|
| |
|
|
Bariérové vlastnosti hydrogelů
Královič, Michal ; Kalina, Michal (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Hlavním cílem diplomové práce je posoudit bariérové vlastnosti hydrogelů. Bylo zkoumáno celkem 6 druhů agarosových hydrogelů, z nichž 5 druhů gelu bylo obohacených o huminové kyseliny izolované z různých zdrojů. Huminové kyseliny byly vybrány z nabízených standardů společnosti IHSS, konkrétně šlo o vzorky Leonardite, Elliott Soil, Suwannee River, Pahokee Peat a Nordic Lake. Za pomoci UV–VIS spektrometrie byla sledována koncentrace měďnatých iontů, které sloužily jako difúzní roztok. Výsledky difúzních koeficientů byly vyhodnoceny několika difúzními metodami. Byla použita metoda difúze v rovinné desce a tři možná řešení difúze konstantního zdroje.
|
|
|
Absorpční čištění spalin vznikajících spalováním odpadů
Jecha, David ; Klemeš,, Jiří (oponent) ; Žaloudík, Petr (oponent) ; Bébar, Ladislav (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá možnými metodami čištění spalin od znečisťujících látek, jako jsou složky kyselé povahy. Pozornost je především věnována mokré metodě čistění spalin, a to zejména v odstraňování oxidu siřičitého (SO2). V úvodu jsou popsány výhody a nevýhody termického zpracování odpadu se zaměřením na produkci nežádoucích znečišťujících látek. V navazující části jsou shrnuty poznatky o hlavních znečisťujících látkách vznikajících při spalování. Je uvedena legislativa platná v ČR, která se týká emisí plynných znečišťujících látek ze spaloven odpadů. Část věnující se způsobům odstraňování škodlivých látek je především zaměřena na absorpční postupy (mokrá resp. polosuchá vypírka) a adsorpční postupy. Dále jsou diskutovány některé moderní technologické postupy, jež jsou charakteristické multifunkčním účinkem, např. odstraňování kyselých složek, těžkých kovů, polychlorované dibenzo-p-dioxinů a dibenzofuranů ze spalin jediným nástřikem suspenze. Z technologií sloužících k odstraňování těžkých kovů je věnována pozornost zejména otázkám odstraňování rtuti ze spalin. Vlastní část práce se opírá o experimentální činnost na zařízení dvoustupňového čištění spalin. Je popsána funkce experimentálního zařízení a metodika měření jednotlivých veličin na experimentálním zařízení i podrobný popis všech zařízení a jejich dílů. Je proveden popis uskutečněných experimentálních měření a jejich vyhodnocení. Souběžně s experimentálními pracemi byl vyvářen simulační model mokrého čištění spalin v programu ChemCad. Na tomto modelu byly zkoumány vlivy jednotlivých provozních parametrů. Práce obsahuje naměřené výsledky, které jsou podkladem pro ověření matematického modelu. Dále je představena bilance těžkých kovů na základě měření na spalovně odpadů. Hlavní přínosy této práce lze shrnout do těchto bodů. Autor navrhl a vytvořil experimentální zařízení dvoustupňového čistění spalin. Vytvoření výpočtu tlakové ztráty pro prototypové zařízení O-element a pro náplňovou kolonu se strukturovanou náplní FLEXIPAC. Vytvoření souboru dat naměřených na experimentální jednotce. Stanovení teploty na výstupu z libovolného aparátu, kde je nastřikována kapalina do proudu teplých spalin. Navržení simulačního modelu, který je identický s experimentálním zařízením, jehož použití umožnilo porovnávat naměřená a vypočtené výsledky a je podkladem pro navrhování průmyslových aplikací. Posledním bodem je vytvoření bilance těžkých kovů na příkladové průmyslové spalovně odpadů.
|
|
|
Biosorpční schopnosti termofilních kultur
Zichová, Miroslava ; Vránová, Dana (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je studium biosorpce těžkých kovů mědi, olova a zinku termofilními bakteriemi rodu Geobacillus – G. thermodenitrificans CCM 2566 a G. thermocatenulatus CCM 2809. Biosorpce byla prováděna ve vsádkovém uspořádání s mícháním pro každý kov zvlášť. Zkoumán byl vliv pH, koncentrace biomasy a počáteční koncentrace kovu na sorpční kapacitu bakterií. U obou bakterií bylo pro biosorpci měďnatých iontů optimální pH 5, pro biosorpci olovnatých iontů pH 4 a zinečnatých pH 5. Sorpční kapacita obou bakterií byla vyšší při nižších koncentracích biomasy a zvyšovala se s rostoucí počáteční koncentrací kovu. Porovnáním sorpčních kapacit bylo zjištěno, že bakterie G. thermocatenulatus má větší sorpční potenciál než G. thermodenitrificans.
|
|
|
Chemická a termická stabilita huminových komplexů
Nováková, Tereza ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce zkoumá vztah mezi chemickou a termickou stabilitou komplexů huminových kyselin s těžkými kovy, konkrétně komplexy niklu, kobaltu a mědi. Komplexy byly připraveny s roztoky kovů o třech odlišných počátečních koncentracích. Pomocí techniky UV-VIS byla stanovena množství inkorporovaných kovových iontů ve struktuře huminových kyselin; bylo potvrzeno, že množství kovových iontů vzrůstá s rostoucí počáteční koncentrací. Chemická stabilita byla stanovena jako množství uvolněných kovových iontů dvěma extrakčními činidly (roztoky MgCl2 a HCl), byly získány frakce reziduální, silně vázáná a mobilní a iontově výměnná. Změny, ke kterým docházelo ve struktuře huminových kyselin po vzniku komplexů a po jejich extrakci, byly sledovány FT-IR spektrometrií. Termooxidační stabilita byla prověřena metodami termogravimetrické analýzy (TGA) a diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC). Výsledky přinesly srovnání komplexů dvou huminových kyselin, potvrdily vliv kovových iontů na jejich termooxidační stabilitu. Vztah mezi chemickou a termickou stabilitou byl porovnán na základě korelace dat získaných těmito metodami.
