|
|
Geopolitický význam GIUK
Prášil, Matěj ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje geopolitickému, ale i geostrategickému významu oblasti GIUK Gap. Kromě přehledu v samotné analýze využívaných realistických teorií mezinárodních vztahů práce obsahuje i část věnovanou historickému vývoji geopolitického a geostrategického významu GIUK Gap, ale především analýzu současného geopolitického a geostrategického významu zmiňované specifické oblasti severního Atlantiku. Analýza současného geopolitického stavu je psána s důrazem na zvyšující se význam oblasti pro NATO a Ruskou federaci, jejichž zájmy se v posledních letech, a to nejen v tomto regionu, čím dál častěji střetávají. Cílem práce je prokázat kauzální vztah mezi obecně zhoršujícími se vztahy NATO a Ruskou federací po anexi Krymu v roce 2014 a narůstajícím významem GIUK Gap.
|
|
| |
|
| |
|
|
The geopolitical interests of Ukraine in the modern system of international relations
Bryn, Andriy ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Tato práce je zaměřena na analýzu současných trendů v geopolitice Ukrajiny, zvýrazněním hlavních období formovani geopolitiky, geopolitických zájmu Ukrajiny ve vztazích se strategickými partnery, a posuzování eventuálního rozvoje geopolitky Ukrajiny. Zvláštní důraz ja kladen na spolupráci v rámci mezinárodních organizaci, např. Organizace spojených národů. Výzkum aplikuje analýzu dějin geopolitky Ukrajiny s cílem podpořeni lepšího pochopení současných trendů zahraniční politiky země a její geopolitických zájmu, analyzy vztahu Ukrajiny s jejími strategickými partnery, včetně Spojených států, zemí střední a východní Evropy, Ruska a zemi Společenství nezávislých států, a poskytnuti hodnocení budoucnosti ukrajinské geopolitiky. V tomto ohledu studie tvrdí, že ukrajinská geopolitika a jeji zájmy jsou určeny širokou škálou faktorů, které jsou odvozeny od histoických, socio-kulturních, geografických, politických a ekonomických zvláštnosti Ukrajiny. Na základě analýzy hlavních trendů v geopolitce moderní Ukrajiny, hodnocení ukrajinského geopolitického potenciálu a současné globální geopolitické situace, práce dochází k závěru, že jsou perspektivy pro vytvoření nové geopolitické doktríny Ukrajiny. Současně, studie tvrdí, že Ukrajina musí pokračovat ve svých politických a sociálně-ekonomických reformach, aby...
|
|
|
Political and Economic Reasons for Energy Cooperation between the EU and Russia
Evgrafova, Elena ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
In this paper I investigate the energy cooperation between the EU and Russia from the political and economic points of view. The relevance of the issue is due to the growing role of energy sector, the need for security of energy supply and demand and for political and economic balance of power in the region, and closer economic integration. Two theoretical approaches, geopolitical and bureaucratic, guiding the research, explain the behavior of protagonists. To better understand the present level of cooperation I analyze the background and dynamics of EU - Russia energy trade relations. As a case study, I investigate the Nord Stream project as an example of successful cooperation of Germany as an EU member state and Russia in this field. I discuss challenges for the healthy mutual partnership in the energy sector, namely, high politicization of the issue, monopolization of Russian energy sector and low sustainability of Russian economic development, and mistrust between the protagonists. I attempt to identify possible policy changes aimed to improve this cooperation and achieve fruitful partnership, security and stability. Key words: Russia, EU, energy, cooperation, Realpolitik, international relations, oil, gas, energy dialogue, ECT, security, balance of power, geopolitics, interest groups,...
|
|
|
Proměna geopolitického významu Severního ledového oceánu v důsledku klimatických změn
Doboš, Bohumil ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Práce se zabývá popisem a vyvozením možného budoucího scénáře vývoje geopolitické situace v oblasti Severního ledového oceánu. Problematika je zpracována s ohledem na tání arktického ledovce, které vede jak k zpřístupnění nerostného bohatství umístěného pod mořským dnem, tak i tzv. Severní cesty jako nejkratší námořní spojnice mezi Dálným východem a trhy v Evropě. Práce je pojata jako případová studie, která z dostupných zdrojů a pramenů vyvozuje nejpravděpodobnější vývoj v regionu a zkoumá možný konfliktní potenciál vývoje v regionu. Konkrétní body zkoumané v práci jsou po geografickém vymezení regionu a shrnutí historického vývoje, problematika peak oil a naznačení reálnosti roztátí arktického ledovce. Druhý oddíl se věnuje otázce těžby nerostných surovin v regionu - a to hlavně ropy a zemního plynu. Také se zabývá závislostí jednotlivých států v oblasti na této těžbě a dopadům případné existence vrtů v regionu na tyto státy. Tento oddíl také popisuje nástroje a konvence námořního práva v problematice vymezení tzv. Exkluzivních ekonomických zón a technické problémy spojené s potencionální těžbou. Třetí oddíl se zabývá problematice průjezdnosti Severní cesty a Severozápadního průlivu a jejich vlivem na obchod mezi Dálným východem a Evropou a taktéž i na nedostatečnou kapacitu současných tras v budoucích letech.
