|
|
Kvalita života ve městě Třebíč
Dvořáková, Eva
Tato bakalářská práce je zaměřena na kvalitu života ve městě Třebíč. Cílem práce je pomocí analýzy zjistit současnou situaci týkající se kvality života. Obsahem teoretické části jsou shrnuté dosavadní poznatky odborné literatury týkající se dané problematiky. Následná praktická část je věnována samotnému vyhodnocení jednotlivých otázek výzkumu. Závěrem práce bude celkové zhodnocení výzkumu a návrh doporučení, která by vedla ke zlepšení kvality života.
|
|
|
Implementace koncepce Smart City ve vybraném regionu/obci
Vespalcová, Denisa
Bakalářská práce se zabývá implementací koncepce Smart City v Moravském Krumlově. Cílem práce je analyzovat úroveň implementace koncepce chytrých měst v Moravském Krumlově a na základě této analýzy navrhnout možnosti dalšího rozvoje. V teoretické části jsou charakterizovány jednotlivé oblasti koncepce, pojmy, které k inteligentním městům neodmyslitelně patří, a téma implementace chytrých měst v České republice. Ve vlastní práci byla provedena analýza současné úrovně implementace projektů koncepce v Moravském Krumlově. Na základě výsledků byly navrženy možnosti dalšího rozvoje s ohledem na strategii rozvoje města.
|
|
|
Chronické somatické onemocnění v dospívání
Slezák, Tomáš ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Slavík, Radovan (oponent)
Cílem této práce je představit problematiku chronických somatických onemocnění v období adolescence. Velká část prostoru je věnována vývojově psychologickému hledisku. Popisováno je prožívání dopadů onemocnění na oblast nejbližších vztahů adolescenta na jeho potřebu být normální. Popsány jsou i projevy těchto dopadů na prožívání rodinných vztahů. Přiblížena je i otázka dodržování léčebného režimu a vztahu dospívajícího ke zdravotnickému personálu. Prostor je věnován i vlivu chronického somatického onemocnění na adolescentův školní výkon, pobyt ve škole mezi vrstevníky a vztahu dospívajícího k budoucnosti. Nastíněny jsou i možnosti psychosociální intervence orientované na adolescenta a rodinný systém. Návrh výzkumu je věnován zjišťování vztahů mezi konceptem kvality života u dospívajících trpících psoriázou a jejich věkem, pohlavím a některými aspekty sociálního a behaviorálního fungování. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Významné faktory kvality pracovního života z hlediska managementu v neziskovém sektoru
Jenšovská, Lucie ; Kirovová, Iva (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou kvality pracovního života (quality of work life, QWL), konkrétně významnými faktory QWL z pohledu managementu v nestátních neziskových organizacích. Vnímání kvality pracovního života se projevuje pozitivně nejen v pracovní spokojenosti, ale také osobní pohodě a pracovní výkonnosti (její produktivitě a kvalitě). Cílem této mapující studie je zjištění významných faktorů QWL subjektivní perspektivou. K tomuto účelu byly využity expertní polostrukturované rozhovory. Výsledky naznačují, že identifikované faktory se shodují s oblastmi QWL uváděné jednotlivými autory či institucemi. Byly identifikovány tyto faktory: absence stresu, mezilidské vztahy na pracovišti, podpora od organizace, vedení, ohodnocení za práci, pracovní prostředí. Ke kladně hodnoceným faktorům patří dobré vztahy na pracovišti, potřebnost a užitečnost služby a možnosti seberealizace. K problematickým faktorům práce vedoucí pracovníci řadí finanční podmínky, povinnosti vyplývající z legislativního rámce, nejistotu z udržitelnosti služby, pohled společnosti a nízkou úroveň prostorového zázemí. Poznatky se mohou stát přínosem pro organizace poskytující sociální služby, mohou být využitelné při snazší implementaci a podpoře faktorů QWL, prožívání osobní pohody v práci, při výběru zaměstnanců, jejich...
