|
|
Navrhovaný model transformované péče o ohrožené děti
Kvasničková, Dana ; Novotná, Jiřina (vedoucí práce) ; Kohnová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá návrhem nového modelu transformované péče o ohrožené děti. Jejím cílem je popsat a seznámit s návrhem nového modelu transformované péče o ohrožené děti na příkladu ústavního zařízení a vyhodnotit jeho možný dopad. Práce je pojímána deskriptivně, má charakter myšlenkového experimentu. Je zpracovaná monografickou procedurou. Metodické zpracování bylo provedeno formou sběru a vyhodnocením dostupných dat a dokumentů vypovídajících o současném stavu péče o ohrožené děti. Text práce je rozdělen na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretický podklad vychází z oblasti psychologie, sociologie, pedagogiky. Praktická část přináší prezentaci návrhu nového modelu transformované péče na příkladu ústavního zařízení a vyhodnocení jeho očekávaných přínosů. Také popisuje možné překážky a problémy při zavádění modelu do praxe.
|
|
|
Přístupy k dětem ve vícenárodnostních třídách MŠ a ZŠ
Baker, Jarmila ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Koťátková, Soňa (oponent)
Diplomová práce "Přístupy k dětem ve vícenárodnostních třídách MŠ a ZŠ" pojednává o současném přístupu k dětem v těchto třídách v mateřských a základních školách, a to jak ve školách českých, tak školách zahraničních. Práce se nejprve snaží o nalezení jistých historických souvislostí s dnešní dobou a o pochopení situace, na kterou nyní na českých i zahraničních školách nahlížíme. Dále se pokouší zmapovat zapojení multikulturní výchovy do vzdělávacích programů a prakticky do výuky na vybraných školách. Věnuje se především srovnání zvolených přístupů na vybraných školách na ůzemí České republiky. Práce se snaží nalézt inspiraci pro práci s multikulturní výchovou na českých školách, které se multikulturní výchově tolik nevěnují. Práce tak zdůrazňuje důležitost multikulturní výchovy na školách a výhody a pozitivní dopady zapojení této výchovy do učebního plánu škol.
|
|
|
Zkušenosti pěstounů a poručníků se zajišťováním povinného kontaktu dítěte s jeho původní rodinou
HLOUCALOVÁ, Irena
Tato bakalářská práce popisuje skutečnosti, které provázejí pěstounskou péči a poručnictví, přičemž důraz je kladen na zákonnou povinnost zajišťovat kontakt dítěte s jeho původní biologickou rodinou.Teoretická část práce začíná historickými mezníky náhradní rodinné péče ve světě i u nás. Poté nastiňuji stav v současnosti. Popisuji instituce zabývající se náhradní rodinnou péčí. Praktická část této bakalářské práce je zpracována kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pěstouny a poručníky. Vytvořila jsem výčet nejčastěji zmiňovaných základních potřeb pěstounů a poručníků i dětí v pěstounské péči a názorů pěstounů a poručníků týkajících se zmiňované oblasti. Tato práce by mohla být využita jako materiál pro práci intervenčních center náhradní rodinné péče i pro další odborníky zabývající se touto oblastí náhradní rodinné péče, popřípadě jako inspirační a motivující materiál pro žadatele o náhradní rodinnou péči.
