|
|
Trest domácího vězení jako nástroj trestní politiky
Králová, Lucie ; Cejp, Martin (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce na téma "Trest domácího vězení jako nástroj trestní politiky" reflektuje současnou situaci v české trestní justici, která se potýká s problematikou neefektivně nastaveného systému, rostoucím počtem uložených trestů nepodmíněného odnětí svobody, překračování vězeňských kapacit a z toho plynoucích porušení základních lidských práv. V reakci na nevhodně nastavený systém trestní politiky byl implementován v roce 2010 nový zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, který zavedl nový institut trestu domácího vězení do systému české justice. Filozofie trestu domácího vězení je vedena potrestáním pachatele při současném zachování pozitivních vazeb, které by pobytem ve věznici byly narušeny. Předkládaná práce prostřednictvím expertních rozhovorů s odbornou veřejností hodnotí implementovaný trest, reflektuje jeho přínosy, nedostatky a samotné bariéry, které brání v úspěšné implementaci trestu.
|
|
|
Problematika oběti trestného činu v kriminologii
Voláková, Martina ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Resumé Předložená diplomová práce se zabývá problematikou oběti trestného činu v kriminologii. Cílem je dané téma uceleně popsat a zmapovat současné viktimologické poznatky a zhodnotit současnou (relativně novou) právní úpravu v zákoně o obětech trestné činnosti a v případě zjištění nedostatků navrhnout vhodné změny. Práce je z hlediska systematiky členěna, vyjma úvodu a závěru, do osmi kapitol, jež se pak dále dělí na příslušné podkapitoly. První kapitola mapuje historický vývoj role oběti v trestním řízení. Druhá představuje viktimologii, tedy vědu o obětech, kterou považujeme za součást kriminologie. Další kapitoly této práce se pak věnují hlavním oblastem viktimologie, mezi které patří biologické a psychologické charakteristiky obětí ve třetí kapitole, proces viktimizace ve čtvrté, včetně role oběti ve viktimizaci a vztah mezi ní a pachatelem, dále její rolí v soudním projednávání deliktu a v kapitole šesté pomoc obětem, prostřednictvím laické pomoci okolí i odborníků a zejména řady neziskových organizací, jako Bílý kruh bezpečí. Důležitou oblastí je viktimologická prevence v kapitole osmé, která se realizuje jak prostřednictvím různých osvětových akcí a přednášek v rámci prevence primární, tak i odbornou péčí terapeutů, policistů a dalších v rámci prevence sekundární a terciární. Práce věnuje zvláštní...
|
|
|
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody
Sejpková, Marie ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody Abstrakt Tato diplomová práce se zaměřuje na alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody. Úvodní část zahrnuje kapitoly zabývající se pojmem trestu, konceptu restorativní justice a činností Probační a mediační služby. Dále jsou v této části samostatné kapitoly, které se věnují systému alternativních opatření, alternativním trestům, vývoji alternativních opatření v právní úpravě. Vzhledem k účelu práce je zmíněna ve stručnosti problematika nepodmíněného trestu odnětí svobody. Stěžejní část práce se zabývá vybranými alternativními tresty, konkrétně podmíněným odsouzením, podmíněným odsouzením s dohledem, trestem domácího vězení, trestem obecně prospěšných prací, peněžitým trestem a trestem zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Jednotlivé kapitoly se blíže věnují konkrétnímu alternativnímu trestu z hlediska jeho právní úpravy a následnému výkonu a realizaci v praxi. Podrobně jsou rozebírány a de lege ferenda řešeny jak výhody, tak úskalí, kterým čelí. klíčová slova: alternativní opatření, alternativní tresty, restorativní justice
|
|
|
Trestné činy z nenávisti a jejich sankcionování
Holubová, Kateřina ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Trestné činy z nenávisti a jejich sankcionování Abstrakt Tato práce se zaměřuje na právní úpravu sankcionování trestných činů z nenávisti v České republice a snaží se podat ucelený přehled zásad, metod a druhu ukládání trestů za tento typ trestné činnosti. Práce nejprve pojednává o ústavněprávních základech sankcionování trestných činů z nenávisti, přičemž se klade důraz nejen na mezinárodní právní dokumenty, ale i tuzemskou právní úpravu. Dále se autorka snaží definovat tento typ kriminality, přičemž se zaměřuje zejména na tzv. nenávistnou pohnutku, neboť tato je totiž jádrem trestného činu nenávisti a má značný vliv na ukládání trestů pachatelům trestných činů z nenávisti. Ve 2. kapitole jsou popsány způsoby ukládání trestněprávních sankcí, jejich historie a dále jednotlivé sankce, které lze v rámci českého práva uložit pachatelům. Ze statistiky ukládání sankcí za rok 2016-2020 vyplývá, že jsou nejčastěji ukládány alternativní tresty - podmíněný trest odnětí svobody, peněžitý trest, trest obecně prospěšných prací. Dále se tato práce zabývá otázkou restorativní justice a její aplikování na trestné činy z nenávisti. Autorka vychází zejména ze zahraničních právních úprav (USA či Austrálie), kde je obvyklé, že se metody restorativní justice aplikují na trestné činy z nenávisti. Ačkoliv česká právní úprava...
