|
|
Mediální obraz Anežky Hodinové Spurné
Eliášová, Anežka ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá mediálním obrazem Anežky Hodinové - Spurné (1895-1963) v časovém rozmezí během druhé světové války a po druhé světové válce až do její smrti. Poslední zmínku datuji po roce 1989. Okrajově zmiňuje i třicátá léta. Cílem práce je zjistit, jak byla politička, poslankyně Národního shromáždění a dlouholetá členka Komunistické strany prezentována veřejnosti ve vybraných periodikách. Data k analýze jsem získala studiem jejího osobního fondu v Národním archivu v Praze, který čítá třicet dva kartonů a je doposud neseřazen. Dále jsem čerpala z Archivu bezpečnostních složek a také odtajněných materiálů Ministerstva vnitra České republiky. Získaná relevantní data jsem zkoumala pomocí obsahově kvalitativní analýzy. Základní výzkumnou otázkou zůstává ta, jak byla Hodinová - Spurná prezentována veřejnosti a jak se její mediální obraz změnil po roce 1989. Obsahem práce je představit stručně život a dílo Hodinové - Spurné a především se věnovat jejímu mediálnímu obrazu u široké veřejnosti v časově vymezených obdobích.
|
|
|
Čechoslovák v zahraničí: analýza českého exilového týdeníku z let 1951-1967
Kabická, Andrea ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Předmětem této diplomové práce byl rozbor exilového týdeníku "Čechoslovák v zahraničí", který byl vydáván v letech 1951 - 1967 československým publicistou a aktivistou Josefem Jostenem z Londýna. Na pozadí politických událostí v Československu po roce 1945 zde byl vylíčen příběh jednoho muže, který zasvětil svůj život boji za vlast a svobodu. Pomocí metody kvantitativní obsahové analýzy byla mapována tematická agenda listu Čechoslovák v zahraničí, jenž se profiloval jako zpravodajský týdeník masarykovské a národní linie. Analýza kladla zvláště důraz na zjištění, jaká témata byla pro redakci klíčová, kterými se zabývala nejčastěji. Také zkoumala, jak se tento postoj měnil v průběhu 16 let, kdy periodikum vycházelo. Metodou náhodného výběru bylo selektováno 128 jednotlivých vydání týdeníku, z nichž bylo extrahováno celkem 1702 článků, na základě kterých došlo k realizaci výzkumu. Jelikož očekávání byla taková, že v listu bude převládat problematika Československa a exilu, byly zformulovány následující hypotézy: H1: V týdeníku Čechoslovák v zahraničí budou převládat témata o Československu nad tématy z prostředí mezinárodní scény. H2: V týdeníku Čechoslovák v zahraničí budou převládat témata o exilu nad tématy z prostředí mezinárodní scény. H3: V týdeníku Čechoslovák v zahraničí bude tematika exilu a...
|
|
|
Provokace StB prováděné proti ilegálním skupinám třetího odboje v rámci akce Skaut. Provokace jako systém operativní práce StB na příkladu skupiny "Za svobodu" v letech 1948-1951
Svoboda, Petr
Práce, která se zabývá problematikou provokací StB proti ilegálním skupinám třetího odboje v zakladatelském období komunistického režimu v Československu, pojednává o dvou méně známých, avšak dobře připravených a ve svém důsledku úspěšných provokacích zaměřených na funkcionáře národně socialistické strany. Je zasazena do kontextu tehdejšího mezinárodního dění v mimořádně vyhrocené fázi studené války a nepříznivého domácího vývoje, zejména pak prohlubující se hospodářské, sociální a posléze i politické krize umocněné sílící represí a politickými procesy. Ústředním tématem je vznik a činnost ilegální odbojové skupiny "Za svobodu" v letech 1948-1951, její infiltrace, postupná kontrola a likvidace ze strany bezpečnostního aparátu komunistického režimu. Činnost skupiny, vedené bývalým tajemníkem ústředního sekretariátu národně socialistické strany Josefem Vlasatým ("kpt. Hrdý"), dokumentuje v odborné literatuře dosud opomíjený fakt, že na protikomunistickém odboji v poúnorovém Československu se aktivně podíleli též příslušníci ozbrojených sil v činné službě, v tomto případě příslušníci SNB. Skupina byla infiltrována za pomoci agenta provokatéra JUDr. Vlastislava Chalupy ("mjr. Král") prostřednictvím projektu Československé strany práce a byla součástí "akce Skaut", která je považována za největší...
