|
|
Kapitoly z dějin teorií o vznešeném a jejich reflexe ve výtvarném umění
Němcová, Kristina ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice vznešena v teoretické i praktické rovině. Rozebírá vývoj teorií o vznešeném od antiky až po 19. století a jejich reflexi ve výtvarném umění. V antice je tato reflexe zpracována na soše Niobé z římského chrámu Apollóna, v období romantismu je uvedena v několika kapitolách týkajících se různých pojetí této problematiky v Čechách, Anglii, Švýcarsku, Německu, Norsku či Americe. Důraz je položen na reflexi v dílech dvou zásadních autorů- anglického malíře Josepha Williama Turnera a německého umělce Caspara Davida Friedricha
|
|
|
Ruské noci V. F. Odojevského
Šmatova, Tatiana ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Ruské noci V. F. Odojevského Abstrakt Tématem této bakalářské práce je kniha ruského autora a filozofa Vladimira Odojevského, který působil v 19. století v období romantismu. Dílo bylo jeho nejdůležitějším počinem a nese název Ruské noci. Tato práce se zabývá symbolickým významem názvu a dalších motivů, stejně jako autorovým pohledem na člověka. Odojevskij má různé hrdiny se stejnou podstatou a pro ně vytváří různé situace, ve kterých vytváří kontrast mezi dokonalou myslí a možnostmi projevit svůj talent. Čtenáři tak mají možnost pozorovat život hrdinů ve společnosti, kvůli které nedokázali realizovat svoje neobyčejné myšlenky. Typ hrdiny - šílený génius je pro Odojevského typický. Tento prvek byl inspirací pro všechny významné autory v ruské literatuře 19. století. Klíčová slova: Ruská literatura, 19. Století, romantismus, Vladimir Odojevskij, Ruské noci, filozofický dialog
|
|
|
Kouzelná pohádka a její proměny v dílech 17. - 19. století
Šestáková, Adéla ; Sochorová, Ludmila (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na zkoumání vývoje pohádek s důrazem na literární adaptace kouzelných pohádek 17. - 19. století. Skládá se z teoretické a praktické části. V první kapitole se rozebírá základní charakteristika pohádky, její definování, rysy a rozdělení. Dále se práce zabývá teoriemi o původu folklorních pohádek a způsoby jejich rozboru z vědeckého hlediska. Na konci této části je pohádka rozebrána jakožto literární žánr. Druhá část představuje spisovatele Charlese Perraulta, bratry Grimmy, Karla Jaromíra Erbena a Boženu Němcovou. Každý z nich přistupuje ke své pohádkové tvorbě odlišným způsobem, který je v této části popsán. U jednotlivých autorů se nejdříve seznámíme s jejich životopisem, dále dobou, ve které žili, spolu s jejím historickým a společenským pozadím a v neposlední řadě s jejich literární tvorbou s důrazem na dílo pohádkářské. Poslední kapitola obsahuje praktickou část bakalářské práce. Jsou zde komparovány dva pohádkové syžety, které se objevují u autorů z druhé kapitoly. Nejdříve se seznámíme s historií a stručným dějem pohádek, poté následuje samotný rozbor odlišností a znaků v jednotlivých verzích, a nakonec je příběh rozebrán na jednotlivé typy, motivy a funkce. Klíčová slova: pohádka, folklór, komparace, komparatistika, klasicismus, romantismus, národní obrození
|
|
|
Typologie vybraných ženských postav české literatury druhé poloviny 19.století
Kubálková, Tereza ; Krejčová, Iva (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Diplomová práce se zabývá typologií devíti vybraných literárních ženských postav české literatury druhé poloviny 19. století. Jedná se o ženskou postavu z povídky Čtyry doby Boženy Němcové, Lidušku z povídky Muzikantská Liduška a Lenku z venkovské povídky Na statku a v chaloupce Vítězslava Hálka, paní Rusku, protagonistku povídky O měkkém srdci paní Rusky, slečnu Máry z povídky Psáno o letošních Dušičkách a bezejmennou hrdinku povídky U tří lilií z Povídek malostranských Jana Nerudy, Caterinu a paní Dragopulos z románového díla Jan Maria Plojhar od Julia Zeyera a Lucy, hrdinku románu ve verších Magdaleny Josefa Svatopluka Machara. V teoretické části práce nastiňuje problematiku směrů druhé poloviny století (romantismus, realismus, parnasismus), dále vymezuje rozsah markerů pro interpretaci literárních postav a stručně představuje společenskou situaci pro ženy ve společnosti 19. století. V praktické části dochází k podrobné analýze všech hrdinek se snahou o poukázání na společné rysy a rozdíly vybraných postav. V závěru práce jsou vybrané hrdinky porovnány a jsou shrnuty hlavní proměny vykreslení ženské literární postavy napříč stoletím.
