geneticky identické klony z části nahradit klony s jiným genotypem. Další možností je využít stávající sad k odebrání roubů a založit nový sad, podle vhodného designu.
|
host ::