|
|
|
Horizonty svaté Kláry
Součková, Štěpánka ; DUFEK, Jiří (vedoucí práce) ; MRAVCOVÁ, Marie (oponent)
Bakalářská práce je srovnávací studií filmu Nápady svaté Kláry (1980, Západní Německo, režie Vojtěch Jasný, scénář Jelena Mašínová a Pavel Kohout), románu Nápady svaté Kláry (1980, Západní Německo, autor Pavel Kohout) a filmové adaptace této knihy Svatá Klára (1996, Izrael, režie Ari Folman a Ori Sivan). Sleduje obsahové a stylotvorné proměny látky ve třech různých zpracováních s ohledem na dobový kontext a osobnosti autorů. Cílem bakalářské práce je poukázat na nepříliš reflektované tituly zásadních českých autorů, které byly za dob tzv. normalizace vytvořeny v exilu a které v devadesátých letech inspirovaly izraelské filmaře k originální a posléze mezinárodně oceňované adaptaci.
|
|
|
Komparace pohledu exilového tisku na události v Československu na příkladu Národní politiky a Českého slova
Deutschová, Kristýna ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce Komparace pohledu exilové tisku na události v Československu na příkladu Národní politiky a Českého slova analyzuje obsah exilových periodik vztahující se k událostem v Československu od druhé poloviny 60. let do roku 1989. Analýza se zaměřuje na čtyři události, které lze považovat za klíčové momenty zkoumaného období. První událost, které se práce věnuje, představuje období pražského jara počínaje prvními záblesky změn až po okupaci vojsky Varšavské smlouvy a jejími důsledky. Dále se analýza zaměřuje na Helsinskou konferenci a na s ní související vznik občanské iniciativy Charta 77. Poslední analyzovanou událost představuje Sametová revoluce a období bezprostředně předcházející. První část práce shrnuje historický přehled vývoje situace v Československu ve zkoumaném období s důrazem na výše zmíněné události čs. dějin. V druhé části je analyzován a srovnáván pohled vybraných periodik na vybrané události a jejich reakce na vývoj situace v Československu. Důraz je mimo jiné kladen i na to, jak vnímali exulanti svou roli v rámci vývoje v Československu. Práce se věnuje i otázce druhé emigrační vlny, často nazývané posrpnovou emigrací, která postavila celý exil před řadu nových výzev, mezi něž patřilo i vyrovnání se s nově příchozími exulanty, jejichž politické názory se mnohdy zásadně...
|
|
|
Časopis Arbeiter Illustrierte Zeitung a jeho působení v československém exilu
Arabadjieva, Stefana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Předkládaná práce pojednává o německém časopise Arbeiter Illustrierte Zeitung (AIZ), jenž patřil mezi nejvýznamnější ilustrovaná periodika v období Výmarské republiky. Týdeník AIZ vznikl na začátku dvacátých let jako propagační orgán Mezinárodní dělnické pomoci (Internationale Arbeiterhilfe, IAH), masové organizace podporující dělníky v případě stávek či přírodních katastrof. Ustavením časopisu byl pověřen komunistický aktivista a vydavatel Willi Münzenberg. Pod jeho vedením se AIZ stal nejpopulárnějším levicovým ilustrovaným listem. Prosazoval politiku socialismu a bojoval za utvoření jednotné antifašistické fronty. Čtenáře lákal zejména satirickými fotomontážemi Johna Heartfielda, spolupracoval ale i s řadou dalších známých spisovatelů a umělců. Po nástupu nacistů k moci v roce 1933 bylo jeho vydávání v Německu ukončeno. Ve své činnosti pokračoval v pražském exilu, kde neúnavně bojoval proti fašismu a zasazoval se za práva proletariátu. V roce 1936 časopis změnil název na Volks-Illustrierte, aby tím podpořil hnutí lidové fronty. Tato práce se zaměřuje na historii týdeníku AIZ, jeho charakter a exilové období. Věnuje se postavení německé emigrace v Československu a představuje vybrané osobnosti, jež byly součástí pražské redakce AIZ. Obsahová analýza ročníků 1934 a 1935 zkoumá způsob, jakým časopis...
