|
|
Řízení svalové aktivace u silových a koordinačních činností dolních končetin
Šádek, Petr ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Ravnik, David (oponent) ; Vláčilová, Ivana (oponent)
Název: Řízení svalové aktivace u silových a koordinačních činností dolních končetin. Cíle práce: Využitím dekompozice signálu z povrchové elektromyografie porovnat svalovou aktivitu na úrovni motorických jednotek vasti medialis čtyřhlavého stehenního svalu při vybrané silové a koordinační pohybové činnosti a popsat případné rozdíly v parametrech nabraných motorických jednotek v kontextu dané pohybové činnosti. Zhodnotit kvalitu vybrané metody pro hodnocení řízení svalové činnosti na úrovni motorické jednotky pro možná další využití ve výzkumné a klinické praxi. Shrnout dosavadní poznatky získané skrz dekompozici EMG signálu ohledně řízení pohybu, aktivace motorických jednotek a dalších relevantních informací pro klinickou praxi. Metody: Teoretická část práce představuje metodu dekompozice povrchového elektromyografického signálu, její vývoj a dílčí složky v kontextu elektromyografického vyšetření svalů spolu s vlastní neurokineziologií pohybového aparátu na úrovni motorických jednotek. Experimentální část práce byla provedena na 12 probandech ve věku 23,2 (-+5,3) let, kteří po instruktáži prováděli vybraný pohybový vzory dřepu na jedné dolní končetině ve variantě s lehkým dotykem zdi a bez dotyku. Během těchto činnností byla sledována aktivita vasti medialis pomocí povrchového EMG se speciální...
|
|
| |
|
|
Komparativní analýza aktivace svalů dolní končetiny při běhu po různých typech povrchu
Král, David ; Bačáková, Radka (vedoucí práce) ; Hojka, Vladimír (oponent)
Název: Cíle: Metody: Komparativní analýza aktivace svalů dolní končetiny při běhu po různých typech povrchu. Hlavním cílem této bakalářské práce je porovnat míru aktivace vybraných svalů dolní končetiny a relativní časování těchto aktivací mezi sebou. Měření provést na třech typech povrchu: tartan, tráva, písek a zjistit rozdíly v aktivacích vybraných svalů podle povrchu. V této práci jsem použil metodu analýzy a metodu komparace. Metodu analýzy jsem aplikoval v rozboru naměřených signálů pro běžecký krok a metodu komparace v části porovnávání průměrných cyklů běžeckých kroků z různých typů povrchu. Výsledky: Zjistil jsem, že při běhu na tartanu se aktivují všechny sledované svaly z více než 75 % průměrných cyklů do 10 % časového periody běžeckého kroku. Pro měkčí povrchy - trávu a písek můj výzkum nepotvrdil hypotézu, že čím měkčí povrch, tím větší rozdíly v aktivacích jednotlivých svalů oproti tartanu. Dále jsem zjistil, že na písečném a travnatém povrchu se v průměru prodlužuje doba aktivace svalů, které se více podílejí na stabilizaci kotníku a chodidla, tj. tibialis anterior a peroneus longus. Na písečném podkladu došlo během jednoho průměrného cyklu ke zdvojení aktivací svalu tibialis anterior. Závěr: U zdravého jedince se aktivují svaly při volném běhu v průměru s téměř totožnou dobou...
|
|
|
The acute effect of percusive therapy on postural stability and muscle activation in people with chronic ankle instability and controls
Michal, Lukáš ; Hank, Mikuláš (vedoucí práce) ; Šorfová, Monika (oponent)
Název: AKUTNÍ ÚČINEK PERKUSNÍ TERAPIE NA POSTURÁLNÍ STABILITU A AKTIVACI SVALŮ U OSOB S CHRONICKOU NESTABILITOU KOTNÍKU A U Předměty masážní pistole ). Tato relativně snadno dostupná forma automasáže uvolněním měkkých tkání, zlepšením rozsahu pohybu přímou aktivací masírovaných svalů před nebo po fyzické aktivitě Svalové napětí bylo spojen nestabilitou a vyšším rizikem zranění dolních končetin. Stále však chybí důkazy o účincích perkusní terapie na posturální stabilitu a aktivaci svalů u osob v rámci různých muskuloskeletálních onemocnění, jako je chronická nestabilita kotníku (CAI), kde může být ohrožena posturální stabilita S každou distorzí nebo luxací kotníku se zvyšuje možnost opětovného výskytu tohoto typu zranění, stejně jako s tím spojené o narušení běžných stereotypů. Chronická nestabilita kotníku může být mimo jiné pádným důvodem pro absenci pohybových aktivit, s nimiž je spojeno mnoho faktorů udržujících zdraví. Cílem tohoto í stabilitu a aktivaci svalů při studie. Počet účastníků byl stanoven pomocí s předpokládanou střední velikostí účinku F2 = 0,15; s hladinou významnosti α = 0,05 a β = 0,8) na . Záměrné rozdělení účastníků do 2 skupin (skupina 1 Úvodní měření 30sekundového testu posturální stability na tlakové plošině FootScan (FS) před a po aplikaci otevřenýma očima zavřenýma očima (CE),...
