|
|
Vnímání ženské role u dospívajících žen s poruchou autistického spektra
VLČKOVÁ, Pavla
Bakalářská práce je věnována tématu "Vnímání ženské role u dospívajících žen s poruchou autistického spektra". Téma bylo vybráno z důvodu absence poznatků. Cílem bylo alespoň z části doplnit tuto mezeru a přinést nové poznatky, které by v praxi mohly být nápomocny při edukaci a celkovém přístupu k osobám s poruchou autistického spektra. Bakalářská práce nabízí pohled dospívajících žen s poruchou autistického spektra na přístup k ženské roli. Co pro dospívající ženy symbolizuje ženskou roli. Jak vztahují ženskou roli ke své osobě. Výzkum je prováděn kvalitativní strategií, metodou případové studie, kdy byly prováděny rozhovory s dospívajícími ženami s poruchou autistického spektra a jejich matkami. Následně byly rozhovory analyzovány a vyhodnocovány jejich spojitosti. Ze zjištěných informací vyplynulo, že dospívající ženy s poruchou autistického spektra jsou velmi ovlivněny ve vnímání ženské role svými matkami, jelikož matky byly vychovávány podle dlouhodobého zakotveného stereotypu. Lze se domnívat, že zjištěné informace mohou být do budoucna přínosem pro matky dospívajících žen s poruchou autistického spektra. Aby matky nejednaly tolik ve stereotypu a ponechaly svým dospívajícím dcerám možnost vytvořit si svůj pohled na ženskou roli.
|
|
|
Mladí dospělí s poruchou autistického spektra a jejich pracovní uplatnění
KOLÁŘOVÁ, Denisa
Bakalářská práce se zabývá pracovním uplatněním osob s poruchou autistického spektra. Cílem bakalářské práce je přiblížení problematiky uplatnění na trhu práce u osob s PAS a zároveň popsání specifik v oblasti zaměstnávání osob s PAS a výsledky nadále propojit s potencionálními zaměstnavateli a seznámit širší veřejnost s pozitivy zaměstnávání osob s PAS. K naplnění výše uvedeného cíle byl využit kvalitativní výzkum. S touto zvolenou strategií byl výzkumný vzorek vybrán přes instituce, které se věnují problematice PAS. Prvním výzkumným vzorkem jsou rodiče a děti s poruchou autistického spektra a dalším výzkumným vzorkem jsou pracovníci v oblasti sociálního začleňovaní. Data byla získávána metodou dotazování, technikou polořízeného rozhovoru. Posléze byla tato data vyhodnocena pomocí otevřeného kódování s následnou kategorizací dat. Z výsledků vyplývá, že osoby s PAS nemají příliš mnoho zkušeností v pracovním uplatnění a jako jeden z hlavních důvodů uvádějí zaměstnavatele a mínění široké veřejnosti. Zaměstnavatelé nejsou příliš nakloněni nabízení pracovní pozice osobám s poruchou autistického spektra i přes to, že jim mohou nabídnout množství výhod, jak ekonomických, tak osobnostních. Tato bakalářská práce a její poznatky mohou být přínosné jako upozornění pro širší veřejnost a odborníky zajímající se o problematiku PAS. Za další přínos je možné považovat zvýšení informovanosti a ponětí zaměstnavatelů o zaměstnatelnosti osob s PAS - resp. faktory a specifika, jež se váží se zaměstnáváním těchto jedinců. Jako poslední bych zmínila také přínos pro organizace ve využití nových poznatků z praxe.
|
|
| |
|
| |
|
|
Volný čas dětí s poruchou autistického spektra
FIDLEROVÁ, Šárka
FIDLEROVÁ, Š. Volný čas dětí s poruchou autistického spektra. České Budějovice 2020. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra pedagogiky. Vedoucí práce L. Kolářová. Práce se zabývá problematikou volného času u dětí s poruchou autistického spektra. Pojednává o historickém vývoji volného času v souvislosti s postižením, dále pak objasňuje pojmy týkající se volného času a poruch autistického spektra. V poslední části ukazuje, jak pracovat s dětmi s poruchami autistického spektra tak, aby jim mohlo být umožněno smysluplné trávení volného času.
|
|
|
Emotional transition and nonstructural changes in mouse models of autism
Nováková, Rozálie ; Kubik-Zahorodna, Agnieszka (vedoucí práce) ; Bendová, Zdeňka (oponent)
Poruchy autistického spektra jsou skupinou neurovývojových poruch, které se projevují stereotypním chováním a poruchou v sociálním chování a komunikaci. Celková etologická heterogenita zatím stále nebyla plně objasněna. Je proto žádoucí se zaměřit na experimentální výzkum, zejména s využitím animálních modelů, s jejichž pomocí lze vyvíjet léčiva či hledat cesty k plnému uzdravení. V této práci proto navrhuji novou modifikaci testu pro evaluaci přenosu emoční informace mezi myšmi, která by znatelně rozšířila množství informace o sociálním chování myší získaném behaviorálními testy. Protokol podobného testu byl již nedávno publikován, nicméně se zatím stále ještě nezařadil do baterie běžných behaviorálních testů pro myši. Výsledky potvrzují možnost měření přenosu strachu mezi myšmi, ovšem pouze během jejich přímé komunikace s pomocí etologické evaluace a nikoli následovně skrze standardizovaný test měřící úroveň úzkosti. Self-grooming, tedy péče o srst, se ukázala být jediným etologickým parametrem natolik citlivým, aby ukázal signifikantní rozdíl mezi stresovanou a kontrolní skupinou, může být proto považován za nejvhodnější parametr pro danou evaluaci. Nicméně, statistické výsledky byly značně ovlivněné vysokou variabilitou individuálního chování jednotlivých myší. Behaviorální test přenosu emoční...
