|
|
Vlivy kultury na pojetí duševních chorob.
Janíková, Martina ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Zoufalá, Marcela (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o sociokulturním aspektu duševní nemoci. Jejím cílem je postihnout, jakým způsobem se kultura podílí na utváření sdílených explanatorních modelů nemoci a činí tak z nestrukturovaných fyziologických jevů strukturovanou zkušenost. Obsahy, kterými tyto biologické kategorie naplňuje stojí v základu celého systému zdravotní péče, laických koncepcí, předsudků i specifického postavení duševně nemocných ve společnosti. Přitom právě vztah společnosti k jejím nonkonformním jedincům vypovídá mnoho o ní samé. Práce proto nastiňuje historické i mezikulturní proměny duševních nemocí na pozadí širších sociálních souvislostí. Popisuje systém zdravotní péče jako svébytnou součást sociální a symbolické reality a upozorňuje na vliv majoritního psychiatrického diskurzu. Pozornost je věnována rovněž způsobům, jakými o duševní nemoci referují média, jejichž selektivní výběr zveřejňovaných informací posiluje negativní stereotypy. Jak se ukázalo, duševní nemoc opravdu není všude stejná. Přestože základní psychiatrické syndromy se objevují všude na světě, mají mnohdy odlišný průběh a prognózu. Kultura skutečně může podporovat vznik některých typů onemocnění a symptomů spíše než jiných. Každé onemocnění je tedy do jisté míry kulturně ovlivněné.
|
|
|
Psychiatrie, duševní nemoc a kultura
Müller, Matyáš ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Práce si klade za úkol zmapovat širokou oblast psychiatrie a duševní nemoci z převážně antropologického hlediska. Téma zkoumá na třech rovinách. V první části se zabývám psychiatrií jakožto specifickým kulturním produktem a zkoumám, jakým způsobem sama sebe ustavuje jako objektivní vědu. Závěrem této části je, že ačkoliv psychiatrie rozvíjí svůj přírodovědný aspekt, její humanitně-vědní aspekt se rozvíjí jen pomalu a v zásadě stojí na evolucionistickém paradigmatu 19. století. V současné době se objevuje řada zdrojů nového, méně etnocentrického a scientistického a více reflexivního psychiatrického paradigmatu, ovšem z důvodu institucionální rigidity stávajícího paradigmatu zatím zůstává spíše vizí než skutečností. V druhé části se zabývám duševní nemocí jako abstraktním pojmem. Zajímá mě, jestli jsou západní psychiatrické klasifikace univerzální a jaké jsou různé kulturně specifické formy duševní nemoci a způsoby její konceptualizace. V třetí části, která je částečně založena na mém terénním výzkumu, se zabývám otázkou, jak se duševní nemoc jako abstraktní pojem vtěluje do konkrétního člověka a jak se liší pohled duševně nemocného člověka od pohledu profesionála z oblasti péče o duševně nemocné. Záměrem práce je také ukázat, že ačkoliv se všechny tři roviny prolínají, jejich jednota není samozřejmá, ale...
|
|
|
Mimořádné náboženské prožitky a otázka psychopatologie
Vaněčková, Anna ; Vojtíšek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Motl, Jiří (oponent)
Diplomová práce reflektuje různé přístupy k hodnocení mimořádných náboženských prožitků. Cílem je porovnat různé přístupy k chápání a hodnocení mimořádných náboženských prožitků, a tím poskytnout podněty pro další uvažování o těchto prožitcích z hlediska patologie a normality. V teoretické části je nejprve vymezen pojem náboženských prožitků obecně a následně jsou definovány mimořádné náboženské prožitky. Na příkladu tří druhů mimořádných náboženských prožitků je porovnáván přístup psychologický, psychiatrický a náboženský. Dále jsou porovnány dva obecné přístupy k hodnocení mimořádných náboženských prožitků z hlediska patologie a normality. Závěr teoretické části nabízí podněty pro posuzování mimořádných náboženských prožitků. Praktická část, založená na kvalitativním výzkumu, mapuje zkušenosti pěti osob, které měly nějaký mimořádný prožitek, který samy hodnotí jako náboženský či spirituální. Výzkum byl uskutečněn pomocí polostrukturovaných rozhovorů a volně přizpůsobené grafické projektivní techniky nazvané "osa života". Analýzou provedených rozhovorů jsou hledány odpovědi na to, jak je hodnocen význam prožitku v kontextu života, jaký druh pomoci či podpory zkoumané osoby potřebovaly a s jakou pomocí se setkaly a jak hodnotí svůj zážitek z hlediska normality či patologie.