|
|
|
Kontaminace vybraných částí města Brna těžkými kovy
Debnárová, Andrea ; Adamec, Vladimír (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na míru kontaminace půdy těžkými kovy na území města Brna. Odběry vzorků byly prováděny ve třech etapách, od října 2009 do března 2010 a to tak, aby reprezentovaly různá roční období a byl zohledněn jejich vliv na koncentraci těžkých kovů v půdě. Bylo vybráno 10 lokalit s různým stupněm zatížení, počínaje od území s vysokým výskytem dopravních prostředků až po místa v okolí sídlišť, či parků. V každém z odebraných vzorků byly stanoveny koncentrace 4 prvků: Cu, Cd, Hg a Pb. Měď a olovo byly analyzovány atomovou absorpční spektrofotometrii s atomizací v plameni (F-AAS) a kadmium pomoci atomové absorpční spektrofotometrii s elektrotermickou atomizací (ET-AAS). Pro stanovení rtuti byl použit analyzátor rtuti (AMA).
|
|
|
Interakce mezi mikroplasty a těžkými kovy ve vodním prostředí
Ottová, Michaela ; Pavlovský, Jiří (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá adsorpcí iontů těžkých kovů na mikroplast. Konkrétně se jedná o olovo, chrom, zinek, měď, rtuť a jako zástupce plastu byl zvolen polyehylenthereftalát. Pro analýzu byla využita metoda atomové absorpční spektrometrie (F-AAS, AMA) a FTIR a metodou ATR. Cílem této práce bylo provést vybrané adsorpční experimenty, stanovit časovou závislost na adsorpci a maximální adsorbované množství. Následně byl pro každý prvek stanoven nejvhodnější kinetický a izotermní model a vypočteny charakteristické parametry.
|
|
|
Fixace těžkých kovů v cementové matrici s příměsí přírodního zeolitu
Semerádová, Nikol ; Bayer, Patrik (oponent) ; Vyšvařil, Martin (vedoucí práce)
Těžké kovy uvolňované do přírodního ekosystému tvoří značné riziko, a to nejen pro organismy, ale i pro zásoby vody v přírodě. Existuje řada analytických metod stanovení těžkých kovů, z nichž každá je vhodná pro jiný prvek a jeho charakter. Jelikož výsledky analýzy se uplatňují při procesu solidifikace a stabilizace, je nutno zajistit co nejvyšší korelaci mezi nebezpečným odpadem a solidifikačním médiem pro maximální inhibici toxických iontů. Práce se zabývá zkoumáním stabilizace těžkých kovů pojivy na bázi cementu s příměsí přírodního zeolitu a jejich možné využitelnosti pro solidifikaci těžkých kovů v rozpustné formě.
|
|
|
Adsorpce toxických kovů z odpadních vod na odpadním materiálu z potravinářského průmyslu
Křikala, Jakub ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je sekundární využití matolin z vinařského průmyslu k odstraňování vybraných těžkých kovů z odpadních vod. V teoretické části je diskutována zejména problematika těžkých kovů včetně způsobů jejich odstraňování z odpadních vod a detekce pomocí metody ICP-OES. Dále je zde charakterizován odpadní materiál z výroby vína a diskutovány možnosti jeho dalšího zpracování. Primárním cílem experimentální části práce je charakteristika materiálu pomocí IČ analýzy, optimalizace podmínek, konstrukce izoterem a stanovení maximálních adsorpčních kapacit bílých, červených a chemicky modifikovaných matolin pro Cd, Cr, Cu, Ni a Pb. Z parametrů ovlivňujích účinnost adsorpce byla optimalizována navážka adsorbentu (poměr m/V = 0,02), hodnota pH = 5 pro Cd, Cu, Ni, Pb a hodnota pH = 3 pro Cr a kontaktní čas 15 minut pro Cd, Ni, Pb a 30 minut pro Cr a Cu. Maximální adsorpční kapacity matolin byly stanoveny z Langmuirova modelu adsorpční izotermy a činily 18,829 7 mg/g pro Cd; 10,664 7 mg/g pro Ni; 35,602 0 mg/g pro Pb (matoliny modifikované 1M NaOH); 4,678 4 mg/g pro Cu a 9,629 0 mg/g pro Cr. Výsledky práce potvrzují dobrý adsorpční potenciál matolin pro těžké kovy a pozitivní vliv chemické modifikace přírodních biosorbentů pro zlepšení adsorpční kapacity.
|
|
|
Indexy znečištění pro hodnocení půd
Satola, Ondřej ; Pavlovský, Jiří (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je analýza vybraných těžkých kovů v půdách, jež jsou vystaveny dlouhodobému působení kontaminantů z hutního průmyslu v lokalitách Třinec a Ostrava. K posouzení kontaminace byly vybrány indexy pro hodnocení půd, které se zaměřují především na míru obohacení půd vybranými těžkými kovy a z toho plynoucí jak ekologická, tak možná zdravotní rizika pro lidský organismus. V rámci každé lokality bylo realizováno 26 odběrů, přičemž jednotlivá odběrová místa byla vybrána tak, aby co nejkomplexněji mapovala znečištění v okolí vybraných hutních závodů. Analýza vzorků byla provedena za pomocí technik F-AAS a AMA 254 a stanovovanými kovy byly rtuť, olovo, měď, chrom, nikl, mangan a zinek.
|
host ::
RSS.