|
|
Tanec v Brně
Bala, Filip ; Maršíková, Hana (oponent) ; Galeová, Nicol (vedoucí práce)
„Ideální současné taneční divadlo“ je výzkumnou otázkou předdiplomové práce, která je zpracována v knižní podobě. Diplomová práce „EUFONIE | POHYB | PROSTOR“, se zabývá prototypem, jenž zároveň reaguje na urbanistickou strukturu města Brna. Z problematiky konkrétního řešení následně vyplynuly další otázky, nejen kvůli komplexnosti zadané lokality, ale také díky nové vizi fungování divadelního světa skrze využití autonomních technologií.
|
|
|
Tanec v Brně
Papcun, Peter ; Všetečková, Alena (oponent) ; Galeová, Nicol (vedoucí práce)
Současné taneční divadlo čelí problémům nedostatečné infrastruktury a nevhodných prostor pro svá představení. Klasické divadelní budovy a jiné transformované prostory často nevyhovují specifickým potřebám tanečního umění. Nedostatek nových, speciálně navržených prostor v České republice vede k migraci tanečníků do zahraničí případně do Prahy. V této práci jsem se věnoval analýze současné problematiky tanečního divadla a zároveň jsem se zaměřil na analýzu řešené parcely. Na základě těchto analýz jsem vypracoval návrh nového divadla, který reflektuje zjištěné problémy, nabízí řešení a vybočuje ze standardních představ o divadle. Cílem mého návrhu je vytvořit prostředí, které bude v souladu s požadavky a potřebami tanečního divadla v současnosti. Při navrhování divadla jsem zohlednil estetické, funkční a technické aspekty s cílem vytvořit prostor, který umožní prezentaci tanečních představení v nejlepší možné formě. Výsledkem je komplexní návrh divadla, který je založen na důkladné analýze a zároveň přináší inovativní řešení pro taneční divadlo v současnosti. Stavba má být zakomponována do měřítka města Brna a stát se nedílnou součástí jeho života.
|
|
|
Tanec v Brně
Ondřejová, Daniela ; Páterová, Kateřina (oponent) ; Galeová, Nicol (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo navrhnout divadelní budovu pro tanec, v centru Brna, na okružní třídě v části Roosveltovy ulice, v parku Danuše Muzikářové. Návrh navazuje na předdiplomní projekt na téma Ideál: taneční divadlo, které zkoumá historii a současnost scénického prostoru pro tanec, různé způsoby využití prostoru, divadelní technologie, ekonomickou náročnost udržitelnosti kulturní stavby i srovnání se zahraničím. Především se v ní nachází rozhovory s lidmi, kteří se soudobého tance všelijak dotýkají. Navazuji především na historický vývoj a rozhovory a přikláním se k názoru, že taneční divadlo v České republice nemá zdaleka tak širokou diváckou základnu, jak by mohlo mít. Proto navrhuji přímo centrum pro tanec, kde se všemožnými způsoby snažím moderní taneční divadlo lidem přiblížit. Jde o novou formu tanečního představení, proto jsem se na návrh divadla chtěla dívat jiným pohledem, než je tomu běžné. V teoretické části jsem se zaměřovala na japonské tradice spojené s tanečním představením a celkové vnímání prostoru a architektury. Z těchto tezí jsem si poté zvolila principy, které jsem použila v návrhu diplomního projektu.
|
|
|
Tanec v Brně
Kuklová, Tereza ; Všetečková, Alena (oponent) ; Galeová, Nicol (vedoucí práce)
Tanec, jak ho mnozí chápou a vnímají, už není tancem, který známe z divadelních jevišť. Není to ani ve striktních pohybech baletu, ani v sestavách contemporary dance, ani v krocích tradičních tanců. Tanec se začal odvíjet více duchovním směrem. Procítěné pohyby jednotlivců, kteří pohyby vyjadřují příběhy, performeři, kteří reagují na okolí svými gesty i skupiny tanečníků navzájem se pohyby propojujících. To je současná forma tance, která se z klasických divadel vylívá do ulic, kulturních center a parků. Jde tam, kde je citlivý a vnímavý pozorovatel. Takový performer jde tam, kde je mu dobře, kde může rozvíjet svůj pohyb, své myšlení. Kde se může inspirovat. Pro takové jedince však v současnosti nejsou příliš přívětivé prostory, které by byly jen jim určené. V Praze existuje pár divadel, zaměřujících se na současný směr vývoje tance a na tanečníky jdoucí tímto směrem. V Brně je takových platforem pro tanec značně méně a zázemí je nedostatečné. Proto se stává, že z Brna tanec odchází do měst, kde má příznivější podmínky. Krokem ke zlepšení podmínek současných tanečníků je dát jim jejich prostory. Prostory určené jejich tanci. Opustit od klasických divadel, v jejichž velkých prostorách se tito jedinci cítí spíše nekomfortně. Cílem této práce je představa nové formy divadla, jako prostoru pro svobodné taneční a pohybové umělce. Zakomponování takové stavby do měřítka města Brna a její začlenění do života města.
