|
|
Urbanisticko architektonická studie městského nízkopodlažního bydlení
Krůpa, Miloslav ; Menšíková, Naděžda (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Tématem práce je navrhnout městské účelné komfortní bydlení v klidném přírodním prostředí mezi původní zástavbou staré Líšně a panelovým sídlištěm z 80. let 20. století. Návrh nového obytného souboru bude odpovídat současným trendům a potřebám zdravého bydlení. Stavební pozemek má lichoběžníkový tvar s delší stranou ve směru západ - východ s tím, že se zužuje a svažuje směrem k východu. Převýšení je cca 22 m na 330 m délky pozemku. Významnou dominantou Líšně je "kostelíček“ (Kaple Panny Marie Pomocnice) na protějším východním kopci. Cílem urbanistické studie bylo vytvoření plynulého přechodu mezi "Starou Líšní" a "Novou Líšní“ s důrazem na environmentální a sociální aspekty. Území je členěno kompoziční a pohledovými osami, které se „potkávají“ ve společenském prostoru, který je tvořen společenským centrem s dominantním otevřeným prostorem a krytým zázemím v přilehlém objektu, umístěným v jeho nejvyšší západní části. Před objektem se nachází menší „náměstíčko“, na které navazuje centrální prostor s pobytovým trávníkem, veřejným grilem a dětským hřištěm. Tato část je poté na východě ukončena novou vodní plochou v podobě koupacího biotopu, který je překlenut dvěma lávkami ve směrech kompozičních os. Mezi těmito lávkami jsou na západním břehu navrženy terasové schody s navazujícím molem na vodě. Smíšená zástavba rodinnými a bytovými domy se výškově i objemově zvedá od východní a jižní hranice území směrem k severozápadnímu rohu území, kde navazuje na stejně vysokou zástavbu bytových domů. Podél západní hranice území při ulici Novolíšeňská je navržen bariérový dům, který plní i funkci optické dělící linie od stávající zástavby panelovými domy. Důraz byl kladen i na minimum dopravních ploch. Hlavní silniční trasy jsou jednosměrné a usnadňují tak orientaci v území. Při návrhu parkovacích ploch bylo upřednostněno kryté a podzemní parkování. Hlavními prioritami bylo jednak co největší množství zeleně, a to ve formě vzrostlé zeleně a zelených střech, a jednak snaha o maximální ponechání rostlého terénu. Výsledkem návrhu je tedy bydlení v zelení v rozvolněné nízkopodlažní zástavbě s možností uplatnění výhledů z objektů do okolí, výborného proslunění obytných místností a vnesením společenského života do řešeného území pro jeho obyvatele a obyvatel jeho okolí. Při situování rodinných domů byl brán zřetel na energetickou úspornost. Objekty jsou navrženy v jednoduchých hmotách ve tvaru kvádrů s obdélníkovou nebo čtvercovou půdorysnou stopou. Bytové domy mají většinou společné či prolínající se podzemní podlaží. Objekt bariérového domu má liniový charakter, který přibližně kopíruje západní hranici území. Jeho parter je ve čtyřech místech pravidelně přerušen a umožňuje tak pomocí těchto průchodů a průjezdu propojení s obslužnou komunikací Novolíšeňská. Při výběru materiálů byl kladen důraz hlavně na dřevo a kamen, jakožto hlavní přírodní materiály. Rodinné domy při jižní hranici jsou řadové (ve skupinách 2 x 4 a 1 x 5) a jsou uvažovány jako pasivním domy. Samostatné rodinné domy okolo vodní plochy jsou přístupny pouze pro pěší, a tedy je zde vyloučena automobilová doprava (příjezd vozidel však možný je po pojížděném chodníku šířky 3,0 m). Tyto domy jsou uvažovány jako nízkoenergetické.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Územní řízení
Třešňák, Michal ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Název diplomové práce: Územní řízení Tato práce se zabývá územním řízením, ve kterém jsou vydávána územní rozhodnutí, která představují jeden z realizačních nástrojů územního plánování. Cílem práce je zmapovat proces územního řízení a nastínit problematické aspekty relevantní právní úpravy. Kromě relevantních právních předpisů vychází autor z komentářové a učebnicové literatury a judikatury s důrazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu. V úvodu nejprve vymezuje základní pojmy a zařazuje téma do právního kontextu a zabývá se úkoly a cíli územního plánování, jakož i jednotlivými koncepčními a realizačními nástroji. V druhé části popisuje jednotlivé druhy vydávaných územních rozhodnutí a případy, kdy je zapotřebí jejich vydání a naopak případy, kdy lze záměry do územní umisťovat bez územních rozhodnutí. Třetí, nejobsáhlejší část práce se věnuje nejvýznamnějším institutům územního řízení a analyzuje současnou právní úpravu se zaměřením na její aplikačně problematická ustanovení. Zejména se věnuje problematice účastenství, jak ji upravuje stavební zákon, způsobům doručování a projednávání občanskoprávních námitek účastníků řízení. Dále jsou v této části zmíněny náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí a je popsán procesní postup; od zahájení územního řízení, přes možné procesní úkony jako...
