|
|
Vliv pracovních podmínek na velikost signálu získaného pomocí LVSTD detektoru
Tylich, Ondřej ; Zimáková, Jana (oponent) ; Čudek, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce seznamuje s činností nízkovakuového elektronového rastrovacího mikroskopu a popisuje jeho jednotlivé součásti. Vysvětluje rozdíl mezi nízkovakuovým a vysokovakuovým rastrovacím elektronovým mikroskopem. Obsahuje informace o vzniku signálů a detekci sekundárních elektronů pomocí scintilačního detektoru. Zjednodušeně popisuje výpočet poměru signál šum a metodu získávání hodnoty velikosti signálu. Práce se zaměřuje na zkoumání vlivu pracovních podmínek na velikost signálu získaného pomocí Low Vacuum Secondary Electron TESCAN Detectoru (LVSTD) a na měření poměru signál šum. Cílem práce je zjistit stabilitu a vliv pracovních podmínek na LVSTD.
|
|
|
Scintilační detektor sekundárních elektronů pro environmentální rastrovací elektronový mikroskop
Odehnal, Adam ; Špinka, Jiří (oponent) ; Jirák, Josef (vedoucí práce)
Práce pojednává o teoretických poznatcích z oblasti rastrovací elektronové mikroskopie a environmentální rastrovací elektronové mikroskopie. Popisuje princip činnosti, signály vznikající při interakci primárního svazku elektronů se vzorkem a způsob detekce signálu sekundárních elektronů v environmentálních podmínkách pomocí scintilačního detektoru. Dále se práce zaměřuje na optimalizaci detekce sekundárních elektronů pomocí úprav elektrodového systému scintilačního detektoru. K úpravě je využit počítačový program Simion, kterým jsou modelovány trajektorie signálních elektronů v elektrostatických polích uvnitř detektoru. Provedené simulace byly východiskem pro konstrukční úpravy detektoru. Detekční účinnost upraveného detektoru byla určena popsanou metodou z vyhodnocení velikosti signálu z pořízených snímků, schopnost detekovat sekundární elektrony z napěťového kontrastu a kvalita snímků z poměru signálu k šumu.
|
|
|
Vyhodnocení proudění plynů u navržených tvarů síťek clonek scintilačního detektoru
Matloch, Roman ; Špinka, Jiří (oponent) ; Maxa, Jiří (vedoucí práce)
V práci bude nejprve stručně popsána problematika elektronové mikroskopie a fyzikální model proudění tekutiny. Následně bude v systému SolidWorks, pro vytváření 3D objemových modelů, vytvořen zjednodušený trojrozměrný model scintilačního detektoru. Na tomto 3D modelu bude pomocí systému SolidWorks Flow Simulation metodou konečných objemů analyzováno a porovnáváno proudění plynu za clonkou. Tato clonka bude analyzována v několika variantách: clonka s otvorem 0.6 mm a clonky s otvory v podobě sítí. Výsledky analýz budou porovnány vzhledem k uvedeným požadavkům. Z analyzovaných části budou vhodné tvary následně prakticky proměřeny.
|
|
| |
|
|
Vliv tvaru sacích kanálů na čerpání u scintilačního detektoru
Flídr, Karel ; Vyroubal, Petr (oponent) ; Maxa, Jiří (vedoucí práce)
Práce se věnuje návrhu tvaru sacích kanálů na čerpání u scintilačního detektoru. Úkolem je provést analýzu modelu detektoru současné koncepce a následně provést optimalizaci sacích kanálů podle požadavků na funkci. Na začátku práce je popsána historie mikroskopu a elektronová mikroskopie. Další kapitola je zaměřena na podrobnější popis ESEM. Následná kapitola se věnuje popisu scintilačního detektoru. V práci jsou uvedeny druhy proudění tekutiny. Také je popsán program SolidWorks a program Ansys Fluent. V další části práce je podrobnější popis nastavených parametrů pro výpočet simulace. V následující kapitole jsou představeny navržené změny tvaru sacích kanálů, jsou zobrazeny a popsány výsledky těchto navržených změn.
