|
|
Vybrané středoevropské levicové strany v kontextu teorie institucionalizace
Kačírek, Lukáš ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou teorie institucionalizace a její aplikací na vybrané politické subjekty ve Střední Evropě. Jedná se o více případovou studii, která za využití politologického konceptu institucionalizace analyzuje dvě politické strany - slovenský SMER- SD a českou ČSSD. Práce si klade za cíl analyzovat obě strany od doby jejich vzniku a získat odpověď na tyto výzkumné otázky: 1) Stojí za dlouhou životností sociálně demokratických stran jejich silná institucionalizace? 2) Jaké jsou podobnosti a odlišnosti v úrovni institucionalizace mezi jednotlivými stranami? Pro získání odpovědi na tyto otázky práce využívá pojetí teorie institucionalizace autorů Roberta Harmela, Larse Svåsanda a Hilmara Mjeldeho, které je dále doplněno o kritéria Jakuba Staubera a následně jsou rozpracovány jednotlivé dimenze tohoto pojetí. V diplomové práci jsou nejprve představeny oba politické systémy, v nichž jednotlivé zkoumané subjekty působí, a dále také přístupy některých autorů k teorii institucionalizace. Následně se práce zaměřuje na samostatný výzkum a v závěrečné části dochází k reflexi dosažených výsledků a jejich vzájemnému porovnání.
|
|
|
Image politických stran – srpen/září 2021
Červenka, Jan
Ve výzkumu Naše společnost z přelomu srpna a září CVVM zjišťovalo názory na jednotlivé strany v té době zastoupené v Poslanecké sněmovně a na jejich působení. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, jestli jsou nebo nejsou dotčené politické strany zárukou demokratických poměrů a právního řádu a bezpečnosti občanů, zda jsou schopny obhajovat zájmy České republiky v zahraničí, disponují-li výraznými osobnostmi, zda mají ekonomický program umožňující hospodářský růst, umožňují rozvoj střední vrstvě, podporují rozvoj podnikatelské sféry, zaměřují se ve svém programu na sociálně slabé a zda se dokážou postarat o veřejné finance.
|
|
|
Důvěra vrcholným ústavním činitelům – červenec 2021
Červenka, Jan
CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v červencovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména devětadvaceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli zařazeni prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, členové vlády, předsedové poslaneckých klubů parlamentních politických stran, ombudsman, guvernér ČNB a předseda Ústavního soudu.
|
|
|
Volební model v červenci 2021
Pilnáček, Matouš
V šetření realizovaném v červenci 2021 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference. Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu. Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.
|
|
|
Důvěra stranickým představitelům – červen 2021
Červenka, Jan
CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v červnovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam obsahoval jména 19 čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR. Do výzkumu byli zařazeni politici s formálně nejvyššími stranickými funkcemi, tj. všichni předsedové stran a první místopředsedové. Mezi představiteli parlamentních stran v červnu 2021 občané nejčastěji vyjadřovali důvěru Andreji Babišovi (26 %), Ivanu Bartošovi (25 %), Vítu Rakušanovi, Tomiu Okamurovi a Janu Hamáčkovi (všichni shodně 24 %), nejvyšší podíly nedůvěry se objevily v případě Andreje Babiše (69 %), Jana Hamáčka (66 %), Tomia Okamury (64 %), Ivana Bartoše (62 %) a Vojtěcha Filipa (61 %).
|
|
|
Volební model v červnu 2021
Pilnáček, Matouš
V šetření realizovaném v červnu 2021 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference. Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu. Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.
