|
|
Imunomodulační účinky extraktů z helminta na střevní buněčnou linii potkaního modelu
LEVÁ, Jana
V této studii byl testován imunomodulační účinek exkrečních/ sekrečních produktů, hrubých extraktů z dospělce a hrubých extraktů z larvocyst tasemnice Hymenolepis diminuta na střevní epiteliální buněčnou linii z potkana. Imunomodulační účinek všech extraktů H. diminuta byl určen genovou expresí TNFa, IL-17re and IL-33 metodou real-time PCR. Bylo zjištěno, že nejsilnější protizánětlivý účinek u zánětlivých epiteliálních potkaních buněk mají exkreční/sekreční produkty H. diminuta. Důležitou roli v imunomodulaci hraje také hrubý extrakt z dospělce této tasemnice.
|
|
|
Vliv interferon regulujícího faktoru 3 na imunitní odpověď proti viru vakcínie v atopickém organismu
Pilná, Hana ; Mělková, Zora (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
Virus vakcínie (VACV) je obalený DNA virus z čeledi pohybuje kolem 200 kpb. Velká kapacita genomu umožňuje VACV kódovat řadu faktorů, které jsou postradatelné pro replikaci a šíření viru in vitro, avšak interferují s imunitní odpovědí hostitele. I přesto je VACV silně imunogenní. Buněčná i humorální imunitní odpověď u atopiků je do značné míry deregulována, což s případě infekce nebo při aplikaci vakcín na bázi replikace schopných virů přináší komplikace, jako např. způsobený VACV ověď spočívá mimo jiné v inhibici exprese interferonu (IFN) typu I, a to na mnoha úrovních - například prostřednictvím β následně indukuje expresi IFN a interferonem inducibilních genů. Při inhibici fosforylace a 3 k expresi těchto genů nedochází. Pro překonání tohoto bloku byl připraven rekombinantní VACV exprimující myší IRF IRF3). Již dříve bylo ověřeno, že exprese tohoto uměle vloženého IRF β imunitní odpověď spontánně atopického organismu, myší kmene Nc/Nga, a normálního organismu, myší kmene Balb/c. Dle získaných výsledků exprese rekombinantního IRF ovlivňuje především β β buněčných liniích a moduluje expresi řady cytokinů v kůžích obou pozorovaných myších kmenů. Imunizace pomocí WR IRF3 rovněž vede k navození lepší protektivní Klíčová slo β, 1β, myši kmene Nc/Nga, myši kmene Balb/c
|
|
|
Study of mechanisms of Sertoli cell survival in xenogeneic organism
Porubská, Bianka ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Anděra, Ladislav (oponent)
Sertoliho bunky (Sertoli cells- SC) sú somatické bunky semenníkov. Ako jediné sú v priamom kontakte s pohlavými bunkami a sú kľúčové v procese spermatogenézi. Nové poznatky v oblasti biológie SC zdôrazňujú ich imunologickú funkciu: ochranu spermatogónií pomocou tvorby imunoprotektívneho prostredia, zostanevím hemato- semenníkovej bariéry a taktiež lokálnu moduláciu odpovede imunitného systému (Immune System - IS) voči spermatickým bunkám. Výrazná imunomodulačná aktivita SC je zachovaná aj po ich alo- a xenogénnej transplantácii. IS je po aplikácii SC ovplyvňovaný a tým SC predlžujú prežitie nielen seba samých, ale aj buniek transplantovaných spolu s nimi. Cieľom práce bolo sledovanie prežívania a migrácie prekurzorov SC (TSC) v recipientných myšiach. Projekt využíva fenomén neonatálnej tolerancie a evolučne vzdialený donorový organizmus, Xenopus tropicalis, za účelom sledovania konzervovaných mechanizmov modulácie IS pomocou SC. TSC boli 7 dní po aplikácii detekovateľné v pľúcach a týmuse. Fenotyp imunitných buniek sa u recipientných myší nemenil 30 dní po transplantácii, napriek tomu boli detekované zmeny v cytokínovom prostredí a to zvýšenie cytokínov typických pre Th2 a Treg imunitnú odpoveď. In vitro pokusy ďalej potvrdili moduláciu IS pomocou SC zmenou fenotypu makrofágov na alternatívne aktivovaný M2...
