|
|
Promlčení námitky relativní neplatnosti závěti v rámci dědického řízení
Zethner, Aleš ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Promlčení námitky relativní neplatnosti závěti v rámci dědického řízení Abstrakt Tato práce se zabývá možností promlčení námitky relativní neplatnosti závěti v rámci řízení o pozůstalosti, resp. identifikaci podmínek, za kterých je takové promlčení možné, neboť za situace, kdy roste počet sepisovaných závěti a délka řízení o pozůstalosti, nabývá tato otázka na aktuálnosti. V práci jsou popsány související právní instituty, včetně rozboru související judikatury, a aplikovány na konkrétní případ, přičemž autor dochází k názoru, že promlčení námitky relativní neplatnosti závěti v rámci řízení o pozůstalosti možné je, když promlčecí lhůta počíná běžet dnem, kdy se vyděděný potomek o existenci závěti prokazatelně dozvěděl a nikoliv sepsáním závěti, či smrtí zůstavitele. Závěr autora je do značné míry v rozporu se zcela aktuálním rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky, který je v práci rovněž analyzován. Z pohledu autora je tento rozsudek silně právotvorným rozhodnutím, které není zcela konsistentní s předešlým rozhodováním Nejvyššího soudu ČR. Rozsudek paradoxně může rovněž výhledově znamenat snížení ochrany vyděděných (resp. v závěti opomenutých) dědiců, protože se zůstavitelé začnou uchylovat k jiným způsobům řešení majetkového uspořádání po jejich smrti. Klíčová slova: námitka relativní neplatnosti,...
|
|
|
Závěť se zvláštním zřetelem k svěřenskému nástupnictví
Bártová, Magdalena ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
V rigorózní práci je zpracováno téma dědění ze závěti, které je doplněno o nový institut v rámci úpravy dědického práva - svěřenské nástupnictví. Obsah práce je rozčleněn do pěti hlavních kapitol, přičemž je postupováno od obecného výkladu dědického práva s přihlédnutím k historii, neboť především dědické právo je jedno z odvětví občanského práva, které doznalo velkých změn v rámci rekodifikace občanského práva a navrací se zpět k institutům, které dosavadní právní úprava neznala. Úvod práce je věnován vysvětlení základních pojmů v rámci problematiky dědického práva, jsou zde rozvedeny zásady, principy a funkce dědického práva a zařazení v rámci právní úpravy. Část práce, která je věnována historickému výkladu je zaměřena na úpravu testamentární dědické posloupnosti v římskému právu a poté rozebrány úpravy závěti v rámci Všeobecného občanského zákoníku, občanského zákoníku č. 141/1950 Sb. a předchozího občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Následně už je podrobně rozpracováno hlavní téma, tedy dědění ze závěti dle nynější právní úpravy v občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. Úvod této kapitoly je věnován samotnému pojmu závěť, předpoklady pro její platnost, v jakých formách lze závěť pořizovat a následně přiblíženy vedlejší doložky v závěti, tedy podmínky, doložení času či příkaz a také povolání...
|
|
|
Odkaz v dědickém právu
Svoboda, Martin ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Předložená práce pojednává o právní úpravě starobylého a současně staronového institutu dědického práva, a to odkazu. Odkaz byl v českém právním prostředí do 60. let minulého století považován za tradiční institut dědického práva, jež zůstaviteli umožňoval široké možnosti pořízení se svým majetkem mortis causa. Účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., který jeho regulaci vypustil, z právního povědomí veřejnosti zcela vymizel. Problematika odkazu však začala být znovu aktuální v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, neboť přijetím občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. došlo k návratu odkazu do českého právního řádu. Specifikem odkazu je, že narušuje univerzální sukcesi, která je pro dědické právo jinak naprosto typická. Hlavním cílem práce je zhodnotit institut odkazu a učinit závěr o kvalitě soudobé právní úpravy, jakož o jeho užitečnosti pro právní praxi. Sekundárním cílem je poté seznámit čtenáře s odkazem a vymezit jeho pozici v našem právním prostředí. Pro samotný výklad je zvolen postup od obecného ke konkrétnímu, což koresponduje s obsahovým rozvržením práce. V první části je nabídnuta analýza odkazu jako celku a jeho odlišení od klasického dědění, jakož od institutu fideikomisu, příkazu a darování pro případ smrti, se kterými je v praxi snadno zaměnitelný. Následuje historický...