|
|
|
KDU-ČSL z pohledu teorie politických stran
Štamberk, Ondřej ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Stauber, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na aplikaci vybraných klasických teoretických konceptů na příkladu Křesťanské a demokratické unie - československé strany lidové, ve snaze posoudit, do jaké míry jsou tyto koncepty relevantní v dnešním politologickém výzkumu. Teoretické koncepty jsou představeny v první kapitole teoretické části. V druhá kapitola nabízí shrnutí historického vývoje křesťanských demokratů od jejich vzniku až po poslední parlamentní volby v roce 2021. V praktické části jsou představené teorie aplikovány na lidovou stranu a v následující kapitole jsou dále představeny a analyzovány jak volební výsledky KDU-ČSL v období samostatné České republiky, tak její voličská základna. Cílem je nalézt charakteristické vzorce, které jsou v případě KDU-ČSL oproti ostatním českým politickým stranám jedinečné a zodpovědět, proč tomu tak je a jaké důsledky pro další vývoj pro tuto stranu mají. Ve výsledku se podařilo aplikovat všechny představené teorie a přijít s poznatky a charakteristikami týkajícími se vývoje volebních výsledků i voličské základny KDU-ČSL. Klíčová slova KDU-ČSL, politické strany, křesťanská demokracie, konfliktní linie, volební geografie, volby, stranická struktura
|
|
|
Zastoupení žen v parlamentních politických stranách v České republice a ve Francii po roce 2017
Součková, Alžběta ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Guasti, Petra (oponent)
Tato diplomová práce se soustředí na parlamentní politické strany v České republice a ve Francii v období od legislativních voleb v obou zemích v roce 2017. Věnuje se rozdílným postojům a přístupům politických stran k zastoupení žen. Kromě historického kontextu obou zemí a jednotlivých politických stran, představuje také dlouhodobé faktory, které ovlivňují zastoupení žen v politických stranách. Takovými faktory jsou například politická kultura dané země, existence ženských stranických organizací, nebo vnitrostranické nastavení kvót na zastoupení žen. Důležitým faktorem jsou také institucionální opatření nastavená zvenčí, na francouzské politické strany působí zákon o paritě. Následná analýza různých politických prostředí se pokouší postihnout tyto a další faktory ovlivňující zastoupení žen a jejich praktické projevy. Analyzovány jsou nejprve stranické posty ve zkoumaném období, následně kandidátní listiny do legislativních voleb 2017 a výsledky těchto voleb, tedy poměr obsazení poslaneckých mandátů i vyšších funkcí muži a ženami. Dále jsou přiblíženy volby do horních komor a ženy kandidující do funkce prezidenta republiky. Analýza přinese poznání, jak se konkrétní politické strany staví k zastoupení žen a zároveň, které faktory mají největší dopad na zvýšení počtu žen v politice.
|
|
|
Vliv pandemie covidu-19 na digitalizaci českých politických stran
Alexová, Magdaléna ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Cílem diplomové práce je posouzení vlivu celosvětové pandemie nemoci covid-19 na proces digitalizace českých politických stran. První část poskytne potřebný vhled do problematiky digitalizace politických stran a nástrojů, které při ní strany mohou využívat, včetně jejich důsledků. Druhá část se pak zaměří na devět nejvýznamnějších českých politických stran (ANO 2011, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS, Piráti, SPD, STAN, TOP 09), na prvky jejich dosavadní digitalizace a změny, ke kterým se uchýlily během pandemie covidu-19. Zjistíme, že mezi jednotlivými stranami jsou značné rozdíly ve schopnosti úspěšné digitalizace, což se projevilo během pandemie jejich schopností či neschopností pružně se adaptovat na nové podmínky, přijmout nové digitální nástroje a udržet tak efektivní chod strany. Diplomová práce odpoví na to, zda tyto rozdíly, a tedy i způsob, jakým se strany vyrovnaly s příchodem pandemie covidu- 19, souvisí s jejich strukturou a organizací.
|
|
|
Komparace úrovní spolupráce politických stran v rámci volebních koalic v České republice
Kutman, Ondřej ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Michal, Aleš (oponent)
Bakalářská práce mapuje volební koalice v České republice na úrovni voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu a krajských zastupitelstev. Zjišťuje, které strany se ve volebních koalicích vyskytují nejčastěji a nastiňuje jejich ideovou orientaci. Činí tak s pomocí Teorie stranických rodin, kterou detailněji představuje v teoretické části. V této části je rovněž vysvětlen koncept volebních koalic. Z metodologického hlediska práce operuje s daty Českého statistického úřadu, pomocí kterých v praktické části představuje četnost výskytu stran a dvojic stran ve volebních koalicích. V souvislosti s těmito stranami je rovněž popsána jejich úspěšnost v konkrétních volbách. Výsledky zkoumání vedly k vytvoření dvou datasetů, ve kterých byly strany a dvojice stran volebních koalic seřazeny dle četnosti výskytu. Výzkum ukázal, že strany volebních koalic spolu kandidují napříč ideologickým spektrem bez zásadního vlivu ideových rozdílů na existenci těchto subjektů. Relativně často se pak v koalicích vyskytují středopravé strany, které si osvojily prvky liberální i konzervativní politiky.
|
host ::
RSS.