|
|
|
Změny aktivity svalů dolní končetiny při chůzi u hemiparetiků po aplikaci botulotoxinu
RICHTROVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem botulotoxinu A na chůzi u hemiparetických pacientů (spastická hemiparéza po CMP). V teoretické části je na začátku přiblížena problematika CMP jako jednoho z velmi častých onemocnění, které způsobuje centrální hemiparézu. Dále je zde popsána spasticita a její léčba. Poslední část se pak zabývá problematikou hemiparetické chůze a její rehabilitace. Hlavním cílem práce bylo zaznamenat případné změny parametrů chůze při aplikaci botulotoxinu A, který se aplikuje každé 3 měsíce. Výzkumu se účastnili 2 probandi z Regionálního centra spasticity Nemocnice České Budějovice, a.s. s centrální hemiparézou po CMP. Ti podstoupili vstupní (2-3 týdny po aplikaci botulotoxinu) a výstupní vyšetření (1-2 týdny před další aplikací botulotoxinu), které se skládalo z kineziologického vyšetření, vyšetření spastické parézy DKK dle postupu J. M. Graciese, vybraných klinických testů chůze (TUG, 2MWT), EMG vyšetření a testu posturální stability (WBS). Celá měření byla provedena za účelem, zda se případné změny během účinku botulotoxinu dají objektivizovat, a to ať klinicky nebo pomocí povrchového EMG. Získané výsledky byly značně individuální, ale i přes velmi malou skupinu probandů, bylo možné sledovat i určité trendy ve vlivu botulotoxinu A na chůzi hemiparetických pacientů. Povrchová elektromyografie se prokázala jako vhodný nástroj ke sledování činnosti svalové aktivity, ale pro příští podobné výzkumy bude potřeba zahrnout mnohem více probandů a opakování měření.
|
|
|
Vliv protrakce ramenních kloubů na intenzitu bolesti v bederní oblasti
Vaverková, Eva ; Rašev, Eugen (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Vliv protrakce ramenních kloubů na intenzitu bolesti v bederní oblasti. Cíl: Cílem této práce je zjistit, zda u běžné populace existuje souvislost mezi bolestmi v bederní oblasti a protrakčním postavením ramenních kloubů. Metody: Pro tuto studii bylo vybráno 23 probandů, kteří byli dle předem daných kritérií rozděleni do dvou skupin, do skupiny experimentální a kontrolní. Experimentální skupinu tvořilo 13 probandů s protrakčním držením ramenních kloubů a s bolestmi v bederní oblasti minimálně tři měsíce. Tato skupina se zúčastnila čtyřtýdenního terapeutického programu, který byl zaměřený na korekci protrakčního držení ramenních kloubů. Tento program zahrnoval terapii využívanou dr. Raševem, tj. detonizační techniky v podobě horké role na funkčně zkrácené staticky významné svaly v oblasti ramenního pletence a cvičení s elastickým odporem, ke kterému byl využit Thera-Band. Kontrolní skupinu tvořilo 10 probandů bez protrakčního držení ramenních kloubů a bez bolestí v bederní oblasti. Postavení ramenních kloubů bylo hodnoceno aspekcí a pomocí digitálního posuvného měřidla. To, zda se zmírněním protrakce ramenních kloubů změnila i bolest v bederní oblasti, bylo zjišťováno pomocí numerické škály. Aktivita svalů v oblasti bederní páteře byla monitorována povrchovou elektromyografií. Výsledky: Na...
