|
|
Vliv přijetí Eura na méně vyspělé země EU
Stádníková, Markéta ; Koderová, Jitka (vedoucí práce) ; Čermáková, Daniela (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vlivu přijetí eura na méně vyspělé státy EU, konkrétně na země PIGS. V první části jsou vymezena Maastrichtská kritéria a jejich plnění těmito státy ještě před vstupem do eurozóny. V dalších dvou částech je provedena analýza vývoje makroekonomických ukazatelů před vypuknutím finanční krize a po jejím vypuknutí. Jedná se o ukazatele inflace, běžného účtu a čisté investiční pozice, trhu nemovitostí a soukromých úvěrů, veřejných financí, HDP a nezaměstnanosti. V závěru je pak zhodnocen vývoj jednotlivých zemí na základě těchto ukazatelů, posouzena vhodnost Maastrichtských kritérií a prospěšnost začlenění těchto zemí do EMU jak pro ně samotné, tak pro eurozónu jako celek.
|
|
|
Ekonomické a právní aspekty Paktu růstu a stability
TROJANOVÁ, Linda
V teoretické části je popsáno, co je Pakt stability a růstu, proč a jak vznikl, které smlouvy a události mu předcházely. Je popsána Maastrichtská smlouva a její konvergenční kritéria a dále původní Pakt stability a růstu. Je popsán vstup do Evropské měnové unie, který je významný z hlediska plnění konvergenčních kritérií jednotlivými státy. Dále je analyzován Pakt stability a růstu a jeho změny, které následovaly v průběhu dalších let po jeho vzniku. Jsou popsány i další smlouvy, které vznikaly poté, co byly zjištěny v Paktu stability a růstu určité nedostatky. V praktické části je řešeno dodržování Paktu stability a růstu jednotlivými zeměmi, dodržování programů stability a konvergenčních programů. Na závěr je zhodnocena úroveň zadlužení jednotlivých zemí v Evropské unii a zadluženost zemí Evropské unie v celosvětovém porovnání.
|
|
|
Jednotná evropské měna a ČR - výhody, nevýhody a míra připravenosti
Trubačíková, Romana ; Čajka, Radek (vedoucí práce) ; Bolotov, Ilya (oponent)
Tato práce se zabývá mírou připravenosti České republiky na přijetí eura, a to jednak z pohledu plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií, ale také z pohledu reálné konvergence ČR s Eurozónou. V práci jsou dále řešeny potenciální výhody a nevýhody spojené s učiněním tohoto kroku. Práce následně analyzuje dopady zavedení eura na Slovensku na jednotlivé ukazatele. Závěrem je zmíněn problém současné dluhové krize Eurozóny, která má významný vliv na rozhodování o termínu přijetí eura Českou republikou.
|
|
|
Impact of financial crisis on public finance in Czech Republic
Hudáková, Zuzana ; Ochrana, František (vedoucí práce) ; Vítek, Leoš (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá dopady finanční krize na veřejné finance v České republice. Cílem práce je přiblížit čtenářům zásah finanční krize do státního rozpočtu ČR jak na výdajové straně, tak i na straně průjmů. Kromě toho se podle maastrichtských kritérií hodnotí dopad krize na dluh veřejného rozpočtu a deficit státního rozpočtu. V práci jsou použité zdroje především z ČNB, MFČR a OECD. V teoretické části je definovaný pojem "finanční krize", popsané příčiny vzniku finanční krize a analýza dopadů finanční krize na světové trhy. Další, hlavní, část se věnuje zkoumaní a analýze dopadů finanční krize na veřejný rozpočet, konkrétně na příjmy, výdaje, dluh a deficit rozpočtů. V závěre práce najdeme adekvátní doporučení a shrnutí poznatků, které vyplývají z vykonaných analýz.
|
|
|
Konvergenční proces EMU a plnění Maastrichtských kritérií
Mecová, Markéta ; Izák, Vratislav (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent)
Obsahem bakalářské práce je problematika plnění Maastrichtských kritérií a pohled na Mundellovu Teorii optimálních měnových zón. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole obecně definuji a popisuji konvergenční kritéria a rovněž charakterizuji teorii optimálních měnových zón. Někteří ekonomové tvrdí, že Evropská měnová unie tyto podmínky měnové oblasti splňuje a je možno ji považovat za optimální měnovou oblast. Oproti tomu někteří ekonomové oponují, že Evropská měnová unie nebude nikdy schopna splnit požadované podmínky. Druhá část práce následně analyzuje plnění kvantitativních konvergenčních kritérií vybranými státy, které se zavázaly stát členy evropské měnové unie v budoucnosti. Třetí část shrnuje plnění fiskálních kritérií schodku vládního rozpočtu a dluhu veřejného sektoru všech sedmadvaceti členských států Evropské unie.
|
|
|
Konvergenční proces České republiky k Evropské měnové unii
Kutinová, Hana ; Mandel, Martin (vedoucí práce) ; Skoupil, Lubomír (oponent)
Diplomová práce hodnotí konvergenční proces České republiky. V práci jsou popsány historické okolnosti vzniku Smlouvy o Evropské unii a podrobně jsou rozebrána kritéria pro zavedení eura. Na konvergenční proces České republiky je nahlíženo jak z pohledu nominální konvergence (tj. z pohledu cenové, rozpočtové, kurzové stability a stability na finančních trzích), tak reálné konvergence (měřené pomocí HDP na obyvatele v paritě kupní síly). Dále je zhodnocen institucionální rámec fiskální politiky České republiky. Analyzovány jsou i ukazatele sladěnosti, jako je např. hospodářský cyklus, úrokové sazby, měnový kurz a akciové indexy. K hodnocení je používána komparativní metoda -- vývoj ukazatelů je srovnáván v čase a se zeměmi v podobném postavení jako je Česká republika (tj. Polskem a Maďarskem).
