|
|
Reforma systému řešení sporů v rámci Světové obchodní organizace
Svoboda, Ondřej ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Diplomová práce Reforma systému řešení sporů v rámci Světové obchodní organizace se zaměřuje na několik aktuálních otázek nad nejdůležitějším systémem urovnávání sporů v mezinárodním ekonomickém právu. Sporový systém WTO byl založen v roce 1995 a od tohoto okamžiku se stal příkladem vývoje na poli mezinárodního řešení sporů. Systém samotný má samozřejmě svoje vady a kritiky. Dokonce i jeho tvůrci zamýšleli provést po několika letech fungování jeho úpravu. Nicméně žádná reforma se zatím neuskutečnila. Cílem této práce je přiblížit vyjednávání nad reformou sytému, a to zvláště v kontextu power a rule orientation, a analyzovat možné příčiny současného stavu. První kapitola nabízí stručnou charakteristiku sytému řešení sporů WTO a jeho ústředního dokumentu Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů ("Dispute Settlement Understanding", DSU). Kapitola dvě chronologicky sleduje prozatím neúspěšný vývoj jednání nad revizí DSU na půdě WTO. V mezinárodním řešení sporů je možné nalézt dvě možné cesty, které mají buď povahu power, nebo rule orientation. Obě jsou popsány ve třetí kapitole. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na institucionální rovinu reformy. Procesní dimenze je řešena v páté kapitole, ve které pozornost především soustředěna na délku a rychlost řízení. Šestá kapitola obsahuje různá systémová...
|
|
|
Společná zemědělská politika EU a WTO: Překážka dalšího pokroku liberalizace světového obchodu
Černý, Štěpán ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Urban, Luděk (oponent)
Předkládaná práce "Společná zemědělská politika EU a WTO: Překážka dalšího pokroku liberalizace světového obchodu" se věnuje roli EU jako aktéra v procesu odstraňování překážek světového obchodu, jejímž institucionálním nástrojem je WTO, se zásadním důrazem na otázku, jak a zda vůbec se zkušenost s budováním volného trhu pro zboží v rámci Evropy projevila v utváření jeho globální ozvěny. Oblastí, na kterou se výzkum zaměřil, byla zemědělská problematika, která nejen že má mnohá specifika, která ji vymezují jako oblast světového hospodářství (zdroj klíčové strategické komodity pro fyzické přežití lidstva jako druhu), ale i představuje podstatný faktor ekonomického rozvoje méně vyspělých států světa a zároveň spotřebovává značnou část rozpočtu EU. Prostřednictvím komparace a konfrontace legálně-technického rámce organizace světového obchodu s pravidly a zásadami Společné zemědělské politiky EU poukazuje práce na patrný nesoulad obou dvou systémů, který je o to výraznější při připomenutí klíčové role Evropy při vzniku WTO a jeho předchůdce, GATT. Závěrečné případové studie podrobují hlubší analýze jednotlivé případy deregulace obchodu některými zemědělskými komoditami, přičemž autorovou ambicí je názorně ilustrovat předloženou hypotézu o zjevném nesouladu mezi principy, jimiž se řídí CAP, a mezi pravidly,...
|
|
|
Vstup Ruska do Světové obchodní organizace
Koláček, Ondřej ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
(abstrakt) Proč Rusko vstupovalo do Světové obchodní organizace 19 let? Co jsou hlavní předpoklady pro náročné vyjednávání, které se protáhne na téměř dvě desetiletí? Práce je postavena jako případová studie analyzující vstup Ruska do Světové obchodní organizace z pohledu ekonomického významu a politických aspektů vyjednávání. Pro ověření hypotéz je využito dat o členech, kteří přistoupili do Světové obchodní organizace po roce 1995. ! První část práce je analýzou nastavených pravidel Světové obchodní organizace, která vedou k přijmutí nového člena do organizace. Pravidla a procesy výrazně ovlivňují výslednou podobu vyjednávání. Jako stěžejní se ve Světové obchodní organizaci ukázaly nestanovené ekonomické ukazatele podmiňující vstup, právo veta každého člena organizace a fungování pracovní skupiny, ve které současně probíhají jednání na různých úrovních - bilaterální i multilaterální. ! Druhá část práce se věnuje samotnému ruskému vstupu do organizace. Nejdříve je zkoumán vliv ekonomického významu uchazeče na základě HDP. Z hodnot o 30 uchazečích, kteří vstoupili do Světové obchodní organizace, se ukazuje, že není přímý vztah mezi velikostí a délkou procesu. Dále je výzkum rozdělen do devíti kategorií dle Schellingovy struktury. Z těchto kategorií se jako podstatné ukázalo pokračující vyjednávání,...