|
|
|
Psychopatologie schizofrenie s časným začátkem a její terapie se zaměřením na atypická neuroleptika
Koblic Zedková, Iveta ; Hrdlička, Michal (vedoucí práce) ; Bareš, Martin (oponent) ; Stárková, Libuše (oponent)
SOUHRN CÍLE: Cílem studie byla deskriptivní analýza klinického obrazu schizofrenních onemocnění s časným začátkem (EO-SSD), porovnání nástupu účinku a účinnosti vybraných atypických (AAP) a typických (TAP) antipsychotik, stejně jako analýza dvou hlavních nežádoucích účinků - nárůstu hmotnosti a lékově indukovaných extrapyramidových symptomů (EPS) během léčby pacientů s EO-SSD. METODY: Byla provedena retrospektivní studie pacientů léčených na našem oddělení pro schizofrenní onemocnění vybranými AAP (risperidon, olanzapin, ziprasidon, quetiapin a clozapin) a TAP (haloperidol, perfenazin a sulpirid) v letech 1997-2007. V tomto období bylo identifikováno 173 pacientů (85 chlapců, 88 dívek; průměrný věk 15,8±1,6 let); jejich léčba zahrnovala 297 léčebných událostí. Na základě lékařské dokumentace bylo vyhodnoceno premorbidní přizpůsobení, prodromální symptomy a psychopatologický obraz při přijetí, stejně jako komorbidní onemocnění. První zlepšení bylo možno vyhodnotit u 258 léčebných událostí; z toho 195 (76%) bylo léčeno AAP a 63 (24%) TAP. První zlepšení bylo ve shodě s metodologií etablovanou pro retrospektivní studie vyhodnocováno jako počet dnů léčby předcházející prvnímu záznamu o pacientově zlepšení v dokumentaci. Účinnost léčby bylo možné vyhodnotit u 125 pacientů (60 chlapců, 65 dívek; průměrný věk...
|
|
|
Psychopatologické projevy v oblasti psychóz - schizofrenie
SAHAJOVÁ, Ludmila
Práce se zabývá problematikou života lidí s psychickým onemocněním - schizofrenií a možnostmi, které přispívají ke zlepšení, popřípadě udržení jejich stávajícího zdravotního stavu. Teoretická část zahrnuje charakteristiku psychotického onemocnění, právní ochranu nemocných, možnou léčbu a následnou péči. Praktická část charakterizuje a porovnává poskytované služby tří zvolených zařízení. Jedná se o Centrum Horizont Zlín, Terapeutickou dílnu Kotva Strážnice a Centrum denních služeb Uherské Hradiště - Jarošov. Dále obsahuje zhodnocení významu jednotlivých terapeutických činností klientů se zaměřením na snížení opakovaných příznaků schizofrenního onemocnění a poukázání na důležitost následné péče a zkvalitňování služeb v zařízeních, která tuto následnou péči lidem se schizofrenním onemocněním poskytují. Velkým přínosem by bylo zřízení dalších center, stacionářů a terapeutických dílen nabízející již zmiňované služby, které by byly ku prospěchu nejen pro nemocné, jejich rodinné příslušníky, ale i pro širokou veřejnost.
|
|
|
Psychopatologické důsledky traumat
JELÍNKOVÁ, Hana
Diplomová práce se zabývá psychopatologickými důsledky po kraniocerebrálním traumatu a je zaměřena na vznik kognitivního deficitu po různém poškození mozku. V práci se zabývám vznikem mozkového traumatu a následně vzniklých psychologických deficitů. Dále popisuji vyšetření, které stanoví diagnózu a příslušnou formu rehabilitace. Následuje somatické a funkční postižení centrální nervové soustavy. Jako praktickou část jsem představila kazuistiku mladého chlapce, který po dopravní nehodě prodělal vážné kraniocerebrální poranění.
|
host ::
RSS.