|
|
Vliv etherů celulózy na vlastnosti hydraulického vápna
Skoupil, Jakub ; Rovnaníková, Pavla (oponent) ; Vyšvařil, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem vlivu etherů celulózy na vlastnosti malt z hydraulického vápna. Dostupnost a cena etherů celulózy na průmyslovém trhu je velice příznivá, avšak se studiemi s použitím etherů celulózy u stavebních materiálů, kde jako pojivo je použito vápno se skoro nesetkáme. U materiálů s cementovou bází se ethery celulózy běžně používají jako zahušťovací činidla. Cílem diplomové práce je tedy posoudit, zda jsou ethery celulózy vhodné k použití do malt z hydraulického vápna, ať už jako vodoretenční činidla přispívající zadržováním vody k lepší hydrataci hydraulických složek pojiva nebo k ovlivnění vlastností malt v čerstvém stavu. Teoretická část je věnována etherům celulózy, a to především jejich výrobě a tomu, jak ovlivňují vlastnosti stavebních materiálů. V praktické části se práce věnuje vlivu dávky pěti různých druhů etherů celulózy na vlastnosti malt z hydraulického vápna. Sledovány byly jak vlastnosti v čerstvém stavu, tak vývin fyzikálně mechanických vlastností malt v čase.
|
|
|
Vývoj tepelně-izolační hmoty určené pro použití při vysokých teplotách
Dokoupil, Martin ; Frajt, Daniel (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Práce se zabývá vývojem nového tepelně izolačního materiálu, který obsahuje druhotné suroviny nebo odpady. Jedná se o izolační materiál s požadavkem odolnosti proti vysokým teplotám – 200°C a 500°C. Typ materiálu je určen způsobem vylehčení – přímé vylehčení a nepřímé vylehčení. Přímé je dosaženo přídavkem lehčeného plniva, nepřímé je dosaženo vývinem plynu vlivem chemické reakce a následné zakomponování plynu do struktury materiálu. Diplomová práce je součástí projektu MPO TIP č. FR-TI 2/340.
|
|
|
Modifikace suchých omítkových směsí vápencovými odkaly
Švec, Jiří ; Kovářová, Alena (oponent) ; Ptáček, Petr (vedoucí práce)
Z hlediska moderního pohledu na odpadové hospodářství je žádoucí co možná největší množství odpadů efektivně zpracovávat. Odkaly po vypírce těžených vápenců obsahují sice mnoho jílových složek, ale rovněž je zde nezanedbatelný podíl jemného kalcitu. Zejména toho lze využít při následném zpracování. Po vypálení kde je nutné stanovit vhodnou teplotu vznikne směs měkce páleného vápna a zbylých dehydratovaných minerálních složek. Tato vypálená směs by mohla z části nahradit používaná pojiva v suchých omítkových systémech.
|
|
|
Studium procesu dekarbonatace vápence
Koporcová, Diana Mária ; Všianský,, Dalibor (oponent) ; Dvořák, Karel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá výzkumem a popisem dekarbonatačního procesu vápence při výpalu vápna. Cílem práce je pokusit se najít souvislost mezi vlastnostmi vstupní suroviny a průběhem procesu dekarbonatace, který je sledován pomocí vysokoteplotní XRD analýzy. V experimentální části bude vyhodnocena mikrostruktura vznikajícího oxidu vápenatého, a to zejména z pohledu velikosti krystalitů.
|
|
|
Možnosti využití odkalů po vypírce vápence
Švec, Jiří ; Šoukal, František (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Z hlediska moderního pohledu na odpadové hospodářství je žádoucí co možná největší množství odpadů efektivně zpracovávat. Odkaly po vypírce těžených vápenců obsahují sice mnoho jílových složek, ale především jemný vápenec s vysokým podílem kalcitu. Toto složení činí z odkalů nadějnou surovinu pro přípravu hydraulických pojiv. Výroba běžných hydraulických pojiv především portlandského cementu je velmi energeticky náročná a zatěžuje životní prostředí značným množstvím zplodin, proto je třeba prozkoumat možnosti výroby a využití alternativních nízkoenergetických pojiv.
|
|
|
Využitelnost druhotných surovin při návrhu ztekucených suspenzí na bázi zemin
Hrubý, Jakub ; Kulísek, Karel (oponent) ; Černý, Vít (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá využitelností druhotných surovin při návrhu ztekucených suspenzí na bázi zemin ve formě samozhutnitelných zálivek. Takto upravenou zeminu je možné využít jako náhradu za zásypový materiál pro výkopy inženýrských sítí. Teoretická část se zabývá klasifikací a popisem zemin. Dále jsou zmíněny druhy stabilizací zemin pomocí vápna, cementu včetně jejich ztekucení. Je uveden široký soubor potencionálně vhodných druhotných surovin a mechanizace ztekucování. V praktické části je na základě souboru dostupných zemin vybrána základní zemina F6-Cl. Základní referenční směs je tvořena zeminou, vápnem, cementem a ztekucovadlem. Je představen návrh konceptu experimentálního ověřování. Součástí konceptu je zautomatizovaný výpočet vstupních surovin. Je ověřen vliv působení superabsorpčního polymeru a urychlující přísady. Na základě optimalizačních výběrů jsou vybrány funkční druhotné suroviny. Základní receptura s optimálním množstvím urychlující přísady dosahuje nejlepších výsledků. Betonový a cihelný recyklát obecně zlepšují výsledné parametry. Ložový popel dosahuje nejvyšší pevnosti při nejnižším smrštění.
