|
|
Využití separačních metod pro studium vybraných léčiv a pesticidů ve vodách
Burešová, Jitka ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na získání poznatků o průniku pesticidů a léčiv do vodního prostředí. Cílem bylo vyvynutí a ověření optimální metody vhodné pro dlouhodobé sledování výskytu vybraných pesticidů a léčiv v povrchových vodách. Z léčiv byla pro sledování vybrána velmi často užívaná analgetika ibuprofen a diklofenak a antiepileptikum karbamazepin. Dále bylo pro sledování vybráno celkem 41 pesticidů, pozornost byla zaměřena na skupinu močovinových pesticidů a skupinu fenoxykarboxylových kyselin, dále na vybrané pesticidy patřící do skupiny prioritních látek, na vybrané pesticidy určené jako normy environmentální kvality a vybrané pesticidy, jejichž roční spotřeba v České republice převyšuje 30 tun. Pro stanovení byla vybrána metoda kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (LC/MS/MS). Vybrané analyty byly stanovovány ve dvou skupinách, 10 analytů při negativní ionizaci a 34 analytů při pozitivní ionizaci. Pro přečištění a zakoncentrování vzorků byla používána exprakce pevnou fází (SPE). Vypracovaná metodika byla ověřena validací a použita pro sledování výskytu vybraných látek ve vzorcích povrchových vod z oblasti povodí řeky Moravy. Vzorky byly odebírány jedenkrát měšíčně po dobu dvou let na řekách Moravě a Svratce. Po dobu jednoho roku byl sledován tok řeky Blaty a potoka Nivničky. Jednorázově byl také prozkoumán tok řeky Litavy, ze které byly odebrany v jeden den čtyři vzorky tak aby pokryly celý její tok. Výběr menších toků pro sledování proběhl na základě pravděpodobnosti výskytu pesticidů, vzhledem k jejich průtoku hojně zemědělsky obdělávanými oblastmi. Léčiva ibuprofen a diklofenak byla detekována ve všech odebraných vzorcích, karbamazepin v převážné většině. Mezi nejčastěji se vyskytující pesticidy patřily bentazon, diuron, isoproturon, karbendazim, MCPA, MCPP, propikonazol, tebukonazol a 2,4-D.
|
|
|
Degradace pyrethroidů pomocí heterogenních katalyzátorů
Janík, Ondřej ; Bílková, Zuzana (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá metodou fotokatalyzované degradace polutantů na oxidu titaničitém, tj. moderní eliminační metodou použitelnou pro odstraňování polutantů z environmentálních matric. Dále je tato práce zaměřena na skupinu pesticidů pyrethroidů, které patří mezi jedny z nejužívanějších pesticidů a také na možnost degradace těchto látek výše zmíněnou metodou, a to v aquatickém systému. Součástí práce je experiment fotokatalyzované degradace pyrethroidů na oxidu titaničitém in vitro s koncovou analýzou na GC-ECD.
|
|
|
Ekotoxicita vybraných pesticidů
Konečná, Veronika ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá hodnocením ekotoxikologických vlastností insekticidních přípravků Perfekthion a Bulldock 25 EC a jejich účinných látek dimethoátu resp. beta-cyfluthrinu. Dimethoát se řadí do skupiny organofosfátových insekticidů, zatímco beta-cyfluthrin je zástupcem pyrethroidů. Oba přípravky jsou používány proti savým a žravým škůdcům na obilninách, bramborách, zelenině, řepce olejce a okrasných rostlinách. Aplikují se na velké plochy a přepravují se ve velkých množstvích, z čehož plyne poměrně vysoké riziko úniku do životního prostředí. Látky byly testovány na vodních organismech, a to na rostlinách Lemna minor, řasách Desmodesmus quadricauda, a na korýších Daphnia magna a Thamnocephalus platyurus. Z výsledků jednotlivých testů byly stanoveny hodnoty LC50, EC50, popřípadě IC50 pro testované látky a byla zhodnocena a porovnána jejich ekotoxicita.
|
|
|
Studium degradace mikropolutantů ve vodách pomocí pokročilých oxidačních procesů
Brož, Tomáš ; Repková, Martina (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na prostudování degradace pesticidů pomocí různých pokročilých oxidačních procesů. Najít účinnou metodu k odbourávání těchto mikropolutantů je s jejich rostoucí spotřebou v zemědělském a dalších průmyslech velmi důležité, protože se předpokládají jejich nepříznivé účinky rovněž na necílové organismy včetně člověka. V rámci této práce byly studovány herbicidy metazachlor a chloridazon. První část této práce je pojata teoreticky a je zaměřena na základní popis pokročilých oxidačních procesů včetně charakterizace jednotlivých typů, popis pesticidů a jejich rozdělení a stručný popis využívaných analytických metod. Druhá část se věnuje samotnému experimentu a vyhodnocení výsledků. K degradaci byly využity tři způsoby pokročilých oxidačních procesů (AOP): UV, H2O2, UV/H2O2. Ke stanovení účinnosti experimentu byla využita metoda tandemového spojení kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrii (LC/MS). Bylo zjištěno, že nejúčinnější z použitých metod degradace bylo využití UV záření s přídavkem H2O2.