|
|
|
Elektromyografická studie vybraných svalů šíje u pacientů s torticollis
Pospíchalová, Tereza ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Malá, Jitka (oponent)
Název: Elektromyografická studie vybraných svalů šíje u pacientů s torticollis Cíle: Cílem této studie bylo zjistit elektrickou svalovou aktivitu a symetrii elektrické svalové aktivity vybraných svalů šíje u pacientů s torticollis při flexi krku ve třech různých polohách - stoj, sed, leh na zádech. Metody: Výzkumu se zúčastnilo 8 probandů ve věku 27 - 60 let. K měření byl používán přístroj pro povrchovou elektromyografii Noraxon TeleMyo 2400T G2 pro techniku přenosu telemetrických dat se vzorkovací frekvencí 1500 Hz. Povrchové elektrody byly aplikovány na pět cílových svalů bilaterálně, a to m. sternocleidomastoideus, mm. scaleni, mm. suprahyoidei, mm. infrahyoidei a m. trapezius horní část. Následně probandi v randomizovaném pořadí poloh vykonávali patnáctkrát flexi krční páteře synchronizovaně ve stejné rychlosti nastavením metronomu na 60bpm. Byla pouzována elektrická svalová aktivita vyšetřovaných svalů v průměrných %MVC hodnotách v porovnání vpravo/vlevo, dále změny průměrných %MVC hodnot v závislosti na polohách a symetrie elektrické svalové aktivity v průběhu flexe šíje pomocí Pearsonova korelačního koeficientu. Výsledky: Hodnoty průměrného %MVC kontralaterálního m. SCM vůči směru stáčení brady při torticollis byly vyšší oproti ipsilaterálnímu m. SCM v poloze leh na zádech (p>0,05)....
|
|
|
Řízení low-cost protetické ruky s využitím EMG senzorů
Šafran, Jindřich ; Brablc, Martin (oponent) ; Rajchl, Matej (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá celkovým návrhem, sestavením a skladbou modelu protetické ruky včetně jejího ovládání a naprogramování. Práce je rozdělena do pěti kapitol. V první kapitole je rozebrána anatomie předloktí horní končetiny, jejíž model je navrhován a sestavován. Následující druhá kapitola obsahuje rozbor protetických mechanismů z hlediska historie po současnost, a také samotnou výrobou mechaniky navrženého modelu protetické ruky. Ve třetí kapitole je popsána diagnostická metoda EMG a použitá elektronika pro ovládání mechanismu navržené protetické ruky. Následující čtvrtá kapitola obsahuje samotné získávání a zpracování dat z testování měřícího zařízení. V poslední kapitole, páté, je již obsaženo programování vyrobeného a testovaného modelu protetické ruky v různých vývojových prostředích. Veškeré získané poznatky a výsledky jsou vyhodnoceny a popsány v závěru bakalářské práce.
|
|
|
Analýza svalové činnosti při točení volantem
Dostálová, Veronika ; Vilímek, Miloslav (vedoucí práce) ; Horák, Zdeněk (oponent)