|
|
|
Právní úprava alternativních trestů
Příhodová, Kristýna ; Heranová, Simona (oponent)
Právní úprava alternativních trestů Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá právní úpravou alternativních trestů. Zaměřuje se na skupinu alternativních trestů v užší rovině, do které se řadí podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody včetně podmíněného odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem, trest domácího vězení, trest obecně prospěšných prací a peněžitý trest. Cílem práce je zanalyzovat českou právní úpravu alternativních trestů v užší rovině de lege lata, porovnat ji s nizozemskou právní úpravou, vymezit sporné otázky a učinit závěr, zda je současné znění příslušných zákonných ustanovení dostačující nebo bude potřebné provést de lege ferenda nějaké změny. Text práce je členěn do sedmi kapitol. V první kapitole jsou popsány problémy nepodmíněného trestu odnětí svobody, vymezeny alternativní tresty a související pojmy a odlišeny alternativní tresty od dalších alternativních metod řešení trestních věcí. Nechybí ani stručný historický exkurz do vývoje alternativních trestů, a to jak na mezinárodní úrovni, tak v rámci českého trestního práva. Zmíněn je také koncept restorativní justice. Dále se práce zabývá jednotlivými alternativními tresty v užší rovině. Nejprve je rozebrána právní úprava podmíněného odsouzení k trestu odnětí svobody včetně podmíněného odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem,...
|
|
| |
|
|
Narovnání v trestním řízení
Skolil, Ondřej ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Narovnání v trestním řízení - Abstrakt Tématem této diplomové je práce je narovnání v trestním řízení, což je jeden z odklonů, který má v našem trestním právu procesním místo již více než 20 let. Narovnání je odklonem, který v sobě nese nejvíce prvků restorativní justice. Z tohoto důvodu text práce nepojednává pouze o narovnání, ale též o dalších odklonech, stejně jako o principu restorativní justice. Hlavním účelem tohoto principu není potrestání pachatele, ale urovnání narušených vztahů mezi pachatelem a poškozeným. Navzdory skutečnosti, že narovnání je výhodné pro jak obviněného, neboť při jeho schválení dochází k zastavení trestního stíhání, tak poškozeného, který má snazší možnost domoci se náhrady škody, i pro společnost, a to z důvodu speciální prevence, není v praxi využíváno tak často, jako např. podmíněné zastavení trestního stíhání. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola je věnována samotnému pojmu odklon, principu fungování restorativní justice a následně všem typům odklonů, které se v našem trestním právu procesním vyskytují. Na statistikách u jednotlivých odklonů jsou poté demonstrovány někdy až markantní rozdíly ve využití jednotlivých odklonů. Na tuto kapitolu navazuje kapitola druhá, která je věnována samotnému institutu narovnání, jeho podstatě, účelu, postavení v rámci...
