|
|
Mechanismy patogeneze experimentální autoimunitní uveitidy a možnosti jejich ovlivnění.
Klímová, Aneta ; Heissigerová, Jarmila (vedoucí práce) ; Pitrová, Šárka (oponent) ; Holáň, Vladimír (oponent)
Úvod: Autoimunitní uveitida postihuje zejména střední věkovou kategorii a přes stále se rozvíjející terapeutické možnosti způsobuje těžké postižení zraku. Vzhledem k široké klinické variabilitě je studium autoimunitní uveitidy v humánní medicíně limitované, proto byly vyvinuty experimentální modely. Cílem naší práce bylo zavést reprodukovatelný model experimentální autoimunitní uveitidy v České republice a dále na tomto modelu sledovat zastoupení CD3+ a F4/80+ buněk v sítnici, zhodnotit vliv mikrobiálního prostředí na intenzitu nitroočního zánětu a testovat terapeutické možnosti. Materiál a metody: Myším kmene C57BL/6J byl aplikován sítnicový antigen (IRBP 1-20, interphotoreceptor retinoid binding protein) potencovaný kompletním Freundovým adjuvans a pertusovým toxinem, který vyvolá mírnou zadní autoimunitní uveitidu. Myši pocházely z konvenčního a gnotobiotického (bezmikrobního) chovu. Intenzita uveitidy byla hodnocena podle standardizovaných protokolů in vivo biomikroskopicky a post mortem histologicky na řezech barvených hematoxylin eozinem. Vzorky tkání byly analyzovány také imunohistochemicky a průtokovou cytometrií. Standardní sledovací doba experimentu byla 35 dnů. Myši s uveitidou z konvenčního chovu byly léčeny perorálními antibiotiky (metronidazol a ciprofloxacin) podávanými profylakticky...
|
|
|
Kvalita života se sklerodermií
Bendlová, Iva ; Tomášková, Anežka (vedoucí práce) ; Anděl, Michal (oponent)
Souhrn Tato bakalářská práce se zabývá hodnocením kvality života se sklerodermií, chronickým autoimunitním onemocněním. Práce je zaměřena na zjištění kvality života podmíněné zdravím u pacientů s lokalizovanou i systémovou sklerodermií. Zjištěné hodnoty jsou následně srovnány jednak s kvalitou života zdravé populace a dále pak s pacienty vybraných onemocnění (lupénka, systémový lupus erythematodes, revmatoidní artritida a karcinom prsu). Výzkum byl prováděn formou randomizovaného dotazníku SF-36, který hodnotí 8 oblastí života a je celosvětově využívaným nástrojem k hodnocení kvality života u chronicky nemocných pacientů. Výsledky SF-36 dotazníku byly vyhodnoceny T-testem pro zjištění statisticky významných hodnot. Tento dotazník byl dále rozšířen o vlastní doplňující otázky. Z výzkumu vyplývá, že pacienti se sklerodermií nedosahují stejné kvality života jako zdravá populace, a to ve všech hodnocených oblastech. Zároveň pacienti se sklerodermií hodnotí kvalitu svého života hůře oproti všem vybraným onemocněním (kromě pacientů trpících lokalizovanou sklerodermií v porovnání s těmi se systémovým lupusem erythematodes). Klíčová slova - sklerodermie - lokalizovaná sklerodermie (morphea) - systémová sklerodermie - kvalita života (QoL) - kvalita života podmíněná zdravím (HRQoL) - SF-36 dotazník
|
|
|
Mezenchymální kmenové buňky a jejich působení na regulační B lymfocyty
Smolová, Helena ; Boháčová, Pavla (vedoucí práce) ; Stříž, Ilja (oponent)
Mesenchymální kmenové buňky (MSC) jsou multipotentní buňky schopné regulace reaktivity buněk imunitního systému. Regulační B lymfocyty (Bregs) se také podílejí na modulaci imunitních reakcí. Oba tyto typy buněk jsou schopny tvořit protizánětlivé a tolerogenní prostředí a představují možnost buňkami zprostředkované terapie autoimunitních onemocnění a transplantačních reakcí. Působení MSC na aktivaci a funkce Bregs je studováno až v posledních letech a nejsou zatím jednoznačně charakterizovány mechanismy, jakými na indukci Bregs působí. V přítomnosti MSC byl prokázán pokles efektorových B lymfocytů a tvorby protilátek. Vedle toho byla pozorována podpora aktivace populace Bregs produkujících protizánětlivý interleukinu 10. Různé molekuly produkované MSC se podílejí na indukci Bregs. Jejich vliv však nebyl ještě dostatečně charakterizován a odlišné modely ukazují nejednotné výsledky. Vedle aktuálně probíhajících studií v experimentálních modelech byly zahájeny i klinické testy. V obou případech byly pozorovány pozitivní výsledky, které naznačují možnosti budoucího využití Bregs pro léčbu autoimunitních onemocnění i transplantačních reakcí. Klíčová slova: regulační B lymfocyty, mesenchymální kmenové buňky, imunomodulace, autoimunitní onemocnění, cytokiny, IL-10
|
|
|
Role NETózy v patogenezi autoimunitních onemocnění