|
|
|
Česká folková scéna a politická persekuce po roce 1977
Jeřábková, Kamila ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Diplomová práce Česká folková scéna a politická persekuce po roce 1977 se zabývá událostmi folkové scény v ČSSR po vydání Charty 77. DP je zaměřena zejména na členy folkového uskupení Šafrán. Časový úsek práce je tedy vymezen událostmi po roce 1977 až do první poloviny 80. let v tehdejším Československu. DP je rozdělena do dvou částí. Úvod práce a její první část je věnována politické a kulturní situaci sedmdesátých let 20. století. V druhé části práce je popsán vznik a vývoj folkové hudby jako samostatného hudebního žánru v ČSSR. Hlavním cílem práce je dílčí zachycení životní situace, ve které se nacházeli folkoví písničkáři v tomto určeném časovém období. Vychází z popisu osobních vzpomínek vybraných hudebníku na politickou persekuci, která se zaměřovala rovněž na jejich tvorbu. Závěrečná část diplomové práce je věnována vzniku a průběhu operace StB tzv. Akce Asanace. Akce měla dopad nejen na osobní život těchto tvůrců, ale také další vývoj folkové hudby v druhé polovině 20. století v Československu.
|
|
|
Proměny diskurzů českého katolického exilu v Itálii 1962-1969
Blažek, Ondřej ; Šebek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Jonová, Jitka (oponent)
Tato práce pojednává o dění v českém katolickém exilu v Itálii se zaměřením na 60. léta 20. století. Poskytuje bližší vhled do institucionálních a diskurzivních proměn, které se zde odehrávaly v době konání II. vatikánského koncilu (1962-1965) a následného pobytu kardinála Josefa Berana v Římě (1965-1969). Práce se soustřeďuje především na vývoj v nakladatelství Křesťanské akademie, Středisku Velehrad a Papežské koleji Nepomucenum v Římě, kde působily přední osobnosti českého katolického exilu, většinou z řad kněží. Metodou historické diskurzivní analýzy práce sleduje, jak v tomto prostředí získávala stále větší převahu prokoncilní orientace, která se negativně vymezovala vůči konzervativnímu myšlenkovému proudu v církvi. V neposlední řadě práce též ukazuje, jak podobu katolického exilového diskurzu v Itálii ovlivňovaly proměny vztahu mezi papežskou diplomacií a komunistickým Československem.
|
|
|
Rozpory mezi Čechy a Slováky v kanadském exilu, 1945-1968
Čadek, Matěj ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce Rozpory Čechů a Slováků v kanadském exilu, 1945-1968 se zabývá turbulentní kapitolou československých exilových dějin v poválečném období. Popisuje velmi specifickou povahu československého exilu v Kanadě, jeho vývoj i způsob politické organizovanosti. Konflikty, které mezi Čechy a Slováky v kanadském exilu panovaly, rozděluje práce do dvou rovin, ve kterých je dále zkoumá. Na jedné straně se jedná o spor uvnitř českého a slovenského demokratického exilu ohledně postavení Slováků ve jednotném státě. Na straně druhé o konflikt slovenských separatistů s celkovou ideou společného státu Čechů a Slováků, kterou demokratický exil hájil. Práce tyto konflikty ilustruje na klíčových pramenech a analyzuje argumentaci jednotlivých aktérů, jejich vlastní dějinný narativ a politickou mytologii. V závěru práce tyto poznatky využívá k hledání hlavní příčiny rozkolu.
|
|
|
České básnířky v exilu
NĚMEČKOVÁ, Petra
Po úvodním přiblížení problematiky existence v zahraničním prostředí, které je ilustrováno na vzpomínkách jak spisovatelů, tak nespisovatelů, přestavuje práce literární, především básnickou tvorbu autorek, které se z nejrůznějších důvodů rozhodly pro život za hranicemi Československa mezi lety 1968-1989. Přičemž pro uvedení jejich tvorby do širšího kontextu je reflektováno celé poválečné období. Pozornost je zaměřena na témata, motivy a jazykové prostředky vyskytující se, nebo naopak absentující, ve vybraných sbírkách poezie a na jejich případnou proměnlivost. V potaz jsou brány souvislosti a příčiny exilu/emigrace básnířek, stejně jako další potenciální vlivy na tvorbu, vycházející z přihlédnutí ke společensko-kulturním událostem. Závěrečná kapitola práce pak nastiňuje situaci po roce 1989, kdy některé autorky zvolili buď návrat do vlasti, setrvání v zahraničí, nebo život, který nemusí spočívat v rozhodnutí pro jedinou zemi.
|
host ::
RSS.