|
|
|
Trestní řízení ve věcech mládeže
Sakařová, Michaela ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá soudnictvím ve věcech mládeže a zaměřuje se zejména na procesní otázky postihu kriminality mládeže, který se značně liší od postihu trestné činnosti dospělých pachatelů. Potřeba specifického zacházení s mládeží vychází ze zkušenosti, že duševní vývoj dospívajících jedinců dosud není ukončen, a proto je nezbytné k nim přistupovat s vědomím, že vyžadují větší péči a ochranu. K obezřetnějšímu, přístupu k nedospělým pachatelům z řad mládeže vyzývá i množství mezinárodních dokumentů. Trestní právo mládeže tak představuje souhrn odchylek od obecné úpravy, které se uplatní pouze ve vztahu k mladistvým delikventům a jejichž cílem je ochránit je před kriminální budoucností a přivést je k nalezení vhodného společenského uplatnění. V České republice trestní odpovědnost mládeže, její sankcionování a postupy řešení její trestné činnosti upravuje komplexně zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže. Tento zákon dělí mládež na trestně neodpovědné děti mladší 15 let a trestně odpovědné mladistvé ve věku od 15 do 18 let. Trestní řízení proti mladistvým a řízení o činech jinak trestných spáchaných dětmi mladšími 15 let se liší jak od standardního trestního řízení, tak od sebe navzájem. Úvodní část práce je věnována obecným otázkám trestního práva mládeže a představení mezinárodních...
|
|
|
Narovnání v trestním řízení
Marcinik, Adam ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Narovnání v trestním řízení - Abstrakt Tato práce se zabývá institutem narovnání v trestním řízení, a v rámci tohoto tématu se podrobněji věnuje i systému alternativních opatření a odklonů v trestním řízení obecně. Výchozí myšlenkou, která vedla autora k volbě tématu této práce, bylo zjištění, že odklon ve formě narovnání je v trestním řízení využíván pouze velmi omezeně (např. ve srovnání s variantou podmíněného zastavení trestního stíhání). Jedním z dílčích cílů této práce tak je i identifikace důvodů tohoto faktického stavu a mimo jiné i zamyšlení nad možnostmi právní úpravy, které by do budoucna mohly frekvenci využívání narovnání v trestním řízení zvýšit. Dalším cílem této práce je snaha o zařazení institutu narovnání do systému trestního práva, o pojmenování jeho role v tomto systému a zároveň i zmapování vývoje, který vedl k tomuto současnému charakteru a současné pozici narovnání v trestním řízení, a na něj navazujícím cílem je analýza přínosu institutu narovnání, jeho využívání v praxi, a zároveň identifikace možných nedostatků právní úpravy. Práce je postupně rozdělena na pět kapitol. Úvodní z nich je věnována skupině alternativních opatření a obecnějším tématům (principy restorativní justice, historický vývoj). Druhá kapitola je věnována odklonům v trestním řízení a jsou zde řešeny konkrétní...
|
|
|
Problematika trestního soudnictví ve věcech mládeže
Parýzková, Beate ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Má diplomová práce pojednává o vybraných problémech týkajících se trestního soudnictví ve věcech mládeže. Ty vyplývají především ze skutečnosti, že se jedná o specifickou skupinu pachatelů, na jejichž protiprávní činy je třeba reagovat a nahlížet odlišně, než je tomu v případě dospělých. Proto trestní právo mladistvých vyústilo v samostatnou právní úpravu, jež je obsahem zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže. Předloženou diplomovou práci vnitřně člením do šesti částí, které mají logickou posloupnost. První část je věnována pojmosloví, které se v zákoně vyskytuje a je odlišné od obecné úpravy, jež stanovuje trestní zákoník a trestní řád. Odlišné termíny je nutné si osvojit pro dobrou orientaci v dané problematice. V části druhé se zabývám restorativní justicí, na jejíchž základech je zákon o soudnictví ve věcech mládeže vystaven. Je to justice obnovující, kde není primární odplata. Protože se nedá říct, že by existovala ustálená definice restorativní justice, uvádím především principy, na kterých je tato koncepce postavena. Dále okrajově zmiňuji některé instituty a ustanovení, ve kterých se principy restorativní justice odrážejí. Další část popisuje historii trestního soudnictví ve věcech mládeže, která předcházela současné úpravě. Součástí je též vymezení důvodů, které k přijetí...
|
host ::
RSS.