|
|
Připravenost učitelů na dítě/žáka s chronickým onemocněním v rámci inkluzivního vzdělávání
BASTLOVÁ, Veronika
Bakalářská práce zpracovává téma Připravenosti učitelů na dítě/žáka s chronickým onemocněním v rámci inkluzivního vzdělávání. Teoretická část obsahuje tři kapitoly, kde jsou v první kapitole charakterizována vývojová specifika dítěte v předškolním a mladším školním věku. Následují kapitola řeší obecnou problematiku a charakteristiku chronických onemocnění. Vyzdvižena jsou jednotlivá chronická onemocnění, konkrétně alergická onemocnění, celiakie, diabetes 1. typu a epilepsie. Poslední kapitola teoretické části je zaměřena na vymezení inkluzivního vzdělávání. Je zde popsán i přístup společnosti ke zdravotně znevýhodněným v historickém kontextu, a zmíněno je také legislativní vymezení inkluzivního vzdělávání. Poslední zmíněnou problematikou je dítě s chronickým onemocněním v procesu inkluzivního vzdělávání. Pro výzkumnou část byla využita metoda kvantitativní, konkrétně dotazníkové šetření. Cílem výzkumu je zjistit, zda jsou učitelé dostatečně obeznámeni s problematikou chronických onemocnění, odkud tyto informace získávají a jaká je spolupráce a informovanost pedagogů o nemoci dítěte ze strany rodičů.
|
|
|
Cesta k inkluzivní škole
Marques, Karin ; Straková, Jana (vedoucí práce) ; Lazarová, Bohumíra (oponent) ; Hájková, Vanda (oponent)
Od září 2016 platí v českých školách tzv. inkluzivní novela, tedy vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Cílem studie je přinést detailní pohled na to, čím prošly školy, které se dají označit za inkluzivní. Případová studie proměny tří škol popisuje průběh transformace ve třech odlišných kontextech před rokem 2016. Na základě měření inkluzivity a veřejně deklarované snaze o inkluzi byly vybrány tři školy v odlišných kontextech. Interpretativní fenomenologickou analýzou byly zkoumány rozhovory s aktéry škol (vedení, učitelé, asistenti, rodiče, zástupci zřizovatele) s cílem zjistit, jak vzniká inkluzivní škola a jak lidé ve škole vnímali tuto proměnu. Inkluzivní škola vzniká jako produkt ředitelovy vize a transformačního leadershipu. Klíčem k úspěšné proměně školy je měnit nejen procesy a strukturu, ale zejména kulturu školy, tedy nacházení společného porozumění vize. Aktéři škol se vnímali jako průkopníci, jako společenství, které sdílí stejné hodnoty. Ústřední byl koncept spolupráce a komunikace. Pro průběh transformace bylo důležité získat důvěru rodičů a veřejnosti, vytvořit podmínky pro respektování potřeb a odlišností každého dítěte. K tomu bylo potřeba zajistit dostatečné finanční prostředky, tvrdě a poctivě pracovat, vzdělávat se a konzultovat....
|
|
|
Dítě s poruchou sociálního a emočního vývoje v předškolním zařízení.
Piazzová, Irena ; Hanyš Holemá, Irena (vedoucí práce) ; Ferklová, Alžběta (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku úspěšné edukace a komunikace s dítětem předškolního věku s poruchou sociálního a emocionálního vývoje. Na připravenost pedagogů vzdělávat a vychovávat takto znevýhodněné děti, ale i na schopnost předběžné diagnostiky a následně možnosti efektivního působení při výchovném a vzdělávacím procesu. Úvodní kapitoly se zabývají teoretickými východisky, která jsou základem pro následující výzkumnou část diplomové práce. V první část této práce je zaměřena na inklusivní vzdělávání a s ním spojené pojmy. Dále je pak zmapován legislativní rámec, kterým je vymezeno předškolní vzdělávání po právní stránce, poradenská pracoviště i některá podpůrná opatřeni se zákonem souvisejícími. Následně je pak nastíněn zdravý vývoj dítěte v sociální a emocionální oblasti, možné kategorie poruch sociálního a emočního vývoje. Blíže se pak diplomová práce zaměřuje na Aspergerův syndrom, který je jednou z forem poruch autistického spektra. Dále je pak poukázáno na možné symptomy poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). V další kapitole stávající práce je charakterizována osobnost pedagoga a některé předpoklady pro jeho úspěšné působení v oblasti výchovy a vzdělávání, jako jsou pedagogická komunikace a pedagogická diagnostika. K vypracování praktické části byla použita metoda...