|
|
|
Možnosti podpory, kterých mohou využít rodiny pečující o dítě s poruchou autistického spektra
Englichová, Lucie ; Kopsa Těšinová, Jolana (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá podporou rodin dětí s těžší formou PAS. Reaguje na mezery v podpoře, na něž poslední roky upozorňují výzkumy i samotní zástupci cílové skupiny. Práce se věnuje potřebám těchto rodin, které jsou vysvětleny v kontextu současného nastavení sociální politiky. Cílem práce je reflektovat potřeby těchto specifických rodin a jaké podpory se jim dostává v oblasti sociálních dávek a sociálních služeb. Zároveň je cílem zjistit, jak funguje implementace klíčových sociálních politik ve vztahu k pečujícím osobám o děti s těžší formou PAS v praxi a identifikovat případné deficity této politiky. Teoretická část práce popisuje teorii implementace, jednotlivé implementační přístupy a problematické faktory. V praktické části bylo využito kvalitativního přístupu. Data byla získána pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pěti experty na danou problematiku. Šetření prokázalo, že jsou v ČR stále nedostupné služby, které vyhovují specifickým potřebám dětí s těžší formou PAS. Nedostatečné kapacity služeb jsou způsobeny celkovým podfinancováním sociálního sektoru a rovněž nastavením poskytování státních finančních dotací. Výzkum zároveň naznačil, že k současnému stavu rovněž přispívají problémy v implementačním procesu, které jsou způsobeny převážně slabou kooperací jednotlivých aktérů a...
|
|
|
Specifika práce asistentů pedagoga se žáky s PAS na běžných základních školách v oblasti rozvoje sociálních dovedností
Zdeňková, Simona ; Tetourová, Tereza (vedoucí práce) ; Vozková, Anna (oponent)
Cílem bakalářské práce je objasnit, jaká jsou specifika práce asistentů pedagoga se žáky s poruchou autistického spektra na běžných základních školách v oblasti rozvoje sociálních dovedností. Teoretická část práce je věnována poruchám autistického spektra a základním teoretickým poznatkům o těchto poruchách, včetně vymezení triády problémových oblastí a způsobu klasifikace jednotlivých poruch. Teoretická část se dále zabývá popisem pracovní pozice asistenta pedagoga v rámci českého školství, a to včetně jeho legislativního ukotvení. V navazujících kapitolách teoretické části práce je rozebrána práce asistenta pedagoga se žáky s poruchou autistického spektra s konkrétním zacílením na metody, které asistent pedagoga ve své práci s touto cílovou skupinou může využít. Mimo to je zde také představeno téma spolupráce asistenta pedagoga se žákem/žáky, jeho rodinou/jejich rodinami a školou. Teoretická část je zakončena kapitolou týkající se možností a významu rozvoje sociálních dovedností žáků s poruchou autistického spektra v rámci běžného proudu vzdělávání. Empirická část přináší výsledky kvalitativního výzkumu, které byly získány prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů provedených s deseti asistentkami pedagoga. Výzkum si kladl za cíl nahlédnout do práce asistentů pedagoga, a to zejména do jejich...
|
|
|
Intenzivní interakce jako terapeutický přístup u dětí s poruchou autistického spektra
Drlíčková, Hana ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Valentová, Lidmila (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možným využitím Intenzivní interakce u dítěte s autismem. Teoretická část obsahuje charakteristiku poruch autistického spektra, popisuje obtíže, kterým děti s autismem čelí v oblasti sociability a komunikace, nabízí přehled teoretických souvislostí Intenzivní interakce a popisuje způsob, jakým funguje. V praktické části je pak v rámci kazuistické studie popsána možnost využití Intenzivní interakce při rozvoji sociálních a komunikačních schopností u dítěte s autismem. Bylo zjištěno, že během tří měsíců intervence došlo k pokroku v oblasti sociability a komunikace a že se objevily některé nové vzorce chování, jako například oční kontakt, imitace spolužáků, sociální úsměv, sdílená pozornost či upozorňování na předmět nebo činnost. Pozitivním výsledkem bylo také výrazné snížení stereotypního chování.
|
|
|
Sebepojetí jedince s poruchou autistického spektra a reflexe jeho sebepojetí z pohledu blízkých osob
Staňková, Tereza ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Tato práce se zabývá sebepojetím jedince s poruchou autistického spektra a sleduje i reflexi jeho sebepojetí náhledem jeho blízké osoby. Teoretická část, která je rozdělena do čtyř částí, krátce představuje historii přístupů k PAS a jejich nejtypičtější projevy, popisuji zde tedy zejména tři základní problematické oblasti pro jedince s autismem. Dále charakterizuje sebepojetí, jak se k němu výzkumníci stavěli v průběhu času a také současný pohled a přibližuje jeho konkrétní složky, ukazuje výsledky předchozích výzkumů sebepojetí jedinců s poruchou autistického spektra a předkládá možnosti zkoumání sebepojetí. V empirické části, ve které jsem využila kvalitativního designu pro co nejhlubší pochopení daného jevu, se zabývám specifiky sebepojetí jedinců s PAS, míry adekvátnosti náhledu blízkých osob a také nejvýraznějšími rozdíly mezi výpověďmi blízkých osob a jedinců, kterým byla diagnostikována PAS. Lze zde najít kazuistiky tří respondentů a jejich blízkých osob včetně také jejich vzájemného srovnání, na jejichž základě odpovídám na čtyři mnou položené výzkumné otázky. Popisuji v této práci tedy sebepojetí jedinců s PAS, pohled jejich blízkých osob, tyto dva pohledy srovnávám a hledám společná témata napříč výzkumným vzorkem. V závěru prezentuji mnou získané výsledky a dále je porovnávám s výsledky...
|
host ::
RSS.