|
|
|
Lektor moderního tance jako pedagog volného času
PRŮŠOVÁ, Monika
Práce se zabývá lektorem moderního tance, který působí jako pedagog volného času. Autor zde vymezuje moderní tance, popisuje jeho historický vývoj a charakterizuje specifika tohoto sportovního odvětví. Také se zaměřuje na tanec jako náplň zájmové činnosti. V práci je pojednána stručná charakteristika zájmového vzdělávání zaměřeného na tanec a didaktika zájmové činnosti. Dále se zaměřuje na děti ve věku od šesti do jedenácti let. Stručně charakterizuje vývoj a fyzické schopnosti. Opomenuty nejsou ani metody a přístup pedagoga volného času k dětem zmíněného věku. Poslední kapitola se věnuje pedagogovi volného času. V této pasáži je stručně vymezena náplň jeho práce a působnost. Dále se zaměřuje na roli pedagoga volného času v zájmovém vzdělávání zaměřeném na tanec.
|
|
|
Osobní význam volnočasové taneční aktivity pro neprofesionální tanečníky
HLAVÁČOVÁ, Nikola
Bakalářská práce se zabývá tématem tance a pojednává o neprofesionálních tanečnících a jejich významech k taneční volnočasové aktivitě. Práce je složena ze dvou částí vzájemně se propojujících. V teoretické části se zabývám taneční volnočasovou aktivitou a osobností pedagoga volného času jakožto tanečního lektora. Práce se následně soustředí na determinanty rozvíjející osobnost během taneční volnočasové aktivity a následně taktéž poukazuje na význačné psychosociální potřeby v tomto kolektivním sportu. Ve výzkumné části byla použita metoda kvalitativního výzkumu ve formě rozhovorů, které byly následně vyhodnoceny pomocí tematické analýzy dat. Výzkumná část se zabývá prožitými zkušenostmi neprofesionálních tanečníků s taneční volnočasovou aktivitou a jejich subjektivními významy, které ve svém životě této taneční volnočasové aktivitě přikládají.
|
|
|
Zjištění nejčastějších funkčních poruch pohybového systému dětí navštěvujících taneční studio No Limit v Českých Budějovicích
ŠTINDLOVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá zjištěním funkčních poruch pohybového systému, které se vyskytují nejčastěji u tanečnic navštěvujících taneční studio No Limit. Testování se zúčastnilo 12 dívek, které byly podrobeny vybraným standardizovaným testům. Na základě vyhodnocení vstupního testování u jednotlivých probandek, byla zpracována jejich osobní charakteristika a popis zjištěných poruch. Poté byl navrhnut soubor kompenzačních cvičení, který byl zaveden do tréninkové jednotky. Kompenzační program měl být aplikován po dobu 8 týdnů, vždy po tanečním tréninku 2krát týdně. Vlivem pandemie koronaviru však musel být kompenzační program předčasně ukončen a nebylo možné ověřit jeho účinnost pomocí výstupního testování shodného se vstupním. O to více se diplomová práce zabývá výsledky vstupního testování, provázaností jednotlivých výsledků testů mezi sebou u jednotlivých probandek a celkovou charakteristikou testovaného souboru. Hodnocení držení těla metodou Jaroše a Lomíčka prokázalo, že dobré (téměř dokonalé) držení těla mělo 50 % děvčat, vadné držení těla 42 % děvčat a velmi špatné držení těla mělo 8 % děvčat. Hypermobilita byla prokázána minimálně v jedné zkoušce u 100 % děvčat. Naopak svalové zkrácení nebylo vlivem početné hypermobility nějak zvlášť výrazné. Nejvýraznější bylo u 50 % děvčat zkrácení trojhlavého svalu lýtkového a u 33 % děvčat zkrácení zdvihačů lopatek. V testech svalového oslabení bylo nejčastější u 75 % děvčat oslabení svalů hýžďových, u 50 % děvčat oslabení dolních fixátorů lopatek a u 50 % děvčat oslabení přímého svalu břišního.
|
|
|
Práce v dětském folklorním souboru s dětmi předškolního věku
BOŽOVSKÁ, Kristýna
Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Cílem práce je poukázat na možnosti využití lidového folkloru při práci s předškolními dětmi. V teoretické části se věnuji základnímu představení jihočeského a západočeského folkloru s důrazem na folklor blaťácký, jeho sběratelům a možnostem v edukačním procesu. V praktické části popíši práci s dětmi předškolního věku v rámci dětského souboru Javoráček. Zkušenosti získané z práce ve folklorním souboru přenesu k vytvoření integrovaného celku s názvem "Malí muzikanti", který se pokusím realizovat s dětmi předškolního věku v mateřské škole.
|
|
|
Regulace a restrikce zábavních aktivit v prostředí Jednoty bratrské v předbělohorském období
Růčková, Markéta
Snahou Jednoty bratrské, jakožto církevního uskupení, bylo utváření křesťanského společenství podle biblického obrazu apoštolské církve, v němž je svrchovanou autoritou Písmo, které zároveň slouží jako nejvyšší měřítko správného konání na všech úrovních. Tomu mělo být přizpůsobováno i chování všech jejích členů. Ačkoli sociální struktura členů Jednoty se v průběhu její existence měnila, pro všechny své údy uplatňovala bez rozdílu společenského stavu a sociálního postavení zásady řádu a kázně, jejichž charakteristickým rysem je důraz na mravní kvalitu života, poslušnost a plnění Božích přikázání. Na základě pramenů normativní povahy, pocházejících z pera bratrských představitelů či vydaných v rámci synodních usnesení, i pramenů narativních, zejména kázání, lze sledovat, jak Jednota nahlížela na zábavní aktivity svých údů, oslavy spojené s životními událostmi člověka, svěcení svátků či na provozování hudby a her. Nastavená striktní pravidla však nutně vedly k jejich porušování při uplatňování v praktickém životě
|
|
| |
host ::
RSS.