|
|
Figurace lesa
Jasparová, Lucie ; Bulava, Petr (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce Figurace lesa je zasazena do lesa v okolí Horních Louček. Ve stromech, kmenech, vyvrácených kořenech a krajině hledám prvky připomínající lidské tělo. Tento proces je zaznamenán různými technikami. Celou práci provází sociální odloučení, umocněné pandemií nemoci Covid-19, stojí na uzavření se v přírodě, sledování přirozených koloběhů a respektu ke krajině samotné. Práce je sbírkou počinů v rámci výjimečně dlouhého působení v lese a je zároveň iniciačním momentem pro další rozvinutí v pozdější tvorbě.
|
|
|
A co teď?
Šťastná, Kateřina ; Chamonikolasová, Kaliopi (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je dotek. Práce staví na fascinaci dotekem, analyzuje, jak různé obsahy mohou být spojeny s gestem, které symbolizuje něco velmi jemného, letmého až prchavého, ale zároveň může vyvolat velmi intenzivní a klidně dlouhotrvající odezvu. Výstupem bakalářské práce je figurální plastika, jejímž předobrazem je sama autorka ve věku deseti let. Zobrazením dívčího těla ve věku, kdy se fyzicky začíná proměňovat v tělo ženské, chci práce akcentovat dotek v jeho rozporuplnosti, možná jemně znejistit diváky a podnítit otázky cílené právě na to, co pro nás dotek znamená.
|
|
|
KOMUNIKAČNÍ PROSTŘEDKY V SOUČASNÉ MALBĚ
Kopecká, Marie ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Kornatovský, Jiří (oponent)
Obsahem této bakalářské práce je komplexní vhled do problematiky komunikace v umění s cílem aplikace konkrétních teoretických principů v umělecké praxi a především estetické výchově. Teoretická část této práce obsahuje dva oddíly. První z nich je zaměřen na historický vývoj role umění ve společnosti, jeho vnímání a východiska, která vedla umělce ke konkrétním krokům. Druhý oddíl se věnuje současnosti. Zmiňuji zde teoretické přístupy k problematice vnímání umění a vizuální komunikace, zabývám se tím, jakou roli hraje v procesu komunikace jeho divák, a rozebírám komunikační strategie vybraných současných českých malířů. V praktické části pojednávám o přístupu ke své vlastní výtvarné činnosti, která je konkrétní aplikací závěrů popsaných v teoretické části práce. V této části práce se komplexněji věnuji procesu vlastní malířské tvorby, volbě jednotlivých námětů, jejich konkrétnímu zpracování a následné reflexi s cílem ověření předem stanovených účinků jednotlivých prostředků, jež by měla být nedílnou součástí každé tvorby. Didaktická část obsahuje teoretická východiska, která mne vedla k vytvoření didaktické řady a samotný návrh didaktické řady pro první stupeň základní školy se zaměřením na výtvarnou výchovu. Tématem didaktické řady jsou emoce, námětem pak vyjadřování emocí pomocí rozdílných...
|
|
|
Figurální stylizace v sochařské tvorbě
SLOVÁK, František
Tato diplomová práce se zabývá problematikou stylizace ve figurální sochařské tvorbě se zřetelem k realizacím vybraných sochařů 20. století. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část pojednává o některých formálních možnostech stylizace a jejich uplatnění v sochařské tvorbě. Základní výtvarné prostředky a některé determinanty sochařské tvorby spolu s neverbálními prostředky jsou rozebrány a užity v charakteristice sochařských děl několika českých autorů 20. století. Praktickou část tvoří série skic, studií a variant figurální stylizace, které aplikují poznatky vzešlé z teoretické části.
|
|
|
Hřiště
Haviarová, Kristína ; Sterec, Pavel (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
V mojej tvorbe je pre mňa doležitá rukodielnosť, konceptuálny prístup k sochárstvu, vnímanie priestoru, estetická a intuitívna práca s materiálom. Pokúšam sa o vyjadrenie stavu, ktorý nie vždy dokáže popísať slovami. Všetky poznatky a skúsenosti, ktoré som získala počas štúdia by som rada aplikovala na moju bakalársku prácu. Takmer počas celého štúdia som sa intenzívne venovala práci so sádrou, ako jednému zo základných sochárskych materiálov. Pri zveličení možme hovoriť o akejsi obsesi materiálom. Roznymi sposobmi sa zaoberám farebnými ale aj štrukturálnymi odchýlkami v jednotlivých druhoch. Pracujem s ňou nielen ako s hutnou hmotou, ale aj ako s krechkým materiálom, s hrubou šturktúrou ale aj jemnou plochou. Ide o akési prevtelenie do tohto materiálu a skrz subtílne objekty a priestorové inštalácie vyjadrujem vnútorný stav, reakcie na zmeny a postoj k okoliu. Moja záverečná práca bude súbor objektov so vzájomnou návaznosťou ale bez hierarchického usporiadania. Bude sa jednať o vytvorenie bezvýchodiskových situácii, variácií stavu jakéhosi mŕtveho bodu. Súčasťou jednoduchých objektov budú sádrové "figúry" ako hlavní aktéri už spomínanej situácie, s ktorou sa musia sami vysporiadať. Vkladám do nich očakávania, ktoré sa nikdy nevyplnia (jedná sa o statickú inštaláciu), vzniká určitý druh napatia. Sádra avšak nemusí zohrávať len rolu hlavného hrdinu, može byť čisto len súčasťou objektu na základe estetického alebo pocitového výberu. Nepokúšam sa o žiadnu interakciu. Divák je len pozorovatel, voajér, ktorý vstupuje do zamrznutého deja. Može nasať atmosféru a pomyslene sa prevteliť do situácie hlavných hrdinov diela.
