|
|
Etická reflexe přístupu iregulérních migrantů ke zdravotní péči v České republice
Surová, Zuzana ; Štica, Petr (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Diplomová práce "Etická reflexe přístupu iregulérních migrantů ke zdravotní péči v České republice" identifikuje a popisuje eticky relevantní aspekty přístupu iregulérních migrantů ke zdravotní péči v České republice. Dále se diplomová práce zabývá otázkou dostupnosti zdravotní péče z hlediska lidských práv a rolí státu jako garanta lidských práv. Cílem práce je reflektovat dané téma z etické a lidskoprávní perspektivy a navrhnout opatření v oblasti zdravotní a migrační politiky, která pomohou při eticky odpovědném a lidskoprávně orientovaném řešení přístupu iregulérních migrantů ke zdravotní péči v České republice. Klíčová slova migrace; iregulérní migranti; lidská práva; zdravotní péče; zdravotnický systém; Česká republika
|
|
|
Péče o zdraví ( § 2636 - 2651 OZ)
Uřičařová, Hana ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Tématem diplomové práce je péče o zdraví (§ 2636 - § 2651 OZ), závazek upravený ve zmíněných ustanoveních v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Smlouva o péči o zdraví je nejčastějším právním titulem pro poskytování péče o zdraví. Na základě smlouvy o péči o zdraví je poskytována zejména zdravotní péče a jiné zdravotní služby dle zákona č. 372/2011 Sb., zákon o zdravotních službách, které obvykle spočívají v zásazích do integrity člověka dle § 93 a násl. občanského zákoníku. Práce je rozdělena do sedmi kapitol a závěru. V diplomové práci převládají deskriptivní, komparativní, analytická a deduktivní metody práce a výzkumu. Cílem práce bylo jednak komplexně představit závazkověprávní vztah mezi poskytovatelem péče o zdraví a ošetřovaným se zaměřením na poskytovatele zdravotních služeb a pacienta, jelikož takové služby budou na základě smlouvy o péči o zdraví poskytovány nejčastěji, a představit jejich vzájemná práva a povinnosti, jednak zhodnotit kvalitu aktuálně platné právní úpravy. V rámci právního vztahu jsem se zaměřila zejména na povinnost poskytovatele poskytnout řádné vysvětlení, na základě kterého může ošetřovaný poskytnout souhlas s poskytnutím péče o zdraví, povinnost poskytovatele vést záznam o péči o zdraví, povinnost provádět činnost s péčí rádného odborníka, respektive lege artis...
|
|
|
Komunitní přístupy ke zdravotní péči během a po mimořádných událostech
KUČEROVÁ, Barbora
Tato diplomová práce pojednává o problematice komunitní péče, a to s ohledem na komunitní zdravotní péči během a po vzniku mimořádných událostí. Teoretická část práce má za cíl seznámit s problematikou komunitní péče obecně. První kapitoly práce jsou věnovány komunitní péči a využití komunitního ošetřovatelství, včetně historie a vývoje komunitní péče nejen na území České republiky. Jsou zde stručně shrnuty instituce, zdravotní a sociální služby v komunitní péči, včetně možnosti využití domácí péče, role komunitní sestry a její zapojení v procesu komunitního plánování. Další podstatnou součástí práce je problematika mimořádných událostí. Je zde definována mimořádná událost jako taková, včetně dělení mimořádných událostí, spolupráce složek IZS, ale především činnost zdravotnické záchranné složky na místě mimořádné události, včetně mimořádné události s hromadným postižením osob a následné zdravotní péči ve zdravotnických zařízeních. Jedním z cílů práce je tedy popsat význam a vliv zdravotníků v péči o pacienty zasažené mimořádnou událostí, kteří se řadí do nějaké komunity. Další kapitoly práce se tedy věnují specifikům komunitní zdravotní péče u seniorů, dětí, osob se zdravotním handicapem, kulturně odlišných skupin - etnických či národnostních menšin, či specifikům poskytování péče z hlediska náboženství. Praktická část je věnována především kvantitativnímu průzkumu znalostí zdravotníků v problematice komunitní zdravotní péče napříč různým vzděláním zdravotníků a různými pracovními pozicemi. Byla položena výzkumná otázka: "Jaká je informovanost a úroveň zdravotníků v možnosti využití komunitní péče během a po mimořádných událostech?" Data od respondentů byla získána formou dotazníkového šetření a vyhodnocena pomocí grafů. V dotazníkovém šetření bylo cílem zjistit, zda se vůbec někdy setkali s pojmem komunitní péče a jaké jsou jejich teoretické znalosti v problematice, ale především byly zjišťovány jejich zkušenosti z praxe.