|
|
|
Ústavní výchova
PAPÁČKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce má za úkol seznámit čtenáře s ústavní výchovou v České republice, která je vykonávána v zařízeních patřících do rezortu Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva školství, tělovýchovy a sportu. Ústavní výchova je jedním z nejzávažnějších opatřeních, kterým může stát zasahovat do rodinných vztahů. Nezletilé děti mají právní nárok na zabezpečení řádné výchovy a všestranného rozvoje. Pokud rodiče či bližší rodina není schopna tento právní nárok plnit, pak nastupuje na řadu stát, který má povinnosti zajistit takovému dítěti náhradní výchovné prostředí, a to buď svěřením dítěte do péče fyzické osoby, svěřením dítě do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a v případě nezbytnosti, pak také nejzávažnějším opatřením nařízením ústavní výchovy. Přednost má vždy individuální péče před ústavní, ať už u jiné fyzické osoby, poručníka nebo pěstouna. Zákon také přesně definuje, kdy je možné přistoupit ke krajnímu řešení a nařídit ústavní výchovu. Vzhledem k závažnosti tohoto opatření, přísluší toto rozhodnutí pouze soudům. Žádná jiná státní či nestátní instituce takovou pravomoc nemá. Tato práce má za úkol představit ústavní výchovu a ochranu dětí v České republice, zejména pak poukázat na roztříštěnost systému ústavní výchovy. Stěžejní část této práce popisuje proces nařizování ústavní výchovy a především její realizaci v jednotlivých ústavních zařízeních, která jsou diferencována podle věku dětí, podle jejich fyzických a psychických schopností a podle důvodů, proč bylo o ústavní výchově rozhodnuto. Prioritou by vždy měl být zájem a blaho dítěte. Tato práce rovněž poukazuje na nedostatky ústavní výchovy, především na nedostatečnou spolupráci orgánu sociálně-právní ochrany dětí a ústavních zařízení, omezenou spolupráci mezi jednotlivými vládními resorty, nedostatečnou sanaci rodiny, či nízký počet terénních sociálních pracovníků a soudců. V neposlední řadě zmiňuji i úspěchy, které s sebou přinesla transformace ústavní výchovy, zejména přeměna na malá zařízení rodinného typu, která jsou obklopená sítí služeb pro rodiny umístěných dětí, pro děti samotné, ale i pro další rodiny, které se ocitnou v tíživé situaci. Ne všechny děti je možné umístit do náhradní rodinné péče, ne všechny rodiny se podaří sanovat. Zejména pro některé starší děti a děti, které za sebou mají specifickou životní zkušenost (týrání, opakované vracení z náhradní rodiny), je ústavní zařízení prostředím, kde se cítí bezpečněji a kde mohou naplnit svou potřebu patřit do skupiny vrstevníků. Ve své práci jsem rovněž chtěla upozornit na současný systém péče o děti a mládež, který neřeší období po odchodu mladého člověka z ústavní výchovy, ačkoli toto období osamostatňování se je nejdůležitější etapou pro jejich budoucí život.
|
|
|
Haagská úmluva o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodní adopci: přínosy a slabiny
Šklebená, Karolína ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Haagská úmluva o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodní adopci v kontextu kulturního relativismu Práce se soustředí na práva dítěte v kontextu mezinárodní adopce. Cílem je identifikovat prvky kulturního relativismu v rámci základních práv dítěte, které jsou mezinárodní adopcí dotčeny. Z teoretického hlediska se práce opírá o současný diskurs o univerzalitě lidských práv. Teorie tří úrovní kulturního relativismu je aplikována na Haagskou úmluvu o mezinárodní adopcí a v jejím rámci dokazuje prvky kulturního relativismu mezinárodních adopcí.
|
|
|
Participace v nestátních neziskových organizacích dětí a mládeže
VELÍKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá participací v nestátních neziskových organizacích dětí a mládeže. Konkrétně je zaměřena na možnosti a uplatňování participace ve dvou největších občanských sdruženích v České republice - v Junáku a Pionýru. V první části práce je vysvětlen pojem participace, objasněna její východiska, ze kterých čerpá a o která se opírá. Je zde uvedeno základní dělení participace a zmíněna potřeba výchovy jedince ke každodenní participaci. Součástí zkoumané problematiky je neziskový sektor, a proto se druhá část práce zabývá charakteristikou nestátních neziskových organizací a nastiňuje možnosti využití participace v této oblasti. O možnostech a realizaci participace v Junáku a Pionýru pojednává třetí část práce. Na základě analýzy vybraných dokumentů obou organizací je zkoumání zaměřeno na fenomén participace v základních jednotkách těchto organizací a jejich participace na životě společnosti. Zjištěné poznatky jsou vyhodnoceny a vzájemně porovnány.
