|
|
Měření efektivity elektronické státní správy
Tajtl, Martin ; Voříšek, Jiří (vedoucí práce) ; Stiegler, Petr (oponent)
Tato práce popisuje problematiku eGovernmentu a navrhuje způsob měření e-služeb veřejné správy. Popsán je stav českého eGovernmentu v detailu na vybrané projekty a v mezinárodním srovnání. Z popisu vyplývá, že rozvoj stále probíhá, ale v mnohem nižším tempu než je tomu v elektronicky vyspělejších zemích. Jako hlavní problém je identifikováno nedůsledné strategické řízení a resortismus, který brání úspěšnému nasazování průřezových projektů. Na základě popisu současného stavu a zahraničních zkušeností navrhuje autor konkrétní doporučení pro budoucí rozvoj elektronizace veřejné správy v České republice. V návaznosti na problematické řízení je v práci navržena a otestována metodika pro měření efektivity e-služeb veřejné správy. Tato metodika je objektivním postupem měření efektivity e-služeb s cílem poskytnout zpětnou vazbu poskytovatelům služeb. Testování metodiky hodnotí trojici služeb daňové agendy a poukazuje na jejich nedostatky včetně návrhu nápravných řešení.
|
|
|
eHealth -- Elektronické zdravotnictví v rámci EU
Nováková, Veronika ; Pour, Jan (vedoucí práce) ; Basl, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou e-Health v ČR v rámci Evropské unie. Práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První z nich popisuje pojem e Health spolu s dalšími vybranými pojmy a také popisuje důvody, které vznik e-Health podporují. Druhá kapitola je zaměřena na elektronizaci zdravotnictví EU a popisuje doporučení standardy a dokumenty, které na podporu e-Health vznikly. Třetí kapitola popisuje stav e-Health ve vybraných členských státech EU. Čtvrtá kapitola je zaměřena na e-Health v ČR. Závěrečná kapitola navrhuje možné způsoby řešení u problémových bodů projektu IZIP v ČR. Prvním cílem práce je zmapovat prostředí e-Health a současné trendy v této oblasti v rámci ČR. Druhým cílem práce je zmapovat iniciativu EU v oblasti interoperability dat a podpory členských států v oblasti e-Health. Třetím cílem je analýza situace e-Health v nejméně třech dalších státech EU (mimo ČR). Cílů bude dosaženo prostudováním dostupných elektronických materiálů vydaných EU, vládními organizacemi států, vlastní zkušeností, konzultací s obornou veřejností. Přínosem práce je aktuální pohled na stav e-Health v ČR a ve vybraných státech EU, dle dostupných zdrojů. Dalším přínosem je návrh řešení některých slabých stránek projektu IZIP v ČR, který jsem vybrala jako nejvýznamnějšího zástupce e-Health v ČR.
|
|
|
Integrace aplikací v oblasti zdravotnictví - Elektronická preskripce v ČR s využitím datového standardu HL7
Slavětínský, Václav ; Stanovská, Iva (vedoucí práce) ; Hřib, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá elektronickou preskripcí léčivých přípravků v ČR. Jejím cílem je nalézt vhodný standard elektronické výměny zdravotnických dat a postavit na něm nové datové komunikační rozhraní pro systém e-preskripce. Práce se věnuje vývoji a aktuální situaci národního systému e-preskripce, který je založen na centrálním úložišti elektronických receptů, ale v současnosti se nepoužívá. Na základě platné legislativy je analyzován proces elektronického předepisování a výdeje léků. Dále je zkoumáno existující datové rozhraní centrálního úložiště. Vzhledem k výhodám, které jsou spjaty s použitím standardů elektronické výměny dat, je cílem práce navrhnout nové rozhraní pro předávání elektronických receptů a hlášení o výdeji léků. Toto rozhraní má být založeno na vhodném standardu. Zkoumán byl český standard DASTA, evropská norma EN13606 a nakonec byla zvolena sada specifikací HL7 (Health Level Seven), která požadavkům odpovídá nejlépe. Návrh datového rozhraní, používající standardy HL7, je založen na výměně dokumentů. Dokumenty (recept, výdej apod.) jsou vyjádřeny ve formátu CDA (Clinical Document Architecture) a mezi aplikacemi jsou přenášeny pomocí zpráv z domény zdravotních záznamů (Medical Records). Struktura obálek, tvořících zprávu, vychází ze společné infrastruktury HL7 (Specification Infrastructure). Návrh se inspiruje finským řešením eRecept. Snaží se o transformaci existujícího rozhraní centrálního úložiště do formátu, který je definován ve vybraných specifikacích HL7. Návrh lze použít v lokálních i centrálních systémech e-preskripce a může sloužit též jako návod pro tvorbu systému výměny elektronických zdravotních/zdravotnických záznamů.