|
|
|
Role sociálního pracovníka v nemocničním a domácím hospicovém zařízení s ohledem na lidskou důstojnost
CIMBUROVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá principy poskytování péče v nemocničním a domácím hospicovém zařízení a každé z těchto zařízení také detailně charakterizuje. Zaměřuje se zejména na přístup personálu a rodiny ke klientovi. Tento přístup by měl respektovat jedinečnost a lidskou důstojnost člověka, a to i ve stáří či v nemoci. V práci je vyzdvižena úloha sociálního pracovníka v nemocnici a domácím hospici, jeho náplň práce a vlastnosti, které by měl mít. Největší pozornost je však zaměřena na roli sociálního pracovníka při práci s klientem v kontextu lidské důstojnosti, která nespočívá pouze v kvalitně odvedeném poradenství nebo poskytnutí pomoci při řešení obtížné životní situace, ale také v přidané hodnotě spočívající v empatickém přístupu, rovném jednání a respektu k člověku. Důvodem ke zvolení tohoto tématu je můj zájem o obor paliativní medicíny a také zkušenosti získané v rámci praxí doprovázejících studium.
|
|
|
Ekonomická rizika nepříznivého demografického vývoje České republiky
BLÁHA, Filip
Cílem diplomové práce je analýza prognóz nepříznivého demografického vývoje - stárnutí populace České republiky a dopadů těchto demografických změn. Se stárnutím populace nabývá na významu zvláště růst veřejných výdajů, zejména výdaje na starobní důchody a zdravotní péči. V práci jsou zmíněny možné dopady stárnutí populace, problematika udržitelnosti dosavadního systému zabezpečení ve stáří a ekonomické aspekty negativních dopadů stárnutí populace.
|
|
|
Vnímání zdraví a nemoci u laické veřejnosti v kraji Vysočina
NETOPILÍKOVÁ, Lenka
Úvod: Subjektivní vnímání zdraví a nemoci je faktorem ovlivňujícím zdravotní stav každého z nás. Mnohdy se ve zdravotnických zařízeních setkáváme s laiky, kteří neznají definice zdraví, nemoci a často ani neví, které z faktorů jejich zdraví poškozují. To v důsledku může vést k bagatelizaci potíží či přemíře využívání zdravotnických služeb. Cíle práce: Práce si klade za cíl zjistit, jak laická veřejnost v kraji Vysočina vnímá zdraví a nemoc, co dělá pro své zdraví a jak by popsala zdraví podporující a zdraví ohrožující chování. Metodika: Pro splnění cílů byla využita kvalitativní forma výzkumu pomocí polostrukturovaného rozhovoru s dvaceti informanty z řad laické veřejnosti. Výběr informantů byl záměrný dle předem stanových kritérií. Jednalo se o deset mužů a žen různých věkových kategorií. Získaná data byla posléze doslovně přepsána a analyzována. Výsledky: Ukazuje se, že vnímání zdraví a nemoci je vysoce individuální a hraje v něm roli řada faktorů. Mnohdy se představa informantů rozchází i s dostupnou literaturou. Rozdíl ve vnímání je patrný i v určení hranice mezi zdravím a nemocí. Výsledky naznačují, že lidé, kteří v minulosti prodělali nějaké lehčí onemocnění a nyní je jejich zdravotní stav v pořádku, se necítí být zdraví. Naopak informanti trpící chronickým onemocněním se zdravě cítí. Z pohledu vnímaných rizikových faktorů, které by mohly zdraví poškodit, pak informanti nejčastěji zmiňovali prostředí, ve kterém jedinec vyrůstá. Zároveň bylo zjištěno, že většina lidí pro své zdraví nedělá maximum a uvědomuje si své rezervy. Závěr: Znalost vnímání zdraví a nemoci se jeví jako velmi podstatná z důvodu potřeby edukace a prevence. V tomto směru je prospěšná zejména pro ordinace praktických lékařů, kteří se nacházejí v primární péči a velmi často své pacienty edukují a informují v oblasti zdraví a zdravého životního stylu.