|
|
|
Možnosti hodnocení změn u žen v období klimakteria a jejich vliv na kvalitu života
BELEŠOVÁ, Romana
Klimakterium je období, které je vnímáno jako přirozená součást životního cyklu ženy. Prožívání tohoto období je individuální, liší se i intenzitou prožitku, na kterém se podílí řada faktorů. K těm nejvýznamnějším faktorům lze přiřadit faktory biologické, genetické, životního stylu, rodinného prostředí, vzájemné vztahy mezi lidmi, zaměstnání a také etnické a kulturní vlivy. Uvedené faktory se podílí na výskytu symptomů a změn v životě žen. K posouzení a hodnocení kvality života a kvality zdraví u žen jsou zdravotníkům k dispozici měřící nástroje. Cílem disertační práce bylo zmapovat využití hodnotících nástrojů u žen v období klimakteria, analyzovat symptomy ovlivňující kvalitu života, vytvořit edukační program pro ženy a zjistit, zda edukace ovlivní znalosti žen o problematice klimakteria. Výzkum byl realizován v kombinaci dvou výzkumných metod - kvantitativní a kvalitativní. Design výzkumu byl smíšený, zpočátku byl proveden kvantitativní výzkum a následně byl aplikován výzkum kvalitativní, jehož součástí bylo vytvoření intervenčního programu pro ženy. U kvantitativního výzkumu se jednalo o design deskriptivní průřezové studie. Design popisné kvalitativní studie byl využit pro kvalitativní výzkum. Pro metodiku kvalitativního výzkumu posloužily Standardy pro kvalitativní výzkum. Pro kvantitativní výzkum byl stanoven výzkumný soubor I, který tvořily ženy s trvalým bydlištěm v Jihočeském kraji a byly ve věku 45-65 let. Pro tyto respondentky byly určeny standardizované dotazníky WHOQOL-BREF a WHQ a nestandardizovaný dotazník. Analýza dat byla zhotovena pomocí programů SASD (Statistická analýza dat) a SPSS (Statistical Package for the Social Sciences). Kvalitativní výzkum byl realizován ve dvou etapách. První část výzkumu proběhla před realizací edukačního programu a druhá část výzkumu se uskutečnila 3 měsíce po absolvování edukačního programu. Pro analýzu kvalitativního výzkumu byly aplikovány prvky zakotvené teorie za využití otevřeného a axiálního kódování. Výzkumné soubory kvalitativního výzkumu byly dva. Výzkumný soubor II byl tvořen ženami ve věku 45-55 let. Výzkumný soubor III se skládal z porodních asistentek pracujících v primární péči. V porodní asistenci v klinické praxi nejsou využívány měřící nástroje za účelem vyhodnocení kvality života a kvality zdraví žen v období klimakteria. V naší kvantitativní studii ženy hodnotily kvalitu života převážně jako dobrou. Při posuzování jednotlivých domén za využití nástroje WHOQOL-BREF ženy nejlépe hodnotily jejich fyzický stav na rozdíl od prostředí, ve kterém žily, to hodnotily nejhůře. Při klasifikaci zdraví na základě porovnání jednotlivých dimenzí při uplatnění standardizovaného nástroje WHQ ženy zmiňovaly jako obtěžující vasomotorické symptomy oproti úzkosti/obavám, které je tolik nezatěžovaly. V kvalitativní části výzkumu posuzovaly ženy jako nejčastější symptomy návaly horka, noční pocení, změny nálad, narušený spánek, přibývání na tělesné hmotnosti, psychické a kognitivní změny. Závěr: V rámci studie byla na základě výsledků vytvořena edukační brožura pro ženy, která poskytla ženám informace o problematice klimakteria, o příznacích, o diagnostice, možnostech léčby a režimových opatřeních. Zároveň byl jako součást výzkumného šetření připraven pro ženy edukační program, zaměřený na podrobnější informace, cílené na klimakterické symptomy, na diagnostiku, terapii a na využití režimových opatření, nefarmakologických možností k mírnění klimakterických obtíží. V této oblasti zastává významnou roli porodní asistentka, která by v rámci svých kompetencí měla ženy vést k tomu, aby akceptovaly pozitivní postoje k problematice klimakteria, využívaly získaných znalostí k ovlivnění změn, které s sebou klimakterium přináší.
|
|
|
Syndrom post-intenzivní péče - informační portál pro veřejnost
Klímová, Ludmila ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Ďásková, Pavla (oponent)
Informační portál se zaměřuje na syndrom post-intenzivní péče (PICS), který je významným tématem v oblasti intenzivní medicíny. PICS se vyskytuje u pacientů, kteří prošli léčbou na jednotce intenzivní péče. Může zahrnovat řadu fyzických, psychických a kognitivních problémů. Cílem informačního portálu je poskytnout ucelené informace a podpořit tak osvětu o této problematice. Portál nabízí detailní informace o příznacích, příčinách, diagnóze a léčbě PICS. Dále poskytuje praktické rady pro rodiny pacientů, kteří procházejí léčbou na jednotce intenzivní péče, o tom, jak minimalizovat riziko vzniku. Na portálu je k dispozici řada odkazů na další zdroje, jako jsou například články, organizace, které se zabývají problematikou PICS a další relevantní webové stránky. Informační portál na téma syndrom post-intenzivní péče je uceleným zdrojem informací, který je k dispozici pro všechny zájemce o danou problematiku PICS. Cílem je zvýšit povědomí a pomoci lidem, kteří se s PICS potýkají, aby mohli nemoci lépe porozumět a najít zdroje pomoci. KLÍČOVÁ SLOVA: Post-icu syndrom, syndrom post-intenzivní péče, PICS, kvalita života, hospitalizace, intervence po hospitalizaci, posttraumatický stresový syndrom, ambulance bolesti, icu, sestra
