|
|
Přístup zaměřený na člověka a jeho místo v klinické praxi
Dizon, Adam ; Adámková, Jana (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Tato práce zkoumá pozici přístupu zaměřeného na člověka (PCA - Person-Centred Approach) v praxi českých klinických psychologů a psychiatrů, kteří prošli psychoterapeutickým výcvikem ve zmíněném přístupu a aktivně jej využívají při práci s osobami s duševním onemocněním. Teoretickými východisky práce jsou (1) základní principy PCA, (2) principy medicínského modelu, na jejichž základě funguje klinická praxe, (3) nové koncepce psychopatologie a psychodiagnostiky zaměřené na člověka. Základní data představují přepisy audiozáznamů rozhovorů s pěti respondenty (třemi klinickými psychology a dvěma psychiatry). Na základě kvalitativní analýzy přepisů rozhovorů autor nejprve strukturuje zkušenost respondentů do konceptů týkajících se různých oblastí, "témat" klinické praxe (diagnostika, psychoterapie, zacházení s PCA, zacházení s medicínským modelem, vztah k profesi atd.). Poté identifikuje společné mechanismy, kterými se PCA uplatňuje v těchto oblastech. Zkušenostní koncepty a mechanismy aplikace jsou dalším příspěvkem k teoriím o průniku principů PCA s principy západní zdravotnické praxe. Klíčová slova: přístup zaměřený na člověka, terapie zaměřená na klienta, psychiatrie, klinická psychologie, psychoterapie, diagnostika, psychopatologie, medicínský model, klinická praxe, terapeutický vztah, Carl R. Rogers
|
|
|
Fyzioterapie u pacientů s bipolární poruchou
Knotková, Denisa ; Zahrádka Köhlerová, Michaela (vedoucí práce) ; Straková, Eva (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: á ö á Název bakalářské práce: Fyzioterapie u pacientů s Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se věnuje otázce, jakou úlohu hraje fyzioterapie u psychiatrických pacientů, konkrétně se zaměřuje na pacienty s je shromáždit informace o tomto onemocnění ze všech jeho hledisek, a popsat, jakým způsobem pacientům přistupuje z První část této práce popisuje vznik a symptomatologii bipolární afektivní poruchy, dále diferenciální diagnostiku, komorbidní onemocnění, farmakologickou léčbu a psychoterapii. Druhá část práce se věnuje fyzioterapeutickým přístupům a metodám, indikacím a kontraindikacím. Formou rešerše budou zpracovány studie pojednávající o fyzioterapeutických léčbě těchto pacientů a jaký vliv mají na jednotlivé fáze jejich ění. Studie budou shrnuty a rozebrány v Klíčová slova:
|
|
|
Specifika práce sestry na psychiatrickém oddělení se závislými klienty
KOROUSOVÁ, Agáta
Tématem této bakalářské práce jsou specifika práce sestry na psychiatrickém oddělení se závislými klienty. Z důvodu vysokého počtu pacientů závislých na návykových látkách a snadné dostupnosti návykových látek jde o velmi aktuální téma. Cílem této práce bylo zmapovat specifika práce sester na oddělení střednědobé odvykací léčby a na detoxifikační jednotce. Teoretická část se orientuje na rozdělení psychiatrické péče v České republice, na druhy a popis jednotlivých návykových látek, na duševní syndromy vznikající z užívání návykových látek a na popis specifik a kompetencí sester pracujících na psychiatrickém oddělení. Praktickou část tvoří kvalitativní výzkum, pro který byla použita metoda dotazování. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Analýzou získaných dat byly vytvořeny 3 kategorie a 7 podkategorií. Výzkumný soubor tvořilo 13 sester pracujících na psychiatrických pracovištích, a to na pracovištích střednědobé odvykací léčby a detoxifikačních jednotek. Z výzkumu vyplývá, že jako specifika jsou mezi sestrami chápána nutnost empatie, vlídnosti a také nezbytnost dohledu nad dodržováním léčebného režimu. Mezi specifika sestry řadí také namátkové detekční kontroly na návykové látky a kontrolu osobních věcí klientů. Sestry psychiatrického oddělení vnímají jako velmi specifické, že je nutné ke každému klientovi přistupovat individuálně, jelikož každý klient může zvládat režimovou léčbu rozdílně. Využitelnost této bakalářské práce je např. pro osvětu veřejnosti ohledně průběhu odvykací léčby a zmírnění strachu lidí, kteří o léčbě uvažují, ale pro nedostatek informací se bojí léčbu podstoupit.