❆❜str❛❦t ◆á③❡✈✿ ❆♥❛❧ý③❛ s✈❛❧♦✈é ↔✐♥♥♦st✐ ♣➦✐ t♦↔❡♥í ✈♦❧❛♥t❡♠ ❈í❧❡ ♣rá❝❡✿ ❈í❧❡♠ ❞✐♣❧♦♠♦✈é ♣rá❝❡ ❥❡ ♥❛ ③á❦❧❛❞➙ ❞♦st✉♣♥ý❝❤ ❧✐t❡rár♥í❝❤ ♣r❛♠❡♥➲ ♥❛stí♥✐t ♣r♦❜❧❡♠❛t✐❦✉ ❡r❣♦♥♦♠✐❡ ➦í③❡♥í ❛✉t♦♠♦❜✐❧✉✳ Pr♦✈ést ❡❧❡❦tr♦♠②♦❣r❛✜❝❦♦✉ ❛♥❛❧ý③✉ ❛❦t✐✈✐t② ✈②❜r❛♥ý❝❤ s✈❛❧➲ r❛♠❡♥❡ ❛ ❦✐♥❡♠❛t✐❝❦♦✉ ❛♥❛❧ý③✉ ♣♦❤②❜✉ ❧♦❦❡t♥í✲ ❤♦ ❛ r❛♠❡♥♥í❤♦ ❦❧♦✉❜✉ ♣➦✐ t♦↔❡♥í ✈♦❧❛♥t❡♠ s ❥❡❤♦ r♦③❞í❧♥ý♠ ✉❝❤♦♣❡♥í♠✳ ❉❛❧➨í♠ ❝í❧❡♠ ❥❡ ③❛s❛❞✐t ♥❛♠➙➦❡♥á ❞❛t❛ ❡❧❡❦tr✐❝❦é ❛❦t✐✈✐t② ❥❡❞♥♦t❧✐✈ý❝❤ s✈❛❧➲ ❞♦ ❦♦♥t❡①t✉ s ♦♣t✐♠á❧♥í ❛❦t✐✈❛❝í ♣➦✐ st❡r❡♦t②♣♥➙ ♣r♦✈á❞➙♥ý❝❤ ↔✐♥♥♦st❡❝❤✳ ▼❡t♦❞②✿ ❱ý③❦✉♠ ♠á ❝❤❛r❛❦t❡r ♣✐❧♦t♥í st✉❞✐❡✳ Pr♦ ③ís❦á♥í t❡♦r❡t✐❝❦ý❝❤ ✈ý❝❤♦✲ ❞✐s❡❦ ❞✐♣❧♦♠♦✈é ♣rá❝❡ ❜②❧❛ ♣r♦✈❡❞❡♥❛ ❧✐t❡rár♥í r❡➨❡r➨❡ ❞❛♥é ♣r♦❜❧❡♠❛t✐❦②✳ ❊①♣❡✲ r✐♠❡♥t s❡ ③❛❜ý✈❛❧ ❡❧❡❦tr✐❝❦♦✉ ❛❦t✐✈✐t♦✉ s✈❛❧➲ r❛♠❡♥❡ ❛ ❦✐♥❡♠❛t✐❦♦✉ r❛♠❡♥♥í❤♦ ❛ ❧♦❦❡t♥í❤♦ ❦❧♦✉❜✉ ♣➦✐ ❦♦♥tr❛❧❛t❡rá❧♥í♠ ❛ ✐♣s✐❧❛t❡rá❧♥í♠ t♦↔❡♥í♠ ✈♦❧❛♥t❡♠ s t➦❡✲ ♠✐ r➲③♥ý♠✐ ③♣➲s♦❜② ❥❡❤♦ ✉❝❤♦♣❡♥í✳ ◆❛ ③á❦❧❛❞➙ ❛♥❦❡t♥í❤♦ ➨❡t➦❡♥í ❜②❧✐ ③ ❞➲✈♦❞✉ t❡❝❤♥✐❝❦é ♥ár♦↔♥♦st✐ ❡①♣❡r✐♠❡♥t✉ ✈②❜rá♥✐ ♣♦✉③❡ ❞✈❛ ♣r♦❜❛♥❞✐✳ ◆❛ ♣♦❞❦❧❛❞➙ t❡✲ ♦r❡t✐❝❦ý❝❤ ♣♦③♥❛t❦➲ ❜②❧❛ ♣♦♠♦❝í ♣♦✈r❝❤♦✈é ❡❧❡❦tr♦♠②♦❣r❛✜❡ s♥í♠á♥❛ ❡❧❡❦tr✐❝❦á ❛❦t✐✈✐t❛ ♠✳ ❞❡❧t♦✐❞❡✉s ♣❛rs ❛♥t❡r✐♦r✱ ♠✳ ❞❡❧t♦✐❞❡✉s ♣❛rs ♠❡❞✐❛❧✐s✱ ♠✳ ♣❡❝t♦r❛❧✐s ♠❛❥♦r ♣❛rs ❝❧❛✈✐❝✉❧❛r✐s ❛ ♠✳ tr✐❝❡♣s ❜r❛❝❤✐✐ ❝❛♣✉t ❧♦♥❣✉♠✱ ♠✳ ♣❡❝t♦r❛❧✐s ♠❛❥♦r ♣❛rs st❡r♥♦❝♦st❛❧✐s✱ ♠✳ ❜✐❝❡♣s ❜r❛❝❤✐✐✱ ♠✳ ❞❡❧t♦✐❞❡✉s ♣❛rs ♣♦st❡r✐♦r✱ ♠✳ ✐♥❢r❛s♣✐♥❛✲ t✉s ❛ ♠✳ tr✐❝❡♣s...
|
|
|
Vliv kineziotapingu na svalovou aktivitu ramenního pletence
Dvořáková, Petra ; Valouchová, Petra (vedoucí práce) ; Bitnar, Petr (oponent)
Kinesiotaping je poměrně novou metodou, která je používaná v mimořádně širokém spektru klinických stavů. S jejím využitím se setkáváme jednak ve sportu při léčbě a prevenci zranění, ale také ve fyzioterapii jako novou možností léčby poruch pohybového aparátu. Metoda využívá různě barevných přilnavých pásek, které jsou elastické, prodyšné a voděodolné. Elasticita materiálu neomezuje rozsah pohybu pacienta, což je rozhodující předností v porovnání s předchozími metodami tapingu. Mechanismus účinku je založen na dvou předpokladech. Kinesiotape stimuluje kožní mechanoreceptory a díky zvýšení intersticiálního prostoru obnovuje cirkulační parametry a snižuje tlak na mechanické nociceptory. Je překvapivé, že i přes stále větší popularitu metody existuje jen málo důkazů prokazující její účinnost. Cílem práce je proto shrnout veškeré obecné informace o kinesiotapingu a porovnat je s publikovanými výsledky. Zvláštní kapitola je věnována kinesiotapingu ramenního pletence, kterou doplňuje praktická část zabývající se vlivem kinesiotapu na aktivitu svalů ramenního pletence měřenou pomocí povrchové elektromyografie.
|
host ::
RSS.