|
| |
|
|
Posouzení účinnosti úpravny pitné vody prostřednictvím ekotoxikologických testů a screeningové analýzy
Nývltová, Barbora ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
S neustálým nárůstem znečištění životního prostředí se zhoršuje kvalita povrchové vody, která je technologickými procesy upravována na vodu pitnou, a je proto nutné klást zvýšené nároky na účinnost těchto technologických procesů a jejich případnou inovaci. Vzhledem k tomu, že surová voda je kontaminována různými druhy polutantů, je pro zajištění kvality nezbytné průběžně kontrolovat pitnou vodu dodávanou do veřejné distribuční sítě. Úpravny pitné vody stále nejsou schopny surovou vodu upravit dokonale, ale pouze eliminovat její znečištění na normami akceptovatelnou míru. Zejména z tohoto důvodu je nezbytné, aby byla kvalita pitné vody pravidelně kontrolována a zároveň posuzována účinnost jednotlivých technologických procesů úpravy pitné vody. K tomu mohou sloužit screeningová analýza nebo popř. ekotoxikologické testy. Diplomová práce se zaměřuje na problematiku účinnosti technologických procesů úpravy pitné vody. V rámci experimentální části byly v úpravně vody v České republice odebrány vzorky surové vody a vzorky vod po všech separačních stupních, které byly podrobeny ekotoxikologickým testům a screeningové analýze. Na základě provedených ekotoxikologických testů na organismech Thamnocephalus platyurus, Lemna minor a Vibrio fischeri můžeme předpokládat tvorbu škodlivých chlorovaných vedlejších produktů, což se projevilo téměř 100% mortalitou organismů T. platyurus. Z výsledků screeningové analýzy realizované po extrakci vzorků metodou SPE pomocí přístroje HPLC/MS vyplývá, že nejúčinnější metodou pro odstranění hormonálních látek je ozonizace.
|
|
|
Ekotoxicita směsných odpadů v metodě posuzování životního cyklu
Lukáč, David ; Kočí, Vladimír (vedoucí práce) ; Burešová, Helena (oponent)
Předmětem práce je zjištění ekotoxicity (ve formě EC50) a charakterizačních faktorů (CF) dvou reálných půdních vzorků, kontaminovaných směsí těžkých kovů, za využití terestrických testů ekotoxicity. Získané hodnoty jsou následně porovnány s hodnotami CF používanými v metodě posuzování životního cyklu (LCA) v současnosti a jsou diskutovány rozdíly. Obsahy těžkých kovů ve vzorku jsou zjištěny sekvenční extrakcí s ICP-OES. Pro zjištění hodnot EC50 jsou používány testy na roupicích Enchytraeus crypticus, chvostoskocích Folsomia candida (u obou zjišťována inhibice reprodukce) a salátu Lactuca sativa (zjišťována inhibice růstu kořene). Hodnoty EC50 a CF ukazují vyšší toxicitu v případě vzorku Vodárna oproti vzorku Rampa. Je prokázán rozdíl ve stanovení CF metodou terestrických testů a matematickou metodou používanou standardně.
|
|
|
Umělá sladidla a jejich případný vliv na ekosystém
Vavrčíková, Veronika ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením a ekotoxikologickým posouzením umělých sladidel. Práce byla zaměřena na nejčastěji používaná sladidla, mezi která patří acesulfam-K, cyklamát, sacharin a sukralosa. Tato sladidla byla analyzována metodou kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií, přičemž k jejich zakoncentrování byla použita metoda extrakce tuhou fází. Vzorky pro jejich stanovení byly odebírány z čistírny odpadních vod v Modřicích. Umělá sladidla jsou synteticky vyrobené látky, což je hlavní důvod jejich výskytu v odpadních vodách. Některá z nich nejsou s dostatečnou efektivností na čistírnách odstraněna, a pronikají tak do životního prostředí. Analýzou vzorků bylo zjištěno, že takovým sladidlem je sukralosa. Ekotoxikologický efekt výše zmíněných sladidel byl posuzován prostřednictvím organismů akvatického prostředí, konkrétně na sladkovodních korýších Thamnocephalus platyurus a Daphnia magna, dále na rostlině Lemna minor a baterie testů byla doplněna o zástupce destruentů, bakterii Vibrio fischeri. Pro všechna sladidla byly stanoveny hodnoty LC20, EC20 a IC20. Pro některá sladidla byly stanoveny také hodnoty LC50, EC50 a IC50. Testování prokázalo, že nejvyšší toxicitu představuje sacharin.