|
|
|
Otužování jako možnost zlepšení funkce imunitního systému
JANKOVSKÁ, Alena
Tato diplomová práce pojednává o otužování a jeho vlivu na imunitní systém. Teoretická část se zabývá vymezením termínů zdraví, determinanty zdraví, imunitní systém a jeho funkce, a v neposlední řadě termínem otužování, zásady otužování nebo formy otužování. Praktická část se zabývá samotným otužováním a jeho dopady na imunitní systém v praxi. Po dobu sedmi měsíců se osm respondentů ve věku 26 ? 55 let vystavovalo chladu ? buď koupáním ve studené vodě nebo sprchováním se studenou vodou. Výsledkem práce je subjektivní zhodnocení vlivu otužování respondentů na jejich tělo a imunitní systém po skončení doby výzkumu. Z výsledků vyplývá, že všichni respondenti zaznamenaly pozitivní vliv otužování na jejich zdraví. Jednalo se o tělesné změny typu zlepšení aklimatizace na chlad, menší nemocnost nebo výrazné zlepšení atopického ekzému či bolesti zad. Změny nenacházeli pouze po stránce fyzické, ale i v oblasti psychicky, kdy dotazující zaznamenali větší odolnost vůči stresu, lepší náladu i více energie. Sedm z osmi respondentů bude i nadále v otužování pokračovat.
|
|
|
Míra naléhavosti různých oblastí veřejného života – červenec 2021
Tuček, Milan
Do svého pravidelného červencového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění zařadilo otázku, v níž obyvatelé ČR hodnotili, jak moc je naléhavé zabývat se vybranými oblastmi veřejného života. Otázka je pokládána s roční periodicitou v únoru či březnu, naposledy byla dotazována v březnu 2020. Z důvodů lockdownu byla letos zařazena až v červenci. Nejnaléhavějším problémem je stav veřejných financí, kdy 56 % dotázaných jeho řešení považuje za velmi naléhavé (státní rozpočet). Následuje zdravotnictví a pandemie COVID (55 %). Až na čtvrtém místě v naléhavosti řešení je korupce (48 %), zcela propadlo přistěhovalectví (33 %), které bylo v roce 2016 na prvním místě s 72 % vysoké naléhavosti.
|
|
|
Názory na poplatky ve zdravotnictví a jiná vybraná opatření – červen 2021
Tuček, Milan
Součástí červnového šetření pravidelného výzkumu Naše společnost byl i blok otázek týkajících se zdravotnictví a zdravotní péče. Jednou z otázek tohoto bloku byla i sada výroků o opatřeních v systému zdravotní péče v České republice. Respondenti vyjadřovali postoje k oblastem, jako jsou poplatky za léky, zdravotní pojištění a pojišťovny, poplatky za návštěvu lékaře či specialisty, dále pak i hrazení pobytu v nemocnicích. Ve formulaci otázek jsou opatření, která se objevují ve všeobecné debatě o stavu zdravotní péče, tedy opatření, která platila v minulosti a byla zrušena, opatření, která jsou momentálně v platnosti, i ta, která dosud zavedena nebyla. Naposledy byl tento blok otázek položen v prosinci 2019.
|
|
|
Názory občanů na zdravotní péči v ČR – červen 2021
Hanzlová, Radka
V červnu 2021 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost jako každý rok zařazen blok otázek týkajících se zdravotnictví a zdravotní péče. Respondenti konkrétně vyjadřovali svou obecnou spokojenost se zdravotní péčí v České republice, dále hodnotili změnu kvality zdravotní péče za uplynulý rok a svůj současný zdravotní stav. Další sledovanou oblastí byly i postoje k poskytovaným informacím ze strany lékařů a zdravotnického personálu a k možnostem rozhodování o léčbě vlastní nemoci. Poslední srovnatelný výzkum na toto téma proběhl v prosinci 2019, tedy před vypuknutím pandemie COVID-19, což je třeba mít na paměti při srovnávání výsledků v čase.
|
host ::
RSS.