|
|
|
Reforma péče o duševní zdraví v České republice
Šilhanová, Andrea ; Válková, Monika (vedoucí práce) ; Mlejnková, Kristýna (oponent)
V diplomové práci se zabývám aktuálním legislativním zakotvením zdravotní a sociální péče o duševní zdraví. Ve druhé kapitole teoretické části se věnuji klasifikaci duševních onemocnění. Třetí kapitola, z mého pohledu velmi důležitá, popisuje transformaci zdravotní a sociální péče v zahraničí. Praktickou část tvoří pilotní průzkum pro Ministerstvo zdravotnictví. Cílem bylo zjistit spokojenost klientů se sociálními a zdravotními službami, které jsou součástí procesu léčby duševního zdraví. Spokojenost byla zjišťována prostřednictvím dotazníků, které měli pacienti k dispozici u svého ambulantního psychiatra. Tyto dotazníky vznikaly u kulatých stolů, kde se sešli odborníci, pacienti a poskytovatelé služeb. Výsledkem průzkumu byla nespojenost klientů s lůžkovým oddělením psychiatrie v nemocnici. Sociální a zdravotní služby na sebe nenavazují. Experti spolu nekomunikují. Tragickým zjištěním bylo, že ambulantní psychiatr má v průměru třináct minut na vyšetření jednoho klienta. Jednoznačně Česká republika potřebuje Centra duševního zdraví, pro komplexní péči o pacienta.
|
|
|
Tvorba a prosazování reformy psychiatrické péče v ČR
Pluhař, Filip ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotherová, Zuzana (oponent)
Práce si klade za cíl najít a popsat důležité momenty, které vedly k prosazení reformy psychiatrické péče. Tato reforma byla přijata 24 let od pádu komunismu. Do té doby byly všechny pokusy o změnu nastavení systému psychiatrické péče neúspěšné. Tento lékařský segment je dlouhodobě podfinancovaný a převládá v něm hlavně institucionální péče. Následná péče často není zajištěna, je tedy pro člověka, který je propuštěn z péče institucionální, velmi těžké zapojit se do normálního života. Taktéž převládá stigmatizace lidí s psychickým onemocněním. Reforma zde představuje řešení těchto i mnoha dalších problémů, které nynější psychiatrie má. Tato práce by měla odpovědět na otázku, proč zrovna tato strategie byla úspěšně prosazena a co za tím stálo. Pomocí teorie tří proudů a pomocí rozhovoru s důležitými aktéry rozebírá jednotlivé události a okolnosti, které byli prosazovateli této politiky využity k tomu, aby reforma byla úspěšně schválena. Zkoumá jednotlivé motivy aktérů, jejich funkce a role, při tvorbě a prosazování reformy. Příčiny prosazení hledá jak v samotném Ministerstvu zdravotnictví, tak v EU nebo v zájmových organizacích mimo tradiční instituce. Práce může odpovědět na otázku, jestli šlo v tomto případě o obvyklý proces prosazování strategií či o sled náhodných událostí a eventuelně může...
|
|
|
Dostavba a modernizace polikliniky Žamberk
Novák, Jan ; Šuhajdová, Eva (oponent) ; Šuhajda, Karel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem a vypracování projektové dokumentace pro provedení dostavby a modernizace polikliniky Žamberk. Konkrétně se jedná o rozšíření ambulantní psychiatrie o její lůžkovou část. Řešený objekt se nachází v zastavěné části města Žamberk a je umístěn v areálu Odborného léčebného ústavu Albertinum Žamberk. Objekt je navržen jako přístavba s jedním podzemním a dvěma nadzemními podlažími s plochou střechou. Je rozdělen do tří jednotek: lůžkové oddělení psychiatrické péče, lůžkové oddělení gerontopsychiatrické péče a terapeutický blok. Při návrhu byla snaha dodržet požadavek na co nejmenší zásahy do stávajícího objektu ambulantní psychiatrie a zároveň vytvořit provozně provázaný celek mezi stávajícím objektem a přístavbou. Konstrukční systém je uvažován z tradičních stavebních materiálů. Základy jsou řešeny kombinací prostého betonu a ztraceného bednění. Svislé nosné konstrukce jsou řešeny železobetonovými monolitickými stěnami pro podzemní podlaží a zděnými stěnami z keramických bloků pro obě nadzemní podlaží. Svislé dělící konstrukce jsou rovněž zděné z keramických bloků. Vodorovné nosné konstrukce jsou navrženy jako železobetonové monolitické spojité desky. Objekt je zateplen systémem ETICS, střecha je plochá jednoplášťová.