|
|
|
Sušení koksu pro výrobu karbidu vápenatého
Balko, Michal ; Ucekaj, Vladimír (oponent) ; Jegla, Zdeněk (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou procesu výroby karbidu vápenatého. Cílem práce je identifikovat a navrhnout možnosti úspor plynoucí z využití energie odpadních plynů, které při výrobě vznikají. V úvodu práce je stručně uvedena historie výroby a použití karbidu vápenatého. Následující část obsahuje hmotovou a energetickou bilanci výroby karbidu vápenatého – bilance je vztažena na 1 tunu produktu. V závěrečné části jsou navrženy možnosti využití odpadních plynů, které vznikají při výrobě páleného vápna, pro sušení koksu. Podkladem této práce je výrobní proces provozovaný ve švédském městě Sundsvall.
|
|
|
Vliv etherů celulózy na reologické vlastnosti vápna
Hegrová, Michaela ; Rovnaník, Pavel (oponent) ; Vyšvařil, Martin (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je studium vlivu etherů celulózy na reologické vlastnosti vápna. Teoretická část se zaměřuje na popis reologických parametrů, měřících technik a zkušebních zařízení používaných při reologickém měření. Dále jsou popsány různé druhy etherů celulózy a jejich vliv na reologické vlastnosti čerstvých stavebních malt. Praktická část se věnuje zkoumání vlivu různých druhů a množství etherů celulózy na vlastnosti čerstvých vápenných past a malt. Výsledky jsou získané z měření na rotačním reometru se speciální geometrií pro stavební materiály. Použitými měřícími metodami byly tokové a oscilační testy. Měřením toku byla stanovována mez toku, viskozita a tokový index. Při oscilačních měřeních byla zjišťována stabilita a tuhost čerstvých hmot. Naměřené výsledky jsou následně vyhodnoceny a porovnány.
|
|
|
Výzkum technologie zpětného využití zemin ve formě samozhutnitelných zálivek
Michalčíková, Magdaléna ; Kolář,, Karel (oponent) ; Turček,, Peter (oponent) ; Sokolář, Radomír (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Vzrůstající objem odpadů všeho druhu je v současnosti jevem ekonomicky rozvinuté společnosti a současně jedním z problémů ochrany životního prostředí. Je proto nezbytně nutné, v zájmu trvale udržitelného rozvoje, sledovat vlivy související s dopadem na naši ekologii, legislativně regulovat produkci odpadů a všestranně podporovat jejich recyklaci a další využití. Stavební a demoliční odpad zaujímá významný podíl z celkového objemu odpadů. Do této kategorie patří i zeminy z výkopových prací. Recyklace těchto materiálů by mohla výrazně omezit množství skládkovaných odpadů a zároveň by tyto materiály mohly být využity jako významný zdroj druhotných surovin. Disertační práce popisuje výzkum a vývoj nové technologie zpětného využití zemin ve formě samozhutnitelné zálivky. Výsledkem řešení bude suspenze optimálních reologických vlastností, zabezpečující dokonalé obtékání uložených inženýrských sítí. Důraz bude kladen na studium spolupůsobení různých typů zemin se stabilizátory, ztekucujícími či plastifikačními přísadami a jim typickou dispergovatelnou látkou, včetně ověření vyvinuté technologie in situ.
|
|
|
Vývoj nové technologie ztekucení a stabilizace zemin
Chlachula, Jakub ; Krejčí, Pavel (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
V dnešní době je snahou sledovat vlivy související s dopadem na naši ekologii a zabývat se odpadovým hospodářstvím. Výkopové zeminy jsou brány jako odpad, a proto často končí na skládkách deponiích, či mezideponiích. Snahou je tyto zeminy zužitkovat. Přidáním vhodných stabilizačních přísad se dají upravit vlastnosti, jako je mez tekutosti, vlhkost, či pevnost v tlaku. Tento kompozit je možné dále ztekutit za použití vody a vhodných ztekucujících, či plastifikačních přísad. Takto ztekucené zeminy mohou být použity jako zpětná samozhutnitelná zálivka do výkopů, určených pro pokládku inženýrských sítí. Výhodou zálivek je nízká finanční náročnosti a zpětné využití zemin, které by jinak končily na skládkách. V rámci zpracování této práce bude zhodnocena situace využitelnosti zemin na území ČR a budou popsány možné technologie úpravy zemin. Dále budou zhodnoceny a ověřeny v současnosti známé druhy stabilizačních přípravků a jejich vliv na stabilizaci zemin. Následně budou zhodnoceny a ověřeny různé druhy ztekucujících přísad. Cíl práce se zaměřuje na vývoj nové technologie ztekucení a stabilizace zemin.
|
host ::
RSS.