|
|
Adsorpce pesticidů na granulovaném aktivním uhlí při úpravě vody
Kopecká, Ivana ; Hnaťuková, Petra (vedoucí práce) ; Pivokonský, Martin (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na výzkum adsorpčních procesů při odstraňování pesticidů na granulovaném aktivním uhlí (GAC) v procesu úpravy vody. Při adsorpci pesticidů na GAC je dosahováno značné účinnosti jejich odstranění, která však může být radikálně snížena přítomností přírodních organických látek (NOM, Natural Organic Matter) v upravované vodě. Mezi tyto látky patří i tzv. AOM (Algal Organic Matter) produkované fytoplanktonem, které díky rozdílné molekulové hmotnosti obsažených frakcí mohou adsorpci pesticidů ovlivňovat podobně jako NOM dvěma hlavními mechanismy - přímou kompeticí o adsorpční místa na povrchu GAC a blokací pórů. Byly provedeny rovnovážné vsádkové a kinetické adsorpční experimenty se dvěma typy GAC (Norit 1240 a Filtrasorb 400) a dvěma pesticidy (terbuthylazin a alachlor). Pro posouzení vlivu AOM na adsorpci pesticidů bylo pro experimenty použito uhlí nezatížené a předem zatížené AOM. Hodnocen byl i vliv pH roztoku na kompetitivní adsorpci AOM. Pesticidy byly ze vzorků extrahovány metodou SPE a stanoveny na plynovém chromatografu (GC-ECD). AOM byly blíže charakterizovány metodou frakcionace na sorpčních pryskyřicích. U proteinových složek AOM bylo pomocí kapalinové SEC chromatografie stanoveno zastoupení zjevných molekulových hmotností. Dosažené výsledky prokázaly rozdílnou...
|
|
| |
|
|
Procesy odželezňování a odmanganování při úpravě podzemní vody
Šafaříková, Jana ; Hnaťuková, Petra (vedoucí práce) ; Pivokonský, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá posouzením technologie úpravny vody v Pístech, kde je upravována podzemní voda se zvýšeným obsahem železa a manganu. Nejčastější metodou odstraňování železa a manganu z vody je jejich oxidace na nerozpustné hydratované oxidy a následná separace vzniklých agregátů. Technologie úpravny se skládá z aerace, dávkování oxidačního činidla KMnO4 a mísení, sedimentace, filtrace a hygienického zabezpečení. Byly provedeny chemické analýzy upravované vody, posouzení účinnosti aerace na oxidaci železa a manganu, posouzení separační účinnosti sedimentační nádrže a filtrů, zhodnocení distribuce železa a manganu v náplni filtru, stanovení kalové kapacity a optimalizace dávky KMnO4 a reakčního pH. pH surové vody se v průběhu měření pohybovalo kolem hodnoty 7,31. Koncentrace železa a manganu v surové vodě kolísaly okolo 6,00 a 0,82 mg.l-1 . Bylo zjištěno, že po aeraci zoxidovalo 97,2 % železa a 14,3 % manganu. V sedimentační nádrži bylo separováno 82,9 % železa a 46,5 % manganu. Separační účinnost druhé poloviny nádrže je malá. Děrované stěny v druhé polovině nádrže tedy nepřispívají ke tvorbě agregátů. Stupeň agregace železa a manganu na konci nádrže byl 0,99, respektive 0,76, přičemž největší podíl železa (87 %) i manganu (65,5 %) byl obsažen v makroagregátech, které jsou...
