|
|
Vyhodnocení obsahu 137Cs v houbách a lesních plodech na území Jihočeského kraje
HÁLOVÁ, Jana
Sběr a konzumace lesních hub a borůvek patří v České republice mezi velmi oblíbené sezónní aktivity. V důsledku černobylské havárie však tyto suroviny mohou obsahovat zvýšené množství radionuklidů. Cílem práce bylo provést vyhodnocení obsahu 137Cs v borůvkách a houbách nasbíraných v Jihočeském kraji v období 1992 až 2020. Ve vzorcích hub (n = 318) a borůvek (n = 142) byly analyzovány výsledky měření hmot-nostní aktivity 137Cs získané z databáze MonRaS provozované Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Hmotnostní aktivita 137Cs ve vzorcích se pohybovala v širokém rozmezí: pro hřibovité houby dosahovala hodnot od 0,18 do 6430 Bq/kg; pro lupenaté houby od 0,28 do 4040 Bq/kg; pro borůvky od 0,24 do 2046 Bq/kg. Byla potvrzena vyšší schopnost akumulovat radionuklid 137Cs pro houby hřibovité ve srovnání s hou-bami lupenatými. Vypočtená efektivní dávka způsobená konzumací hub a borůvek byla vyhodnocena jako zanedbatelná a tvořila necelé 1 % obecného limitu pro obyva-telstvo. Přes tyto příznivé výsledky je třeba v podrobném monitoringu surovin pochá-zejících z přírody pokračovat a zajistit bezpečnost potravinového řetězce.
|
|
|
Houby vřesovišť CHKO Brdy
SYNKOVÁ, Hedvika
The aim of this thesis was to assess the impact of controlled fire on fungal community in heathlands in CHKO Brdy and describe their changes during succession. Fungal fruitbodies were monitored during years 2018 and 2019 at twenty-five monitoring plots at Jordán, Tok and Brda. The relationship between fungal species richness and the time since the last fire and soil humidity was determined. The effect of the time since the last fire, soil humidity and vegetation on fungal species composition was analysed using multivariate ordination methods. The quality of studied habitat was evaluated based on the presence of red-listed and indicator fungal species.
|
|
| |
|
|
Metodika identifikace chybějících genetických zdrojů ve sbírkách mikroorganismů a strategie zaplnění zjištěných mezer
Komínek, Petr ; Komínková, Marcela ; Křížková, Iva ; Krejzar, Václav ; Aulický, Radek ; Kubátová, Alena ; Bár, Ladislav ; Kubizniaková, Petra ; Brožová, Jana ; Lebeda, Aleš ; Eichlerová, Ivana ; Malenovská, Hana ; Hanzalová, Alena ; Mertelík, Josef ; Kavková, Miloslava ; Mrázková, Marcela ; Kmoch, Martin ; Novotný, David ; Pánková, Iveta ; Skuhrovec, Jiří ; Petrželová, Irena ; Svoboda, Petr ; Reichelová, Markéta ; Urban, Marian ; Řezáčová, Veronika ; Valentová, Lucie ; Sedláček, Ivo ; Vendl, Tomáš ; Sedlářová, Michaela
Tato metodika je dokumentem především pro potřeby Národního programu konzervace genetických zdrojů mikroorganismů a drobných živočichů hospodářského významu (NPGZM). Její vypracování bylo zadáno na začátku aktuálního pětiletého období řešení NPGZM v roce 2018. Metodika popisuje postupy posuzování zaměření jednotlivých sbírek mikroorganismů z hlediska variability genetický zdrojů uchovávaných v nich s cílem trvalého vylepšování a usměrňování náplně práce jednotlivých sbírek.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Role sekundárních metabolitů v patogenezi hub
Veselý, Martin ; Čmoková, Adéla (vedoucí práce) ; Machová, Lenka (oponent)
Schopnost houbových patogenů vyvolat infekci a později přežívat v hostiteli je závislá faktorech virulence často na bázi primárních metabolitů (hydrofobiny, proteázy, fosfolipázy, katalýzy a další). Infekce se však také účastní celá řada patogenem produkovaných sekundárních metabolitů, jejichž role během infekce je ale často upozaďována. První část této bakalářské práce je věnována tématu vztahu hostitel-patogen a obeznámením čtenáře s některými základními, obecně uznávanými virulentními faktory hub. Ve druhé části jsou popsány známé role sekundárních metabolitů v jednotlivých částech průběhu infekce. Pro úspěšnou infekci si patogen v prvni fazi vytváří vhodného stanoviště na tkáních hostitele pro růst pomocí produkce antimikrobiálních látek (...). V dalších fázích potom zabraňuje fagocytóze svých spor hostitlem (melaniny). Samotná infekce je často podmíněna poškození tkání hostitele což je umožněno například produkcí cytotoxických látek (xanthomegnin, riboflavin) a regulací/modulací odpovědi imunitního systému hostitele (gliotoxin, pseurotin). V neposlední řadě mezi faktory virulence řadíme i ty které umožňují dlouhodobému přežívání v hostiteli (siderofory). Houbové patogeny poikilotermních živočichů často nejsou primárními patogeny a produkce zmíněných sekundárních metabolitů často není výsledkem...
