|
|
Faktory ovlivňující pracovní vytížení sociálních pracovníků Úřadu práce ČR oddělení příspěvku na péči
DANIELOVÁ, Jaroslava
Diplomová práce se zabývá situací pracovníků Úřadu práce ČR oddělení příspěvku na péči, kteří jsou při výkonu své práce ovlivňováni určitými faktory, které jsou v této diplomové práci zmíněny. Dále je v práci zahrnut legislativní rámec sociální práce, dále zúčastněné pozorování, etická dilemata v souvislosti se vstupem do obydlí, kde se nachází umírající člověk, a dále obsahuje nároky na osobnostní kvality sociálních pracovníků. Cílem diplomové práce je přiblížit práci sociálních pracovníků Úřadu práce ČR na oddělení příspěvku na péči a jejich vytížení při výkonu sociální práce.
|
|
|
Povědomí zdravotníků o psychosociální intervenční péči
DAŠKOVÁ, Veronika
Povědomí zdravotníků o psychosociální intervenční péči Abstrakt Cíle práce, výzkumné otázky a hypotézy: Předmětem výzkumu je vyhodnotit povědomí zdravotníků o psychosociální intervenční péči. Na základě předmětu výzkumu byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: Zjistit reálný stav poskytování psychosociální intervenční péče. Cíl 2: Zjistit možnosti nabídky a využití psychosociální intervenční péče ve zdravotnických zařízeních. Metodika a výzkumný soubor: V diplomové práci byly využity techniky kvantitativního a kvalitativního sběru dat. Kvantitativní šetření bylo provedeno pomocí dotazníků. Tento dotazník byl rozdán zdravotníkům ve vybraných organizacích (Krajské nemocnice Liberec a.s., Oblastní nemocnice Jičín, a.s. a Fakultní nemocnice Hradec Králové). Velikost výzkumného souboru je 170 respondentů. Kvalitativní metoda sběru a analýzy dat probíhala pomocí polostrukturovaných rozhovorů s peery ve stejných organizacích. Celkem jsme oslovili pět peerů. Získané poznatky a závěr: Z provedeného výzkumného šetření vyplývá, že zdravotníci vnímají svou práci jako psychicky a fyzicky náročnou. Náročnost zdravotnické profese je vnímána ve všech věkových kategoriích zdravotníků napříč obory a nezávisle na délce praxe. Polovina dotazovaných zdravotníků uvažovala o změně zaměstnání, kdy důvodem ke změně by byla psychická a fyzická náročnost tohoto povolání. Více než polovina zdravotníků má povědomí o fungování systému psychosociální intervenční péče. Z šetření dále vyplývá, že se zdravotníci ocitají v extrémní psychické zátěži, která by si vyžádala psychosociální intervenční péči. Pouze nízké procento zdravotníků však tuto službu využije. Z provedeného kvalitativního šetření vyplývá, že zdravotníci mají obavu, že nebude zachována jejich anonymita při využití psychosociální intervenční péče, která souvisí s nedůvěrou v peery. Z pohledu peerů je důležitá vyšší informovanost o této službě, pomáhající zdravotníkům v jejich psychicky náročném povolání, jež by zvýšila její využití a efektivitu. Výstupem této práce bude návrh na zařazení témata o psychosociální intervenční péči do pravidelných školení pro zaměstnance.