|
|
|
Vnímání distanční výuky z pohledu učitelů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami v základním vzdělávání
Sajtlová, Tereza ; Bartoňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Cílem diplomové práce a výzkumného projektu je zjistit úskalí a pozitiva distančního vzdělávání ve vztahu k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami v rámci škol hlavního vzdělávacího proudu z pohledu učitelů. Práce reaguje na období pandemie COVID-19, kdy bylo školství nuceno zavést celorepublikově distanční vzdělávání. V teoretické části se práce zabývá žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a k nim pojící se legislativou, poradenským systémem a inkluzivním vzděláváním. Dále jsou definovány faktory, které ovlivňují edukační proces žáků se SVP s důrazem na rámcový vzdělávací program základního vzdělávání, podpůrná opatření, asistenta pedagoga a metody a formy práce s těmito žáky. Poslední kapitola se věnuje distančnímu vzdělávání, kde jsou popsány prvky distanční výuky, realizované výzkumy a spolupráce všech aktérů podílejících se na výuce v době pandemie. Empirická část za pomoci kvalitativního šetření s využitím technik analýzy prostudované literatury a polostrukturovaných rozhovorů zjišťuje zkušenosti učitelů s distančním vzděláváním u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. KLÍČOVÁ SLOVA žák se speciálními vzdělávacími potřebami; distanční výuka; distanční vzdělávání; inkluzivní vzdělávání; základní škola
|
|
|
Asistent pedagoga - teorie a praxe
HUŠEK, Filip
Tématem diplomové práce je zpracování obrazu povolání asistenta pedagoga v systému inkluzivního vzdělávání v ČR, zaměření na vybranou problematiku, přehled dle dostupné literatury, průzkumů apod. V empirické části bude pomocí vhodného výzkumu zjišťována reálná práce asistenta pedagoga a následně budou výsledky tohoto šetření komparovány s teorií. Díky tomu, vznikne v závěru ucelený obraz profese asistenta pedagoga v současnosti, který bude mít ambici sloužit mimo jiné jako určitý manuál k dané profesi, schopný přinést komplexní představu a konkrétní odpovědi týkající se práce asistenta pedagoga. Asistent pedagoga je v současné době bezesporu nedílnou součástí vyučování. Cílem práce bude přinést ucelený přehled o dané profesi všem možným budoucím asistentům, žákům, rodičům a každému z řad laické veřejnosti se zájmem o vzdělávání a školství jako celek.
|
|
|
Role asistenta pedagoga při distanční výuce
REISINGEROVÁ, Alena
Cílem této diplomové práce je zjistit, jaké role zastávali asistenti pedagoga v průběhu distanční výuky. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část je zpracována na základě aktuální literatury a zabývá se dvěma pro ni stěžejními pojmy - asistent pedagoga a distanční výuka. První kapitola se věnuje tématu asistenta pedagoga a zaměřuje se na historický vývoj této profese v ČR, asistenta pedagoga v rámci inkluzivního vzdělávání, předpoklady asistenta pedagoga a jeho náplň práce. Závěr první kapitoly je věnován spolupráci a komunikaci asistenta pedagoga s pedagogy a zákonnými zástupci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Druhá kapitola teoretické části je zaměřena na distanční výuku, její historický vývoj, specifika a e-learning. Závěr této kapitoly i celé teoretické části se zabývá distanční výukou jako fenoménem koronavirové doby. Praktická část je zpracována na základě kvantitativního výzkumného šetření, v rámci nějž je použita metoda dotazování. Cílem praktické části je plošné zjištění rozdílných rolí a činností asistentů pedagoga při distanční výuce.
