|
|
Vinařské obce Moravská Nová Ves a Hrušky
Výmola, Marek
Bakalářská práce je zaměřena na vinařské obce Moravská Nová Ves a Hrušky, které jsou součástí vinařské oblasti Morava a Slovácké vinařské podoblasti. Je zde popisována historie obcí, historie vinařství v obcích, rozdělení viničních tratí, významní pěstitelé a výrobci vína a významné sdružení vinařů. V práci jsou dále uvedeny nejčastěji pěstované odrůdy a jejich vedení a zhodnoceny geologické, půdní a klimatické podmínky daných oblastí. Ve vlastní části práce je provedeno laboratorní a senzorické hodnocení vín.
|
|
|
Vinařská obec Vrbovec
Seifert, Lukáš
Bakalářská práce je zaměřena na vinařskou obec Vrbovec, její historii, klimatické, geologické a půdní podmínky významné pro pěstování révy vinné. Hlavní náplní je popis viničních tratí v katastru dané obce především z hlediska odrůdové skladby, klimatických a půdních podmínek a způsobu vedení révy. Krátce jsou zmíněni i významní místní vinohradníci a vinaři. V praktické části je zpracována základní chemická a senzorická analýza několika vzorků vín z dané oblasti.
|
|
|
Vinařská obec Sedlec u Mikulova
Málek, Libor
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem půdních a klimatických podmínek, které působí na révu vinnou. Konkrétně se zabývá obcí Sedlec u Mikulova. Náplní práce je popis jednotlivých viničních tratí, zastoupení jednotlivých odrůd a také popis vinařů působících v dané lokalitě. V praktické části budou senzoricky i chemicky zkoumány jednotlivé vzorky vín.
|
|
|
Vliv fyzickogeografických faktorů na extremitu odtoku (Případová studie: Porovnání malých povodí v oblasti centrální Šumavy)
Hojovec, Daniel ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
V souvislosti se vzrůstajícím výskytem extrémních hydrologických situací se objevují nové možnosti řešení ochrany před povodněmi. Mezi tyto možnosti patří i postupné zvyšování retenční kapacity povodí a zmírnění variability odtoku v pramenné oblasti toků. Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním tří fyzicko-geograficky různých povodí v pramenných oblastech Šumavy. Hlavním cílem práce je zkoumání vlivu fyzicko-geografických faktorů na extremitu odtoku v povodí jednotlivých vybraných toků na základě srovnávací analýzy. Extremita odtoku je znázorněna pomocí vybraných povodňových událostí, které byly zpracovány na základě dat z experimentálního monitoringu katedry fyzické geografie a geoekologie PřF UK v Praze. Úvodní část této práce je tvořena literární rešerší a dále fyzicko- geografickými a hydrografickými charakteristikami všech povodí. Hlavní část práce je zaměřena na popis a porovnání extrémních situací ve sledovaných povodích. V závěru práce je uvedeno zhodnocení, spočívající v posouzení vlivu fyzickogeografických faktorů na extremitu odtoku. Ve výsledném hodnocení bylo zjištěno, že reakce Černého potoka, na povodňové události, je odlišná od reakce dvojice Ranklovský potok, Rokytka. Důvodem této odlišnosti je rozdílná plocha rašelinišť na daných povodích.
