Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 47 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Výzkum dopadů klimatické změny vyvolané zesílením skleníkového efektu na Českou republiku: Výzkum dopadů klimatické změny vyvolané zesílením skleníkového efektu na sektor lesního hospodářství
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně ; Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Praha ; Ústav ekologie krajiny AV ČR, Brno ; Národní klimatický program České republiky ; Cudlín, Pavel ; Hadaš, Pavel ; Jankovský, Libor ; Kulhavý, Jiří ; Šišák, Luděk ; Macků, Jaromír ; Janouš, Dalibor
Zpráva za sektor lesního hospodářství obsahuje části: Excerpce podkladů o dopadech klimatické změny týkajících se lesů a lesního hospodářství v zemích EU, Zhodnocení výsledků výzkumu dopadů klimatické změny na lesy dosažených v ČR k 1. 7. 2000 a Metodika odhadu dopadů klimatické změny na lesy ČR s využitím podkladů IPPC a nového scénáře klimatické změny pro ČR.
Monitoring a modelování reakce lesa na znečištění ovzduší a acidifikaci půd
Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Jílové u Prahy ; Procházka, Dušan ; Michalec, Miroslav ; Skořepová, Irena ; Tesař, Miroslav ; Fottová, Daniela ; Cudlín, Pavel ; Vopěnka, Petr ; Holá, Šárka ; Cienciala, Emil ; Beranová, Jana ; Černý, Martin
Cílem projektu je vyjasnit, jaký je zdravotní stav lesních porostů a jaká je dynamika změn zdravotního stavu v Národním parku Šumava a Krkonošském národním parku. Víceleté řady údajů o zdravotním stavu lesních porostů navíc umožní analyzovat dlouhodobé trendy ve vývoji lesních porostů, charakter těchto změn a hlavní příčiny těchto změn. Projekt je přímým pokračováním projektů, které byly řešené Ústavem pro výzkum lesních ekosystémů (IFER) v letech 1993-2000. V rámci uvedených projektů byly vybudovány a udržovány v obou národních parcích sítě monitoračních ploch ve sponu 1x1 km a byl shromážděn rozsáhlý datový materiál, který je managementem parků prakticky využíván. Pro zachování kontinuity získávaných údajů a možnosti vyhodnotit dlouhodobější časové řady je nezbytné zachovat v návrhu projektu kompatibilní metodické řešení. Třetí rok řešení (2004) byl zaměřen na dokončení úkolů, které se týkaly Národního parku Šumava: plošné hodnocení zdravotního stavu lesních porostů, dendrometrická měření v optimalizované síti ploch v NPŠ včetně trvalé fixace ploch pomocí technologie Field-Map, analýza trendů vývoje parametrů zdravotního stavu smrkových porostů v NPŠ, analýza vývoje vybraných faktorů prostředí (depoziční zátěž, usazené srážky, srážkoodtokové poměry, výpočet kritických zátěží aj.) na území NPŠ. Využití údajů ze sítě GEOMON (Česká geologická služba, dále ČGS) a údajů zjištěných v rámci jiných výzkumných projektů, dendroekologická analýza, odvození historie sledovaných porostů na působení stresových faktorů v uplynulých 30 letech. Vytipování hlavní stresových faktorů, ovlivňujících sledované smrkové ekosystémy a odhad regeneračního potenciálu těchto ekosystémů, analýza vývoje zdravotního stavu smrkových porostů ve vztahu k vývoji vybraných faktorů prostředí.