|
|
|
Regulation of International Trade: The Struggle of Multilateralism in the Era of Regionalism
Coňk, Daniel ; Cahlík, Tomáš (vedoucí práce) ; Benáček, Vladimír (oponent)
Daniel Conk 5 January 2012 Thesis Abstract This thesis is an empirical research on the impact that preferential trade agreements have on the welfare of individuals and nation-states. As the number of preferential trade agreements has been growing steadily, the on-going clash between regionalism and multilateralism will be a key topic throughout the research. Fair trade movements have been becoming more popular over the fast few years as some organizations have strived to raise consumers awareness regarding the great disparities among the profit margins of the producers or farmers in developing countries in comparison to those of the merchants and distributors in developed countries. Even though quantitative data will be used in order to portray the growing economic inequalities present in today s world, arguments will also be supported on grounds of ethics and morals relating to social justice.
|
|
|
Rozhodnutí Světové obchodní organizace: otázky interpretace a vlivu na praxi mezinárodního obchodu
Soukupová Ivančíková, Jitka ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Švarc, Zbyněk (oponent)
ÚVOD DO PROBLEMATIKY DISERTAČNÍ PRÁCE A METODOLOGIE Světová obchodní organizace ("WTO") a její mechanismus řešení sporů je ojedinělým systémem řešení sporů v mezinárodním právu. Výjimečnost spočívá v exklusivní jurisdikci Orgánu pro řešení sporů ("DSU") pro spory týkající se práva WTO. Dalším charakteristickým znakem je vynutitelnost veškerých přijatých rozhodnutí. Posledním znakem je dvojstupňovost řízení: proti rozhodnutí panelu je možné se odvolat k Odvolacímu orgánu. Odvolací orgán tudíž plní revizní funkci, ale podobně jako vyšší soudy i autoritativně vykládá dohody WTO. Během sedmnácti let své existence panely a Odvolací orgán prošly obdobím vymezování se a hledání se: navázaly na judikaturu dle GATT 1947, vykládaly dohody WTO a často i dotvářely právo pomocí inkorporace vnitrostátních anebo mezinárodněprávních principů a posunuly rozhodovací praxi dále, i za pomyslnou hranici svých kompetencí. Panely a Odvolací orgán jsou limitovány 29 dohodami, které tvoří hmotné právo, hard-law WTO a procesními předpisy, zejména Ujednáním o řešením sporů. I přes rozsáhlou matérii, kterou jednotlivé dohody upravují, nebylo možné myslet při přijímání dohod na veškeré možné případy, které v budoucnosti nastanou. Tento problém se ještě více zviditelnil poté, co s novým systémem narostl geometrickou řadou počet řešených...
|
|
|
Horizontální liberalizace volného pohybu služeb v EU
Břicháček, Tomáš ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Tichý, Luboš (oponent) ; Křepelka, Filip (oponent)
Tématem práce je průřezová liberalizace volného pohybu služeb, k níž došlo na základě směrnic č. 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu, č. 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací, č. 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci volného poskytování služeb a č. 2000/31/ES o elektronickém obchodu. Přesněji lze hlavní předmět práce vymezit jako posun v základních vzorcích volného pohybu služeb dosažený uvedenými čtyřmi směrnicemi oproti původnímu stavu danému příslušnými ustanoveními primárního práva, tak jak jsou vykládána Soudním dvorem. Hlavním cílem práce je analyzovat a kriticky zhodnotit rozsah a význam tohoto posunu. Základní otázky znějí: Do jaké míry je výsledný právní rámec dotvořený průřezovými směrnicemi odlišný od původního stavu? Nakolik je pouhou kodifikací judikatury Soudního dvora a nakolik naopak projevem snahy normotvůrce o její rozvinutí? Do jaké míry umožňuje či podporuje liberalizovaný právní rámec zneužívání volného pohybu služeb za účelem obcházení vnitrostátního práva hostitelského státu? Na základě předmětné čtveřice směrnic se převážné většině přeshraničních služeb dostalo pokrytí sekundárním právem EU. Všechny čtyři směrnice přinášejí v rámci svého rozsahu působnosti určitý posun oproti obecnému režimu primárního práva, tak jak je vykládán Evropským soudním dvorem, a to...