|
|
|
Odkaz v dědickém právu
Svoboda, Martin ; Frinta, Ondřej (oponent)
Předložená práce pojednává o právní úpravě starobylého a současně staronového institutu dědického práva, a to odkazu. Odkaz byl v českém právním prostředí do 60. let minulého století považován za tradiční institut dědického práva, umožňující zůstaviteli široké možnosti pořízení se svým majetkem mortis causa. Účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., který jeho regulaci vypustil, z právního povědomí veřejnosti zcela vymizel. Problematika odkazu však začala být znovu aktuální v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, neboť přijetím občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. došlo k návratu odkazu do českého právního řádu. Specifikem odkazu je, že narušuje univerzální sukcesi, která je pro dědické právo jinak naprosto typická. Hlavním cílem práce je seznámit čtenáře s odkazem a vymezit jeho pozici v právním prostředí. Pro samotný výklad je zvolen postup od obecného ke konkrétnímu, což koresponduje s obsahovým rozvržením práce. V první části je nabídnuta analýza odkazu jako celku a jeho odlišení od klasického dědění, jakož od institutu fideikomisu, příkazu a darování pro případ smrti, se kterými je v praxi snadno zaměnitelný. Následuje historický exkurs, který mapuje vývoj odkazu od dob římského práva přes úpravu pro naše území stěžejními, soukromoprávními kodexy. V druhé půli je práce zaměřena na...
|
|
|
Dědění ze závěti
Muzikář, Martin ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Dědění ze závěti Klíčová slova: dědictví, notářský zápis, pozůstalost, řízení o pozůstalosti, veřejná listina, zá- věť. Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá problematikou dědění ze závěti. Jedná se o stěžejní oblast dě- dického práva, která je v souvislosti s přijetím nové právní úpravy respektující autonomii vůle zůstavitele velmi aktuální. Práce má za cíl poskytnout čtenáři ucelený a praktický pohled na problematiku dědění ze zá- věti a analyzovat především sporné otázky, které činí v praxi problémy. Práce vychází nejen ze studia současné literatury a judikatury, ale podrobně se zabývá též právní úpravou předchozí, především tou, která je obsažena v obecném zákoníku občanském. S tím je spojena analýza nejen historické literatury, ale i judikatury c. k. Nejvyššího soudu z let 1859−1915 a Nejvyššího soudu Československé republiky z let 1919−1948. V neposlední řadě čerpá práce z velkého množství zahraničních zdrojů a nabízí komparaci s příbuznými právními řády, jako jsou např. právní řád rakouský, německý nebo švýcarský. Na podkladě těchto poznatků řeší předestřené otázky pohledem praxe, tedy tak, aby výsledné závěry představovaly nejen logický výklad práva, ale především, aby byl sledován účel dané právní úpravy s ohledem na recipienty právních norem. Práce je z hlediska praktičnosti a názornosti...
|
|
|
Závěť
Šmat, Ondřej ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Resumé Hlavním cílem této práce je celkové obsáhnutí institutu závěti. V pěti kapitolách je komplexně popsána celá široká problematiku tohoto velmi starého a důležitého právního nástroje, který je dán zůstaviteli, aby určil, komu má připadnout jeho majetek po jeho smrti. Důraz je přitom kladen na současné přelomové období, kdy došlo k zásadní změně, přijetí nového občanského zákoníku. Tato nová úprava výrazně mění celé dědické právo, tedy i právo testamentární, přičemž se snaží překonat pojetí předchozích socialistických občanských zákoníků. Zejména se jedná o nové pojetí vůle zůstavitele jako nového vůdčího principu dědického práva. Závěť je přitom pořízení pro případ smrti, kde se tato zásada uplatní nejvíce, tudíž dopady nového právního předpisu na zkoumanou problematiku jsou značné. První kapitola této práce je věnována počátku vzniku testamentu jako právního institutu v prvopočátcích lidské civilizace. Obsahuje nástin dalšího vývoje v některých starověkých státech a kapitola vrcholí rozborem unikátního inspiračního zdroje, kterým je římské soukromé právo. Druhá kapitola se též zabývá historií, přičemž je zde rozebrán vývoj závěti v českých zemích. Počátek je věnován středověkému soukromému právu s českými specifiky. Další část této kapitoly se pak zaobírá nadčasovou kodifikací ABGB, která byla platným...
|
|
|
Vůle zůstavitele podle Nového občanského zákoníku
Valešová, Nina ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Resumé Předmětem mé diplomové práce je přiblížení a popis základních institutů dědického práva s ohledem na autonomii vůle zůstavitele tak, jak jsou upraveny v občanském zákoníku po jeho rekodifikaci účinné k 1. 1. 2014. S ohledem na podstatné a rozsáhlé změny, kterými si prošly prostředky, jimiž může pořizující za života upravit nakládání s pozůstalostí mortis causa, mi téma přišlo aktuální a z toho důvodu jsem si ho zvolila. Snažila jsem se podat ucelený obraz možností otevírajících se před zůstavitelem v případě, že se rozhodne upravit rozdělení svého majetku mimo zákonnou dědickou posloupnost. Celá práce je rozdělena do šesti kapitol, jejichž obsah objasňuje historii dědění na našem území, elementární pojmy, příčiny vzniku dnešního kodexu, instituty upravující přechod pozůstalosti na právní nástupce a v největším rozsahu též dědické tituly, a to ve světle novot, které přinesla úprava civilního práva. V první části textu se zabývám historickým vývojem a východisky dědického práva v období od posledních desetiletí vlády Habsburské dynastie, až do přijetí o. z. 2012, jelikož je vhodné mít alespoň rámcovou představu o souvislostech vedoucích až k dnešní podobě dědění. Druhá kapitola vysvětluje základní legální pojmy užívající se napříč celou oblastí vymezenou § 1475 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. Další část...