|
|
|
Role genu \kur{Impl2} v regulaci imunitní odpovědi na bakteriální infekci u \kur{Drosophila melanogaster}
ŠOKČEVIČOVÁ, Helena
Hlavním cílem této diplomové práce je posoudit roli genu Impl2 během regulace imunitní odpovědi na bakteriální infekci u Drosophila melanogaster. V teoretické části poskytuje souhrn poznatků o imunitě drozofily spolu s nastíněním dosavadních znalostí o genu Impl2. V praktické části diplomová práce zkoumá úlohu genu Impl2 při bakteriální infekci. Charakterizuje místo produkce genu Impl2, změny hladinách jeho exprese během bakteriální infekce a ověřuje důležitost tohoto genu pro správnou imunitní odpověď. Dále tato diplomová práce zkoumá metabolické změny doprovázející imunitní aktivaci ve spojitosti s genem Impl2. V neposlední řadě tato práce posuzuje vliv genu Impl2 na mobilizaci energie pro probuzení se z chladem indukovaného kómatu.
|
|
|
Povrchové glykokonjugáty leishmanií a jejich interakce s imunitním systémem hostitele
Pacáková, Lenka ; Leštinová, Tereza (vedoucí práce) ; Kolářová, Iva (oponent)
musí po vstupu do obratlovčího hostitele čelit obranným mechanismům hostitelské imunity a proniknout do cílové buňky - pokračuje. Evoluční strategií leishmanií vyvinutou k přelstění imunitního systému Mezi nejvýznamnější povrchové glykokonjugáty patří membránově vázané proteofosfoglykany a metaloproteáz lním účinkům produktů neutrofilů a zprostředk vazbu na makrofágy. Intracelulárně pak modulují signalizační dráhy, které vedou k produkci cytokinů, směřujících polarizaci imunitní odpovědi ve prospěch Th2. Výsledkem tohoto přesměrování je vyhnutí se účinkům toxického NO, čímž je ustanovena chronicita infekce. Glykokonjugáty jsou zkoumány jako účinná složka chránících obratlovce před nákazou či bránících zpětnému přenosu čímž dalšímu šíření infekce. Klíčová slova: leishmanie, lipofosfoglykan, glykoinositolfosfolipid, proteofosfoglykan, gp63, imunitní odpověď, makrofág
|
|
|
Ultrastrukturální interakce larev ptačích schistosom Trichobilharzia regenti s imunitními buňkami nervového systému hostitele
Krčmářová, Veronika ; Bulantová, Jana (vedoucí práce) ; Hodová, Iveta (oponent)
Trichobilharzia regenti je neurotropní motolice patřící do čeledi Schistosomatidae. V definitivním hostiteli (vrubozobí ptáci) migrují larvy zvané schistosomula přes centrální nervovou soustavu (CNS) do nosní sliznice, kde dospívají a rozmnožují se. V náhodném savčím hostiteli (včetně člověka) dochází k potlačení infekce často již v kůži, brzy poté, co do ní parazit pronikne. U experimentálně infikovaných myší jsou však některá schistosomula schopná domigrovat až do CNS a omezenou dobu v ní přežívat. Buňky zodpovědné za reakci na infekci T. regenti v CNS myší jsou především mikroglie a astrocyty, případně další imunitní buňky infiltrované z krve hostitele. Parazit se eliminaci ze strany hostitele brání pomocí povrchového tegumentu, který neslouží pouze jako mechanická bariéra, ale také jako sekreční orgán schopný efektivní obrany před imunitou hostitele. Změny působené migrací schistosomul T. regenti CNS hostitele byly s pomocí klasických histologických a imunohistochemických metod popsány již dříve. Doposud však chyběly poznatky o vzájemných interakcích imunitních buněk hostitele a tegumentu parazita na ultrastrukturální úrovni. K jejich získání bylo využito propojení dvou odlišných metod: (1) imunohistochemie ve světelném i elektronovém mikroskopu a (2) standardní transmisní elektronové...
|
|
|
Sledování parametrů imunitní odpovědi u pacientek s karcinomem ovária léčených experimentální aktivní buněčnou imunoterapií DCVac/OvCa ve fázi II klinického hodnocení.