|
|
|
Hodnocení psychické zátěže na vybraném pracovišti
MARKOVÁ, Veronika
V posledních letech stoupá zájem o problematiku psychické zátěže, a to hlavně v důsledku zvyšujících se nároků samotných povolání. Důsledky psychické zátěže mohou být přenášeny i do soukromého života, a proto je důležité tuto situaci řešit. Diplomová práce se zabývá psychickou zátěží u pracovníků v soukromé firmě, která se zaobírá výrobou součástek k CNC strojům. Cílem bylo zjistit metodou kvantitativního a kvalitativního výzkumu míru psychické zátěže všech pracovníků této firmy. Byly stanoveny tři výzkumné otázky. Zkoumala jsem, zda mají demografické faktory pracovníka, fyzikální faktory v pracovním prostředí a způsob odpočinku po práci vliv na psychickou zátěž. Zjišťování proběhlo pomocí tří hypotéz. Předpokládala jsem, že u zaměstnanců bude přítomna významná míra psychické zátěže ve vztahu k věku a ta se také bude odlišovat dle pohlaví. Rovněž jsem očekávala, že rozdíly v míře psychické zátěže budou přítomné v závislosti od délky odpracovaných let ve firmě. Kvalitativní šetření bylo realizováno pomocí šestnácti otevřených otázek polostrukturovaného rozhovoru. Zpracované výsledky byly rozděleny do jedenácti kategorií a ke každé byla vytvořena myšlenková mapa. Pro lepší porozumění myšlenkovým mapám byla data doplněna o kvantitativní dotazníkový výzkum, který byl realizován pomocí standardizovaných dotazníků CBI (Copenhagen Burnout Inventory) a Meisterova dotazníku. Dotazníkové šetření bylo provedeno na všech pracovištích studované firmy. Data byla statisticky a graficky zpracována. Smíšený výzkum neprokázal významnou míru psychické zátěže u zaměstnanců firmy. V případě vztahu psychické zátěže mezi pohlavím bylo prokázáno, že zátěž u mužů i žen je stejná. Zvýšené míry psychické zátěže nebyly přítomné v závislosti od délky odpracovaných let ve firmě ani věku respondentů.
|
|
|
Analýza fyzické zátěže učitele TV 2. st. ZŠ ve vyučovací jednotce TV a v rámci denního režimu školy
ŠMAJCL, Filip
Cílem této práce je analýza fyzické zátěže učitele TV 2. st. ZŠ ve vyučovací jednotce TV a v rámci denního režimu školy. V teoretické části naší práce vysvětlíme základní pojmy pedagogika, pedeutologie a zmíníme stručný vývoj učitelství. Následně v této části popíšeme profesi učitele, jeho úkoly, rysy osobnosti, role či vyučovací styly a profesiografii učitele TV. Nejdůležitější částí zde bude popis psychické zátěže, stresu, hlukového či časového zatížení učitele TV a vliv fyzické zátěže na jeho srdeční frekvenci. V praktické části provedeme rozbor všech 8 mapovaných dní, ve kterých podrobně popíšeme průběh všech vyučovacích jednotek tělesné výchovy. Dále provedeme sběr dat pomocí sporttesteru a analýzu dat ve 30 vyučovacích jednotkách tělesné výchovy a v jejich jednotlivých částech, ze kterých zjistíme energetickou náročnost profese učitele TV. Ze získaných údajů dle obecné fyziologie zařadíme náročnost profese učitele TV do odpovídající úrovně zatížení.
|
|
|
Psychická zátěž a možnosti jejího zvládání v profesi učitele ekonomických předmětů
Srnková, Denisa ; Krejčová, Kristýna (vedoucí práce) ; Nýčová, Martina (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na psychickou zátěž v profesi učitele ekonomických oborů. Cílem je proniknout do problematiky psychické zátěže učitelů, porovnat hlavní příčiny vzniku stresu u středoškolských a vysokoškolských učitelů a zjistit, jaké psychohygienické metody jsou nejúčinnější pro zvládání psychické zátěže. Teoretická část se zabývá charakteristikou psychické zátěže učitelů, definováním hlavních stresorů, prožívání stresu učitelů a detailně jsou popsány vybrané techniky psychohygieny. Na základě dotazníkového šetření v empirické části dochází k porovnání příčin psychické zátěže u středoškolských a vysokoškolských učitelů ekonomických oborů, identifikaci největších zdrojů stresu a porovnání účinnosti psychohygienických metod. V závěru této práce je zhodnocení současného stavu a návrh doporučení učitelům ekonomických oborů na středních i vysokých školách.