|
|
| |
|
|
Inkluze očima pedagogů 1.stupně ZŠ a asistentů pedagoga
POČTOVÁ, Nikola
Tato diplomová práce se zabývá postoji pedagogů a asistentů pedagoga působících na 1. stupni základních škol k inkluzivnímu vzdělávání. Věnuje se tomu, jaké názory mají pedagogové a asistenti pedagoga na zařazení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných základních škol, zda si přijdou dostatečně připraveni na práci s těmito žáky, jak hodnotí vzájemnou spolupráci, či jak se k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami dle jejich názoru chovají spolužáci. Práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část představuje pojmy inkluze, žák se speciálními vzdělávacími potřebami, klima třídy a pojednává též o požadavcích na práci pedagoga a asistenta pedagoga v inkluzivní škole a o jejich vzájemné spolupráci. Praktická část pak představuje výzkum ve smíšeném designu, tedy kvantitativní výzkum formou dotazníků, doplněný o kvalitativní sondu v podobě hloubkových rozhovorů, které pomáhají zachytit, jak vybraní aktéři vnímají inkluzivní vzdělávání a vzájemnou spolupráci. Odpovědi pedagogů a asistentů pedagoga jsou následně porovnávány kvůli zjištění rozdílů v jejich vnímání inkluzivního vzdělávání.
|
|
|
Potřeby pedagogů 1. stupně ZŠ v kontextu inkluzivního vzdělávání
ŠŤÁVOVÁ, Sabina
Diplomová práce reflektuje situaci charakterizující situaci učitele 1. stupně základní školy v kontextu uplatňování principů společného vzdělávání. Cílem práce je zachycení vnímání podpory poskytované učitelům, kteří se podílejí na práci s dětmi začleněnými do školní výuky na prvním stupni ZŠ ve vybraném regionu, a identifikace jejich vzdělávacích potřeb (kvalitativní část výzkumu). Zároveň se práce snaží zmapovat různé vzdělávací a rozvojové potřeby, které pociťují učitelé v kontextu přípravy na práci s dětskými kolektivy, v nichž jsou začleňovaní i žáci vyžadující podporu (kvantitativní část studie). Předpolím výzkumu je teoretická část, kde jsou zmiňovány názory na uplatňování principů inkluze v českých podmínkách, analýza stávajících problémů a shrnutí požadavků na práci učitele v inkluzívní škole. Dále byl podle možností daných objektivními podmínkami realizován výzkum ve smíšeném výzkumném designu s akcentem na jeho kvalitativní část. Výstupem práce je pak zformulování doporučení pro další vzdělávání a profesní podporu učitelů.
|
|
|
Vzdělávání žáků s Downovým syndromem v hlavním vzdělávacím proudu
FOREJTOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá inkluzivním vzděláváním žáků s Downovým syndromem v hlavním vzdělávacím proudu na základní škole. Inkluzivní vzdělávání je stále často ve společnosti probírané a některými lidmi nepochopené téma. Proto jsem se rozhodla získat a vyhodnotit data o inkluzivním vzdělávání u žáků se speciálně vzdělávacími potřebami. Bakalářská práce je rozdělena do čtyř kapitol. První tři kapitoly bakalářské práce jsou teoretické a jedna kapitola je praktická. První kapitola vymezuje specifika a možnosti vzdělávání žáků s Downovým syndromem v běžné základní škole. Druhá kapitola popisuje inkluzivní vzdělávání a legislativu českého školství. Ve druhé kapitole jsou také popsána podpůrná opatření, která zahrnují např. asistenta pedagoga a individuální vzdělávací plán. Ve třetí kapitole je vymezeno a popsáno distanční vzdělávání na základní škole. Tato kapitola vznikla jako reakce na pandemii nemoci Covid-19, která v České republice plošně uzavřela všechny školy. A z tohoto důvodu bylo nutné přejít z prezenční formy vzdělávání na formu distanční. Kapitola čtvrtá je praktická, která je zaměřená na inkluzivní vzdělávání dvou vybraných dívek s Downovým syndromem. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak probíhá vzdělávání žáků s Downovým syndromem v hlavním vzdělávacím proudu na běžných základních školách. Výzkumné šetření bylo uskutečněno prostřednictvím kvalitativní výzkumné metody za použití techniky rozhovoru a měla být použita metoda pozorování. Byly zvoleny polostrukturované rozhovory s pedagogy, asistentkami žákyň s Downovým syndromem a s jejich zákonnými zástupci.
|
host ::
RSS.