|
|
|
Vliv klimatických podmínek na chování ovcí
BLEHOVÁ, Zuzana
Cílem práce bylo zaznamenat základní kategorie chování ovcí plemene Suffolk, při různých klimatických podmínkách v průběhu celého roku. Stádo ovcí masného plemene bylo chováno pastevním způsobem s možností vstupu do stáje. Pozorovány byly základní kategorie chování: pohyb, stání, ležení, příjem krmiva, a frekvenční metodou: komfortní chování, sexuální chování, mateřské chování a příjem vody. Celkem byla uskutečněna 4 pozorování intervalovou metodou (interval 10 min.) po 24 hod. a to v průběhu celého roku (jaro, léto, podzim a zima). Pozorováno bylo 68 ks ovcí základního stáda a 3 plemenní berani. Ve všech pozorování byla nejvíce zastoupena kategorie příjem krmiva a ležení. Ovce nejdéle přijímaly krmivo v zimě a to ze 47, 5 % dne při velmi nízkých teplotách, tj. až 10 °C. Naopak v létě, při velmi vysokých teplotách ovce preferovaly ležení a to z 50 % dne. Naproti tomu nejkratší doba byla věnována stání a pohybu. Nejkratší doba stání byla zaznamenána v létě, kdy ovce stály 5,8 % dne, a nejkratší doba pohybu byla zaznamenána na podzim se zastoupením 9,2 %. Klimatické podmínky velmi ovlivňují pastevní režim ovcí. Mezi faktory, které narušují denní režim zvířat, patřil prudký déšť, bouřka a vysoké teploty.
|
|
| |
|
|
Metodika uchovávání předmětů kulturní povahy
Selucká, Alena ; Mrázek, Martin ; Štěpánek, Ivo ; Mazík, Michal ; Grossmannová, Hana ; Jirásek, Pavel ; Holman, Pavel ; Jakubec, Petr ; Fricová, Jana ; Vácha, Zdeněk ; Červenák, Jan ; Dvořák, Martin ; Němec, Václav ; Dušková, Markéta ; Fogaš, Igor ; Bačovský, Jiří
Plný text:  PDF
|
|
|
Volba ošetřování půdy ve vinici ve vztahu ke klimatickým faktorům
Škára, Vítězslav
Bakalářská práce je zaměřena na klimatické vlivy mající nedílný vliv na způsob ošetření půdy ve vinici. V práci je zmapován současný stav ošetřování půdy ve vinicích v rámci regionů ČR. Dále jsou zpracovány jednotlivé využití různých typů ozelenění půdy ve vztahu na vliv klimatickým podmínek. Značná část práce je věnována souboru doporučení ošetřování půdy ve vinicích ve vztahu ke klimatickým podmínkám.
|
|
|
Vinařské obce Hnanice a Šatov
Špetík, Milan
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem klimatických a půdních podmínek na révu vinnou. Konkrétně se zabývá obcemi Hnanice a Šatov. Hlavní naplní práce je popis viničních tratí daných obcí, především z hlediska odrůdové skladby, půdních podmínek, klimatických podmínek a způsobu vedení révy. Dále popisuje významné místní vinaře a vinohradníky. V praktické části se práce zabývá chemickou a senzorickou analýzou charakteristických vín z dané oblasti.
|
|
|
Vývoj napadení porostů ozimé pšenice významnými patogeny v České republice
Šedá, Ilona
Diplomová práce pojednává o významných chorobách vyskytujících se na ozimé pšenici, zejména pak o tečkované plevové a listové skvrnitosti pšenice(Phaeosphaeria nodorum),tečkované listové skvrnitosti pšenice(Mycosphaerella graminicola a světle hnědé skvrnitosti pšenice(Pyrenophora tritici-repentis). Je zde nastíněna jejich biologie, symptomy, které na rostlinách pšenice vyvolávají, hospodářský význam těchto chorob, důraz je kladen na klimatické podmínky potřebné pro jejich rozvoj a šíření. Ve výsledkové části práce jsou shromážděny údaje o výskytu tří výše zmíněných chorob z rozmezí let 1971-2010 ze tří výrobních oblastí(kukuřičná, řepařská, bramborářská) a čtyř okresů (vždy dva moravské a dva české okresy pro každou výrobní oblast) mezi sebou, jsou pak porovnávány četnosti výskytu. Práce zahrnuje také údaje o výskytu těchto chorob z roku 2012, kdy byl jejich výskyt sledován na ozimé pšenici ve školní pokusné stanici MENDELU v Žabčicích.
|
host ::
RSS.