|
|
|
Územní plánování jako nástroj ochrany životního prostředí
Frýdl, Jan ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Velice důležitým nástrojem ochrany životního prostředí je územní plánování, které je tématem této práce. Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území prostřednictvím trvalého a komplexního řešení vhodného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosáhnout souladu mezi veřejnými a soukromými zájmy s ohledem na rozvoj území. Ve své práci jsem se věnoval převážně koncepčním nástrojům územního plánování, tedy územně analytickým podkladům, územní studii, politice územního rozvoje, územně plánovací dokumentaci, která je tvořena zásadami územního rozvoje a územními plány. Snažil jsem se též nastínit výkon veřejné správy v oblasti územního plánování. K pochopení celkové problematiky bylo též nezbytné vymezit základní principy, na kterých je územní plánování založeno. Jedním z nejdůležitějších principů je princip udržitelného rozvoje. Neméně důležitým nástrojem ochrany životního prostředí je posuzování vlivů na životní prostředí. Tato oblast je v českém právním řádu upravena v zákoně č. 100/2001 Sb., a zákon zde rozlišuje mezi záměrem stavby, činnosti nebo technologie (EIA) a koncepcí, strategií, politikou, plánem nebo programem (SEA). Těmito nástroji je posuzován případný dopad předkládaných záměrů na životní prostředí. Podle mého názoru stěžejní část mé práce tvoří kapitola, která se...
|
|
|
Územní plánování jako nástroj ochrany životního prostředí
Nejedlá, Hana ; Humlíčková, Petra (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Práce pojednává o územním plánování jako nástroji ochrany životního prostředí a zabývá se především účastí veřejnosti na procesech územního plánování a efektivitou této účasti. Práce nejprve představuje obecné otázky a pojmy územního plánování, vymezuje jeho cíle a úkoly a popisuje právní úpravu územního plánování včetně aktuální velké novely stavebního zákona, která vstoupila v účinnost 1. 1. 2013. V následujících kapitolách jsou představeny jednotlivé nástroje územního plánování a také forma opatření obecné povahy, ve které je vydávána většina nástrojů územního plánování, a možnost jeho přezkumu. Následuje charakteristika postavení dotčených orgánů a nástrojů, které mají k prosazení veřejných zájmů, tedy stanovisek a závazných stanovisek. Velký důraz je kladen na účast veřejnosti při územním plánování. Nejprve jsou charakterizovány jednotlivé instituty, které umožňují zapojení veřejnosti do územního plánování - především námitky a připomínky, veřejné projednání dokumentů a zástupce veřejnosti - a poté je popsána možnost veřejnosti účastnit se v rámci procesů pořizování jednotlivých nástrojů územního plánování. Závěrem se práce věnuje posuzování vlivů na životní prostředí podle stavebního zákona.
|
|
|
Územní plánování jako nástroj ochrany životního prostředí
Tichá, Anděla ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Práce se zabývá územním plánováním jako jedním z nástrojů ochrany životního prostředí. Územní plánování je činností, jejíž výsledky se výrazně promítají do kvality životního prostředí. Při pořizování dokumentů územního plánování je nutné tyto dopady zohledňovat a stanovit prostředky, kterými je možno životní prostředí hájit. Druhá kapitola obsahuje obecné otázky a pojmy územního plánování - charakterizuje ho jako soustavnou a komplexní činnost, která vytváří předpoklady pro budoucí funkční využití území. Povaha této činnosti je blíže popsána prostřednictvím cílů a úkolů územního plánování. Věnuje se též historii právní úpravy a základním principům úpravy současné. Územní plánování je svěřeno orgánům veřejné správy - orgánům obcí, krajů a Ministerstvům místního rozvoje a obrany, jejichž působnosti je věnována pátá část této kapitoly. Třetí kapitola pojednává o jednotlivých nástrojích územního plánování a popisuje postup pořizování a schvalování těchto dokumentů. Zabývá se územně plánovacími podklady, politikou územního rozvoje jako celostátní koncepcí, zásadami územního rozvoje pořizovanými na úrovni krajů, územními plány jako základním nástrojem řešícím využití území jednotlivých obcí a regulačními plány, který v zastavěném území plní funkci územního rozhodnutí. Dále jsou popsány jednotlivé druhy územních...
|
|
|
Ekonomická analýza vybraných zastavitelných ploch na území města
Bujnošková, Iva ; Dvořáčková, Šárka (oponent) ; Hromádka, Vít (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo vytvoření nástroje pro posouzení vhodnosti investice do přípravy konkrétního území pro budoucí výstavbu rodinných domů. Do uvedené investice bylo nutno zahrnout náklady na výkupy pozemků a vybudování dopravní a technické infrastruktury. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na typy a charakteristiky investičních projektů, životní cyklus projektu a jeho finanční zdroje. Další kapitola pojednává o vícekriteriálním rozhodování, které zahrnuje také neekonomické hledisko. Na základě této vícekriteriální analýzy byla zpracována případová studie pro vybrané zastavitelné plochy. Přínosem případové studie je posouzení ekonomické efektivnosti investice do vybraných zastavitelných ploch včetně návrhu na jiné řešení.
|
host ::
RSS.