|
|
|
Přírodní látky potenciálně ovlivňující neurodegenerativní onemocnění
Mňuková, Daniela ; Opletal, Lubomír (vedoucí práce) ; Suchánková, Daniela (oponent)
Mňuková D.: Přírodní látky potenciálně ovlivňující neurodegenerativní onemocnění. Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmakognozie a farmaceutické botaniky, Hradec Králové 2022, 88 s. Tato rešeršní diplomová práce čerpá především ze zahraniční odborné literatury. Poskytuje přehled dosud prozkoumaných významných přírodních látek, které potenciálně ovlivňují neurodegenerativní onemocnění. V první části práce jsou popsána nejčastější neurodegenerativní onemocnění, jejich charakteristika, epidemiologie, patogeneze a klinický obraz. Mezi tato onemocnění patří Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc, demence s Lewyho tělísky, multisystémová atrofie, Pickova nemoc a další tauopatie, Huntingtonova choroba, spinocerebelární ataxie a amyotrofická laterální skleróza. V druhé části diplomové práce jsou uvedeny přírodní látky, které byly v posledních dvou desetiletích zkoumány v preklinických a klinických studiích pro svůj potenciál příznivě ovlivnit neurodegenerativní onemocnění. V poslední části je diskutován přínos těchto přírodních látek pro terapii a prevenci neurodegenerativních onemocnění. Klíčová slova: neurodegenerativní onemocnění, přírodní sloučeniny, Alzheimerova choroba, bioaktivní sloučeniny
|
|
|
Studium obsahu rizikových prvků v půdách a rostlinném materiálu
Vlčková, Renáta ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem obsahu vybraných těžkých kovů (Zn, Ni, Fe, Mn) v půdách a houbách. Pro stanovení obsahu těžkých kovů byla použita metoda plamenové atomové absorpční spektrometrie. Vzorky hub a půd byly odebrány na 18 lokalitách v oblasti Jeseníků. Koncentrace těžkých kovů v houbách se pohybují v rozmezích, které klesají v pořadí 140–582 mg/kg Zn, 48–380 mg/kg Fe, 5–19 mg/kg Mn a 3–8 mg/kg Ni. Nejvyšší hodnotu koncentrace u všech druhů hub měl zinek. V půdách se koncentrace těžkých kovů pohybovaly v rozmezích 10–72 g/kg Fe, 52–1 000 mg/kg Mn, 29–115 mg/kg Zn a 6–50 mg/kg Ni. Nejvíce zastoupeným prvkem v půdách bylo železo. Na studované oblasti bylo vyhodnoceno znečištění hub jako zdravotně rizikové. Znečištění lesních půd však bylo vyhodnoceno jako vyhovující a není tak narušena produkční funkce půdy. Bylo zjištěno, že druh lesního porostu má na chemické složení půd minimální vliv.
|
|
|
Comparative methods for studying adaptive traits of fungal symbionts
Veselská, Tereza ; Kolařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Voigt, Kerstin (oponent) ; Dvořák, Miloň (oponent)
Říše Fungi odhadem zahrnuje 2,2 až 6,2 milionů druhů, které obývají různorodá prostředí, včetně vodních ekosystémů, extrémně suchých a teplých či mrazivých habitatů po celém světě. Houby vyvinuly rozmanité adaptace a životní strategie, které jim umožňují vypořádat se s nepříznivými podmínkami prostředí. Mezi ně patří i symbióza s jinými organismy, ať už jde o úzkou oboustranně prospěšnou (mutualistickou) asociaci nebo závažné patogenní napadení. Tyto interakce mají nesmírný vliv na fungování ekosystému nevyjímaje zemědělství a lidské zdraví. Pochopení mechanismů umožňujících ustanovení houbových interakcí je nezbytné pro jejich efektivní řízení. Rozvoj rozličných "omics" přístupů nám umožňuje komplexněji než kdy dřív porovnávat odpovědi druhů na podmínky prostředí a získávat tak hlubší vhled do adaptivních mechanismů ležícími za specifickými životními strategiemi. Má disertační práce je rozdělena do čtyř hlavních částí. V první části shrnuji poznatky o adaptacích houbových symbiontů rostlin a živočichů. Dále představuji dva houbové rody, Geosmithia a Pseudogymnoascus, u kterých jsem použila komparativní přístupy k naleznutí adaptivních znaků. Ekologická diverzita v rodě Geosmithia mi umožnila studium adaptivních znaků hub žijících v obligátní symbióze s ambrosiovými brouky a fytopatogenu G....
|
|
| |
host ::
RSS.