|
|
|
The policy of mental health care in the Czech Republic and Slovakia from the perspective of historical institutionalism
Rizikyová, Tímea ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kopsa Těšinová, Jolana (oponent)
Cieľom predloženej diplomovej práce je priniesť čitateľovi ucelený pohľad na inštitucionálny vývoj v oblasti politík starostlivosti o duševné zdravie v dvoch komparovaných krajinách - v Českej republike a na Slovensku. Tieto krajiny po dlhú dobu zdieľali spoločnú históriu a ich zdravotné politiky vychádzali z rovnakého základu. To určilo ich samostatné smerovanie i v oblasti politík starostlivosti o duševné zdravie, ktorých efektívne nastavenie je v dnešných dňoch dôležité viac ako kedykoľvek predtým. Dostupné svetové i národné štatistiky poukazujú na alarmujúce čísla v oblasti epidemiológie duševných ochorení, na personálne i kapacitné medzery a nedostatočné finančné zdroje vynakladané na túto oblasť. S využitím historického inštitucionalizmu a jeho konceptov prinášam identifikáciu príčin, prečo obe krajiny po dlhú dobu stagnovali v oblasti politík starostlivosti o duševné zdravie a aké zlomového okamihy stáli za zmenou inštitucionálneho nastavenia týchto politík do dnešnej podoby. V záverečnej časti práce porovnávam nastavenia týchto politík, identifikujem hlavné podobnosti a odlišnosti a takisto formulujem tie najviac problematické oblasti súčasného systému starostlivosti o duševné zdravie....
|
|
|
Faktory související s prevalencí omezení fyzických funkcí v populacích Evropy
Hrabcová, Tereza ; Lustigová, Michala (vedoucí práce) ; Hrkal, Jakub (oponent)
Faktory související s prevalencí omezení fyzických funkcí v populacích Evropy Abstrakt Potíže s chůzí mají zásadní vliv na každodenní život. Hlavním cílem této diplomové práce tak bylo nalézt faktory, které ovlivňují prevalenci omezení chůze. Rovněž se práce zabývala vlivem omezení chůze na kvalitu života a také toho jak se prevalence těchto zdravotních potíží liší v jednotlivých evropských populacích. Do binární logistické regrese, která byla hlavní statistickou metodou, vstupovaly vybrané proměnné za respondenty starší 25 let, kteří se zúčastnili studie EHIS v roce 2019. Rizikové se ukázaly být všechny sledované sociodemografické faktory, faktory životního stylu a zdravotní faktory, kromě potíží s krční páteří, které začaly mít až ve finálním modelu protektivní charakter. Nijak zásadní rozdíly nebyly shledány mezi pohlavím. Dále bylo zjištěno, že mezi nejrizikovější faktory, které ovlivňovaly kvalitu života analyzovanou pomoci subjektivního hodnocení zdraví a výskytem depresivních symptomů, patří skutečně omezení chůze společně s bolestí a depresivními symptomy v případě subjektivního hodnocení zdraví. Na základě standardizované míry prevalence omezení chůze a naděje dožití bez omezení chůze byla zjištěna polarizace Evropy na západní a východní, kdy populace východních zemí byly zatížené potížemi s chůzí...
|
|
| |
|
|
Vliv sociálních sítí na společenskou participaci a kvalitu života seniorů v ČR
Přiklopilová, Jana ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Schneiderová, Soňa (oponent)
Česká populace stárne a počet seniorů meziročně stále narůstá. Současně se zvyšuje počet pracujících seniorů, kteří aktuálně tvoří desetinu pracovní síly v ČR. Dochází také k poklesu počtu rozvětvených rodinných struktur, které častěji poskytují potřebnou sociální síť a podporu, oproti užším nukleárním typům rodin. Nejen proto narůstá počet osamělých seniorů, kteří jsou z vlastní vůle či kvůli vnějším okolnostem izolováni od světa, sociálních vztahů a přestávají se účastnit společenských aktivit. Odhaduje se, že s osamělostí se potýká každý třetí senior napříč celým světem. S nástupem moderních informačních technologií vyvstává otázka, zda může virtuální kontakt pomoct řešit otázku osamělosti a zlepšit sociální participaci seniorů. Cílem této diplomové práce bylo poskytnout hlubší vhled do situace v České republice, nastínit potenciální přínosy a rizika a také možné bariéry pro tuto demografickou skupinu. Tento výzkum zjistil, že čeští senioři využívají sociální sítě nejen k udržování vztahů se svou rodinou a přáteli, ale rozšiřují si na nich obzory na poli svých koníčků a aktivně se zajímají o aktuální a politické dění. Sociální sítě tak mohou být nástrojem pro zlepšení sociální participace seniorů ve virtuálním světě, ale podle výsledků toho výzkumu mohou být i prostředkem pro zlepšení komunikace...
|
host ::
RSS.