|
|
|
Ekotoxikologické hodnocení polymerů a biologicky aktivních látek v akvatickém prostředí
Kašpar, Otakar ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce byla zaměřena na stanovení ekotoxicity, a to jedné skupiny léčiv a polymerů. Ze skupiny léčiv byla vybrána analgetika, která patří mezi nejčastěji užívaná. Důvodem je také to, že velkou většinu z nich lze získat bez lékařského předpisu. Pro stanovení ekotoxicity byly zvoleny dva postupy, v prvním z nich bylo zvoleno stanovení ekotoxicity pouze jednoho analgetika, ve druhém případě byla posuzována směs dvou analgetik. Důvodem bylo to, že pacientům jsou často aplikována dvě léčiva z této skupiny. Ke stanovení byly použity standardní i alternativní testy toxicity (daphnia magna, sinapsis alba, scenedesmus, vibrio fischeri, thamnotoxkit a daphnotoxkit). Pro toto posouzení byla vybrána běžně používaná léčiva, tj. ibuprofen, kyselina acetylsalicylová, diklofenak a paracetamol, která patří mezi nejhojněji používaná léčiva v ČR a Evropě. Ze skupiny polymerů byly posuzovány dva polymery, a to běžně používaný polymer polyethyltereftalát (PET) a fenolformaldehydová pryskyřice, která je ve východní Evropě známá jako bakelit. Pro stanovení ekotoxicity polymerů byla aplikována nepřímá metoda, založená na stanovení antagonických nebo synergických efektů směsi monomerů, ze kterých se polymer vyrábí, a na které se v přírodě může následně pomalu rozkládat. Také v tomto případě byly ke stanovení použity standardní i alternativní testy toxicity, výše specifikované.
|
|
|
Ekotoxikologické hodnocení polymerních substancí
Milatová, Martina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Polymery nebo jejich modifikátory se stávají součástí celé řady výrobků. Po skončení životního cyklu jsou využitelné části výrobků recyklovány, avšak podstatná část se stává komunálním odpadem. Z těchto důvodů je žádoucí nejen podle zákona o chemických látkách a chemických přípravcích, ale také podle požadavků evropské direktivy REACH hodnotit nejen chemické látky, ale také aditiva výrobků i výrobky samotné z hlediska jejich vlivu na životní prostředí. K těmto účelům slouží testy ekotoxicity, které umožní predikci vlivu testovaných látek na životní prostředí. V této práci byly hodnoceny modifikátory polypropylenu, které jsou běžně komerčně vyráběny. Pomocí testů ekotoxicity byly hodnoceny účinky maleinanhydridu a itakonanhydridu na životní prostředí. Byly použity alternativní testy toxicity a to Thamnotoxkit FTM na organismu Thamnocephalus platyurus a Daphnotokit FTM na organismu Daphnia magna. Ze skupiny testů fytotoxicity byly vybrány testy toxicity: Test inhibice růstu kořene Sinapis alba, Test inhibice růstu kořene Allium cepa L. a Test semichronické toxicity na Lemna minor L. Z marinních testů toxicity byl proveden akutní inhibiční test na žábronožkách Artemia salina.
|
|
|
Využití řasových testů v ekotoxikologii
Hájková, Tereza ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá využitím řasových testů v ekotoxikologii. Pro posouzení ekotoxicity vybraných chemických látek byla použita sladkovodní řasa Desmodesmus subspicatus. Pro vyhodnocování EC50 byla využita metoda spektrofotometrie ve VIS oblasti. Za tímto účelem byla zjištěna vzájemná korelace mezi počtem řasových buněk a absorbance při vlnové délce 683 nm. Testovány byly tyto chemické látky: kyselina 2-[2-[(2,6-dichlorfenyl)amino]fenyl]octová, kyselina (RS)-2-[4-(2-methylpropyl)fenyl]propionová a N-(4-hydroxyphenyl)acetamid. Pro všechny tyto látky byla určena hodnota EC50 a vyhodnocena jejich ekotoxicita.
|
|
| |
|
|
VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH TESTŮ BIOTOXICITY PRO STANOVENÍ NEBEZPEČNOSTI STÁVAJÍCÍCH A/NEBO POTENCIÁLNÍCH POLUTANTŮ
Vašulková, Lucie ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Bednařík, Karel (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na ověření ekotoxicity oktachlorstyrenu (OCS), jakožto persistentního organického polutantu, pomocí biologických testů toxicity. Ke stanovení toxicity OCS byly použity dva alternativní testy, které využívající jako testovací zvíře sladkovodní organismy. První z nich, tzv. Thamnotoxkit je založen na pozorování pohyblivosti, znehybnění nebo až usmrcení korýše Thamnocephalus platyurus, druhý z nich Daphnotoxkit využívá korýše Daphnia magna. Kromě alternativních testů byl pro srovnání stanovován i jeden standardní test toxicity, a to test inhibice růstu kořene hořčice bílé Sinapis alba, a dva testy fytotoxicity – test inhibice růstu okřehku menšího Lemna minor a test inhibice růstu kořenů cibule Allium cepa.
|
|
|
Ekotoxikologické hodnocení vybraných monomerů pomocí testů toxicity
Šotolová, Ludmila ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Pomocí testů ekotoxicity budou hodnoceny účinky vybraných monomerů, případně aditiv polymerů na životní prostředí. Za tímto účelem budou použity dva alternativní testy toxicity: Thamnotoxkit F TM na testovacím organizmu Thamnocephalus platyurus a Daphnotoxkit F TM na testovacím organizmu Daphnia magna. Také budou použity dva fytotesty: Test inhibice růstu kořene hořčice bílé (Sinapis alba) a Test inhibice růstu kořene cibule (Allium cepa L.). Získané výsledky umožní výpočet hodnot LC50, EC50 a IC50 pro posuzované látky.
|
host ::
RSS.