Pošmurná, Eliška ; Brynychová, Iva (vedoucí práce) ; Šolc, Roman (oponent)
Neutrofilní granulocyty jsou bílé krvinky schopné velice efektivního boje s patogeny pomocí fagocytózy, degranulace, ale také pomocí unikátní buněčné smrti, tzv. NETózy, kdy dochází k tvorbě neutrofilních extracelulárních sítí, které jsou schopné zachytit a pomocí antimikrobiálních složek zneškodnit mikroorganismy. NETóza bývá zahájena aktivací cytokiny, lypopolysacharidem nebo kyselinou phorbomystatovou. Aktivované neutrofily putují do místa zánětu, kde se sítě dekondenzovaného chromatinu uvolňují do extracelulárního prostoru. Mimo buňku se tedy jako součást NETs dostává DNA, která je silným alarminem pro imunitní systém. Zvýšená tvorba NETs či problémy s jejich odbouráváním a likvidací se mohou podílet na patogenezi některých autoimunitních onemocnění (např. systémový lupus erythematodes, asociovaná vaskulitida, revmatoidní artritida, či diabetes mellitus). Tvorba NETs či jejich komponenty mohou ovlivňovat onemocnění či míru poškození okolní tkáně, mnohdy také korelují se závažností onemocnění (asociovaná vaskulitida) a mohou mít diagnostický potenciál (asociovaná vaskulitida, revmatoidní artritida či diabetes mellitus typu 1). Klíčová slova: NETóza, NETs, neutrofilní granulocyty, autoimunitní onemocnění, imunitní systém
|
|
| |
|
|
Pulsní léčba glukokortikoidy a změny exprese mikroRNA u pacientů se systémovými autoimunitními onemocněními
Uher, Martin ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Nováková, Veronika (oponent)
Revmatoidní artritida patří mezi nejčastější onemocnění kloubů autoimunitního původu. Je doprovázená zánětlivými stavy, které vedou k nevratným změnám na kloubech, jejich deformitám, končícím trvalou invaliditou. Léčba onemocnění zahrnuje režimová opatření, chirurgickou, ale také farmakologickou léčbu, která je u rozvinutých stavů nezbytná. Glukokortikoidy jsou důležitou součástí léčebného zásahu do průběhu a progrese onemocnění. Navzdory jejich protizánětlivému účinku, který je pro zlepšení stavu pacienta klíčový, mají při dlouhodobém užívání řadu vedlejších účinků. V práci se zaměříme na vliv těchto léčiv na změny v expresi mikroRNA u artritických pacientů léčených pomocí pulsních dávek glukokortikoidů. MikroRNA jsou v současnosti velmi intenzivně studovány vzhledem k jejich možnému využití jako biomarkerů při sledování průběhu onemocnění a účinek léčby. Analýza exprese byla provedena metodou kvantitativních (real-time) PCR arrayí s reverzní transkripcí za použití vlásenkových primerů, které umožňují amplifikací krátkých úseků, jakými jsou právě mikroRNA. Výsledky ukázaly 29 miRNA statisticky významně rozdílně exprimovaných na hladině signifikance p ≤ 0,05, z toho 14 miRNA na hladině významnosti p ≤ 0,025 (resp. 7 miRNA na hladině p ≤ 0.005) u skupiny pacientů s léčbou glukokortikoidy. 21 miRNA...
|
|
|
Pulsní léčba glukokortikoidy a změny exprese mikroRNA u pacientů se systémovými autoimunitními onemocněními
Uher, Martin ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Nováková, Veronika (oponent)
Revmatoidní artritida patří mezi nejčastější onemocnění kloubů autoimunitního původu. Je doprovázená zánětlivými stavy, které vedou k nevratným změnám na kloubech, jejich deformitám, končícím trvalou invaliditou. Léčba onemocnění zahrnuje režimová opatření, chirurgickou, ale také farmakologickou léčbu, která je u rozvinutých stavů nezbytná. Glukokortikoidy jsou důležitou součástí léčebného zásahu do průběhu a progrese onemocnění. Navzdory jejich protizánětlivému účinku, který je pro zlepšení stavu pacienta klíčový, mají při dlouhodobém užívání řadu vedlejších účinků. V práci se zaměříme na vliv těchto léčiv na změny v expresi mikroRNA u artritických pacientů léčených pomocí pulsních dávek glukokortikoidů. MikroRNA jsou v současnosti velmi intenzivně studovány vzhledem k jejich možnému využití jako biomarkerů při sledování průběhu onemocnění a účinek léčby. Analýza exprese byla provedena metodou kvantitativních (real-time) PCR arrayí s reverzní transkripcí za použití vlásenkových primerů, které umožňují amplifikací krátkých úseků, jakými jsou právě mikroRNA. Výsledky ukázaly 29 miRNA statisticky významně rozdílně exprimovaných na hladině signifikance p ≤ 0,05, z toho 14 miRNA na hladině významnosti p ≤ 0,025 (resp. 7 miRNA na hladině p ≤ 0.005) u skupiny pacientů s léčbou glukokortikoidy. 21 miRNA...