|
|
| |
|
| |
|
|
Evropský kontext k ztvárnění figury v českém malířství druhé třetiny 19. století. Ideové a formální zázemí tvorby Josefa Mánesa
Řezáč, Jan ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Machalíková, Pavla (oponent) ; Musil, Roman (oponent)
Disertační práce Jana Řezáče s názvem: Evropský kontext k ztvárnění figury v českém malířství druhé třetiny 19. století. Ideové a formální zázemí tvorby Josefa Mánesa synteticky stanovuje základní metodologické postupy k problematice středoevropského figurálního malířství kolem roku 1850, v užším smyslu se pak zabývá tvorbou českého malíře Josefa Mánesa. V této době dochází ve figurálním umění sice stále k formálnímu napodobování historických vzorů prostřednictvím studia na Akademiích i v mimoakademickém provozu, současně je ale figura nově výtvarně instrumentalizována jako identifikační prvek širšího sociálního celku, především tehdy se ustanovujících národů. Také emancipování se umělců a jejich sebereprezentační snahy, se odráží v jimi zpodobované figurální formě. Malířství evropského pozdního romantismu se vyznačuje mimo jiné recepcí michelangelovského a manýristického ztvárnění lidského těla, a to nad rámec dobově stále ještě oblíbené raffaelovské klasické vrcholně renesanční figury. Josef Mánes byl ale nucen v tomto smyslu pracovat převážně pouze s grafickými předlohami. Autor se v této disertační práci snaží dále analyzovat Mánesovy antropomorfizace, stejně jako jeho snahy, směřující k výtvarnému deformování anatomické substance jím traktovaných figur. Tyto Mánesovy tendence mají širší sociální,...
|
|
|
Evropský kontext k ztvárnění figury v českém malířství druhé třetiny 19. století. Ideové a formální zázemí tvorby Josefa Mánesa
Řezáč, Jan ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Petrasová, Taťána (oponent) ; Machalíková, Pavla (oponent)
Disertační práce Jana Řezáče s názvem: "Evropský kontext k ztvárnění figury v českém malířství druhé třetiny 19. století. Ideové a formální zázemí tvorby Josefa Mánesa", synteticky stanovuje základní metodologické postupy k problematice středoevropského figurálního malířství kolem roku 1850, v užším smyslu se pak zabývá tvorbou českého malíře Josefa Mánesa. V této době dochází ve figurálním umění sice stále k formálnímu napodobování historických vzorů prostřednictvím studia na Akademiích i v mimoakademickém provozu, současně je ale figura nově výtvarně instrumentalizována jako identifikační prvek širšího sociálního celku, především tehdy se ustanovujících národů. Také emancipování se umělců a jejich konceptuální sebereprezentační snahy, se odráží v jimi zpodobované figurální formě. Malířství pozdního romantismu se vyznačuje mimo jiné recepcí Michelangelovského a manýristického ztvárnění lidského těla, a to nad rámec dobově stále ještě oblíbené Raffaelovské klasické, vrcholně renesanční figury. Josef Mánes byl ale nucen v tomto smyslu pracovat převážně pouze s grafickými předlohami. Autor se v této disertační práci dále snaží analyzovat Mánesovy antropomorfizace, stejně jako jeho snahy, směřující k výtvarnému deformování anatomické substance jím traktovaných figur. Tyto Mánesovy tendence mají širší sociální,...
|
|
|
Figurální malba v závěsném obraze
Kroutil, Jan ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Velíšek, Martin (oponent)
Obsahem bakalářské práci je teoretická úvaha nad možnostmi malířského zobrazení lidské figury a fenoménem závěsného obrazu. Téma je dále aplikováno do edukačně-terapeutické praxe jako námět výtvarné činnosti lidí s mentální retardací. Práce rovněž obsahuje doku-mentaci vlastního malířského díla a jeho reflexi. Klíčová slova: malba, lidská figura, stylizace, výraz, závěsný obraz, edukace, mentální retardace Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.