Inventarizace lesních ekosystémů v Národním parku Šumava: Inventarizace lesů Národního parku Šumava 1999-2002
IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů‚ s.r.o., Strašice ; Vopěnka, Petr ; Řežab, Ladislav ; Radovnický, Ondřej ; Michalec, Miroslav ; Blažek, Petr ; Kopecký, Ladislav ; Nimrichtr, Viktor ; Russ, Radek ; Zahradníček, Jiří ; Zatloukal, Vladimír ; Pařez, Jan ; Beranová, Jana ; Černý, Martin
Velkoplošná statistická inventarizace (VIL) v pojetí navrženém pro NPŠ se neomezuje na produkční stránku, ale zahrnuje všechny indikátory biodiverzity lesa a věnuje pozornost stabilitě porostů.Údaje zjištěné metodami VIL na území NPŠ umožní objektivně zhodnotit, jak jsou plněna kritéria kladená na národní parky a jak jsou dosahovány strategické cíle v oblasti ochrany přírody a hospodaření. Údaje mohou být následně využity k dlouhodobé kontrole důsledků státní politiky i přímých opatření managementu NP na stav lesních ekosystémů. VIL v NPŠ bude realizována v síti s optimální hustotou inventarizačních bodů, které umožní dostatečnou přesnost získaných údajů a technicky a finančně zvládnutelná. Metodika terénního šetření byla převzata z programu NIL ČR a upravena pro potřeby NP. Metody řešení a výsledky pro NP Šumava a pro I. zónu NP Šumava
Monitoring a modelování reakce lesa na znečištění ovzduší a acidifikaci půd
Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Jílové u Prahy ; Málek, Pavel ; Walter, Libor ; Michalec, Miroslav ; Blažek, Petr ; Cudlín, Pavel ; Holá, Šárka ; Beranová, Jana ; Černý, Martin
Cílem projektu je vyjasnit, jaký je zdravotní stav lesních porostů a jaká je dynamika změn zdravotního stavu v Národním parku Šumava a Krkonošském národním parku. Víceleté řady údajů o zdravotním stavu lesních porostů navíc umožní analyzovat dlouhodobé trendy ve vývoji lesních porostů, charakter těchto změn a hlavní příčiny těchto změn. Projekt je přímým pokračováním projektů, které byly řešené Ústavem pro výzkum lesních ekosystémů (IFER) v letech 1993-2000. V rámci uvedených projektů byly vybudovány a udržovány v obou národních parcích sítě monitoračních ploch ve sponu 1x1 km a byl shromážděn rozsáhlý datový materiál, který je managementem parků prakticky využíván. Pro zachování kontinuity získávaných údajů a možnosti vyhodnotit dlouhodobější časové řady je nezbytné zachovat v návrhu projektu kompatibilní metodické řešení. Konkrétními cíli řešení v roce 2002 bylo: pokračování průběžného hodnocení vývoje zdravotního stavu smrkových porostů v NP Šumava pozemním monitoringem na 12 ekosystémových plochách, stabilizace těchto ploch pro další výzkumy; návrh koncepce modelového systému půda-rostlina-atmosféra, založení dvou nových monitoračních ploch na území povodí GEOMON na Lizu; vyhodnocení výsledků zjišťování stavu defoliačních a regeneračních procesů v korunách smrku ztepilého na čtyřech trvalých výzkumných plochách na Šumavě; přehled datových zdrojů v NP Šumava vztahujících se k depozičním tokům; návrh optimalizace monitorování sítě v KRNAP.
Metodická východiska funkčně integrovaného hospodaření v lesích
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem ; Macků, Jaromír
Cílem řešení projektu je zpracovat analýzu současných poznatků o funkcích lesů a jejich zakotvení do lesního plánování prostřednictvím rámcových směrnic hospodaření. Na tomto základě bude zpracována funkční integrace lesů, která představuje systém nástrojů.
Formulace zásad lesnického hospodaření a péče o půdu s ohledem na dlouhodobou acidifikaci‚ nutriční degradaci a eutrofizaci lesních půd
Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Jílové u Prahy ; Cienciala, Emil
Druhá část Přílohy 4.5 Ústav pro výzkum lesních ekosystémů obsahuje 6 dílčích částí - 4.5.5 Mapové a fotografické podklady trvalé exkurzní trasy, 4.5.6 Analýza dat LHP pro zájmové území projektu z let 1992 a 1993, 4.5.7 Srovnání dat LHP na LHC Frýdlant mezi roky 1992 a 2002, 4.5.8 Analýza dat LHP na LHC Frýdlant mezi roky 1992 a 2002, 4.5.9 Vyhodnocení anonymního dotazníku a 4.5.10 Článek zveřejněný v Lesnické práci o "Exkurzním semináři Jizerské hory".