|
|
|
Epigenetická regulace genů HLA asociovaných s celiakií
Hudec, Michael ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Hušáková, Markéta (oponent)
Úvod: Systém HLA II. třídy představuje pro imunitní systém jeden z nejdůležitějších mechanismů, díky kterému je schopen rozpoznat patogeny nebo poškozené buňky. Některé alely HLA II. třídy jsou asociovány s různými autoimunitními onemocněními, například s celiakií. Toto onemocnění je typické chronickým střevním zánětem a různými doprovodnými vedlejšími příznaky. Rizikovými alelami HLA II. třídy jsou DQ2 a DQ8. Epigenetické mechanismy regulující expresi, zejména pak methylace cytosinů v promotorové oblasti alel DQ2 či D8, by mohly mít vliv na vývoj T-lymfocytů v thymu. Zde se T-lymfocyty v průběhu svého života vyvíjejí a procházejí několika stadii, aby mohly následně plnit svou funkci v imunitním systému. Cíle: Tato práce si dává za úkol porovnat methylační stav promotorové oblasti alel HLA DQ2 a DQ8 u pacientů s diagnostikovanou celiakií a zdravých jedinců. Dále si dává za úkol zmapovat expresní stav variant DQ2 a DQ8 u obou zkoumaných skupin. Metody: Z krve dvou skupin dárců byla izolována DNA a RNA. DNA byla podrobena bisulfitové konverzi a pak nested-PCR. PCR produkty byly klonovány do bakterií. Z pozitivních klonů byly izolovány vektory nesoucí amplifikovaný HLA fragment. Následně byla provedena methylační analýza. RNA byla přepsána pomocí Reverzní transkripce do cDNA. Ta byla poté analyzována...
|
|
|
Myasthenia gravis z pohledu sestry.
FEJERČÁKOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá problematikou autoimunitního onemocnění Myasthenia gravis. Je zaměřena zejména na ošetřovatelskou péči z pohledu sestry. Práce se zaměřuje především na ošetřovatelský proces pacienta s onemocněním myasthenia gravis. Velmi důležitou součástí práce je pohled a úloha sestry. Práce se snaží o celkový popis tohoto nesmírně mnohotvárného a závažného onemocnění. Cílem práce bylo zjistit pohled sester na onemocnění Myasthenia gravis. Pro zpracování empirické části práce bylo zvoleno kvalitativního šetření, konkrétně metoda polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořily sestry z neurologických oddělení vybraných nemocnic. Zvolena byla metoda dotazování a technika hloubkového rozhovoru, s následnou analýzou získaných dat pomocí metody kódování v ruce, tzv. metoda papír-tužka. Výsledky potvrdily nutnost organizování seminářů a přednášek na téma onemocnění Myasthenia gravis, protože dotazované sestry nemají dostatečné odborné informace o nemoci. Dále by na každém z oddělení neurologie měl být vypracován standard ošetřovatelské péče o pacienty s myasthenia gravis. Velmi důležitou součástí je také edukace pacientů. Přínos výsledků práce je možno vidět v zlepšení ošetřovatelské péči o nemocné s Myasthenia gravis na základě organizovaných seminářů, edukaci a vypracování standardů na odděleních neurologie.
|
|
|
Role imunitního systému ve vzniku autismu
Niederlová, Veronika ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Hájková, Michaela (oponent)
Autismus je komplexní neurovývojové onemocnění, jehož etiologie nebyla dosud objasněna. Mnoho výzkumů ukazuje u pacientů s autismem změny ve funkci imunitního systému, které by mohly souviset se vznikem onemocnění. Práce shrnuje současné vědecké poznatky o roli imunitního systému ve vzniku autismu. V jednotlivých kapitolách je pojednáno o rodinné anamnéze autoimunitních onemocnění, specifických HLA alelách, nejdůležitějších autoprotilátkách a mateřských protilátkách, snížené aktivitě NK buněk a hladinách cytokinů u pacientů s autismem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.