|
|
| |
|
|
Distribuce těžkých kovů v prostředí drobných urbanizovaných toků
Hnaťuková, Petra
Tato práce se zabývá distribucí a mobilitou těžkých kovů v prostředí drobných urbanizovaných toků ovlivněných městským odvodněním. Zaústění odlehčovacích komor jednotné kanalizace s sebou přináší časté změny hydrologických a fyzikálně chemických podmínek v toku, které mohou vést k redistribuci a remobilizaci kovů vázaných v sedimentu. Teoretická část práce charakterizuje těžké kovy jako specifické polutanty, popisuje procesy a faktory ovlivňující jejich mobilitu a distribuci ve vodním prostředí, vysvětluje důležitou roli sedimentů z hlediska jejich akumulace a stručně shrnuje současné legislativní předpisy v oblasti nakládání se sedimenty. Následující kapitola popisuje systém městského odvodnění Prahy, dále tři pražské potoky - Botič, Rokytku a Kunratický potok, které byly vzhledem k cílům práce zvoleny za zkoumané lokality, a přírodní podmínky v jejich povodí. V praktické části práce je nejprve na základě rozboru existujících laboratorních a analytických metod a přístupů sestavena metodika s ohledem na přesnost, jednoduchost a dostupnost laboratorní techniky. Na základě vlastních i převzatých dat je vyhodnocena a porovnána kvalita vody ve zkoumaných tocích v letech 2004-2005 a dále jsou identifikováni hlavní průmysloví producenti ovlivňující oddělovači jednotné kanalizace kvalitu vody v Botiči a...
|
|
| |
|
|
Distribuce těžkých kovů v prostředí drobných urbanizovaných toků
Hnaťuková, Petra
Tato práce se zabývá distribucí a mobilitou těžkých kovů v prostředí drobných urbanizovaných toků ovlivněných městským odvodněním. Zaústění odlehčovacích komor jednotné kanalizace s sebou přináší časté změny hydrologických a fyzikálně chemických podmínek v toku, které mohou vést k redistribuci a remobilizaci kovů vázaných v sedimentu. Teoretická část práce charakterizuje těžké kovy jako specifické polutanty, popisuje procesy a faktory ovlivňující jejich mobilitu a distribuci ve vodním prostředí, vysvětluje důležitou roli sedimentů z hlediska jejich akumulace a stručně shrnuje současné legislativní předpisy v oblasti nakládání se sedimenty. Následující kapitola popisuje systém městského odvodnění Prahy, dále tři pražské potoky - Botič, Rokytku a Kunratický potok, které byly vzhledem k cílům práce zvoleny za zkoumané lokality, a přírodní podmínky v jejich povodí. V praktické části práce je nejprve na základě rozboru existujících laboratorních a analytických metod a přístupů sestavena metodika s ohledem na přesnost, jednoduchost a dostupnost laboratorní techniky. Na základě vlastních i převzatých dat je vyhodnocena a porovnána kvalita vody ve zkoumaných tocích v letech 2004-2005 a dále jsou identifikováni hlavní průmysloví producenti ovlivňující oddělovači jednotné kanalizace kvalitu vody v Botiči a...
|
|
|
Distribuce těžkých kovů v prostředí drobných urbanizovaných toků
Hnaťuková, Petra ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Komínková, Dana (oponent) ; Zimová, Magdalena (oponent)
Závěr Městskéodvodněnínegativněovlivňuje prostřednictvímod|ehčovacíchkomor jednotnékanalizacekvalitu vody a sedimentůzkoumanýchtoků.Hlavní producenti průmys|ovychodpadníchvod v povodíBotičesídlív okolí u|ice Průmyslová,v povodí Rokytky ve Vysočanech. Botič je za příva|ových dešťůoddě|ovači kana|izacezatěŽovánzejménaCu, Ni, Pb aZn. Ro$rtka zejménaCd' Cu, Ni a Pb. ZaÚstěni odlehčovacíchkomor v dolním toku Botiče a Rokytky způsobuje zjevný nárůstkoncentracíkovův sedimentech.Z vyhodnoceníekotoxiko|ogického rizika dle HQ i MPI je patrnýshodnýtrendnárůsturizika v sedimentechBotičea Rolq/tky po zaústěníprvníchoddě|ovačů,přičemŽnejmarkantnějšívliv městského odvodněníseprojevujeu Botiče.Na zvýšenémriziku v BotičisenejvícepodílejíCu, Zn aPb, v případěRokytkyjsou to Cu, Cd a Pb. V do|nímtoku Botičedochtízíke změně distribuce někteých kovů. Vzrůstá poměrnézastoupenívazby Cu v oxidovate|néfrakci a Zn ve výměnné/karbonátovéfrakci sedimentuna úkorfrakcí hůředostupných.Mobilita sledovanýchkovůklesáv sedimentechBotičea Rokýky v pořadíCd> Zn > Ni > Cu > Pb > Cr a v sedimentechKunratickéhopotokav pořadíCd >Zn> Ni > Pb > Cu > Cr. Neby|a zjištěnástatistick1'{znamná korelace mezi lzikálně chemic\imi v|astnostmisedimentua obsahemtěŽkrychkovů,coŽ znaěí,Že mírukontaminace sedimentůvýznamnějior'lir'ňujíjiné faktoryjako je vliv...
