|
|
Použití metody analýzy mikrosatelitů pro charakterizaci odrůd cibule
Mitrová, Katarína ; Ovesná, Jaroslava
Předmětem metodiky je postup charakterizace pravosti odrůd cibule pomocí analýzy mikrosatelitů (SSR- Single Sequence Repeats) laboratořemi v praxi. Tato metoda umožní identifikovat odrůdy cibule a charakterizovat genetické zdroje pomoci DNA markerů a určit jejich genetickou podobnost na základě délkové variability krátkých opakujících se sekvencí (mikrosatelitů) pro charakterizaci odrůd cibule Allium cepa L. Podstatou je amplifikace úseků genomu obsahující daný mikrosatelitní lokus pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) se specifickými primery a následná analýza délky produktů a ztotožnění profilu DNA s deklarovanou odrůdou. Metodika nově přináší soubor SSR markerů, postup jejich hodnocení a interpretace výsledků.
Plný text:  PDF
|
|
|
Použití metody analýzy mikrosatelitů pro charakterizaci odrůd česneku
Mitrová, Katarína ; Ovesná, Jaroslava ; Svobodová, Leona
Předmětem metodiky je postup charakterizace pravosti odrůd česneku pomocí analýzy mikrosatelitů (SSR- Single Sequence Repeats) laboratořemi v praxi. Tato metoda umožní identifikovat odrůdy česneku a charakterizovat genetické zdroje pomoci DNA markerů a určit jejich genetickou podobnost na základě délkové variability krátkých opakujících se sekvencí (mikrosatelitů) pro charakterizaci odrůd česneku Allium sativum L. Podstatou je amplifikace úseků genomu obsahující daný mikrosatelitní lokus pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) se specifickými primery a následná analýza délky produktů a ztotožnění profilu DNA s deklarovanou odrůdou. Metodika nově přináší soubor SSR markerů, postup jejich hodnocení a interpretace výsledků.
Plný text: PDF
|
|
|
Molekulární fylogeneze a genetická diverzita nejbližších příbuzných rodu Pisum
Bačovská, Nela
Vědecký obor fylogenetika lidstvu v průběhu let poskytl jedinečnou možnost poznat historii vývoje druhů a jejich vzájemnou provázanost na planetě. Dřívější spoléhání se pouze na vnější morfologické znaky pro roztřídění taxonů je v současné době pro zpřesnění doplňováno a nahrazováno molekulárně biologickými studiemi. Naše poznatky je možno využít i při pátrání po geografickém původu daných organismů, jejich následném rozšíření a změně genetické informace, což jsou potřebné podklady pro diverzifikaci druhu. V této práci bylo pro bližší seznámení s problematikou vývojové genetiky a genetické diverzity využito čeledi Fabaceae. Z ní poté byl vybrán druh Lathyrus neurolobus a na něm zkoumána možnost využití SSR a iPBS markerů pro další možné studium detailní příbuznosti s rodem Pisum.
|
|
|
Analýza genetické variability jírovce maďalu pomocí DNA markerů
Bačovský, Václav
Někteří ze zástupců rodu Aesculus jsou každoročně silně infestováni klíněnkou jírovcovu (Cameraria ohridella), jejíž larvy minují v listech hostitelských dřevin a dokáží poškodit v příhodných podmínkách až 100% listové plochy. U napadených stromů dochází vlivem snížené obranyschopnosti k invazi houbových (Erysiphe flexuosa, Guignardia aesculi) a bakteriálních (Pseudomonas syringae pv. aesculi) patogenů, a později dochází k vysoké mortalitě u infikovaných jedinců. V této práci byla studována genetická diverzita A. hippocastanum, A. turbinata, A. glabra, A. parviflora, A. glabra var. arguta, A. x carnea, A. marilandica, A. pavia a jejich genotypů s rozdílnou náchylností ke klíněnce jírovcové. Analýzou 8 mikrosatelitních lokusů, s využitím SB pufru během separace, byla zjištěna vysoká hodnota polymorfního informačního obsahu 0,45 -- 0,77 (v průměru 0,60). Na jeden lokus bylo identifikováno v průměru 5,5 alely. Za dvě vegetační období bylo zároveň programem Assess 2.0 vyhodnoceno poškození listové plochy u náchylných genotypů. Na každé lokalitě byl zjištěn rozdílný tlak a rozdílný vývoj klíněnky, v některých případech bylo zaznamenáno menší poškození, u jednoho jedince dokonce opakovaně. Z uvedených výsledků byla stanovena stupnice napadení a zhotoven dendrogram podobnosti, kde byly rozlišeny tři skupiny rezistentních, náchylných a imunních jedinců, a 5 hlavních sekcí rodu Aesculus. Klonováním a následnou analýzou vnitřních transkribovaných mezerníků, ITS1 a ITS2, byla zjištěna variabilita na vnitřní i mezidruhové úrovni. Pro hybridní druh A. x carnea byly získány unikátní sekvence, když nebyla nalezena shoda v genové databázi NBCI pro žádný z uvedených druhů.