|
|
| |
|
|
Zkušenosti s jógou u tenisových trenérů
Šandová, Jana ; Kočíb, Tomáš (vedoucí práce) ; Strnad, Pavel (oponent)
Název práce: Zkušenosti s jógou u tenisových trenérů Cíl práce: Primárním diplomové práce je analýza možných účinků jógy na psychiku a fyzický stav hráče tenisu. Sekundárním cílem je, na základě informací získaných z rozhovorů s trenéry, vytvoření návrhu teoretického modelu kategorizace těchto účinků. Metody práce: V diplomové práci byla použita metoda interview a narativního rozhovoru s prvky interview. Shromážděná data z interview jsme využili k vytvoření teoretického modelu kategorizace. Metoda narativního rozhovoru s prvky interview byla použita jako klíčová metoda sběru dat u zvolených probandů. Výsledky: Na základě interview s probandy a narativních rozhovorů s prvky interview s trenéry a trenérkami, jsem došla k závěru, že má jóga pozitivní vliv na psychiku a zdravotní stav hráče tenisu. Mezi hlavní účinky jógy patří: zvýšení sebevědomí a koncentrace na kurtu, urychlení hojení, snížení bolestivosti v oblasti páteře (hlavně bederní část páteře), zvýšení flexibility kloubů a růst výkonnosti hráčů. Z hlediska kategorizace účinků jógy na psychický a zdravotní stav hráče, jsem účinky roztřídila do dvou zásadních kategorií: psychický stav (účinky meditace, relaxace, dýchání) a fyzická kondice (účinky dýchání, protahovacích a posilovacích cvičení). Klíčová slova: jóga, zdravotní stav, tenis,...
|
|
|
Význam podpory pečujících osob
Michálková, Šárka ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
V práci se budu věnovat významu podpory pečujících osob. Zaměřím se především na představení a popis problematických jevů souvisejících s pečováním, na pečující osobu a její role, následně na poskytovanou péči a její druhy. V dalších kapitolách se zaměřím na úskalí péče a dopady na pečujícího. Dále se budu věnovat pozitivním aspektům péče. V práci uvedu také podporu neformální péče ze strany státu. Poskytnu pečujícím přehled možností, které jim mohou pomoci v pečování o osobu blízkou. V práci se snažím o vyzdvižení poskytované péče laickými pečujícími osobami, o zdůraznění významu jejich podpory a také o nastínění pozitivních stránek péče. Rodinní pečující si zaslouží obdiv. Jejich síla a přesvědčení jsou v mnoha případech nepředstavitelné. Pečující musí překonat mnoho překážek, a přesto většinou péči zvládají.
|
|
|
Psychická zátěž a zvládání stresu u rodičů dětí se zevní komorovou drenáží
Procházková, Kateřina ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Kratinová, Zuzana (oponent)
Předkládaná teoreticko-empirická diplomová práce pojednává o problematice zevních komorových drenáží a zvládání stresu u rodičů hospitalizovaných dětí na jednotce intenzivní péče nejmenovaného pracoviště. V teoretické části je vymezen pojem "zevní komorová drenáž'' a problematika související s péčí o děti se zavedenou zevní komorovou drenáží. Součástí je i anatomie s patofyziologií mozku, kam se drenáže zavádí. V této kapitole je pojednáváno také o hospitalizaci dítěte, včetně doprovázející osoby a možného ovlivnění celé rodiny danou situací. Ke konci teoretické části jsou zmapovány psychická zátěž, stres a techniky napomáhající zvládání stresu. Výzkumná část této práce byla zaměřena na porovnání skutečnosti, zda pro rodiče nemocných dětí hraje významnější faktor při zvládání této stresové situace zdravotnický personál nebo blízká rodina. Také byla zjišťována míra poskytovaných informací rodičům malých pacientů ze strany zdravotnického personálu. Dále bylo cílem práce zjistit celkovou spokojenost rodičů s přístupem a prací odborníků na příslušném pracovišti. V empirické části jsou uvedeny výsledky realizovaného původně kvantitativního výzkumu, za pomoci nestandardizovaného dotazníku, kterého se zúčastnili rodiče nemocných dětí uvedeného pracoviště splňující potřebné podmínky. Překvapujícím...
|
|
| |
host ::
RSS.