|
|
|
Čipová karta jako elektronický identifikátor pojištěnce v ČR a EU.
Němcová, Eva ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Střítecký, Rudolf (oponent)
Tato diplomová práce analyticky zkoumá východiska a podmínky zavedení čipové karty jako elektronického identifikátoru pojištěnce v České republice s vazbou na Evropskou unii. Popisuje návrh systému jednoznačné elektronické identifikace a možnosti využití různých technologií i jejich úskalí v souvislosti s nedostatky v právním řádu, které by zřetelně definovaly zacházení s osobními údaji, jejich zabezpečení a přístup k nim. Jsou zde porovnány přednosti a nevýhody zavedení či naopak nezavedení elektronického identifikátoru metodou cost-benefit analýzy, která dává odpovědi na ekonomickou otázku realizace projektu, a také popisuje přínosy pro jednotlivé skupiny beneficientů.
|
|
|
Řízení kvality zdraví v ČR
Křížek, Josef ; Durdisová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
V teorii i praxi existuje velké množství přístupů a také nespočet metod, kterými je na oblast zdravotnictví resp. zdraví nahlíženo. Cílem práce je prozkoumat efektivnost zavádění současných projektů do praxe, tj. efektivní aplikace nástrojů řízení kvality zdraví. Teoretická východiska práce charakterizují samotné chápaní pojmu kvality zdraví zejména v oblasti zdravotnictví. V této části jsou dále uvedeny vybrané nástroje řízení kvality zdraví. Analytická část se zaměřuje na institucionální prostředí v závislosti na současné výzvy zavádění elektronického zdravotnictví v ČR, mezi které lze zařadit centrální úložiště elektronických receptů jako jeden z nástrojů řízení kvality zdraví a základ pro elektronickou preskripci. Závěrečná část věnuje pozornost budoucím trendům centrálního úložiště elektronických receptů a mezinárodním projektům např. projekt epSOS. EU je mimo jiné postavena na systému vzájemného srovnání a učení. Nástin možných budoucích kroků je tedy nutno chápat v kontextu zahraničních projektů, a proto je v závěru představen stav projektů eHealth v Dánsku.
|
|
|
Příspěvek k hospodářsko-politickému hodnocení zavádění elektronizace zdravotnictví
Rozmarinová, Jana ; Petrášek, František (vedoucí práce) ; Kučerová, Jaroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou eHealth blíže specifikovanou konkrétním podmínkám na území České republiky a to v kontextu národního hospodářství. V teoretické části práce hodnotí pozitivní a negativní aspekty zavádění elektronizace do zdravotnictví a hlavní problémy, které před rozvojem eHealth na území České republiky stojí. V práci jsou rozvedeny také hlavní programy podpory eHealth ze strany EU i hlavní aktivity podpory eHealth v ČR. V praktické části se práce věnuje konkrétním projektům eHealth v České republice. Hodnocení projektu IZIP je prováděno pomocí dotazníkového šetření mezi praktickými lékaři. Na příkladu zavedení technologií eHealth v Oblastní nemocnici Mladá Boleslav, a.s. je naznačen možný přínos zavedení eHealth technologií do zdravotnictví. Annotation
|
host ::
RSS.