|
|
|
Regulátor horkých vtoků pro vstřikovací formy plastu
Chrenka, Eduard ; Fiedler, Petr (oponent) ; Štohl, Radek (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá realizací regulátoru horkých vtoků pro vstřikovací formy plastu s maximálním počtem regulovaných zón 56. V první části jsou popsané existující řešení dané problematiky. V další části jsou popsány principy měření teploty termoelektrickými senzory včetně jejich linearizace, jsou popsány komunikační protokoly Modbus a EUROMAP 17. Je provedena identifikace systému topné zóny následovaná vývojem měřícího modulu a silové části. Proces vývoje je rozdělen do tří částí: koncepce systému, návrh hardwaru a vývoj softwaru. Regulátor se skládá z měřicích modulů sloužících pro sběr dat a ovládání výkonových prvků pro řízení výkonu topných těles. Veškerý potřebný výpočetní výkon je soustředěn do řídícího PC. Všechny části regulátoru horkých vtoků jsou realizovány s ohledem na minimální náklady.
|
|
|
Nastavitelný časový spínač pro třífázový motor
Motyčka, Lukáš ; Petržela, Jiří (oponent) ; Hruboš, Zdeněk (vedoucí práce)
Práce popisuje několik možných řešení nastavitelného časového spínače, jako jsou monostabilní klopné obvody (MKO), asynchronní a synchronní čítače a mikrokontroléry. Dále se zabývá problematikou spínání třífázových asynchronních motorů s možností omezení velkého rozběhového proudu při jejich spouštění - přepínač hvězda-trojúhelník, softstartér, frekvenční měnič. Zvláštní pozornost je přitom zaměřena na koncepční řešení časového spínače pomocí mikrokontroléru Atmel (řídícího prvku časového spínače), LCD (zobrazovací jednotky) a ovládacích mikrospínačů. Mikrokontrolér bude doplněn o externí hodinový krystal s frekvencí 32,768 kHz, nutný pro funkci reálného času - Real Time Counter (RTC). Důvodem volby je nejen jednoduchost a přehlednost ovládání pro obsluhu zařízení, ale také spolehlivost, nízká spotřeba a v neposlední řadě i cena samotného zařízení.
|
|
|
Zařízení pro vzdálený WakeOnLan
Pitner, Ivo ; Kaštil, Jan (oponent) ; Vašíček, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá tvorbou vestavěného systému se vzdáleným přístupem, který ovládá počítače ve stejné síti s cílem snížit jejich spotřebu. K tomuto účelu využívá techniku WakeOnLAN. Zařízení dále využívá dva výkonové prvky typu SSR, využité ke spínání přívodu elektrické energie připojených spotřebičů. V práci je diskutována architektura TCP/IP, návrh vestavěného systému a na závěr je k danému systému implementován firmware.
|
|
| |
|
|
Ověřování SSR markerů vhodných pro rozlišování odrůd vybraných zelenin z čeledi Brassicaceae
Sochorová, Jana
V literatuře není zatím popsán obecný soubor mikrosatelitních markerů pro testování F1 hybridů při šlechtění více odrůd zelí (Brassica oleracea conv. capitata). Jedná se o odlišení F1 rostlin od samoopylených rostlin s rodičovským genotypem. Proto byly z literatury vybrány mikrosatelitní markery, použité u jiných druhů rodu Brassica a byla studována jejich schopnost rozlišit F1 hybridy u sedmi kultivarů zelí. Dva z 23 studovaných mikrosatelitních markerů byly schopny odlišit F1 hybridy u šesti kultivarů zelí. F1 hybridní rostlina a rodičovské rostliny odrůdy 'A' nebyly rozlišeny pomocí žádného ze studovaných mikrosatelitních markerů.
|
host ::
RSS.