Ksandrová, Marie ; Sadílková, Lenka (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
V rámci klinické studie SOV02 (Eudra CT number: 2013-001323-38) je testován imunoterapeutický přípravek DCVAC/OvCa v léčbě pacientek s karcinomem ovaria. Toto onemocnění se řadí mezi gynekologické malignity s největší mortalitou. Kolem 60% pacientek je diagnostikováno v pokročilých stádiích. Navzdory počáteční úspěšné léčbě, dochází u většiny případů k relapsu a onemocnění se navíc stává často rezistentní k chemoterapii. Účinná léčba pro pacientky s relapsem či metastázami stále chybí. Řešením by mohla být imunoterapeutická léčba. DCVAC je aktivní buněčná imunoterapie založená na autologních dendritických buňkách. Předmětem této diplomové práce bylo sledování imunitních parametrů u vzorků pacientek z klinické studie SOV02 v průběhu časového období definovaného v protokolu studie. Sledovali jsme přítomnost antigenně specifických T lymfocytů, nádorově-specifických protilátek, imunosupresivní populace T regulačních lymfocytů a MDSC buněk a také expresi inhibičních molekul na povrchu T lymfocytů. Zaznamenali jsme vyšší hladiny Her-2, Muc-1 a MAGE-A1 protilátek u skupiny pacientek léčených přípravkem DCVAC/OvCa oproti skupině kontrolní. Významné rozdíly v dalších sledovaných parametrech nebyly oproti očekáváním zaznamenány. Bylo však získáno velké množství dat, která budou dále statisticky analyzována a...
|
|
|
Cytokiny a chemokiny, jejich úloha během helmintárních infekcí.
Majer, Martin ; Panská, Lucie (vedoucí práce) ; Leštinová, Tereza (oponent)
Parazitičtí helminti patří mezi extracelulární patogeny napadající savce, včetně člověka. V závislosti na jeho migraci a usídlení v těle se vyvíjí imunitní odpověď hostitele, která je ovlivněná mimo jiné působením cytokinů a chemokinů. Tyto malé proteiny jsou zodpovědné za vhodnou proliferaci a migraci dalších složek imunitního systému. Tato bakalářská práce shrnuje současné poznatky o jejich působení během helmintární infekce savců.
|
|
|
Genes participating in response to Leishmania major revealed by targeted mutation.
Ezrová, Zuzana ; Lipoldová, Marie (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Leishmania major je intracelulární parazit, kterému se v mnoha případech daří úspěšně množit a šířit se v těle hostitele. Děje se tak díky strategiím, pomocí nichž Leishmanie unikají složkám imunitního systému daného organismu a způsobují narušení regulačních drah, jež za fyziologických podmínek vedou k expresi genů zapojených v odpovědi na tohoto parazita a jeho úspěšné eliminaci. Cílená genová delece, takzvaný genetický knock-out, se může projevit změnou fenotypu a s ním spojenou změnou vnímavosti daného hostitelského organismu. Přestože takto detekované geny nemusí být v populaci polymorfní a nemusí tak být nutně zodpovědné za zhoršený rozvoj leishmaniózy u některých lidí, jejich studie a přehled, jehož zpracování je náplní této práce, mohou společně s metodami přímé genetiky pomoci určit biochemické dráhy a jejich prvky ovlivňující celkový projev onemocnění a mohou tak usnadnit výzkumy pro tvorbu léčiv či genovou terapii.
|
|
|
Role slizniční imunity a střevní mikroflóry při vývoji zánětlivých onemocnění
Málková, Jana ; Kverka, Miloslav (vedoucí práce) ; Bártová, Jiřina (oponent)
Střevní mikroflóra zásadně ovlivňuje fungování lidského organismu. V okamžiku, kdy je narušena rovnováha v jejím složení, může dojít k indukci nebo prodloužení trvání relapsu již existujících chronických zánětlivých onemocnění, mezi něž patří i idiopatické střevní záněty (IBD). Mechanismus, jímž by bylo možné odlišit prospěšné mikroby od škodlivých, stále není znám. Cílem této práce bylo zkoumat interakce imunitního systému s mikroby, kteří jsou různým způsobem spojeny s patogenezí IBD. Escherichia coli je převládajícím aerobním mikroorganismem lidského trávicího traktu. Tento druh zahrnuje nejen mikroby zapojené v indukci IBD, ale i ty které napomáhají s jejich léčbou. Pro další experimenty byly vybrány 4 kmeny E. coli, které mají různý vztah k patogenezi IBD: E. coli Nissle 1917 (EcN; je úspěšně používána při léčbě IBD), E. coli kmeny LF82 a p19A (patrně hrají roli při patogenezi IBD), E. coli kmen K6 (není používán v léčbě a není známo, že by hrál roli při patogenezi IBD). K pokusům byly používány jak živé, tak inaktivované bakterie. Různé způsoby inaktivace bakterií (1% formaldehyd, teplo, UV záření) mohou měnit jejich antigenní strukturu, a proto jsme se zaměřili na sledování změn ve schopnosti inaktivovaných mikrobů vyvolat imunitní odpověď. Nejprve jsme pomocí nepřímé imunoenzymatické metody...
|
host ::
RSS.