|
|
|
Analýza proudění plynů při čerpání vakua pro nově navržený scintilační detektor
Poruban, Milan ; Vaculík, Sebastian (oponent) ; Maxa, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je nastudovat problematiku enviromentální rastrovací elektronové mikroskopie a čerpání plynu při vytváření vakua v nově navrženém scintilačním detektoru. Dále vytvořit model nově navrženého scintilačního detektoru a nasimulovat a zanalyzovat čerpání plynu v diferenciálně čerpané komoře detektoru. Teoretická část se zabývá problematikou elektronové mikroskopie, zdroji elektronů, elektronovou optikou a detektory sekundárních elektronů. Dále je v práci uvedeno jaké signály vznikají po dopadu elektronového svazku na povrch pevné látky. V další části je rozebrána problematika proudění tekutin a rovnice popisující proudění v řešené komoře. Dále vliv plynného prostředí na trajektorii primárních elektronů, protože dochází ke srážkám primárního svazku s atomy a molekulami plynu. Další část se zabývá vytvářením, kvalitou a významem sítě v matematickém modelování. Popsaná je i metoda konečných objemů použita pro výpočet diferenciálních rovnic popisujících proudění plynů v prostorách detektoru. Praktická část spočívá ve vytvoření modelu scintilačního detektoru a analyzování proudění plynu při čerpání vakua v nově navrženém scintilačním detektoru. V závěru jsou porovnány výsledky simulací proudění plynu pro různé varianty clonek a různé tlaky na hrdle scintilačního detektoru navrženy pro optimální funkci detektoru. Výstupem této diplomové práce je model nově navrženého scintilačního detektoru s optimalizovanými tvary clonek podle požadavků na funkci.
|
|
|
Návrh scintilačního detektoru s jednou clonkou pro enviromentální elektronový rastrovací mikroskop
Přichystal, Vít ; Vyroubal, Petr (oponent) ; Maxa, Jiří (vedoucí práce)
Práce se věnuje návrhu scintilačního detektoru s jednou clonkou pro enviromentální rastrovací elektronový mikroskop. Na začátku práce je úvod do mikroskopie. Dále je práce zaměřena na popis EREM (ESEM) mikroskopu a scintilačního detektoru. Následná kapitola se věnuje dynamice proudění. Jsou uvedeny druhy proudění a matematický popis proudění. Další kapitola je o použitém softwaru a jeho způsobu výpočtu proudění. Dále je uveden návrh clonky a způsob odsávání prostoru detektoru. Je popsáno a porovnáno několik typů řešení scintilačního detektoru s jednou clonkou. Poslední kapitolou je závěr, ve kterém je práce shrnuta.
|
|
|
Vyhodnocení proudění plynu ve scintilačním detektoru při různých profilech a rozměrech otvorů v clonkách tvaru síťky
Truhlář, Michal ; Špinka, Jiří (oponent) ; Maxa, Jiří (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá problematikou proudění plynu ve scintilačním detektoru elektronového mikroskopu. Práce nastiňuje funkci elektronového mikroskopu, složení, rozdělení a vývoj mikroskopů od nejstarších až po moderní. Součástí práce je seznámení se s 3D modelovacím prostředím SolidWorks, v kterém je elektronový mikroskop namodelován a programem Cosmos FloWorks, ve kterém jsou prováděny simulace proudění plynu. V práci je soustředěná pozornost na proudění plynu při různých tvarech síťky a různých tlacích v komoře vzorku. Výsledky analýz namodelovaných variant clonek jsou porovnány vzhledem k požadavku, aby na dráze sekundárních elektronů a v komoře vzorku byl co nejnižší tlak.
|
|
|
Vyhodnocení vlivu tvaru otvorů clonek na výsledný tlak na dráze sekundárních elektronů v detektoru pomocí systému CAE
Novotný, Marek ; Špinka, Jiří (oponent) ; Maxa, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou elektronové mikroskopie. Zkoumaným zařízením je environmentální rastrovací elektronový mikroskop (EREM), konkrétně scintilační detektor tohoto mikroskopu. Je zde řešen vliv profilu otvorů v clonkách na výsledný tlak a proudění plynu na dráze sekundárních elektronů u detektoru. Úvodní část práce seznamuje s mikroskopií obecně, se zaměřením na elektronovou mikroskopií. Z elektronové mikroskopie pak především rastrovacím mikroskopem, protože zkoumání probíhá právě na environmentálním rastrovacím elektronovém mikroskopu. Další část pojednává o obecných principech dynamiky plynů, tak i o metodě konečných objemů. O konkrétním použitém softwaru a nastavení jednotlivých parametrů pro výpočet pojednává další část. Na začátku výpočtu je použito pět základních profilů otvorů v clonkách pro tlak 1000 Pa v komoře vzorku. Pro modelování jednotlivých tvarů je použit 3D parametrický modelář SolidWorks. Analýza proudění sekundárních elektronů detektorem je provedena za pomoci modulu Cosmos FloWorks. Z naměřených modelů je vybrán nejvíce vyhovující typ clonek. Další část práce se zabývá proměřením vybraného typu clonek pro více tlaků v komoře vzorku a to pro tlak 200, 400, 600, 800 a 1000 Pa. Výstupem tohoto zkoumání jsou jak modely tlaku a rychlosti proudění uvnitř detektoru, tak graficky zpracované hodnoty při použití jednotlivých clonek resp. jednoho druhu clonky při různých tlacích. Výrobní výkresy jednotlivých clonek, stejně jako vypočítané modely, jsou uvedeny v příloze práce.
|
|
| |
host ::
RSS.