|
|
|
Zkušenosti dětí s přípravou na vyšetření nebo zákrok
HEJDUKOVÁ, Dana
Tématem mé diplomové práce jsou "Zkušenosti dětí s přípravou na vyšetření nebo zákrok". Dítě je proti dospělému mnohem citlivější a tím také zranitelnější, vzhledem k jeho věku a vývoji je nutné pečlivě zvažovat, co a jakým způsobem mu říci. Každé dítě má právo na dostatek informací podaných ve správnou dobu a správným způsobem, který zohledňuje jeho věk a rozumovou vyspělost. Dostatečná komunikace chrání dítě před stresem a zbytečnými obavami. Teoretická část diplomové práce je rozdělena do 3 částí. První se zabývá právy dítěte na informace a profesí herního specialisty. Druhá část je zaměřena na psychickou předoperační přípravu obecně, na komunikační specifika při jednání s dětmi a na přípravu v jednotlivých obdobích věku dítěte. Třetí část se zabývá fyzickou předoperační přípravou. Empirická část práce má dva cíle. Prvním je zjistit, provádí{--}li se na dětských odděleních příprava dítěte před vyšetřením nebo zákrokem a kdo ji provádí. Druhým cílem je zjistit, zda provedená příprava ovlivňuje strach a úzkost, kterou dítě prožívá před vyšetřením nebo zákrokem. Ve výzkumné části práce bylo použito kvalitativní šetření, technika nestandardizovaného rozhovoru. Rozhovor byl individuální, anonymní, probíhal se souhlasem dítěte i rodičů, případně za jejich účasti. Výzkumné šetření bylo realizováno v období říjen 2009 {--} únor 2010. Zkoumaný soubor tvořilo 19 respondentů (11 dívek a 8 chlapců), kterými byly děti ve věku od 5 do 17 let, které se podrobily vyšetření nebo zákroku v 5 nemocnicích České republiky. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že nejčastěji respondenty na vyšetření připravovala jejich matka nebo lékař/ka v ambulanci, třetině respondentů se nevěnoval nikdo. Nejčastější používanou formou přípravy bylo ústní sdělení. Nejlépe hodnotily děti přípravu herním specialistou. Provedená příprava snížila u respondentů pocit strachu nebo úzkosti. Poznatky a výsledky z šetření mohou poskytnout managementu zdravotnických zařízení impuls ke zlepšení a zkvalitnění poskytované ošetřovatelské péče v oblasti informování dětí tak, jak to vyžaduje Úmluva o právech dítěte, Úmluva o lidských právech a biomedicíně i Charta práv hospitalizovaného dítěte.
|
|
|
Postavení dítěte v systémech sociálního zabezpečení
KLÍMOVÁ, Pavla
Problematika postavení dítěte v jednotlivých systémech sociálního zabezpečení v České republice je doposud komplexně a detailněji nezpracovanou oblastí, přitom velmi důležitou a potřebnou. Česká republika garantuje fyzickým osobám v definovaných sociálních situacích mnoho práv a konkrétních nároků v rámci systému sociálního zabezpečení. Dítě, tj. osoba do dovršení 18 let věku, bývá často významným adresátem systému sociálního zabezpečení, a to především z důvodu své fyzické a duševní nezralosti. Ta mu neumožňuje být plně samostatným a nezávislým subjektem, který by byl schopen řešit např. svou neuspokojivou finanční, resp. sociální situaci. Právní úprava postavení dítěte v jednotlivých systémech sociálního zabezpečení není jednotná, nýbrž je obsažena v mnoha právních normách mnohdy i různé právní síly. Cílem bakalářské práce bylo, na základě analýzy, komparace a syntézy platné právní úpravy, zmapovat právní postavení dítěte v jednotlivých systémech sociálního zabezpečení, vytvořit ucelený přehled práv, případně též povinností dítěte v sociálním zabezpečení, a na základě zjištěných údajů poukázat na klady a zápory platné právní úpravy. K dosažení stanovených cílů byla použita kvalitativní metoda analýzy dokumentů, technika obsahové analýzy právních předpisů. Realizací stanovených cílů byl vytvořen přehled práv dítěte v sociálním zabezpečení v České republice. To může přispět k větší přehlednosti a návazně i k posílení právní jistoty dětí jakožto skupiny populace, která, z důvodu své zranitelnosti, má požívat zvýšené ochrany. Pokud jde o povinnosti dítěte v sociálním zabezpečení, žádné zvláštní, rozdílné od povinností stanovených pro dospělé osoby, nebyly zjištěny. Dále bylo shledáno, že právní úprava postavení dítěte v sociálním zabezpečení je neúplná, nejednotná (i terminologicky) a málo přehledná. Náprava cestou novelizace platné právní úpravy, resp. přijetím zcela nové úpravy je žádoucí, byť jde o záležitost dlouhodobou. Výsledná zjištění mohou posloužit jako prvotní souhrnný zdroj informací jak pro klienty, tak i pro všechny osoby, které se zabývají aplikací práv (nároků) dětí v sociálním zabezpečení z titulu svých profesí.
|
host ::
RSS.