|
|
|
Využití kvantifikace ošetřovatelské péče v psychiatrických nemocnicích
STUCHLÍKOVÁ, Jindřiška
Tématem bakalářské práce je využití kvantifikace ošetřovatelské péče v psychiatrických nemocnicích. Psychiatrie poskytuje léčbu nemocným s duševním onemocněním. Ve většině případů se pacient nemá se svými problémy na koho obrátit, proto vyhledá pomoc odborníka, v tomhle případě se jedná o psychologa, nebo psychiatra. Pokud není pacient z jakéhokoliv důvodu schopen na léčbu docházet ambulantně, lékař rozhodne o hospitalizaci nemocného. U těchto pacientů se poté provádí základní a speciální ošetřovatelská péče. Do základní ošetřovatelské péče řadíme podávání stravy, hygienu a jiné. Speciální ošetřovatelská péče zajišťuje diagnostické, terapeutické a monitorovací výkony. Práce má teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá oborem psychiatrie, formou a metodami péče, legislativním vymezením a dále vzděláním a kompetencemi sester. Výzkumné šetření vycházelo z metody kvantifikace ošetřovatelské péče od Pochylé a Pochylého z roku 2008 a bylo provedeno kvalitativně kvantitativní metodou. První část výzkumu se zabývala sbíráním dat a následným záznamem do záznamového archu. Dalším krokem bylo stanovit činnosti speciální ošetřovatelské péče. U výkonů byly následně stanoveny průměry a směrodatné odchylky, čímž jsme dostali průměrné časy všech výkonů. Cílem práce bylo stanovit průměrnou časovou náročnost u všech výkonů a dále stanovit časové hodnoty speciální ošetřovatelské péče u vybraných skupin pacientů. Ošetřovatelská péče se u nemocných mění dle aktuálního zdravotního stavu. Mezi další specifika ošetřovatelské péče patří i sledování nemocných, kteří mohou ohrozit sebe, nebo své okolí. Nejčastěji prováděným výkonem v psychiatrické nemocnici v oblasti podávání léků je podávání léků per os. Pro práci jsme si zvolily 3 cíle. Prvním cílem bylo inventarizovat speciální ošetřovatelskou péči v psychiatrických nemocnicích. Dalším cílem je zjistit průměrné časové hodnoty pro jednotlivé ošetřovatelské činnosti speciální ošetřovatelské péče v psychiatrické nemocnici. Posledním cílem bylo stanovit časové hodnoty speciální ošetřovatelské péče u vybraných skupin pacientů. Na základě prvního cíle byla stanovena výzkumná otázka: Jaký nejčastější výkon se provádí v psychiatrické nemocnici? Na základě druhého cíle byla stanovená výzkumná otázka: Jaké jsou průměrné časové hodnoty pro jednotlivé ošetřovatelské činnosti speciální ošetřovatelské péče v psychiatrické nemocnici? Na základě třetího cíle byla zvolena hypotéza: Časové hodnoty speciální ošetřovatelské péče se liší u vybraných skupin pacientů.
|
|
|
Péče o pacienta se schizofrenií z pohledu sester a rodinných příslušníků
LAIEROVÁ, Kateřina
Práce byla rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části jsme se zaměřili na charakteristiku schizofrenie, život pacienta se schizofrenií, léčbu schizofrenie a edukaci pacienta se schizofrenií. Cílem bakalářské práce bylo zjistit a popsat aspekty péče o pacienta se schizofrenií, jak z pohledu rodinných příslušníků, tak z pohledu sester a zjistit a popsat dopad onemocnění na život pacienta z pohledu jeho rodinných příslušníků. Ve výzkumné části jsme použili kvalitativní výzkumnou strategii, metodu dotazování, techniku sběru dat formou polostrukturovaných rozhovorů, které byly realizovány ve vybraném domově se zvláštním režimem a u sester pracujících na akutním psychiatrickém oddělení všeobecné nemocnice a druhá část rozhovorů proběhla s rodinnými příslušníky pacienta se schizofrenií. Výzkumný soubor tvořily tři sestry pracující na akutním psychiatrickém oddělení všeobecné nemocnice, čtyři sestry pracující v domově se zvláštním režimem a pět rodinných příslušníků pacienta. Za stěžejní považují sestry, jak z akutní, tak i z dlouhodobé péče, zajištění podávání léků, individuální přístup k pacientovi a získání si jeho důvěry.
|
|
|
Vývoj ošetřovatelské péče o nemocné s duševní poruchou: srovnání Česko - Finsko.
FILIPOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce je zaměřená na historii ošetřovatelské péče o duševně nemocné v Česku a Finsku. Je psána chronologicky od starověku po dnešní dobu. V celé práci je shrnut vývoj ošetřovatelství o duševně nemocné, systém péče a vzdělávání sester pro psychiatrii v Česku a Finsku. Cílem je zmapování vývoje ošetřovatelské péče o nemocné s duševní poruchou. Práce se zabývá systémem péče o duševní zdraví a o vzdělávání ošetřovatelského personálu v těchto zemích. Bakalářská práce je teoretická. Pro zpracování bylo nezbytné navštívit Archiv hlavního města Prahy a Národní archiv pro získání historických pramenů. Dalšími důležitými zdroji použitými v této práci byly odborná literatura, literatura zabývající se danou problematikou v současnosti a historické knihy. O duševních nemocech si dříve lidé mysleli, že za ně mohou přírodní jevy. Ve starověku byly zřizovány chrámy pro duševně nemocné. V této době měl velký význam řecký lékař a filozof Hippokrates. Středověk považoval duševní chorobu za posednutí zlými duchy, proto léčba spočívala hlavně v izolaci. V novověku se začaly stavět první ústavy pro choromyslné. Ve dvacátém století psychiatrii ovlivnil Sigmund Freud svou teorií o vzniku duševních chorob. Zlomem této doby bylo také používání šokové léčby a objevení psychofarmak. Psychiatrie se zabývá vývojem a upevňováním mentálního zdraví a jeho prevencí. Česká republika má v oblasti psychiatrie systém vzájemně propojených služeb, jako je psychiatrická ambulance, klinicko-psychologická ambulance, lůžkové zařízení a komunitní péče. Psychiatrie u nás je nedostatečně financována, péče je neuspokojivá a rozvoj opožděn oproti jiným zemím Evropské unie. Strategie reformy psychiatrické péče u nás má za cíl zvýšení kvality života osob s duševním onemocněním. Současným stavem je přetíženost ambulantních psychiatrů a materiálně i technicky zastaralé vybavení psychiatrických nemocnic. Naše psychiatrická péče má spíše institucionální charakter, neboť se nepodařilo systémově rozvinout komunitní psychiatrii. Perspektivou je však poměrně hustá síť psychiatrických a klinicko-psychologických ambulancí, což by mohlo napomoci v přesouvání těžiště péče z lůžkového zařízení do přirozeného prostředí klienta. Reforma bude mít také snahu o vylepšení vzdělávání sester pro psychiatrii. Dle české legislativy není podmínkou specializovaná způsobilost pro práci sestry na psychiatrii. Sestry by měly mít nejlépe vysokoškolské vzdělání, které umožňuje získání potřebných vědomostí pro výkon povolání. Jsou stanoveny i kompetence. Finsko má systém zdravotní péče založený na daních. Důležitá jsou zdravotnická centra poskytující prevenci, lékařské prohlídky a screeningy. Specializovaná péče je poskytována v nemocničních zařízeních. Dříve převažovala spíše institucionální péče, dnes jsou však ambulantní a komunitní služby velice rozšířenou službou. Psychiatrické léčebny byly zrušeny a zůstala pouze psychiatrická oddělení všeobecných nemocnic. Vzdělávání sester ve Finsku probíhá na univerzitách aplikovaných věd. Role sestry je podpora zdraví, předcházení nemocem a rehabilitace. Sestra ve Finsku je nezávislá a odpovědná za rozhodnutí učiněná během dne, což také podporuje etický kodex sester, který je poslední kapitolou práce. Cílem práce je zmapování vývoje ošetřovatelské péče o nemocné s duševní poruchou. Jedním z velkých poznatků je výrazný vývoj psychiatrie, kdy v každé době bylo na psychiatrii pohlíženo z jiné perspektivy. Práce může sloužit jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů nebo pro odborné pracovníky, ale i pro zájemce o historii ošetřovatelské péče o pacienty s duševní nemocí.
|
|
| |
host ::
RSS.