|
|
|
Analýza pesticidů v životním prostředí s využitím metody QuEChERS
Vašinková, Alena ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje problematice pesticidů v životním prostředí, přesněji v obilovinách. V rámci práce byly sledovány pesticidy v různých vzorcích obilovin (ječmen, žito, oves a pšenice). Sledované látky byly ve vybraných vzorcích izolovány a zakoncentrovány pomocí metody QuEChERS. K vlastnímu stanovení byla použita metoda plynové a kapalinové chromatografie. V teoretické části podává přehled o používaných pesticidech a rozděluje je podle toho, jak se tyto látky dostávají do potravin a jaký mají vliv na člověka a jeho okolí. Zmiňuje taky platnou legislativu na ochranu zdraví a životního prostředí.
|
|
| |
|
|
Vyhodnocení finančních nákladů na ochranu rostlin v konvenčním a ekologickém zemědělství
Stoklasová, Jitka
Cílem této bakalářské práce je vyhodnocení roční finanční náročnosti pořizování chemických postřiků a hnojiv pro zemědělské družstvo o rozloze 1 048 ha a porovnání zisků konvenčního zemědělství se zemědělstvím ekologickým. V literární části je uvedena všeobecná charakteristika pesticidů a hnojiv. Jsou zde také charakterizovány nejčastěji používané postřiky a hnojiva v zemědělství. Zvolený cíl byl vyřešen pomocí ekonomického hodnocení finančních nákladů na veškeré aplikované chemické přípravky na plodiny během jednoho hospodářského roku. Porovnání zisků ekologického a konvenčního zemědělství bylo konkrétně provedeno na plodinách nacházejících se na obou podnicích, a to na pšenici ozimé a ječmenu jarním. Porovnáním jejich výnosů, cen za chemické přípravky, výkupních cen komodit a následně zisků a nákladů.
|
|
|
Zhodnocení vývoje jakosti vody vybraných toků v povodí vodárenské nádrže Švihov na řece Želivce
Markovcová, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá tématem zhodnocení kvality vody na vybraných vodních tocích v povodí vodárenské nádrže Švihov a porovnáním s výsledky z povodí Lučického potoka, který se nachází mimo povodí VN Švihov. První část práce je věno-vána literární rešerši zpracovávající problematiku znečišťování vod, eutrofizace, pesticidů, jednotlivých živin a souvisejících legislativních předpisů. Druhá část bakalářské práce obsahuje stručnou charakteristiku povodí vodárenské nádrže Švihov a po-vodí Lučického potoka, popis metodiky a výsledky samotného vyhodnocení jakosti vody na vybraných tocích. Zpracované výsledky z povodí VN Švihov a povodí Lučického potoka byly mezi sebou porovnány z hlediska obhospodařovaní v ochranných pásmech a mimo ně. Získané výsledky byly zhodnoceny na základě ČSSN 75 7221 a dle nařízení vlády č. 401/2015 Sb., v platném znění. Výsledky prokázaly jednoznačnou korelaci mezi průtokem a množstvím odnosů znečišťujících látek, přičemž v suchém roce byly zaznamenány výrazně nižší odnosy než v hydrologicky průměrných letech. U pesticidů bylo zjištěno, že mateřská látka se ve vodách nachází pouze bezprostředně po aplikaci na zemědělsky obhospodařovanou půdu, naopak metabolity se ve vodách i v půdě vyskytují trvale. Zároveň byly zaznamenány i poměrně vysoké koncentrace metabolitu pesticidu, který se v dnešní době již nemůže používat.
|
|
|
Adsorpce pesticidů na granulovaném aktivním uhlí při úpravě vody
Kopecká, Ivana ; Hnaťuková, Petra (vedoucí práce) ; Pivokonský, Martin (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na výzkum adsorpčních procesů při odstraňování pesticidů na granulovaném aktivním uhlí (GAC) v procesu úpravy vody. Při adsorpci pesticidů na GAC je dosahováno značné účinnosti jejich odstranění, která však může být radikálně snížena přítomností přírodních organických látek (NOM, Natural Organic Matter) v upravované vodě. Mezi tyto látky patří i tzv. AOM (Algal Organic Matter) produkované fytoplanktonem, které díky rozdílné molekulové hmotnosti obsažených frakcí mohou adsorpci pesticidů ovlivňovat podobně jako NOM dvěma hlavními mechanismy - přímou kompeticí o adsorpční místa na povrchu GAC a blokací pórů. Byly provedeny rovnovážné vsádkové a kinetické adsorpční experimenty se dvěma typy GAC (Norit 1240 a Filtrasorb 400) a dvěma pesticidy (terbuthylazin a alachlor). Pro posouzení vlivu AOM na adsorpci pesticidů bylo pro experimenty použito uhlí nezatížené a předem zatížené AOM. Hodnocen byl i vliv pH roztoku na kompetitivní adsorpci AOM. Pesticidy byly ze vzorků extrahovány metodou SPE a stanoveny na plynovém chromatografu (GC-ECD). AOM byly blíže charakterizovány metodou frakcionace na sorpčních pryskyřicích. U proteinových složek AOM bylo pomocí kapalinové SEC chromatografie stanoveno zastoupení zjevných molekulových hmotností. Dosažené výsledky prokázaly rozdílnou...