|
|
|
Procesněprávní aspekty řešení sporů v mezinárodním ekonomickém právu
Jakabová, Katarina ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Katarína Jakabová Shrnutí SHRNUTÍ Procesněprávní aspekty řešení sporů v mezinárodním ekonomickém právu Spory se v současném mezinárodním ekonomickém právu řeší více institucionalizovaným způsobem, než tomu bylo v posledním půlstoletí. Cíle je jasný: dosáhnout lepší vykonatelnosti práva (rozhodnutí) na základě rychlého a efektivního řízení "pod jednou střechou". Tato práce se zaměřuje na procesní aspekty řešení sporů v rámci Mezinárodní obchodní organizace (WTO), Mezinárodního centra pro řešení sporů z investic (ICSID) a Severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA). Každá z těchto tří organizací má svou zvláštní procesní úpravu řešení sporů, která se zároveň odlišuje od práva mezinárodního obchodu tím, že alespoň jednou stranou sporu je stát. WTO jsem si vybrala z toho důvodu, že upravuje spory na mezistátní úrovni, vzniklé ze všech dohod WTO mezi všemi členy WTO, což ho činí největší (a dodejme, že také velmi efektivní) platformou k řešení sporů v celosvětovém měřítku. ICSID je zase první a nejpopulárnější smíšenou arbitráží, která umožnila nestátním aktérům vystupovat v řízení jako strana sporu. A konečně NAFTA, i když na hmotněprávní úrovni doplňuje právo WTO, tak na procesněprávní úrovni mu konkuruje, což ji činí zajímavou pro účel této práce. Skoro každý mechanismus umožňuje začít řešit spory...
|
|
|
Světová obchodní organizace
Jirák, Jaroslav ; Borkovec, Aleš (vedoucí práce) ; Hraba, Zdeněk (oponent)
Cílem práce bylo přehledně popsat vývoj Všeobecné dohody o clech a obchodu a především Světové obchodní organizace. Důraz byl kladen na komplexnost, aktuálnost a samozřejmě vliv na Československo, respektive Českou republiku. Práce je psána chronologicky, s výjimkou poslední části, která se věnuje právě postavení domácí ekonomiky v rámci mezinárodního obchodu. Při její tvorbě byla maximální snaha o vyváženost předkládaných informací a zobrazení důsledků, které pro mezinárodní obchod GATT a WTO přinášejí.
|
|
|
Řešení sporů v rámci WTO
Voglová, Andreya ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Cílem této práce je nejprve popsat vývoj systému řešení sporů v rámci Světové obchodní organizace (WTO), který vznikl ze systému řešení sporů podle mezinárodní smlouvy GATT 47. Původně se jednalo o systém založený čistě na diplomatických konzultacích bez explicitní právní úpravy, který se přeměnil v propracovaný systém založený na předpisech Světové obchodní organizace. Další částí je popis a analýza současného systému, který se řídí Ujednáním o řešení sporů. Jeho součástí zůstaly povinné konzultace, při kterých se státy mají pokusit o společné vyřešení sporu. Pokud k dohodě nedojde, následuje dvoustupňové řízení před panelem odborníků a případně Odvolacím orgánem. Závěrečnou fází je implementace rozhodnutí. V současné době probíhají jednání o změně a odstranění některých nedostatků systému, zatím však nedospěly ke konkrétním výsledkům. V poslední části je podrobně analyzován případ Banana case III.
|
|
|
Demokratická legitimita globálních ekonomických institucí (World Bank, IMF, WTO)
Krajník, Jan ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato práce se zabývá demokratickou legitimitou globálních ekonomických institucí - Mezinárodního měnového fondu, Světovou bankou a Světovou obchodná organizací. Zaměříme-li se na formální stránku, tak jedním z hlavních rozdílů mezi těmito organizacemi je způsob hlasování. Ve WTO se hlasuje podle zásady jedna země, jeden hlas, zatímco IMF a Světová banka představují vážené hlasování odvíjející se ekonomické síly. Předpokládá se, že rovnostářský způsob WTO je demokratičtější a přináší větší legitimitu. Aby bylo možné posoudit míru demokratičnosti, jsou použity tři koncepty demokracie. Jedná o klasický athénský model, Schumpeterův model soutěže elit a moderní koncept kosmopolitní demokracie. S narůstající důležitostí těchto mezinárodních organizací, které se zabývají monetární stabilitou, respektive ekonomickým rozvojem a mezinárodním obchodem je nutné se na ně zaměřit i pohledem jednotlivého občana. Proto je vliv občana měřen pomocí Banzhafova indexu moci přepočteného velikostí obyvatelstva daného státu pro všechny tři organizace. A touto perspektivou hlasování ve WTO přináší větší nerovnosti mezi občany různých zemí. Na druhé straně se ukazuje, že odlišné způsoby hlasování nejsou klíčovým faktorem determinujícím demokratickou legitimitu v rámci daných modelů demokracie, v případě Schumpeterova...
|
host ::
RSS.