|
|
|
Uzbekistan's Foreign Policy (2001-2012): The Pendulum Diplomacy between the US and Russia
Lídl, Václav ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce analyzuje formování uzbecké zahraniční politiky od roku 1991. Taškentský rozhodovací proces v zahraniční politice byl podle ní v největší míře ovlivněn vztahem mezi Uzbekistánem, Ruskem a Spojenými státy. Režim Islama Karimova se snažil udržet svoji nezávislost a status regionálního lídra ve Střední Asii. To bylo možné především díky jeho střídavé spolupráci s Moskvou a Washingtonem. Pro potřeby této studie je tento proces nazván "kyvadlová diplomacie". Tento proces je analyzován ve druhé a třetí kapitole práce, zatímco první kapitola obsahuje analytický rámec pro tuto analýzu. Diplomová práce se pokouší popsat prostředí, ve kterém byla formována uzbecká zahraniční politika a hlavní výzvy, se kterými se musela vyrovnat.
|
|
|
Analýza vztahů jihokavkazských států
Makovský, Pavel ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Uchočová, Michaela (oponent)
Pavel Makovský: Analýza vztahů jihokavkazských států Abstrakt Jižní Kavkaz je velmi heterogenní a dynamický region. V oblasti se střetávají nejen křesťanství s islámem, ale i významní geopolitičtí aktéři. Díky nalezištím ropy, zemního plynu a transportu nerostného bohatství se v lokalitě snaží prosazovat světové mocnosti. Cílem práce je na základě principů liberálně-idealistické tradice analyzovat vzájemné vztahy všech tří států. Rozebrána je ekonomická síla a vzájemná provázanost zahraničního obchodu, intenzita a výsledky zahraničních schůzek politiků nebo angažovanost nadnárodních institucí a jejich přínos. Každý stát zaujímá ke svým sousedním státům zcela odlišný postoj a výsledné vztahy jsou proto zcela rozličné. Různorodost prohlubuje orientace států na světové mocnosti a instituce, jejichž zájmy staví tyto potenciální partnery proti sobě. Nestabilitu celé oblasti stvrzuje konflikt o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem, který je stále aktuální, jelikož ještě v dubnu 2016 docházelo ke vzájemným ozbrojeným střetům. Klíčová slova: Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Jižní Kavkaz, liberálně-idealistická tradice mezinárodních vztahů, geopolitika
|
|
|
Geopolitical impact of China's search for energy on the Indian Ocean and South China Sea
Rodd, William ; Hrishabh, Sandilya (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
This thesis examines the geopolitical consequences of China's search for energy resources on the Indian Ocean and South China Sea. It provides a brief outline of the energy situation of the world as a whole, specifically how it is becoming a more globalized and singular market. This change is occurring at the same time as a pronounced shift away from the traditional measurements of 'power' towards 'softer' more subtle definitions. There is a brief section outlining the geopolitical teachings of Alfred T. Mahan, specifically how he advocated seapower primarily for the purpose of providing the stability and security necessary for trade. Chinese analysts have been embracing the teachings of Mahan, but also interpreting them in a way that justifies the naval buildup Beijing has been embarking on in recent years. The paper briefly looks at the potential sources that China could turn to meet its energy needs, but concludes that it will have to rely on oil for the foreseeable future. It then attempts to define overall Chinese interests, specifically how nearly all of these relate somehow to energy security, thus underlining the importance of this topic to leaders in Beijing. The last half of the work delves into a geopolitical analysis of the Indian Ocean and South China Sea, and how militarization in the...
|
|
|
Russia's role in the development of the 21st century gas sector: economic and geopolitical perspective
Akhmatulin, Artem ; Žídková, Markéta (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou momentálních trendů v sektoru globálního plynařství skrze zdůraznění několika stěžejních bodů ve vztahu mezi 'produkujícím' a 'spotřebitelským' státem a hodnocení případného rozvoje plynařského sektoru - zvláštní pozornost je věnována nadnárodním společnostem. Průzkum užívá z anglického jazyka takzvanou SWOT analýzu (ohodnocení silných stránek, slabin, příležitostí a hrozeb) v ruském plynovém sektoru za účelem napomoci lepšímu porozumění stávajícím trendům trhu s plynem trhu zmíněné země; dále za účelem analýzy dopadu jeho aktivit na globální plynařský průmysl a provedení celkové předpovědi pro energetický sektor Ruska. S ohledem na tyto požadavky analýza vypovídá, že ruský plynařský sektor je determinován velikostí země, převahou plynu v celkové rovnováze spotřeby paliv v zemi, nestabilní ekonomickou situací a nově se objevujícímu trendu obecného nedostatku plynu. Na základě analýzy příležitostí a výzev spojených se vznikem 'plynařské OPEC' dochází studie k závěru, že existuje pravděpodobnost vzniku takové organizace, a to kvůli zvyšující se poptávce. Avšak studie argumentuje, že k docílení případného členství a dalšího rozvoje svého plynařského průmyslu Rusko potřebuje diversifikovat jeho, najít nové trasy pro přepravu, zajistit nové průtoky plynu a přeformovat...
|
host ::
RSS.