|
| |
|
|
Psychická zátěž učitele mateřské školy v období pandemie koronaviru SARS-CoV-2
BÁRTOVÁ, Adéla
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku psychické zátěže učitelů mateřských škol. Konkrétněji pojednává o zátěži v období pandemie koronaviru SARS-CoV-2. Cílem práce je zjistit, jak pandemie SARS-CoV-2 ovlivnila dotazované učitele mateřských škol. Teoretická část představuje téma stresu a zátěže v souvislosti povoláním učitele MŠ. Pozornost je věnována i syndromu vyhoření a jeho prevenci. Empirická část je věnována analýze dat získaných prostřednictvím kvalitativního výzkumu. Otázky polostrukturovaného rozhovoru s pěti učitelkami mateřských škol se týkaly především prožívání situace, změn v důsledku pandemie a syndromu vyhoření. Ukázalo se, že pro učitele mateřských škol byla situace náročnější, paradoxně se u nich neobjevily žádné příznaky zvýšené psychické zátěže.
|
|
|
Využití dotazníku Strategie zvládání stresu (SVF 78) v armádním prostředí.
LAURINOVÁ, Eliška
Bakalářská práce pojednává o zvládání stresu v armádním prostředí. V práci jsou zmíněná různá pojetí konceptů, které se podílejí na odolnosti jedince. Jedná se o kvantitativní studii, která mý za cíl porovnat skóry vojáků s normami standardizovaného dotazníku SVF-78 ve zvolených subškálách a porovnat dva výzkumné soubory vojáků, odlišné věkem mezi sebou a zjistit, zda-li se délka služby podílí na míře využité pozitivních strategií.
|
|
|
Rozvoj "všímavosti" u dětí předškolního věku
ZAHRADNÍKOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zaměřuje na téma všímavosti, na výhody a možnosti jejího rozvoje v předškolním věku. Vysvětluje pojem všímavost, způsoby jejího rozvíjení, souvislost s posilováním emoční inteligence a resilience a jejich významem pro životní pohodu. Praktická část představuje autorčin akční výzkum. Představuje vlastní zkušenost s rozvojem všímavosti, následně zvolila či upravila některé techniky pro realizaci v mateřské škole. Stručně popsala, jak děti reagovaly a následně techniky zhodnotila. Součástí práce jsou návrhy dalších aktivit a možností rozvíjení všímavosti v předškolním věku.
|
|
| |
|
| |
|
|
Resilience rodin dětí s poruchou autistického spektra
Veselá, Veronika ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Cílem této diplomové práce je zmapovat oblast resilience rodin dětí s poruchou autistického spektra. Teoretická část se nejprve zabývá fenoménem resilience jako takové, zátěžovými situacemi a strategiemi jejich zvládání tzv. copingovými mechanismy. Na tuto část navazuje rodinná resilience, jež seznámí čtenáře nejprve s konceptem rodiny, posléze samotnou resiliencí rodiny a jednotlivými modely rodinné resilience, z nichž asi nejznámějším konceptem je ten od manželů McCubbinových. Třetí kapitola diplomové práce se zabývá rodinou a dítětem se zdravotním postižením. Tato část diplomové práce seznámí čtenáře s tím, jak rodina reaguje na postižení dítěte, jakými adaptačními fázemi prochází a také s faktory, které mohou adaptaci rodiny na nepříznivou životní situaci pozitivně či negativně ovlivnit. Poslední kapitola teoretické části se zaměřuje na charakteristiku poruch autistického spektra. Seznámí čtenáře s problematikou poruch autistického spektra, jejich projevy, dílčími diagnózami a také s tím, jaké dopady mají poruchy autistického spektra na rodinu autistického dítěte. Empirická část má za úkol zjistit a zmapovat, jaká je resilience rodin dětí s poruchou autistického spektra a jaké faktory mohou ovlivňovat odolnost rodin dětí s autismem. Resilienci rodin dětí s poruchou autistického spektra mapujeme...
