|
|
Právní důsledky překročení podmínek nutné obrany a krajní nouze
Malachová, Alena ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Cílem této práce je pohlédnout na problematiku institutu krajní nouze a nutné obrany, a to zejména na jejich podmínky, jakož i podmínky a meze jejich překročení. Dosažený závěr by měl směrovat k úvaze, zda právní úpravu těchto institutů v České republice lze považovat za dostatečnou či nikoliv. Z objektivních a též z praktických příčin, především vzhledem k četnosti výskytu zkoumaných institutů, z dostupné literatury, ale předně z obsahu problematiky, převažuje obsahově v této práci studie týkající se nutné obrany. To však neznamená, že institut krajní nouze je ponechán stranou. Práce je rozdělena do jedenácti kapitol. První část práce je přitom věnována obecnému vymezení institutu nutné obrany a krajní nouze. Další část se zabývá překročením jejich zákonných podmínek a právními důsledky s tímto překročením souvisejícími. Po úvodním zařazení obou institutů pod okolnosti vylučující protiprávnost následuje krátký historický přehled, dále exkurz k úpravě nutné obrany a krajní nouze na jiných místech v českém právním řádu a dále charakteristika všech základních podmínek nutné obrany a krajní nouze, po které je rozebírána problematika překročení mezí dovoleného jednání v nutné obraně a krajní nouzi. Dále jsou zvažovány právní důsledky překročení mezí nutné obrany a krajní nouze a jeho subjektivní...
|
|
| |
|
|
Pojem a právní důsledky překročení mezí nutné obrany a krajní nouze
Kapras, Jiří ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá pojmem krajní nouze a nutné obrany a právními důsledky překročení jejich zákonných mezí. Jedná se o dvě z okolností vylučujících protiprávnost, které český trestní zákoník rozeznává. Jejich smysl je v umožnění občanům beztrestné užití svépomoci na ochranu svých práv a oprávněných zájmů před útokem či jiným nebezpečím v případech, kdy tuto ochranu nelze zajistit státní mocí. Pokud k výkonu svépomoci dochází v určitých přijatelných mezích, které stanoví zákon, lze takové jednání považovat za společensky prospěšné a nelze pro něj občany postihovat. Trestní odpovědnost se vyvozuje v případech, kdy dojde k překročení těchto mezí, avšak i tehdy je na místě uplatnit vůči pachateli takového trestného činu určitý privilegovaný přístup. Tato práce si klade za úkol posoudit smysl a efektivitu fungování těchto institutů ve společnosti a případně navrhnout v tomto směru změnu. Po stručném úvodu práce pojednává o pojmu protiprávnosti jakožto znaku trestného činu a obecně o okolnostech tuto protiprávnost vylučujících. V závěru této kapitoly je připojena i krátká úvaha ohledně možných a vhodných změn právní úpravy v této oblasti. V následující kapitole třetí je v její první části vyložen smysl a stručně vývoj institutů krajní nouze a nutné obrany, ve druhé části se pak autor...
|
|
|
Pojem a právní důsledky překročení mezí nutné obrany a krajní nouze
Votočka, Jan ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Pojem a právní důsledky překročení mezí nutné obrany a krajní nouze Diplomová práce na téma "Pojem a právní důsledky překročení mezí nutné obrany a krajní nouze" vychází ze zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění platném k 1.12.2011. Práce pojednává o nutné obraně a krajní nouzi, jako o dvou okolnostech vylučujících protiprávnost, které patří k základním právům člověka, jimiž může každý svépomocí odvracet útok či nebezpečí hrozící zájmu chráněnému trestním zákoníkem. Pohled práce na nutnou obranu a krajní nouzi je však zaměřen především na situace, kdy člověk překročí dovolené meze nutné obrany a krajní nouze, a jeho jednání se tak stává protiprávní a trestné. První část práce pojednává o okolnostech vylučujících protiprávnost jako pojmu zahrnujícím nutnou obranu a krajní nouzi. Druhá část je pak zaměřena na samotnou charakteristiku a podmínky nutné obrany a krajní nouze, čímž jsou zároveň popsány zákonné dovolené meze možnosti jednání v nutné obraně či krajní nouzi. V následující třetí části práce jsou detailně rozebrány pojmy překročení mezí nutné obrany a krajní nouze a popsány jednotlivé možnosti, jakými může jednající osoba tyto meze překročit. U krajní nouze je popsáno nedodržení časových mezí, nedodržení zásady proporcionality a subsidiarity a nakonec přítomnost povinnosti...
|
|
|
Pojem a právní důsledky překročení mezí nutné obrany a krajní nouze
Koňakovská, Petra ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Pojem a právní důsledky překročení mezí nutné obrany a krajní nouze Tato diplomová práce pojednává o pojmu a právních důsledcích překročení nutné obrany a krajní nouze. V převážné většině práce vychází z právní úpravy nového trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. V některých srovnávacích pasážích je zmíněna rovněž právní úprava starší, a to zejména trestní zákon č. 140/1961 Sb. a rovněž trestní kodexy jemu předcházející. Pro ilustraci zkoumaných pojmů a definic je v každé kapitole uváděna judikatura, ve které je jsou instituty nutné obrany i krajní nouze dopodrobna rozebrány. Diplomová práce vychází z české právní úpravy a nepokouší se o srovnávání s úpravami zahraničními. Je to z důvodu velmi krátké doby účinnosti nového trestního zákoníku, který do problematiky okolností vylučujících protiprávnost vnesl několik zásadnějších novot. Zcela nové právní úpravě je proto v práci věnován větší prostor. Příkladmo zde lze jmenovat např. nové privilegované skutkové podstaty zabití (§ 141 TZ), ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky (§ 146a TZ), novou právní úpravu mimořádného snížení trestu odnětí svobody (§ 58 TZ) a polehčujících okolností (§ 41 TZ). Nehledě na to, že koncepční změnu prodělal celý trestní zákoník. Obsahově je práce členěna do sedmi kapitol, přičemž za nejzásadnější je možné považovat kapitoly...
|
|
|
Projevy nadbytku dusíku v půdě
Hynšt, Jaroslav ; Šimek, Miloslav
Nedostatek a nadbytek dusíku mohou mít různý význam v odlišných ekosystémech. Proto je třeba hledat obecné projevy nedostatku a nadbytku dusíku v půdě. Ve 3 rozdílných půdách byla testována hypotéza, že rostoucí nasycení půdy dusíkem zvyšuje podíl minerálního dusíku na úkor rozpustného organického dusíku a dusíku v mikrobní biomase. Vzorky půdy byly odebrány v porostu bezu černého, na orné půdě a v extenzivním sadu. Půdy byly inkubovány 14 dní a byl sledován obsah NH.sub.4./sub..sup.+./sup., NO.sub.3./sub..sup.-./sup., rozpustného organického dusíku a dusíku v mikrobní biomase. V souladu s hypotézou byl celkový obsah stanovovaných forem dusíku a nejvyšší podíl minerálního dusíku nejvyšší v nitrofilním keřovém porostu bezu černého a nejnižší v půdě nehnojeného extenzivního sadu, ve které byla většina dusíku vázána v mikrobní biomase a obsah minerálního dusíku byl nízký. Půdy se také výrazně lišily vývojem během inkubace.
|
host ::
RSS.