|
| |
|
|
Sukcese vodní a mokřadní vegetace na pískovnách
MÜLLEROVÁ, Anna
Cílem této práce bylo popsat procesy sukcese vodní a mokřadní vegetace na pískovnách. Během práce byly zaznamenávány fytocenologické snímky různě starých stádií sukcese v pískovnách na území CHKO Třeboňsko. Navíc byly zaznamenávány různé velikosti fytocenologických snímků, které byly následně analyzovány za účelem určení nejvhodnější velikosti snímku k věrohodnému zachycení sukcesních změn.
|
|
|
Rašeliniště - významný biotop v CHKO Třeboňsko
ADAMÍKOVÁ, Markéta
Hlavním tématem bakalářské práce jsou Rašeliniště - významný biotop v CHKO Třeboňsko a vytvoření didaktických podkladů, které budou využitelné pro návštěvníky CHKO (zpravidla žáky základních škol) při environmentální výchově. Teoretická část nás seznámí s chráněnou krajinnou oblastí Třeboňsko, její charakteristikou, geologií, hydrologií, faunou a flórou. Dále nás seznámí s rašeliništěm a jeho historií vzniku, výskytu, využití a významu v krajině. Pro praktickou část jsou vytvořeny didaktické materiály, dva návrhy exkurzí - "O čem šeptá rašeliniště a Pojďme spolu na blata", které obsahují přednášku s obecným zaměřením na rašeliniště. Exkurze jsou koncipovány pro první a druhý stupeň základních škol a jejich součástí jsou pracovní listy pro žáky i pedagogy a ekologické hry. Posledním didaktickým materiálem je program "Kdysi dávno", který je koncipován pro první stupeň základních škol a je vyhotoven pro Dům přírody Třeboňska. Jedná se o dva pohádkové příběhy, v nichž poznávání přírody je spojené s citovým prožitkem.
|
|
|
Příčiny úbytku našich nejohroženějších mokřadních ptáků: konfrontace tuzemských a zahraničních pramenů.
Ráslová, Pavlína ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Téma této bakalářské práce se týká nalezení relevantních pramenů o konkrétních faktorech, které způsobují změny početnosti 4 druhů nejohroženějších mokřadních ptáků žijících na našem území. Jsou to druhy, jejichž početnost během posledních desetiletí nejvýrazněji poklesla. Jedná se o čejku chocholatou (Vanellus vanellus), bekasinu otavní (Gallinago gallinago), břehouše černoocasého (Limosa limosa) a kolihu velkou (Numenius arquata). Cílem práce je odlišení relevantních a irelevantních pramenů, kterými jsou často jen vágní informace tradované mimo literaturu, kterým chybí vědecký základ. Přesné zjištění příčin snižování početnosti těchto druhů je nezbytným předpokladem pro jakoukoliv snahu o jejich záchranu. Proto bylo nutné čerpat konkrétní faktory, které jsou důvodem úbytku těchto druhů, především z publikací založených na výzkumech v jiných evropských zemích. Klíčová slova: Mokřad, intenzifikace zemědělství, hnízdní habitat, management, populační úbytek, Vanellus vanellus, Gallinago gallinago, Limosa limosa, Numenius arquata
|
|
|
Představení biotopu podmáčených smrčin jako součásti lesních ekosystémů Šumavy - podklady pro environmentální výchovu
HRIČOVSKÁ, Veronika
Šumava, jedno z nejstarších pohoří v Čechách, je fenoménem téměř nedotčené přírody a územím skýtajícím mnoho přírodních zajímavostí a skvostů. Těmi nejvýznamnějšími jsou rozsáhlé lesy a mokřady. Při spojení těchto dvou ekosystémů, získáváme opomíjený biotop, kterým jsou podmáčené a rašelinné smrčiny. Práce je zaměřena na představení tohoto přehlíženého biotopu v oblasti Národního parku Šumava s poukázáním na jeho význam v oblasti zvyšování biodiverzity v krajině a retenční schopnosti tohoto biotopu. Do práce byly zapracovány všechny faktory ovlivňující šumavskou krajinu a tedy i její biotopy jako je klima, nadmořská výška, geologický vývoj a lidská činnost. Výukový program je zpracován s ohledem na zásady plynulého učení. Současně byla vytvořena informační brožura pro širokou veřejnost. Tyto materiály budou použitelné pro střediska environmentální výchovy Správy NP Šumava a další ekologické organizace v regionu.
|
|
|
Změny toku tepla do půdy v odvodněném mokřadu
PODHOLA, Lukáš
Tato práce řeší problematiku tepelných toků do půdy v odvodněném mokřadu, přičemž cílem této práce bylo porovnat měřený a vypočtený tepelný tok do půdy v závislosti na slunečním záření. Problematika je popsána teoreticky z hlediska funkce mokřadů a přechodu slunečního záření do půdy. V práci jsou také popsané metodické postupy výzkumu a výzkum samotný je proveden formou grafů a statistických údajů, které jsou podrobně popsány.
|
|
|
Revitalizace mokřadu u Sedmihorek v CHKO Český ráj
ŠŤASTNÝ, Vojtěch
Tato práce představuje grantovou žádost na projekt revitalizace mokřadu u Sedmihorek v CHKO Český ráj. Jejím obsahem je všeobecná charakteristika tohoto území včetně zachycení jeho historie a zpracování výsledků studií z lokality, na jejichž základě je zde vytvořen návrh revitalizace mokřadu včetně harmonogramu prací, finanční rozvahy a vizualizace konečné podoby. Práce bude zároveň klíčovým podkladem ke zpracování projektové dokumentace Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR).