|
|
|
Adsorpce pesticidů na granulovaném aktivním uhlí při úpravě vody
Kopecká, Ivana ; Hnaťuková, Petra (vedoucí práce) ; Pivokonský, Martin (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na výzkum adsorpčních procesů při odstraňování pesticidů na granulovaném aktivním uhlí (GAC) v procesu úpravy vody. Při adsorpci pesticidů na GAC je dosahováno značné účinnosti jejich odstranění, která však může být radikálně snížena přítomností přírodních organických látek (NOM, Natural Organic Matter) v upravované vodě. Mezi tyto látky patří i tzv. AOM (Algal Organic Matter) produkované fytoplanktonem, které díky rozdílné molekulové hmotnosti obsažených frakcí mohou adsorpci pesticidů ovlivňovat podobně jako NOM dvěma hlavními mechanismy - přímou kompeticí o adsorpční místa na povrchu GAC a blokací pórů. Byly provedeny rovnovážné vsádkové a kinetické adsorpční experimenty se dvěma typy GAC (Norit 1240 a Filtrasorb 400) a dvěma pesticidy (terbuthylazin a alachlor). Pro posouzení vlivu AOM na adsorpci pesticidů bylo pro experimenty použito uhlí nezatížené a předem zatížené AOM. Hodnocen byl i vliv pH roztoku na kompetitivní adsorpci AOM. Pesticidy byly ze vzorků extrahovány metodou SPE a stanoveny na plynovém chromatografu (GC-ECD). AOM byly blíže charakterizovány metodou frakcionace na sorpčních pryskyřicích. U proteinových složek AOM bylo pomocí kapalinové SEC chromatografie stanoveno zastoupení zjevných molekulových hmotností. Dosažené výsledky prokázaly rozdílnou...
|
|
|
Procesy odželezňování a odmanganování při úpravě podzemní vody
Šafaříková, Jana ; Hnaťuková, Petra (vedoucí práce) ; Pivokonský, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá posouzením technologie úpravny vody v Pístech, kde je upravována podzemní voda se zvýšeným obsahem železa a manganu. Nejčastější metodou odstraňování železa a manganu z vody je jejich oxidace na nerozpustné hydratované oxidy a následná separace vzniklých agregátů. Technologie úpravny se skládá z aerace, dávkování oxidačního činidla KMnO4 a mísení, sedimentace, filtrace a hygienického zabezpečení. Byly provedeny chemické analýzy upravované vody, posouzení účinnosti aerace na oxidaci železa a manganu, posouzení separační účinnosti sedimentační nádrže a filtrů, zhodnocení distribuce železa a manganu v náplni filtru, stanovení kalové kapacity a optimalizace dávky KMnO4 a reakčního pH. pH surové vody se v průběhu měření pohybovalo kolem hodnoty 7,31. Koncentrace železa a manganu v surové vodě kolísaly okolo 6,00 a 0,82 mg.l-1 . Bylo zjištěno, že po aeraci zoxidovalo 97,2 % železa a 14,3 % manganu. V sedimentační nádrži bylo separováno 82,9 % železa a 46,5 % manganu. Separační účinnost druhé poloviny nádrže je malá. Děrované stěny v druhé polovině nádrže tedy nepřispívají ke tvorbě agregátů. Stupeň agregace železa a manganu na konci nádrže byl 0,99, respektive 0,76, přičemž největší podíl železa (87 %) i manganu (65,5 %) byl obsažen v makroagregátech, které jsou...
|
host ::
RSS.