Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 56 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Lidové obyčeje a jejich využití v hudebních činnostech v mateřské škole
Stejskalová, Kateřina ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi využití lidových obyčejů v hudebních činnostech v mateřské škole a jejich vlivem na rozvoj hudebních schopností. Přináší přehled lidových svátků v průběhu roku. Práce prozkoumává využití lidových zvyků v hudebních činnostech v mateřské škole a na základě tohoto průzkumu jsou vytvořeny náměty řešení jak uplatnit lidové zvyky v hudebních činnostech.
Hudební činnosti v mateřské škole zaměřené na dvouleté a tříleté děti
Pešková, Jana ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Šobáňová, Barbora (oponent)
Práce se zabývá hudebními činnostmi dětí dvouletých a tříletých v mateřské škole. Teoretická část uvádí charakteristiku dvouletých a tříletých dětí, začlenění dvouletých dětí do mateřské školy, význam hudby a hudební vývoj dítěte. Dále se zabývá hudebními činnostmi se zaměřením na děti dvouleté a tříleté. Praktická část práce byla změřena na výzkum jednotlivých hudebních činností v mateřské škole u výše uvedené věkové skupiny z pohledu učitelek a také na hudební prostředí v rodině. Výzkum byl realizován formou rozhovoru s učitelkami mateřských škol, dotazníkovým šetřením mezi rodiči těchto dětí a analýzou souborů písní a zpěvníků pro nejmladší děti. Hlavním cílem bylo zjistit, jak učitelé s dětmi hudební činnosti realizují, jaké největší rozdíly mezi dětmi dvouletými a tříletými shledávají. Dále zjistit, zda se rodiče dětem v této oblasti věnují a jak. Zda vybraný vzorek zpěvníků obsahuje písně vhodného rozsahu a polohy, a jestli obsahuje příklady možného instrumentálního a pohybového zapojení dětí. Výzkum ukázal, že většina učitelů považuje rozdíly mezi dvouletými a tříletými dětmi za velmi individuální, při práci respektují vývojová specifika a potřeby těchto dětí. Rodiče se dětem v této oblasti věnují, avšak dle názorů učitelek nedostatečně. Zpěvníky zpravidla obsahují písně ve vhodném rozsahu a...
Hudba jako výrazný prostředek kultivace řeči předškolních dětí
Kmentová, Milena ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Disertační práce se pohybuje v průniku oborů hudební výchova, hudební psychologie, lingvis- tika a speciální pedagogika. Teoretická část se věnuje pojmu témbr z muzikologického a lingvistického hlediska, charakte- rizuje témbrový sluch jako hudebně sluchovou schopnost. Představuje a srovnává testy tém- brového a fonematického sluchu. Z ontogenetického hlediska popisuje rozvoj hudebnosti a řeči dětí předškolního věku a klade důraz na sluchovou pozornost jako předpoklad jejich rozvoje. Charakterizuje narušení těchto schopností a popisuje terapie zapojující do reedukace řeči hu- dební výchovu nebo prvky muzikoterapie. Terénní výzkum popisovaný v praktické části měl podobu základního výzkumu a experimentu, pracoval s výzkumným vzorkem 180 předškolních dětí. Předmětem základního výzkumu byly vztahy mezi hudebními a řečovými projevy předškolních dětí s atypickým vývojem řeči. Před- mětem experimentu bylo hledání nejúčinnějšího propojení hudební a jazykové výchovy s klad- ným vlivem na hudebnost i řeč. Jednotlivé kapitoly představují vlastní diagnostický materiál, experimentální metodiku a průběh výzkumu. Základní terénní výzkum přinesl podrobné údaje o chování předškolních dětí s atypickým vývojem řeči při hudebních činnostech a o kvalitě slu- chové pozornosti, témbrového a fonematického sluchu....
Hudební činnost při rozvoji grafomotoriky v průběhu lateralizace předškolních dětí
Matulová, Veronika ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Koželuhová, Eva (oponent)
Předmětem diplomové práce je využití hudebních činností v rozvoji grafomotoriky předškolních dětí. Teoretická část práce se věnuje problematice sladění hudby a pohybu na úrovni hrubé i jemné motoriky. Dále se zabývá otázkou laterality a její vyhraněnosti. Praktická část obsahuje podrobnou kazuistiku chlapce s nevýhodným typem laterality a sleduje vývoj jeho grafomotoriky v průběhu 15 lekcí, jejichž jádrem jsou hudební činnosti pro rozvoj grafomotoriky předškolních dětí. V rámci hloubkové kazuistiky jsem využila více vzájemně se doplňujících metod výzkumu, kterými byli zúčastněné pozorování, rozhovor s matkou, dotazník s otevřenými otázkami, rodinná a osobní anamnéza a zpráva z PPP. Akční výzkum probíhal po dobu deseti měsíců, kdy na jeho začátku byly chlapci 4 roky a 3 měsíce. Praktická část práce analyzuje data z akčního výzkumu a celkově hodnotí vliv konkrétních hudebních činností v rozvoji grafomotoriky předškolních dětí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 56 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.