|
|
Filosofie Sørena Kierkegaarda a její využití ve výuce filosofie na středních školách
Jarolímková, Tereza ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá filosofií Sørena Kierkegaarda z pohledu budoucí učitelky. První část práce podává teoretický přehled základních myšlenek dánského filosofa, založený na komparaci s dalšími významnými filosofy. Druhá část pak nabízí rozbor možného využití Kierkegaardovy filosofie při výuce na středních školách. V této části jsou přesně vymezeny výukové cíle pokrývající klíčové kompetence stanovené v Rámcově vzdělávacím programu pro gymnázia a konkrétní postupy v hodinách, které umožňují jejich dosažení.
|
|
|
Umění a řeč v raných textech Friedricha Nietzscheho
Kvapil, Matouš ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Chavalka, Jakub (oponent)
KVAPIL, M.: Umění a řeč v raných textech Friedricha Nietzscheho. (Diplomová práce) Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií, Pracoviště oboru Německá a francouzská filosofie Vedoucí práce: doc. Mgr. Aleš Novák, Ph.D. Záměrem práce je prozkoumat ranou filosoficko-estetickou koncepci Friedricha Nietzscheho, která je předznačena v jeho první vydané práci Zrození tragédie z ducha hudby (Die Geburt der Tragödie aus dem Geiste der Musik, 1872). Tuto koncepci, stojící na vzájemném napětí živlů apollinského a dionýského pak práce sleduje především ve vztahu k významnému "boji" Sókrata a Dionýsa, jehož projevy lze pozorovat na Nietzschem tematizovaném protikladu teoretického a tragického nazírání světa či optimismu vědy a pesimismu umění. Pozornost bude zaměřena především na vznik teoretického optimismu pocházejícího z lidské "vůle k pravdě", jehož archetyp u Nietzscheho ztělesňuje právě Sókratés. Problém, který bojem Sókrata a Dionýsa vychází na světlo, pak nutně práci nasměruje k Nietzschově kritice poznání vedeného metafyzicky uchopeným pojmem pravdy. Základ této kritiky spočívá v problému metaforičnosti řeči a lidského poznání vůbec, který je nejuceleněji pojednán ve spise O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním (Über Wahrheit und Lüge im aussermoralischen Sinne, 1873). V návaznosti na to...
|
|
|
Dobro v etickém myšlení Platóna a Aristotela
TOMÁŠKOVÁ, Kateřina
Předložená diplomová práce se zabývá otázkou dobra v etickém myšlení Platóna a Aristotela. Práce si klade za cíl odpovědět na 2 výzkumné otázky: Jakým způsobem vnímali Platón a Aristotelés podstatu dobra v lidském životě? Jakým způsobem lze podle nich tohoto lidského dobra dosáhnout? První kapitola obsahuje stručné shrnutí etických myšlenek obou filosofů. V následujících kapitolách je rozebíráno a následně komparováno pojetí areté, duše a dobra. Z dané komparace vyplývá, že Platón i Aristotelés se v zásadě shodují na podstatě lidského dobra. Považují ho za jediné kritérium lidského štěstí, spojují ho s morálními hodnotami a zastávají názor, že dosáhnout ho lze pouze pomocí života, který je veden v souladu se ctnostmi. Liší se však ve způsobu, jakým způsobem tohoto lidského dobra dosáhnout. Aristotelovy názory zkoumány etickým pohledem však nemohou být vnímány jako naprosto odlišné od těch Platónových, nýbrž spíše jako další rozpracování a doplnění jeho myšlenek a názorů.
|
|
|
Výchova ke ctnosti jako odkaz antických filosofů
BUDÍNOVÁ, Soňa
Práce se zabývá výchovou ke ctnosti v antickém Řecku a Římě a hledá společné prvky, které lze vysledovat v současné pedagogické praxi jako odkaz této výchovy. Zaměřuje se na několik významných antických filosofů: Sókrata, Platóna, Aristotela, Cicerona, Seneku a Quintiliana. Zkoumá, které ctnosti povaţovali za nejdůleţitější a jakým způsobem jich můţe člověk dosáhnout, jestli a jak se dají naučit. Závěrečná kapitola popisuje, jaké ovlivnění antickou výchovou ke ctnosti můţeme nalézt v současném českém školství, zejména v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání a Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia.
|
|
|
VÝCHOVA VE STAROVĚKU U XENOFONA
LUZAR, Kamil
Práce se zabývá výchovou ve starověku, přímo ve starověkém Řecku v období od roku 428 ? 354 př. n. l. Dále popisuje dějová období městských států Starověkého Řecka, včetně chronologických událostí. V tomto období se věnuje starověkému spisovateli Xenofonovi z Athén. Zde se věnuje zejména Xenofonovu životu, představením a rozboru jeho díla. Dále se věnuje také životu a dílu antického filozofa Sokrata a jeho vztahu s Xenofonem.
|
|
|
Výchova a vzdělání ve starověku aneb jejich odkaz dnešní době
KOPTYŠOVÁ, Monika
Práce se zabývá výchovou a vzděláním ve starověku v porovnání s dnešní výchovou a vzděláním. Nejprve se seznámíme se vzděláním ve dvou městských státech Spartě a Athénách. Porovnáme rozdíly, které zde byly, a přesuneme se k jedné z nejvýznamnějších osobností tehdejší filosofie ? Sokratovi. Krátce se zmíním o jeho životě, ale mnohem důležitější je jeho filosoficko-pedagogické působení a myšlenky, které nás ovlivňují i dnes. Na závěr se v práci věnuji porovnání pohledu Sokrata, Platóna a Aristotela na tehdejší výchovu a vzdělání oproti dnešnímu pohledu. Hlavním cílem celé práce je najít nějaký odkaz pro dnešní dobu. Ať už je to metoda nebo nějaká myšlenka, která by se dala využít i v dnešní době, a která by mohla pomoci při výchově a vzdělání.
|
host ::
RSS.