|
|
|
Literární dílo na pomezí romantismu a realismu
Mikulová, Michaela ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Resumé Diplomová práce se zabývá odkrýváním romantické a realistické složky ve třech vybraných románech, tradičně řazených na pomezí romantismu a realismu, a podrobněji zkoumá, zda je jejich směrová nevyhraněnost i z dnešního hlediska aktuální a opodstatněná a v čem konkrétně spočívá. Tomuto hlavnímu cíli předcházela potřeba co nejkomplexněji vymezit pojmy literárního romantismu a realismu, včetně jejich specifických charakteristik, tendencí a typických znaků. Vlastní rozbory jsou vypracovány podle předem zvolené osnovy, jejímiž jednotlivými body jsou univerzální prvky literárního díla jako tematika, děj, vyprávění, postavy, časoprostor a jazykové prostředky, u kterých na základě závěrů učiněných v teoretické části práce sledujeme konkrétní míru romantického a realistického odkazu. V rámci jednotlivých rozborů se nám podařilo rozhodnout, které aspekty díla odpovídají zcela nebo z větší části zásadám romantismu a které se naopak hlásí k realistické tradici. Následná souhrnná analýza pomohla zodpovědět otázku, zda dílo jako celek stojí blíže romantismu nebo realismu. Rozpoznání různých forem vztahu romantického a realistického dědictví, jež přirozeně vyplynulo z našich pozorování, pak chápeme jako zajímavou přidanou hodnotu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Biografie Václava Vokolka
Šilarová, Monika ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Tato práce si klade za cíl postihnout život Václava Vokolka, a to zejména z umělecké a profesní stránky. Václav Vokolek patří do významné kulturní rodiny, což se také projevuje v celém jeho životě, nejen na jeho pracích a preferencích, ale také na okruhu blízkých přátel. Z teoretického hlediska je diplomová práce založena primárně na biografickém přístupu k výzkumu soudobých dějin a metodě orální historie, jelikož o rodině Vokolkových několik souborných prací vzniklo, šlo však primárně o starší členy rodiny, ale nikoliv o samotného Václava Vokolka.
|
|
|
Literární dílo na pomezí romantismu a realismu
Mikulová, Michaela ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Resumé Rigorózní práce se zabývá odkrýváním romantické a realistické složky ve třech vybraných románech, tradičně řazených na pomezí romantismu a realismu, a podrobněji zkoumá, zda je jejich směrová nevyhraněnost i z dnešního hlediska aktuální a opodstatněná a v čem konkrétně spočívá. Tomuto hlavnímu cíli předcházela potřeba co nejkomplexněji vymezit pojmy literárního romantismu a realismu, včetně jejich specifických charakteristik, tendencí a typických znaků. Vlastní rozbory jsou vypracovány podle předem zvolené osnovy, jejímiž jednotlivými body jsou univerzální prvky literárního díla jako tematika, děj, vyprávění, postavy, časoprostor a jazykové prostředky, u kterých na základě závěrů učiněných v teoretické části práce sledujeme konkrétní míru romantického a realistického odkazu. V rámci jednotlivých rozborů se nám podařilo rozhodnout, které aspekty díla odpovídají zcela nebo z větší části zásadám romantismu a které se naopak hlásí k realistické tradici. Následná souhrnná analýza pomohla zodpovědět otázku, zda dílo jako celek stojí blíže romantismu nebo realismu. Rozpoznání různých forem vztahu romantického a realistického dědictví, jež přirozeně vyplynulo z našich pozorování, pak chápeme jako zajímavou přidanou hodnotu.
|
|
|
The influence of Thomas Moore's work on Russian poetry of the 19th century
Ataniyazova, Diana ; Vasilyeva, Elena (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá vliv tvorby irského básníka Thomase Moora na vývoj ruské poezie v 19. století. Cílem práce je stanovení předpokladů pro vliv a důsledků tohoto vlivu v ruské literatuře. Práce se skládá ze tří částí. V první části jsme se seznámili s fakty z biografie Thomase Moora, který následně zanechal stopu v dílech autora. Kromě toho jsme zkoumali básníkovu tvorbu z hlediska ruské literární kritiky. Zde stojí za zmínku, že se velká pozornost na Mooreovu tvorbu se vzbudila v období jeho největší slávy. Cyklus básní Irské melodie sloužil jako inspirace nejen pro ruskou společnost, ale také zajímal mnoho dalších tvůrců v Evropě. Ve druhé části jsme upozornili na to, jak reformy Petra I. přispěly ke vzniku westernismu a slavofilismu, jak tyto proudy později ovlivnily vnímání irského básníka ruskou literární společností a jak přesně se tradice Mooreovy tvorby odrážejí v poezii M.J. Lermontova a A.S. Puškina. Třetí část je věnována historii překladů děl Thomase Moora do ruštiny. Zde vynikají práce takových mistrů jako V.A. Zhukovsky a I.I. Kozlov. Výzkum je shrnut v závěrečné části práce.
|
host ::
RSS.