|
|
|
Možnosti revitalizace potoka v intravilánu města
Zouhar, Radim ; Veselá, Olga (oponent) ; Králová, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na možnosti revitalizace potoka a jeho přilehlého území v biocentru „Na Loukách“ v Mokré Hoře. V práci je popsán současný stav a vývoj využití území. V zájmovém území se nachází soutok tří potoků. V části tohoto území je výška hladiny podzemní vody nepřirozeně nízká i vlivem úpravy potoka Rakovce. Tato práce uvádí tři možné varianty zvýšení hladiny podzemní vody v lokalitě. Vyhodnocení stavu potoků bylo provedeno pomocí metody HEM. Hydrotechnické výpočty byly provedeny v programu HEC-RAS.
|
|
|
Mikroklima a ukazatele energetické bilance různě obhospodařovaných ploch
ERBEN, Jiří
Předkládaná bakalářská práce se zabývá mikroklimatem a ukazateli energetické bilance dvou stanovišť s různými typy porostů (mokřad, pastvina) v průběhu vegetační sezóny. Byl sledován hlavně vlhkostní a teplotní režim a energetické toky v období - 1.4 30.9. 2014. Všechny hodnoty byly závislé na druhu vegetačního pokryvu a na typu a lokalizaci prostředí. Analýza mikroklimatu byla prováděna na dvou lokalitách - na pastvině v povodí Mlýnského potoka a na mokřadním stanovišti v povodí Horského potoka. Obě lokality se nachází na pravobřeží lipenské nádrže. Všechny potřebné meteorologické charakteristiky byly měřeny pomocí automatických meteorologických stanic. Hodnoceny byly ukazatele teplot a vlhkostí vzduchu a půdy, přijaté, odražené a celkové množství slunečního záření a charakteristiky tepelné bilance - albedo, Bowenův poměr, evaporativní frakce a tepelné toky. Největší rozdíly byly znatelné mezi výškami 0,2 m a 2 m. Z hlediska relativní vlhkosti se hodnoty nejvíce lišily v 0,2 m tedy při povrchu porostu, kde byly rozdíly nejmarkantnější. Nejvyšší průměrná relativní vlhkost byla naměřena jak ve výšce 0,2 m tak ve 2 m na mokřadu. Stejně jako relativní vlhkost tak i teplota vzduchu je závislá na výšce, ve které bylo měřeno. Zatímco ve výšce 2 m se hodnoty na obou stanovištích téměř nelišily, při povrchu porostu jsou rozdíly průkazné. Průměrné hodnoty teplot závisí na ročním období, ovšem největší amplitudy teplot dosahovaly lokality v červnu. Teplota povrchu půdy se na mokřadu téměř neměnila, naopak na pastvině se její průběh velice podobal teplotám vzduchu při povrchu porostu. Teplota půdy ve 20 cm byla téměř stejná na obou stanovištích. Z hlediska energetických toků bylo zjištěno, že nejvyšší tok latentního tepla výparu je na mokřadu. Zjevné (pocitové) teplo je zase vyšší na pastvině. Tok tepla do půdy je během ranních a nočních hodin větší na mokřadu a v průběhu dne zase na pastvině.
|
|
|
Podzemní biomasa ostřice štíhlé (\kur{Carex acuta\kur{}}) v travinném mokřadu
NEŠPOR, Marek
Diplomová práce je součástí projektu GA ČR P504/11/1151"Úloha rostlin v bilanci skleníkových plynů ostřicového slatiniště". Cílem práce je zhodnotit sezónní dynamiku podzemní biomasy ostřice štíhlé v modelovém travinném mokřadu (Mokré Louky u Třeboně). Odběry podzemní biomasy byly provedeny destruktivní metodou. V roce 2014 byly stanoveny čtyři odběry, při každém byla vybrána tři odběrová místa. Z každého místa byly odebrány pomocí rýče tři bulty ostřice štíhlé (Carex acuta) a tři vzorky zeminy v bezprostředním okolí odběru bultu. Živé kořeny převažovaly nad odumřelými ve všech odběrech. Jejich celková hmotnost v průběhu roku mírně kolísala . Poměr živých kořenů vůči odumřelým se výrazně nelišil. V bultu se vyskytovalo větší množství živých kořenů než pod bultem. Vodní kořeny tvořily pouze malou část živých kořenů v bultu ve všech odběrech. Výrazné zvýšení celkové hmotnosti kořenů v odběru 21.10. 2014, v porovnání s odběrem 5.8. 2014, bylo způsobeno větším podílem podzemních částí ostatních rostlin. Nadzemní části odnoží v průběhu roku rostly a přibývaly na hmotnosti. Největší hmotnost odnoží byla zaznamenána 5.8. 2014. Při jarním odběru 25.3. 2014 nebyly zaznamenány žádné odumřelé odnože. Hmotnost odumřelých odnoží byla převážně podobná ve všech odběrech. Objemový obsah vody půdních válečků v (%) byl zpravidla vyšší ve vrchních vrstvách půdy. Oběmová hmotnost půdy byla téměř shodná na všech odběrovýchlokalitách, až na vrchní vrstvu na lokalitě 1, kde byla průměrná oběmová hmotnost půdy znatelně nižší.
|
host ::
RSS.