|
|
|
Závěť
Kotrnochová, Tereza ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Cílem mé diplomové práce bylo provést podrobnou analýzu jednoho z nejvýznamnějších institutů dědického práva - závěti. Druhotným cílem bylo stručně porovnat českou právní úpravu závěti s právní úpravou ve Spolkové republice Německo, která byla při rekodifikačních pracích jedním z inspiračních zdrojů. Právní úprava tohoto institutu se po přijetí OZ velmi proměnila a byla posílena testovací svoboda zůstavitele. Závěť představuje jednu ze tří forem pořízení pro případ smrti, díky nimž může zůstavitel rozhodnout o tom, co se má s jeho majetkem stát po jeho smrti. První z celkem šesti kapitol pojednává obecně o dědickém právu, vysvětluje jeho klíčové pojmy, koncepci a nejdůležitější zásady, které ho ovládají. Dále tato kapitola uvádí jednotlivé předpoklady dědění a obecně charakterizuje a definuje institut závěti. Ve druhé kapitole se snažím nastínit historický vývoj závěti, jejíž kořeny sahají až k římskému právu. V následujících podkapitolách popisuji proměny právní úpravy tohoto institutu na našem území, zejména věnuji pozornost ABGB, který byl dalším významným inspiračním zdrojem, a také podobě institutu v období socialismu po přijetí OZ 1950. Těžištěm této práce je třetí kapitola, která se věnuje podrobnému rozboru závěti. V jednotlivých podkapitolách pojednává o způsobilosti...
|
|
|
Dědění ze závěti
Burešová, Veronika ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze způsobů dědění, a to děděním ze závěti. Závěť je dle zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, jedním z pořízení pro případ smrti. Mezi pořízení pro případ smrti dle citovaného zákona patří kromě závěti, dědická smlouva a dovětek. Zůstavitel jejich prostřednictvím uplatňuje svoji vůli. Cílem práce je popsat současnou podobu dědění ze závěti v účinné právní úpravě se zaměřením na fakultativní náležitosti závěti. Práce je rozdělena do šesti kapitol. Úvodní kapitola se zabývá dědickým právem, a to nejprve obecně, následně jsou vymezeny předpoklady vzniku dědického práva, a poté další dědické tituly v účinné právní úpravě. Ve druhé kapitole se nachází krátký exkurz do římského práva. V podkapitolách jsou uvedeny jednotlivé druhy testamentů v římském právu, testamentární způsobilost, posloupnost proti testamentu, a také zrušení a neplatnost testamentu. Třetí kapitola se týká samotného dědění ze závěti, je rozdělena do osmi podkapitol. V první podkapitole je vymezen pojem závěti. Další dvě podkapitoly se věnují pořizovací způsobilosti a účinkům omylu. Forma závěti je vymezena ve čtvrté podkapitole. V páté podkapitole se klade důraz na vedlejší doložky v závěti. Šestá podkapitola je věnována zrušení závěti, a to pořízením závěti nové nebo odvoláním závěti. V sedmé podkapitole je...
|
|
|
Pořízení pro případ smrti - současná právní úprava a úprava v novém občanském zákoníku
Šafářová, Ivana ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Pořízení pro případ smrti - současná právní úprava a úprava v novém občanském zákoníku Tématem této rigorózní práce jsou pořízení pro případ smrti, tedy takové úkony, kterými zůstavitel ještě za svého života rozhoduje o tom, jak má být naloženo s jeho majetkem po jeho smrti a které osoby se tak stanou jeho dědici. Mým hlavním cílem při psaní této rigorózní práce bylo pokusit se porovnat současnou právní úpravu (zák. č. 40/1964 Sb.) s úpravou, kterou přináší nový občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb. účinný od 1.1.2014). Text rigorózní práce sestává z úvodu, šesti dílčích kapitol a závěru. Úvod seznamuje čtenáře s úpravou dědického práva, přibližuje dědické tituly a přináší obecnou charakteristiku pořízení pro případ smrti. Následující čtyři kapitoly jsou pak věnovány především úpravě závěti jakožto tradičního institutu, kterým se o pozůstalosti pořizuje, a zaměřují se na osobu pořizovatele závěti, formu a obsah závěti a její zrušení. V těchto kapitolách je pak zařazena i problematika výkladu závěti, její úschovy a zmíněn je i institut správce dědictví. Poté následuje kapitola věnovaná dědické smlouvě, tedy institutu, který nový občanský zákoník do našeho právního řádu navrací. Na závěr následuje kapitola věnovaná vlivu posledního pořízení na výsledek dědického řízení a závěrečné shrnutí. Tato...
|
host ::
RSS.