|
|
|
Strategická komunikace státu a dezinformace - komparativní studie České republiky a Estonské republiky
Doskočil, Ondřej ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Cílem práce je pomocí rozhovorů s vybranými odborníky z obou zkoumaných zemí - České republiky a Estonské republiky - nalézt poučení či lekce aplikovatelné pro český i estonský stát v oblastech dezinformací a strategické komunikace. Postupně v práci budeme hledat odpověď hned na několik zásadních otázek. Jak vnímají vybraní odborníci resilienci neboli odolnost České republiky i Estonské republiky vůči dezinformacím? Jaké konkrétní metody oba státy při boji s dezinformacemi používají? Mají praktické nebo teoretické vědomosti a dovednosti, které mohou být prospěšné pro druhý stát?
|
|
|
Abstinence u mladých dospělých
Dočkalová, Barbora ; Krejčí, Josef (vedoucí práce) ; Chrz, Vladimír (oponent)
Na základě poznatků dosavadního výzkumu v oblasti abstinence a aktuálních výročních zpráv o stavu užívání návykových látek, ve kterých se Česká republika opakovaně objevuje na předních příčkách, zároveň s nízkým záchytem abstinentů ve vztahu k celoevropskému měřítku, jsme se rozhodli více porozumět zkušenosti jednotlivců, kteří si zvolili abstinující způsob života. Předkládaná diplomová práce si kladla za cíl získat celkový obraz o životech abstinujících lidí, na které se výzkum zaměřoval prozatím spíše okrajově. Cílovou skupinou se stali mladí dospělí s žitou zkušeností abstinence a prostřednictvím metody rozhovoru pomocí návodu se nám podařilo zaznamenat 15 různých příběhů. V první fázi analýzy dat (Analýza I) jsme porovnávali výpovědi respondentů a hledali podobnosti, v druhé fázi analýzy dat (Analýza II) jsme pracovali s centrální kategorií. Tu jsme vzhledem k povaze dat pojmenovali jako resilienci, ve smyslu "opor", které pomáhají udržovat abstinenci. V závěru práce jsou předloženy výsledky, které nám umožnily vytvořit určitý obraz života v abstinenci a navrhnout model resilientních faktorů abstinence našich 15 respondentů. Diskutovány jsou rovněž přesahy práce směrem k jejich využití v praxi, především s ohledem na podporu zdravějších přístupů k užívání návykových látek. KLÍČOVÁ SLOVA...
|
|
|
Využití metod a technik dramatické výchovy u dětí předškolního věku při řešení náročných situací
Bečková, Jana ; Hanyš Holemá, Irena (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Diplomová práce je zaměřená na předškolní děti a řešení jejich náročných životních situací pomocí technik a metod dramatické výchovy (dále jen DV). Cílem této práce je zjistit, zda je efektivní využití technik a metod DV při osvojování si bezpečného a správného chování dětí předškolního věku ve vybraných náročných situacích. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zaměřuji na vymezení pojmu DV, její proces, cíle, principy, metody a techniky, též na prostředí a podmínky. Taktéž zde shrnuji charakteristiku předškolního věku. V praktické části se zaměřuji na to, co jsou nebezpečné, krizové, a především náročné situace, ve kterých se mohou děti předškolního věku ocitnout. Uvádím, jak správně, tedy bezpečně, by mělo vypadat řešení daných situací. Z uvedených reakcí dětí při dramatizaci a z odpovědí během rozhovoru je zřejmé, co si děti pod pojmem nebezpečí a náročné situace představují. Sleduji, jak se děti pomocí DV naučí v daných situacích zachovat. Efektivitu DV při osvojování si schopností a dovedností správného a bezpečného chování potvrzuji metodou rozhovoru a pozorování. Výzkum doplňuji zapojením rodičů do problematiky pomocí dotazníků. Součástí praktické části je cíl výzkumu, výzkumná otázka, průběh výzkumu, diskuse a závěr. V diskusi a v závěru jsou hodnoceny...
|
host ::
RSS.