Formulace zásad lesnického hospodaření a péče o půdu s ohledem na dlouhodobou acidifikaci‚ nutriční degradaci a eutrofizaci lesních půd
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Praha ; Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, České Budějovice ; Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Jílové u Prahy ; Cudlín, Pavel ; Kunš, Ivan ; Ulbrichová, Iva ; Podrázský, Vilém
Příloha 4.3: Česká zemědělská univerzita obsahuje dodatek k výroční zprávě projektu sumarizuje podklady pro finální výstup, jímž bude soubor konkrétních opatření a prostorová doporučení pro aplikaci postupů chemické a biologické meliorace půd (stanovišť) v Jizerských horách. Zabývá se shrnutím diagnostických metod pro zjišťování potřeby meliorace, cílovými parametry lesních půd revitalizovaných stanovišť, optimalizovanými postupy chemické meliorace, využitím ekologických sukcesních procesů v revitalizaci stanovišť. Obsahuje shrnuté syntetické výstupy a výsledky konkrétních výzkumných projektů a praktická doporučení a zásady. Příloha 4.4: Ústav ekologie krajiny AV ČR obsahuje dílčí projekt Retrospektivní sledování defoliačních a regeneračních procesů asimilačních orgánů smrku ztepilého.
Odhad rychlosti regenerace acidifikovaných půd a povrchových vod v Orlických horách jako východisko pro strategická rozhodnutí v oblasti péče o lesy
Stockholm University, Department of Meteorology, Stockholm ; Česká geologická služba, Praha ; Krejčí, Radek ; Hofmeister, Jeňýk ; Hruška, Jakub
Cílem projektu je prognóza budoucího vývoje acidifikovaných půd a povrchových vod v Orlických horách. Pomocí geochemického modelu MAGIC a měřeného chemismu depozice, půd, půdních a povrchových vod bude odhadnut budoucí vývoj a možný stupeň regenerace či dalšího poškození lesních ekosystémů. Pro 3 malá povodí budou zpracovány následující scénáře: 1. setrvalý stav depozice jako dnes, 2. pokles depozice způsobený změnou lesa (přechod ze smrků na bukové porosty), 3. historický vývoj v případě pokud by byl les v původním složení. Největší pozornost bude věnována vyhodnocení klíčových parametrů pro přežívání lesa na acidifikovaných půdách, zejména poměru (Ca+Mg+K)/Al v půdním roztoku. Budou vypracována doporučení jak v oblasti lesnicky hospodařit, aby došlo k regeneraci půd a byla alespoň částečně zachována produkce. Výsledky prací za rok 2002 ukazují, že je dlouhodobě situace v Orlických horách neuspokojivá. Přetrvává vysoká depozice síry a sloučenin dusíku. Půdní analýzy ukazují typický stav horských smrčin - kyselé půdy s malou bazickou saturací.
Formulace zásad lesnického hospodaření a péče o půdu s ohledem na dlouhodobou acidifikaci‚ nutriční degradaci a eutrofizaci lesních půd
Správa chráněných krajinných oblastí ČR, Praha ; Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Praha ; Česká geologická služba, Praha ; Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, České Budějovice ; Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Jílové u Prahy ; Hofmeister, Jan ; Hošek, Jan ; Hruška, Jakub ; Alptauer, Jan ; Cienciala, Emil
Příloha 4.1: Společná práce řešitelského týmu VaV/620/1/02 obsahuje informace o exkurzním semináři Jizerské hory a zápis z jednání expertní rady projektu. Příloha 4.2: Česká geologická služba obsahuje studii Stanovení kritických zátěží síry a dusíku a jejich překročení v Jizerských horách, dlouhodobé poškození půd a řešení situace. Příloha 4.3: Česká zemědělská univerzita obsahuje rešerši disponibilních podkladů týkajících se chemické meliorace a zhodnocení konkrétních aplikací v pilotní oblasti projektu a rešerši projektů řešených v oblasti Jizerských hor.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 47 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.