|
|
|
Instituce EU - vývoj, proměny, problémy
Pavlík, Jaroslav ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Tunkrová, Věra (oponent)
Cílem diplomové práce je shrnout dosavadní institucionální vývoj Evropské unie, zejména pak s přihlédnutím ke změnám, které přinesla Lisabonská smlouva. Na základě toho pak posoudit směřování vývoje Evropské unie na počátku tohoto desetiletí. Práce se snaží nastínit varianty vývoje institucionálního uspořádání v tomto kontextu, kde se nabízí stručně řečeno varianta hlubší integrace ve formě fiskální a politické unie, nebo naopak rezignace na těsnější spolupráci. Vývoj Evropských společenství a později Evropské unie procházel od počátku 50. let až doposud směrem ke stále hlubší integraci. Také v současné době můžeme pozorovat zřejmé tendence k intenzivnější integraci. To nicméně nevede k jednoznačnému závěru, že Evropská unie směřuje k vytvoření fiskální a politické unie. Je možné, že politická reprezentace vzešlá z voleb jednotlivých členských států zaujme opačné stanovisko a v Evropské unii převáží tendence k volnější spolupráci na bázi jednotlivých států. Práce se také pokouší o komparaci názorů politiků, politologů, analytiků a intelektuálů. Ani tito autoři však nedocházejí, a ani nemohou docházet k jednoznačným závěrům. V práci je možné dojít k upozornění, že existuje řada rozporuplných momentů, zejména porušování maastrichtských kritérií. Upozorňuje na zřejmé porušení článku 125 Lisabonské smlouvy, který zakazuje finanční pomoc.
|
|
|
Teorie optimální měnové oblasti a vstup ČR do EMU
Vála, Vladimír ; Koderová, Jitka (vedoucí práce) ; Kučera, Lukáš (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjistit, zda Evropská měnová unie splňuje kritéria optimální měnové oblasti, vyhodnotit nominální a reálnou konvergenci České republiky k EMU a zhodnotit přínosy a náklady plynoucí ze zavedení společné měny v České republice. Uvádím základní kritéria optimální měnové oblasti a zjišťuji, zda jsou v rámci EMU splněny. Jde o tři hospodářská kritéria, tři politická kritéria, kritérium sladěnosti hospodářského cyklu a také zde zmiňuji Brownovy testy a Klausova "českolipská" kritéria. Práce také analyzuje, zda Česká republika splňuje Maastrichtská (nominální) konvergenční kritéria a do jaké míry je dosaženo reálné konvergence. V závěru jsou uvedeny přínosy a náklady spojené s členstvím v Evropské měnové unii pro Českou republiku.
|
|
|
Analýza plnění Maastrichtských kritérií ČR od roku 1998
Křivánek, Matěj ; Dočkal, Dalibor (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Konvergenční kritéria a jejich plnění jednotlivými zeměmi je velice aktuální a diskutované téma posledních několika let, s ohledem na stále se rozrůstající počet zemí usilujících o vstup do Evropské hospodářské a měnové unie (HMU). Stalo se také součástí politik jednotlivých centrálních bank, které mají nezanedbatelný vliv na jejich plnění. Začátek práce bude zaměřen na teorii optimální měnové oblasti (OCA), jak ji v 60. letech rozpracoval Robert A. Mundell a na ní postavená Maastrichtská kritéria, následně budou poznatky získané v této části aplikovány na prostředí České republiky. Úkolem této bakalářské práce je analyzovat vývoj měnové politiky České republiky s ohledem na to, že se také Česká republika zavázala k přijetí společné evropské měny. Jaký vliv bude mít to, že ČR je malou otevřenou ekonomikou, která je silně závislá na vývoji Eura, především pak Německé ekonomiky? Dále budu hodnotit politiku centrální banky, která musí být prováděna tak, aby Česká republika splnila stanovená Maastrichtská kritéria. Dále si klade za cíl zhodnotit výhody a rizika spojená se vstupem do měnové unie, jako je např. oslabení moci České národní banky (ČNB), především pak ztráta užití směnných kurzů jako důležitého stabilizačního prostředku pro ekonomiku.
|
|
|
Dopady krize v EU v závislosti na plnění Maastrichtských kritérií
Koutňák, Michal ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Vrňáková, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje, zda vývoj plnění maastrichtských kritérií mezi lety 1997 a 2007 ovlivnil průběh světové finanční krize v letech 2008 až 2011 v zemích Evropské unie. Státy jsou rozděleny do čtyř logických celků - původní členové eurozóny, rozšíření eurozóny, země s trvalou výjimkou na zavedení eura a ostatní země Evropské unie. V první části je analyzováno, jak a které státy plnily maastrichtská kritéria do začátku světové finanční krize. Ve druhé části je rozebráno, jak se změnilo plnění daných kritérií po vypuknutí krize a jak se změnila nezaměstnanost a tempo růstu reálného HDP. Cíl mé práce je zjistit, zda existuje souvislost mezi plněním maastrichtských kritérií před krizí a důsledky krize na dané státy. V závěru práce je shrnuto, čím se určité skupiny států od sebe odlišovaly podle toho, jak plnily maastrichtská kritéria a jak reagovaly jejich ekonomiky na krizi.
|
host ::
RSS.