|
|
|
Integrovaná ochrana proti škůdcům a chorobám v akvaponii
FOLORUNSO, Ewumi Azeez Olatunji
Tato práce přináší zásadní znalosti pro vývoj ověřených přístupů řešení problematiky škůdců a chorob v akvaponii. Naše hodnocení rizik spojených s využitím integrované ochrany proti škůdcům a chorobám (IPM) v akvaponii pomohlo nejen při kustomizaci pyramidového schématu IPM pro akvaponii, ale také zavedlo zásadní postupy IPM v chovných částech akvaponického systému napomáhající akvaponickým farmářům, kteří často nejsou odborníky v chovu ryb. Kromě toho náš literární přehled identifikoval zamoření rostlinnými patogeny jako prioritní výzvu ve srovnání s infestací bezobratlými škůdci a chorobami v chovných jednotkách ryb, a tudíž naléhavou potřebu zavést bezpečné přístupy managementu fytopatogenů. Na tyto závěry navazoval výzkum bezpečných agens biologické kontroly, kde byla zkoumána účinnost entomopatogenních a mykoparazitických hub proti padlí okurkovému a byla prokázána jejich nízká šance na přežití ve vodě v recirkulačních akvakulturních systémech (RAS), což potvrdilo jejich vhodnost pro různé designy akvaponie (jednosmyčkové i dvousmyčkové). S nastalými otázkami o spolehlivosti biologické kontroly v akvaponii, jsme zkoumali potenciální možnosti chemické kontroly, které by mohly být využity v akvaponických systémech, přičemž jsme zkoumali jejich možné negativní dopady na akvaponický systém. Zkoumané přírodní (azadirachtin, lecitin a hřebíčkový olej), mikrobiální (spinosad) a syntetické (tebukonazol) pesticidy aplikované foliárně byly ve významných koncentracích detekovány v živném roztoku, a to v různých časových bodech po aplikaci. Jejich procentuální vyplavení v živném roztoku vztažené k aplikované dávce v postřiku se výrazně lišilo mezi fungicidy (0,1 - 2,3 %) v důsledku rozdílů v podílu účinných látek, doporučených dávkách a vlastnostech aktivní látky. Procentuální vyplavení azadirachtinu, eugenolu, spinosadu a tebukonazolu v živinovém roztoku se pohybovalo mezi 0,1 - 0,8 % aplikovaných účinných látek. Naproti tomu, lecitinu bylo v akvaponické vodě detekováno 2,3 % aplikované dávky. Protože eugenol a spinosad byly detekovány v koncentracích nižších než jejich odpovídající hodnoty NOEC a LC50, jsou tyto látky považovány za bezpečné pro všechny akvaponické systémy. Pyrethrum v živném roztoku zjištěno nebylo, což mohlo být způsobeno jeho nízkou perzistencí a rychlou degradací ve vodě. Jeho účinná látka (pyrethrin) je však vysoce toxická pro ryby a další vodní organismy a její použití by mělo být omezeno pouze na dvousmyčkové akvaponické systémy. Pokud jde o účinky těchto látek na ryby a biofiltr, měl tebukonazol významně přetrvávající účinky na hematologické ukazatele u ryb, ale také biochemické a antioxidační aktivity po 28denním semistatickém testu, což ukazuje na jeho nevhodnost pro všechny typy akvaponie. Tebukonazol však neměl významné účinky na nitrifikační procesy v biofiltru ani při maximální koncentraci naměřené v živném roztoku. Naproti tomu lecitin při maximální koncentraci zvýšil hladiny amoniaku a dusitanů v biofiltru, tzn. že tato látka není vhodná pro jednosmyčkové akvaponické systémy. Změny v nitrifikaci, hematologii ryb a biochemických parametrech po aplikaci azadirachtinu a eugenolu byly pouze nevýznamné, což ukazuje na jejich nízká rizika pro všechny typy akvaponie (při aplikaci podle pokynů výrobce). Nakonec jsme zkoumali vliv biologické ochrany a fungicidů na běžící akvaponické systémy. Mikrobiální přípravky s T. virens, I. fumosorosea a L. attenuatum potlačovaly rozvoj padlí v průběhu čtyřtýdenní kultivace. Navíc aplikace T. virens zlepšila růst rostlin. Naproti tomu fungicidy (hřebíčkový olej, lecitin a tebukonazol) neovlivnily růst bazalky, ale byly detekovány v akvaponické vodě.
|
host ::
RSS.